Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Devětsil Kablíkové - Chrpa luční

Devětsil Kablíkové - Chrpa luční


Devětsil Kablíkové
- viz také - výskyt v Krkonoších:
roztroušeně, místy i hojně, v submontánním až montánním stupni, především na březích a náplavech řek a potoků. Poznámka: druh nese jméno významné krkonošské botaničky Josefíny Kablíkové (1787 - 1863), která tento devětsil poprvé objevila v r. 1845 ve Svatém Petru. Mnohem častější je však v Krkonoších devětsil bílý. Statut ohrožení a ochrany - děvětsil Kablíkové: česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený.

Devětsil lékařský
-
výskyt v Krkonoších:
hojně v submontánním až montánním stupni; břehy horských vodotečí, horské olšiny, vzácně se vyskytuje i nad horní hranicí lesa (např. Pančavská jáma). Poznámka: od středověku známá léčivka (především oddenky). 

Děhel lesní
- výskyt v Krkonoších:
hojně až roztroušeně v submontánním až subalpínském stupni po obou stranách Krkonoš, vlhké louky a mokřady, vysokobylinné nivy v karech. Poznámka: hojnost nektaru láká na květenství množství hmyzu. Vzácně se v montánním až subalpínském stupni vyskytuje podobná andělika lékařská - (viz léčitelství), která byla od středověku významnou léčivou rostlinou. Je původní především v severní části Evropy, snad i v Krkonoších.

Divizna malokvětá - výskyt v Krkonoších: zřídka v submontánním, velmi zřídka v montánním stupni na obou stranách Krkonoš; roste zejména při okraji lesů, na kamenitých svazích, u zdí, podél komunikací vystupuje druhotně i nad hranici lesa. Poznámka: druh je občas využíván v lékařství, k oblíbeným léčivkám však patří divizna sápovitá, která se při úpatí Krkonoš rovněž ojediněle vyskytuje.


Dobromysl obecná - výskyt v Krkonoších: roztroušeně, ale pospolitě v submontánním, zřídka v montánním stupni (do cca 700 m n.m.) v lesních lemech, křovinatých stráních, často na nesečených zarůstajících loukách. Poznámka: listy, listeny a kalichy jsou tečkované přisedlými lesklými žlázkami, vylučujícími vonnou silici. Nať je využívána v lidovém léčitelství i farmacii, také kulinárně jako koření (oregano). 

Dub letní (křemelák) - viz také - výskyt v Krkonoších: při úpatí Krkonoš, jednotlivé, soliterní, většinou v minulosti vysázené stromy. Podobné rozšíření má v Krkonoších i dub zimní (drnák); Zajímavost: strom roku 2010.

Dymnivka bobovitá - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním stupni, zejména v květnatých bučinách a přípotočních luzích, na české i polské straně; nejvýše se vyskytuje na laviništích v Pančavské jámě (1100 m n.m.). Poznámka: druh bývá pro svůj drobnější vzrůst často přehlížen v hustých porostech dymnivky duté. Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Dymnivka dutá - výskyt v Krkonoších: v nivách podél vodotečí, v luzích, v květnatých bučinách a suťových lesích, v submontánním stupni místy hojně až pospolitě na obou stranách Krkonoš, vzácněji v montánním stupni. Poznámka: společně se sasankami, křivatci a kyčelnicemi vytváří barevně nápadný časně jarní aspekt podhorských listnatých lesů.

Habr obecný - výskyt v Krkonoších: nejteplejší okraje submontánního stupně, vzácně (např. údolí Jizery, Labe a Malého Labe). Poznámka: habry se vyznačují velmi tvrdým, šedobílým dřevem, vhodným pro výrobu různých dřevěných nástrojů. Vyhledávaná dřevina pro zakládání živých plotů a stěn v parcích a zahradách.

Hadí jazyk obecný
- výskyt v Krkonoších:
velmi vzácně na slatiništích v submontánním stupni. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Havez česnáčková - viz také - výskyt v Krkonoších: vzácně v montánním stupni (vlhčí stanoviště v horských smrčinách při horní hranici lesa), roztroušeně, ale pospolitě v subalpínském stupni, zejména ve vysokobylinných a kapradinových nivách v ledovcových karech, na prameništích a v okolí horských vodotečí. Poznámka: listy haveze svým tvarem a velikostí připomínají listy devětsilů, které však nejsou na rubu tak výrazně vlnaté; zástupci obou rodů rostou v horách často pospolu. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Hlaváč lesklý pravý - výskyt v Krkonoších: velmi vzácně na skalnatých teráskách a v zazemněných sutích v ledovcových karech, na bazických (zásaditý, alkalický, s pH vyšším než 7) podkladech (erlan, porfyrit); Kotelní jámy, Čertova zahrádka. Poznámka: Krkonoše jsou nejsevernějším místem celkového rozšíření poddruhu. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Hlístník hnízdák - výskyt v Krkonoších: zřídka v submontánním až montánním stupni, na české i polské straně pohoří, především v květnatých a vápnomilných bučinách (např. Peklo u Lánova). Poznámka: původ názvu spočívá v hnízdovitém uspořádání ztlustlých kořenů, připomínajících hlísty. Jako nezelená rostlina je hlístník svou výživou závislý na symbiotickém vztahu s mykorhizními houbami ve svých kořenech. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor C2 - druh silně ohrožený.

Hloh velkoplodý - výskyt v Krkonoších: v Podkrkonoší hojně, též v submontánním stupni na úpatí hor na mezích, pastvinách, okrajích remízků - mimo souvislý les. Doba květu: V. - VI. Květenství s cca 6 - 10 květy. Květy sněhově bílé, asi 20 tyčinek s nápadně červenými prašníky. Plody elipsoidní červené malvice, často převislé. Poznámka: z hlediska určování velmi problematický rod, vyskytující se pouze v podhůří (v montánním stupni zcela výjimečně). Jako zástupce vybrán tento hybridní druh (resp. soubor taxonů), vzniklý křížením hlohu obecného a hlohu podhorského. Vzhled může značně kolísat mezi rodičovskými druhy, je známa řada morfotypů.

Hluchavka skvrnitá - výskyt v Krkonoších: vcelku hojně v submontánním stupni při potocích, ve vlhčích křovinách, zarostlých rumištích, zřídka v montánním stupni, převážně kolem hospodářských objektů. Poznámka: velmi podobná, avšak bělokvětá (roste hlavně na opuštěných a devastovaných plochách) je hluchavka bílá. Barvou květů je podobný, avšak vzrůstem drobnější polní a zahradní plevel hluchavka nachová.

Hnilák smrkový - výskyt v Krkonoších: vzácně v humózních lesích submontánního stupně (např. údolí Jizerky a Jizery), po nějakou dobu pokládán za nezvěstný. Poznámka: podobný, ale ještě mnohem vzácnější je hnilák lysý (v současnosti znám jen z Horního Lánova). Od hniláka smrkového se liší vnitřkem květu bez chlupů. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Hořec (hořeček, trličník) brvitý - výskyt v Krkonoších: vzácně v submontánním stupni, na suchých krátkostébelnatých loukách a v okolí starých vápencových lomů. Zavlečen i do subalpínského až alpínského stupně, a to s vápencovou drtí při opravě cest na hřebenech Krkonoš (např. Vrbatova a Labská bouda, nad Výrovkou). Poznámka: řada lokalit zanikla v důsledku zanedbané péče o louky a pastviny, naopak šíří se u cest. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený; polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený; viz také: Podívejte se na jeden z pokladů krkonošské přírody.

Hořec panonský, (šumavský), 
viz také obr. - výskyt v Krkonoších: v subalpínském stupni, tundrové trávníky, pouze na několika lokalitách na svazích Studniční hory. Poznámka: předpokládané vysazení v Krkonoších není zcela spolehlivě doloženo a diskuse botaniků o původnosti tohoto druhu v krkonošské flóře stále trvají. U Rýchorské studánky roste hořec žlutý, který, podobně jako další žlutě kvetoucí hořec tečkovaný (rostl v Modrém dole), byl v Krkonoších vysazen. Oddenky všech zmíněných druhů jsou odedávna sbírány pro lékařské účely;  viz také.


Hořec tolitovitý - výskyt v Krkonoších: hojně v montánním až subalpínském stupni, vzácně v alpínském; po obou stranách pohoří, zejména v horských lesích, na pasekách, loukách a v nivách. Poznámka: stylizovaná rostlina je ve znaku KRNAP; při úpatí českých Krkonoš se velmi vzácně vyskytuje vápnomilný hořec křížatý (Gentiana cruciata). Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený; Gentiana cruciata C1 - druh kriticky ohrožený. 

Hořeček ladní pobaltský (baltský) - výskyt v Krkonoších: velmi vzácně v submontánním až montánním stupni; dříve uváděn z více lokalit na české straně hor, od poloviny 20. století považován za nezvěstný, znovu nalezen až v roce 1984 na Slunečné stráni. Poznámka: rychlý ústup souvisí s ukončením pastvy nebo pravidelného kosení luk. V Krkonoších rostl dříve i nominátní poddruh hořeček ladní pravý (Gentianella campestris). K vyhynulým druhům krkonošské květeny české strany hor patří i hořeček ladní švédský. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený / na polské straně hor nenalezen. 

Hořeček mnohotvárný českýviz také - výskyt v Krkonoších: velmi vzácně v submontánním stupni; pastviny v Horních Albeřicích, poblíž Černého Dolu, dříve též na Bíneru u Horního Lánova. Poznámka: na těchto lokalitách dříve rostl společně s hořečkem německým. Hořečky potřebují k úspěšnému vyklíčení semen pravidelné narušování drnu (pastva či jiná simulovaná disturbance). Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený / na polské straně hor neroste.

Hrachor jarní - výskyt v Krkonoších: zřídka v submontánním až montánním stupni, květnaté bučiny a suťové lesy při úpatí na obou stranách hor. Ojediněle se uvádí i z ledovcových karů (např. Dolní Rudník, 1150 m n.m.). Statut ohrožení a ochrany: C4b - druh vyžadující pozornost, nedostatečně prostudovaný.

Hrachor luční - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním, zřídka v montánním stupni, zejména na loukách a mokřadech, podél komunikací je zavlečen i do subalpínského stupně obou stran pohoří. Poznámka: v křovinách a při okrajích světlých lesů v podhůří Krkonoš se roztroušeně vyskytuje hrachor lesní se světle až sytě růžovým květenstvím.

Hruštička menší
- výskyt v Krkonoších:
roztroušeně v křovinách podél lesních cest, v březových remízcích v submontánním až montánním stupni. Vždy v menších či větších skupinkách. Poznámka: velmi vzácně se v Krkonoších (Rýchory) vyskytuje také hruštička prostřední a hruštička okrouhlolistá. Všechny druhy čeledi hruštičkovitých se vyznačují endomykorhizou a soužitím s určitými druhy dřevin. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C3 - druh ohrožený.

Huseník lysý - výskyt v Krkonoších: skalnaté stráně, paseky, náspy komunikací v submontánním stupni dosti často, v montánním stupni zřídka a hlavně na místech po stavební činnosti. Poznámka: ve starších atlasech uváděn téměř vždy jako strmobýl lysý (Turritis glabra).

Huseník sudetský (Arabis sudetica Tausch) - dvouletá nebo krátce vytrvalá bylina s jednou nebo více přímými lodyhami, 15 - 35 cm vysokými. Doba květu: červen - červenec. Výskyt v Krkonoších: trávníky na skalnatých svazích, dříve též louky. S jistotou jen Velká Kotelní jáma (pod štolou), dříve též Mísečky a snad Čertova zahrádka. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C1 - druh kriticky ohrožený, polská strana hor - nevyskytuje se. Poznámka: na suchých, křovinatých či skalnatých stráních v podhůří (a Dolním Rudníku v Obřím dole) roste velmi zřídka podobný huseník chlupatý. Pouze v Malé Sněžné jámě roste huseník alpský, jinak pěstovaný jako skalnička.

Hvozdík pyšný alpínský
- výskyt v Krkonoších:
velmi zřídka v montánním, zřídka v subalpínském stupni, pouze na české straně Krkonoš. Horské louky, nivy a sutě (např. Kotelní jámy, Krakonošova zahrádka, Modrý důl). Poznámka: na suchých, výslunných místech v submontánním stupni Krkonoš roste hvozdík kropenatý, nazývaný "slzičky", s karmínově červenými, bíle kropenatými květy. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený; polská strana hor A1 - druh vyhynulý.

Chrastavec rolní krkonošský - výskyt v Krkonoších: skalnaté svahy a zpevněné sutě ve Velké Kotelní jámě a nad Kotelským hřebínkem. Je to krkonošský endemit, popsaný a známý pouze z Kotelních jam. Doba květu: VIII-IX. Poznámka: na sušších podhorských loukách, lesních okrajích, travnatých a křovinatých svazích, na náspech či v příkopech je hojný nominátní poddruh (nejvíce se podobající shora popisovanému druhu) chrastavec rolní pravý. Je diagnostickým druhem ovsíkových luk. Zajímavost: chrastavec je tradiční léčivá bylina, která se používá pro léčbu povrchových ran nebo pro mírné zvýšení hladiny krevního cukru. Statut ohrožení a ochrany - chrastavec rolní krkonošský: C1 - druh kriticky ohrožený; lokalita je ohrožena návštěvníky hor, kteří nedodržují zákaz vstupu na svahy Kotelních jam.

Chrastice rákosovitá - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až hojně v submontánním až montánním stupni, mokřady, nivy vodotečí; druhotně vystupuje podél cest i do vyšších poloh Krkonoš. Poznámka: na živinami bohatých stanovištích (např. dusíkem obohacené svahy pod horskými boudami a podél cest) je velmi expanzivním druhem, který rychle vytlačí původní luční vegetaci. Kontrola jeho šíření a případné odstraňování je na některých místech v území KRNAP i KPN nezbytné.

Chrpa (chrpina) luční - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až hojně v submontánním stupni po obou stranách pohoří; podhorské louky a pastviny. Poznámka: druh je velmi variabilní a vyskytuje se u nás nejméně ve dvou poddruzích. Na vlhčích loukách polského podhůří vzácně roste podobná chrpa parukářka (C3 - druh ohrožený). Na mezích a sušších loukách v podhůří Krkonoš lze vzácně spatřit statnější chrpu čekánek s purpurově červenými květy. V polních kulturách roste dříve hojná, nyní již vzácnější chrpa modrá.

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum