Sněžka - ostrov arktidy uprostřed Evropy

      foto: Jaroslav Veselý

Naše nejvyšší hora (Sněžka) a naše největší údolí (Obří důl) spolu tvoří dvojici. Patří k sobě a doplňují se. Vrchol má převážně mužské energie, důl a Úpa pak ženské. Spojení obou tvoří velkou sílu, která se odráží v energii linií, které vedou ze Sněžky a podporují celou zemi. A přestože většinou hovoříme jen o Sněžce, nesmíme zapomínat ani na její (jeho) protiklad - Obří důl.

Sněžka - nejvyšší hora České republiky  Sněžka je vyšší než jsme si mysleli

Sněžka - nejnavštěvovanější vrchol Krkonoš
Nejvyšší, nejchladnější, zároveň však nejnavštěvovanější vrchol Krkonoš i okolních evropských středohor. Taková je hora, přitahující již po staletí zájem horalů, přírodovědců, turistů, umělců i techniků. Co je tak na Sněžce pozoruhodného a přitažlivého? Proč se o současnosti a budoucnosti nejvyšší hory Krkonoš vedou tak bouřlivé diskuse a spory? Masiv Sněžky je unikátním dokladem dramatických přírodních událostí, které formovaly naší přírodu v minulých geologických dobách. Jejich poznání je proto základním předpokladem k záchraně bohatství našich hor před nežádoucími vlivy civilizace. 

Dílo dávných ledovců
Trojboký jehlan Sněžky, zřetelně převyšující okolní zaoblené krkonošské vrcholy, je jedinečným svědectvím geologicky nedávné existence ledovců uprostřed Evropy. Až téměř k severnímu úpatí Krkonoš totiž v době před 600 až 250 tisíci let zasahoval mohutný ledovcový štít, který pokrýval obrovské prostory mezi Skandinávií a střední Evropou. Mrazivé klima v jeho blízkosti podpořilo místní zalednění některých krkonošských údolí. Svahy Sněžky tehdy ze tří stran modelovaly ledovce, stékající do Obřího a Jeleního dolu a dolu Lomničky. Na modelaci se podílela i vodní eroze, sněhové a zemní laviny a postupně tak vznikl tvar, který nemá ve středoevropských horách obdoby. Odborníci ho nazývají karling nebo matterhorn. Z vrcholu Sněžky jsou vidět další stopy po existenci ledovců - kary Úpské jámy, Studničních jam a jam Malého a Velkého Stawu s ledovcovými jezery na polských svazích Krkonoš. Rovněž příčný profil Obřího dolu v podobě písmene U je pozůstatkem po modelační činnosti mohutného ledovce, který stékal téměř k okraji Pece pod Sněžkou.

Samotný vrchol Sněžky a nejvyšší svahy pod ním však ledovec nikdy nepokrýval. Tam panovalo mrazivé a větrné klima, v jehož důsledku vznikly další unikátní jevy - mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy, rozsáhlé kamenné sutě vytvořené z mrazem zvětralých úlomků svorů, fylitů a kvarcitů, hlavních hornin budujících masiv Sněžky - to jsou unikátní pozůstatky po geomorfologických procesech, které zde probíhaly v dobách, kdy v této části Evropy panovalo arktické a subarktické podnebí. Sněžka je dokonalou učebnicí, vysvětlující děje v geologicky nedávné minulosti, ale i současné formování povrchu našich nejvyšších hor.

Od úpatí k vrcholu
Masiv Sněžky je však i názornou ukázkou vztahů, které v horách panují mezi živou a neživou přírodou. Přes 600 metrů výškového rozdílu mezi dnem Obřího dolu a vrcholem Sněžky návštěvníkům umožní seznámit se během dvou tří hodin s pestrým koloritem listnatých a smíšených lesů na úpatí, projít tmavou kulisou horské jehličnaté tajgy, prodrat se křivolakými keři kleče a navštívit skutečnou lišejníkovou tundru v nejvyšších polohách této unikátní hory. Žádná jiná hora v okolních evropských středohorách neumožní tak dokonalé a rychlé poznání vegetačních výškových stupňů, které se od sebe snadno rozeznají díky dominantním druhům rostlin.

Zatímco v submontánním stupni v okolí Pece pod Sněžkou dříve převládaly buky, jeřáby, javory a jedle, ve stupni montánním v rozmezí 800 až 1200 m n. m. je království otužilých horských smrků. Ani ty však ve výškách nad 1200 metrů nedokáží vzdorovat nepřízni podnebí a pozvolna uvolňují prostor odolnějším životním formám - keřům. Tmavě zelené křoviny borovice horské neboli kleče hustě pokrývají zejména jižní a východní svahy Sněžky. Tato původní krkonošská dřevina je hojně rozšířená v subalpinském stupni až do 1450 m n. m. Samotný vrchol sněžky je však i pro skromnou kleč příliš nehostinný a tak ve výškách kolem 1500 metrů, ve stupni alpinském, se rozkládají již jen společenství severských a alpinských mechů, lišejníků a nenáročných travin a bylin - vysokohorská tundra. Jen čtyři další vrcholy Krkonoš vyčnívají až do alpinského stupně, žádné jiné středoevropské pohoří se tak vysoko nevypíná.

Během opakovaného čtvrtohorního zalednění severní a střední Evropy se nejvyšší, nikdy nezaledněné hřebeny Krkonoš staly domovem druhů charakteristických pro severskou tundru a alpinské trávníky. V kontextu evropských hor zde vzniklo zcela ojedinělé prostředí, které vědci označují jako arktoalpinskou tundru. Je dokonale zachována především ve vrcholových partiích Sněžky a dodnes poskytuje útočiště organismům, jejichž domov je daleko na severu Evropy nebo v Alpách. Patří mezi ně např. bika klasnatá, rozrazil chudobkovitý, sítina trojklanná, lipnice plihá, jinořadec kadeřavý, severské a alpinské lišejníky rodů vousatec, pukléřka či šídlovec, z živočichů pak babočka kopřivová, májka fialová, slíďák ostnonohý, brouk kvapník bloudivý, vzácný rejsek horský, z ptáků pak rehek domácí - audio nebo pěvuška podhorní, která je zde nejvzácnějším ptačím druhem.

Sněžka hostí i některé z proslulých krkonošských endemitů, organismů známých pouze z tohoto pohoří. Patří k nim jestřábník, jeřáb sudetský, pampeliška krkonošská, zvonek český nebo motýl huňatec žlutopásný krkonošský.

Co skrývá nitro Sněžky
Sněžka je zajímavá nejen svým venkovním tvarem, podobným trojbokému jehlanu, ale tajemné je i její nitro. První zmínky o Obřím dole pocházejí z roku 1456. Neznámý Benátčan zde nalezl kostry lidí, zlato, ametysty, smaragdy a chalcedony. Horníci, první osídlenci Pece pod Sněžkou, zde totiž po staletí dobývali v kamenných útrobách Sněžky měď, kterou zprvu zpracovávali přímo u dolu ve vitriolových pecích, železo a především arzén, používaný v Itálii k výrobě benátského skla nebo k impregnaci dřevěných lodí v hamburských docích. Důl Kovárna, zaříznutý do úbočí Sněžky, přes mnohaletý průzkum ještě nevydal všechna svá tajemství o činnosti dávných kovkopů. Ve výšce více než tisíc metrů nad mořem dosahuje hloubky 140 metrů. Po skoro pěti stech letech těžby jeho historii završil geologický průzkum, uskutečněný v polovině 20. století a v roce 1979 demolice torza vyhořelé boudy Kovárna v Obřím dole, v blízkosti ústí stejnojmenné šachty.

Po téměř dvaceti letech příprav si návštěvníci, vyzbrojeni přilbami s lampou, mohou prohlédnout dvousetpadesátimetrový prohlídkový okruh, vedený kolem předmětů nalezených jeskyňáři během dlouholetého průzkumu dolu. Někde zůstaly zachovány dřevěné mosty, jednostupé žebříky a zbytky nářadí a kahanů. Celková délka probádaných chodeb, z nichž některé se možná v budoucnu zpřístupní veřejnosti, dosahuje 1,5 kilometru. Více informací lze získat v infocentru Veselý výlet v Peci pod Sněžkou a také v následujících odkazech: Historický důl Kovárna v Obřím dole v Krkonoších; ČT-Toulavá kamera: Důl Kovárna I.;  Důl Kovárna II.;  video Čt z 21.6.2011; Tip na výlet do nitra Sněžky; 

Z historie dobývání vrcholu
Nejvyšší vrcholy hor od pradávna přitahují zájem člověka. Sněžka není výjimkou, neboť již od 15. století se datují nejrůznější zprávy o cestách k jejímu vrcholu. Jedním z prvních, kdo na Sněžku vystoupil, byl v roce 1456 jakýsi benátský kupec, hledající zlato v Obřím dole (ten se později stal známým kutištěm rud a drahých nerostů). Roku 1569 změřil výšku Sněžky na 2035 m n. m. (!) Jiřík z Řásně, v letech 1665 až 1681 nechal slezský šlechtic Schaffgotsch vybudovat na jejím vrcholu kapli Sv. Vavřince, kolem které později vznikaly další objekty. V roce 1786 botanizoval na Sněžce Tadeáš Haenke, účastník první přírodovědecké expedice do Krkonoš, a popsal odtud pro světovou vědu nový druh trávy - lipnici plihou. V letech 1850 a 1868 rozšířily počet vrcholových objektů Pruská a Česká bouda, v roce 1900 meteorologická stanice, v roce 1914 byl z Obřího dolu na vrchol vybudován vodovod a v letech 1949 až 1951 došlo k výstavbě lanové dráhy z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu až na vrchol Sněžky. Společně s nedalekou lanovkou z Karpacze na Kopu významně přispívá k tomu, že se Sněžka postupně změnila v rušné poutní místo, které ročně navštíví téměř 3/4 miliónu turistů.

     Výstup na Sněžku  foto Jaroslav Veselý

Ochrana přírodního bohatství Sněžky
Masiv nejvyšší hory Krkonoš patří mezi nejnavštěvovanější evropské hory, bohužel se všemi nežádoucími dopady na zdejší unikátní přírodu - vyšlapáváním zkratek a erozí půdy, poškozováním vegetace a mrazem tříděných půd, hromaděním nejrůznějšího odpadu, provozem motorových vozidel, hlukem a rušením živočišstva, stavební činností či zavlékáním nežádoucích cizích organismů. Ani přísný ochranný statut 1. zóny národního parku, kde se téměř celý masiv Sněžky nachází, není dostatečnou prevencí před nežádoucími civilizačními vlivy. Proto se již řadu let tak bouřlivě zvažují různé představy, jak turistický ruch na svazích nejvyšší hory Krkonoš sladit se zájmy ochrany její jedinečné přírody.

Správa KRNAP prosazuje pro ochranu unikátních hodnot Sněžky dva základní přístupy. Prvním je usměrňování návštěvníků sítí turistických cest. V posledních letech byly všechny cesty na vrchol Sněžky opraveny, zúženy na přijatelnou šířku a jejich okolí se postupně vrací k přírodnímu stavu. Cesty úspěšně odolávají extrémním klimatickým podmínkám, jsou schůdné a návštěvníci, uvědomující si existenci národního parku, proto nemají důvod je opouštět a vyšlapávat zkratky obtížnějším terénem. Druhý, výchovný přístup, je dlouhodobý. Upozorňováním na přírodovědné hodnoty Krkonoš (např. řadou publikovaných materiálů) se snaží přesvědčit návštěvníky o mimořádném významu zdejšího Národního parku a jeho přírody, která je svými hodnotami srovnatelná s jinými národními památkami, jako je Národní divadlo či Národní muzeum.

Zda se podaří přírodní bohatství Sněžky ochránit bude záležet na každém, kdo se rozhodne nejvyšší vrchol Krkonoš navštívit. Může se chovat jako bezohledný dobyvatel, nebo vnímat přírodní krásy kolem sebe v roli skromného obdivovatele a slušného návštěvníka. Neboť příroda je tu doma a my jsme pouze její dočasní hosté.

Česká televize 12.7.2011: Velký nápor turistů na Sněžce

(Zdroj: propagační materiál Správy KRNAP, Sněžka - ostrov arktidy uprostřed Evropy; 2002; autoři textu: Jan Štursa, Jiří Flousek a Jan Vaněk)

Pitná voda na Sněžce
Pitnou vodu na Sněžku zpočátku vynášelo dvanáct nosičů ze Zlatého pramene vyvěrajícího přibližně 300 metrů za Obří boudou. V zimě rozpouštěli sníh. V roce 1912 nechal hrabě Rudolf Czernin Morzin vybudovat pro vrchol Sněžky vodárnu a vodovod. Voda z Rudného potoka byla jímána pomocí drenáží do tří nádrží. Odtud z výšky 150 metrů tekla 50 mm potrubím do Peltonovy turbíny. S tou bylo spojeno pístové čerpadlo, které hnalo vodu do 3000 litrové nádrže v podkroví České boudy. Tímto způsobem se dařilo dopravit na Sněžku 2 - 4 tisíce litrů vody denně. Nedbalá údržba po roce 1950 znamenala, že se zařízení nepodařilo udržet ve funkčním stavu. Zařízení však zůstává významnou technickou památkou, neboť výtlačná výška 392 metrů byla v roce 1912 nejvyšší v Evropě.
(podle periodika Krkonošská sezona 2010)

Odkazy:

Před stovkami milionů let vzniklo v našich nejvyšších horách něco přes tři desítky ledovců, po nichž tu zůstalo několik krásných ledovcových údolí. K těm nejznámějším patří Obří důl. A právě o něm natočila reportáž Toulavá kamera České televize, nazvanou Obří důl.  

Filmy o Sněžce

Česká televize: Pahrbek český - film o stavbě nové poštovny na Sněžce - informace o filmu v programové nabídce + film; viz také reportáž Radiožurnálu z 30.11.2010;

Česká televize: Magické hory - Sněžka

Kde nakonec skončila původní stará poštovna, postavená před více než 130 lety na Sněžce se dozvíte z reportáže Toulavé kamery Čt - Česká poštovna 

Zajímavosti a informace:
Noční výstup na Sněžku za východem slunce www.nasnezku.wz.cz.

Blesk.cz - Řidič, který chtěl vyjet autem na Sněžku: Kluci říkali, že to auto nikam nedojede. Slušný člověk se nestačí divit, kde zůstaly morální zábrany, úcta k přírodě a zdravý rozum. 

Pohled na "moře" ze Sněžky (inverzní oblačnost pod úrovní Sněžky)

UFO nad Sněžkou? Zajímavý snímek webové kamery HUMLNET ze dne 18.1.2009 v 09:32:02 hodin. Pokud si obrázek zvětšíte, je nad stožárem lanovky zachycen objekt ve tvaru disku, který se nápadně podobá pozorovaným UFO na fotografiích často zveřejňovaných v různých médiích. Další takový objekt, ale bohužel již méně zřetelný, je vidět zhruba v polovině snímku. Objekt nad stožárem lanovky má zřetelný diskovitý tvar, dobře odlišitelný od okolní oblačnosti a těžko jej lze zaměnit za letadlo nebo ptáka. 

iDNES - Sněžka o dominantu nepřijde, Poláci v observatoři nakonec zůstanou.
Novinky.cz - Jarní výšlap: V závějích na Krakonošovu horu
Novinky.cz - Při seskoku na Sněžce zemřela jednička českého BASE jumpingu.
Krkonošský deník - Po Everestu pokořila Sněžku;
iDNES - Sněžka není stadion, zakázali krkonošští ochranáři výstup vytrvalcům;
iDNES - Poslednímu krkonošskému nosiči je 80 let, ale Sněžku zdolá jako zamlada;
iDNES - Karpacz: Bohatý Polák staví pod Sněžkou hotel, architekti i ekologové se bouří;
iDNES - Boháč musí snížit hotel v Krkonoších, jinak mu ho polský stát zavře;

== Fotogalerie ==