Vosecká bouda (foto: (c) Jaroslav Veselý)
Vosecká bouda (mapa), která sousedí s horskou chatou na vrcholu Szrenice (mapa), byla založena zřejmě před rokem 1743 jako útulek pro dřevaře, pojmenovaný podle louky. Říkalo se jí též Nová česká nebo Františkánská bouda - podle jiné verze ji totiž založil jakýsi františkán. Roku 1896 byla přeměněna na ubytovací objekt, roku 1900 byla rozšířena a po 2. světové válce rekonstruována. Ve dvacátých letech 20. století, při všeobecném úsilí o posílení českého živlu v pohraničí, byl dosavadní nájemce Engler pro hospodářský delikt odsouzen k 50 dnům vězení. I s rodinou utekl do Německa, nicméně v blízkosti Vosecké boudy na vrcholu Szrenice (Jínonoše), tedy už na hranici, pak byla zbudována nová obrovská bouda, která byla dána do pronájmu právě Englerovým.
(podle Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku, Krkonoše - západ, 1996)
Vosecká bouda a okolí: fotogalerie;
Zajímavost - ptačí migrace:
Každý podzim se přes Krkonoše stěhují stovky tisíc ptáků ze svých severských hnízdišť na zimoviště v jižní Evropě či v Africe. Sedlo nad Voseckou boudou (1290 m n.m.) patří k oblíbeným cestám, kterými ptáci překonávají krkonošské hřebeny. Je proto vhodnou lokalitou pro výzkum denního a nočního tahu ptáků, ze kterého se můžeme dozvědět, odkud a kam ptáci táhnou, kdy a v jaké početnosti.
Ptáci jsou odchytáváni do sítí, v noci navíc s použitím reflektoru. Ročně je tak chyceno a okroužkováno až 5000 ptáků ve více jak 60 druzích. Nejhojněji červenka obecná - audio, lejsek černohlavý - audio a králíček obecný - audio - tyto tři druhy tvoří téměř 60 % všech chycených ptáků.
Protahující ptáci jsou přes den sčítáni i přímým pozorováním. Jeho výsledky pak vhodně doplňují údaje z odchytů. Naprostá většina ptáků přelétá hřebeny Krkonoš v dopoledních hodinách ve výšce 100 - 200 metrů nad terénem. Nejpočetnějším druhem je pěnkava obecná - audio - při extrémním průtahu bylo napočítáno až 36000 ptáků za hodinu. Spolu se severskou pěnkavou jikavcem - audio a čížkem lesním - audio tvoří přes 90 % táhnoucích ptáků.
Tahové cesty:
přes hřebeny Krkonoš "cestuje" celá řada živočichů. Z motýlů protahuje babočka bodláková a babočka admirál, lišaj svlačcový nebo bělásci zelní. Nejznámější jsou však tahy ptáků. V Krkonoších tak můžeme zastihnout druhy, které jinak hnízdí daleko na severu - káni rousnou - audio, slučku malou, nebo sibiřské druhy budníčků. Podobně se stěhuje i řada krkonošských druhů - čápi černí - audio - video ČT táhnou z Krkonoš přes Izrael, sluky lesní - audio do Francie, lindušky horské zimují v Řecku, v Itálii a ve Španělsku, pěnice černohlavé - audio v severní Africe; více viz Fauna Krkonoš
(zdroj: Fauna Krkonoš; Správa KRNAP; 2000)