Špindlerův Mlýn - Svatý Petr autor fotografií v článku: Jaroslav Veselý
Svatý Petr, (mapa, pohled do údolí ze Stohu) kdysi jádro zdejšího osídlení je nyní součástí Špindlerova Mlýna. Jeho domy leží na svahu Kozích hřbetů nad pravým břehem Svatopeterského, též Dolského potoka v dolní části Dlouhého dolu, viz též Wikipedie. Osada vznikla snad již ve 14. století jako středisko těžby rud, hlavně stříbra, arzenu, mědi a olova. V roce 1516 se tu připomíná havířská kaple sv. Petra. Největšího rozkvětu se zdejší doly dočkaly v 16. století, kdy tu značně investoval do kutání majitel vrchlabského panství Kryštof Gendorf.
V roce 1592 odtud putovalo do pražské mincovny 5,38 kg čistého stříbra. Třicetiletá válka těžbu ochromila, obnovit se jí podařilo až roku 1687. Výnosy byly slušné, což vedlo majitele panství hraběte Morzina k otevření dalšího dolu u Čertovy strouhy (v blízkosti Boudy Bílé Labe), vybaveného nákladným zařízením. Roku 1704 však ve štole vypukl požár, zařízení zničil a štoly zaplavila voda. Další doly zůstaly v činnosti, několikrát je však ohrozily povodně i výrony spodních vod, a tak byla veškerá těžba roku 1730 zastavena.
V 90. letech 18. století byly zahájeny práce na nové arzenové huti, roku 1796 však i tato těžba skončila. V roce 1858 se připravovalo opětovné obnovení prací, zájem byl hlavně o měď. Srpnová průtrž mračen však úmysly zhatila. V roce 1907 se pokusně obnovilo dolování stříbra, které ukončila první světová válka. Poslední kapitola hornické historie Svatého Petra se začala psát v 50. letech 20. století, kdy se tu těžil baryt, v žíle mocné asi jeden metr. Od té doby se horníci v tomto půvabném koutě hor už neobjevili. Dávné časy připomínají polozasypané zbytky štol, dlouhé asi 1800 metrů.
Svatý Petr je dnes světově známým lyžařským střediskem. Ale je to též hornicky, historicky i geologicky významná lokalita, i když v současné době trochu opomíjená.
Fotografie z cesty kolem Stohu nad údolím Svatého Petra
(foto: (c) Jaroslav Veselý)
Luční hora a Kozí hřbety: 1 2 3 4 5
Kozí hřbety jsou výraznou dominantou Českého hřebene. Je to strmý hřeben oddělující údolí Bílého Labe a Svatopeterského potoka. Jeho jednotlivé vrcholy dosahují výšky od 1321 do 1422 m n.m. V zimě se tu často uvolňují laviny. Kozí hřbety, s výjimkou značené odbočky k vyhlídce, nejsou přístupné z důvodu ochrany přírody i bezpečnosti.
Cesta ze Špindlerova Mlýna - Svatého Petra přes Kozí hřbety (tzv. Stará Bucharova cesta, nazvaná po štěpanickém učiteli J. Bucharovi, průkopníku turistiky v Krkonoších) k Luční boudě je náročná, ale velmi atraktivní turistická trasa, vedoucí nejkrásnějšími partiemi východní části Českého hřebene. Výstup na Kozí hřbety, jehož část vede svahem po klikatící se stezce přes mohutné balvany, vyžaduje dobrou obuv a fyzickou zdatnost, proto je tato trasa vhodná pro zkušenější turisty. Po výstupu na vrchol Kozích hřbetů, v nadmořské výšce 1400 m, vede k nejvyššímu vrcholu hřebene krátká značená cesta. Stojí za to se po ní vydat, protože odměnou je skvělý výhled.
(podle Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku - Krkonoše - západ, 1996)
Svatý Petr z ptačí perspektivy: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 (vyskakovací okna s náhledy fotografií lze maximalizovat na celou obrazovku)
Webové kamery:
Webová kamera - Špindlerův Mlýn - Svatý Petr
Webová kamera - Špindlerův Mlýn - Pláně - Lanovka na Pláně
Zimní virtuální prohlídky:
Virtuální prohlídka 360 st. panorama - Skiareál STOH , Špindlerův Mlýn
Rekreace, turistika:
Hotel Horal Špindlerův Mlýn****
== Fotogalerie 1 == Fotogalerie 2 ==