Sněžné jámy autor fotografií v článku: Jaroslav Veselý
Krkonošské jámy, neboli kary, vznikly působením dávných ledovců. V Krkonoších jich nalezneme čtrnáct. Pokud se dostaneme do kterékoli z jam, obklopí nás pravá vysokohorská scenérie skalnatých srázů. Nejmohutnějším karem na území Krkonoš jsou Sněžné jámy. Dělí se na dvě části - Malou a Velkou Sněžnou jámu, které jsou oddělené skalní ostruhou. Kolmé žulové stěny jsou asi 200 metrů vysoké. Na dně jam se leskne hladina ledovcových jezírek zvaných Kochelské rybníčky či Sniežne Slawki. Značená cesta obchází postupně Malou i Velkou jámu a pak se stočí vlevo, kde po severním svahu obchází vrchol Vysokého kola (1506 m n.m.) Nad vrcholem Sněžných jam byla v roce 1831 vybudována horská bouda původně zvaná Wawel, pojmenovaná podle podobnosti se známým krakovským hradem. Bouda leží na polském území a v současnosti je v ní umístěno pracoviště polských radiokomunikací.
Značená cesta obchází postupně Malou i Velkou jámu foto: Jaroslav Veselý
Turisté, kteří přijdou ke Sněžným jámám od Violíku (1472 m n.m.) nebo od Labské boudy mohou pokračovat dále po chodníku, dlážděném velkými kameny, napříč kamenným mořem do sedla pod Martinovkou a vystoupat k Mužským kamenům (1416 m n.m.), které Poláci nazývají České kameny. Jde o skalní výchoz "tor". Podobného typu jsou i blízké Dívčí kameny (1414 m n.m.), polsky Slezské kameny, jejichž mohutné žulové útvary se seskupují do miniaturního skalního města. Jméno dostaly údajně podle děvčete, které pod jedním ze skalisek zmrzlo.
Následuje dost prudký sestup k rozcestí, od kterého lze pokračovat k v současnosti vyhořelé Petrově boudě neboli Petrovce (na snímcích je tento architektonický klenot ještě stojící, ale uvnitř již silně zdevastovaný). Na místě Petrovy boudy stávala salaš k ustájení dobytka, zmiňovaná již v roce 1790. S rozvojem turistiky bylo nutné v letech 1886 - 1887 přistavět nový objekt v alpském stylu a jeho vzhledu byly na začátku 20. století přizpůsobeny i ostatní budovy. Od Petrovy boudy je pak možné pokračovat dále k hotelu Špindlerova bouda neboli k Špindlerovce.
(podle Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku - Krkonoše - západ, 1996)
obr.: pohled z cesty k Petrově boudě
obr.: pohled od Petrovy boudy na Špindlerovku a Malý Šišák
Špindlerovka a Malý Šišák v roce 2004 foto: Jaroslav Veselý
== Fotogalerie == == Špindlerovka a okolí 2010 ==