Cestou k Luční boudě foto: Jaroslav Veselý
on-line kamera HumlNet-pohled na Sněžku od Luční boudy - turistická mapa
Cílem turistů, kteří zdolávají vrchol Sněžky bývá často i Luční bouda, která je nejstarší chatou v hřebenové části Krkonoš a zároveň je to největší krkonošská bouda v nadmořské výšce 1410 m. Je to významná křižovatka turistických cest uprostřed Bílé louky severně od Studniční hory. Vznikla v 16. století při obchodní stezce z Čech do Slezska. Přes četné požáry byla bouda znovu a znovu obnovována. Měnila často pojmenování (Bílá, Česká). Krátce po mnichovské dohodě v roce 1938 Luční bouda spolu s nedalekou Rennerovou boudou vyhořela. Za 2. světové války ji obnovili němečtí nacisté, kteří ji využívali jako výcvikové středisko wehrmachtu a školili zde radistky pro letectvo. Po válce připadla Luční bouda armádě. Později se o provoz chaty staral Československý svaz tělesné výchovy, jenž ji v roce 1990 předal Klubu českých turistů.
V roce 1993 byla Luční bouda zprivatizována a podobně jako mnoho jiných privatizovaných objektů několikrát změnila majitele. Později byla chátrající chata uzavřena a fungoval v ní jen kiosek ve vstupní hale. Pro veřejnost byla znovu otevřena 19. června 2004 poté, co ji nový majitel opravil a zrekonstruoval.
Česká televize: Na vrcholky hor s Vladimírem Čechem - Luční bouda (video)
Historické prameny udávají, že při vzrůstajícím počtu turistů a návštěvníků Luční boudy bylo nutné v období od října do května kupovat mléko od „nejbližších“ sousedů. Za první republiky, kdy Luční vlastnili Bönschové (1886–1945), vynášela konve o obsahu 16–25 l trojice stálých dodavatelů.
ČT - Toulavá kamera: Mapa republiky
Ochrana přírody - snowkiting mezi Luční boudou a Sněžkou
Ve střední Evropě převládá vítr vanoucí od Severního moře. Je proto vlhký a zásobuje Krkonoše vydatnými srážkami, v zimě díky tomu na hřebeni leží 1 - 3 metry sněhu. Vzhledem k tomu, že v celém severním Německu nejsou prakticky žádné hory, které by jej zbrzdily, fouká zde často a poměrně silně. Kdyby většina hřebene Krkonoš neležela v I. zóně národního parku, byly by Krkonoše díky těmto přírodním podmínkám ideálním místem pro snowkiting. Zákon o ochraně přírody a krajiny nezakazuje snowkiting v Krkonošském národním parku, nýbrž nedovoluje v I. zóně jakýkoliv pohyb mimo značené cesty, ať již s prknem nebo bez něj. I když je prostor mezi Luční boudou a Sněžkou pro snowkiting téměř dokonalý, kiteři, kteří se zde pohybují, v naprosté většině zákon porušují. (podle časopisu Krkonoše - Jizerské hory, 2/2010)
Události:
Na konci června 2010 se u Luční boudy sešla neobyčejná společnost. Odkrytí kamene připomínajícího třísté výročí ukončení sporů o hranice krkonošských panství byli přítomni i potomci bývalých krkonošských šlechtických rodů. Viz Krkonošská šlechta se sešla u Luční boudy; Krkonošské šlechtické rody;
Zajímavost:
Krkonošská Luční bouda bude vařit vlastní pivo, pojmenovala ho Paroháč;
Pivovar na Luční boudě; Pivní lázně na Luční boudě;
Jaroslav Veselý: Malá fotogalerie