Ochrana přírody Krkonošského národního parku

     Ilustrační foto Jaroslav Veselý

Ochrana přírody a péče o národní park

Péčí o Krkonošský národní park je pověřena Správa Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Během své bezmála 50leté historie prodělala četné změny v pojetí práce i v organizační struktuře.

Od roku 1991 je to státní organizace řízená Ministerstvem životního prostředí ČR. S ochranou přírody jsou propojeny všechny čtyři odbory současné organizační struktury Správy KRNAP. Veškeré odborné a managementové aktivity, které péče o Krkonošský národní park vyžaduje, jsou v přímé kompetenci Odboru péče o národní park.

Dokument Josef Fanta: má cesta z Krkonoš do Nizozemí a zpět je strhujícím životním příběhem žijící legendy moderního evropského lesnictví, ekologie krajiny a vizionáře udržitelného způsobu života.

Návštěvní řád Krkonošského národního parku; 
Elektronické povolenky pro vjezd automobilů na území KRNAP: vstup do aplikace; 

Plán péče o Krkonošský národní park 2010 - 2020 - část A; část B; 

Krkonoše jsou velmi oblíbenou destinací. Ročně je navštíví kolem osmi milionů turistů a milovníků zimních sportů (česká strana 6 milionů, polská 2 miliony /některé prameny uvádějí dokonce až 10 milionů návštěvníků/). Takový počet návštěvníků je však zátěží pro vzácnou krkonošskou přírodu. Proto se Správa KRNAP snaží zvýšit informovanost co největšího počtu lidí, kteří naše nejvyšší hory navštíví, zveřejňováním informací o fauně a  flóře Krkonoš, např. prostřednictvím tzv. posteru: Ukázka posteru;

Informační centra Správy KRNAP;  

Světelné znečištění v Krkonoších, ekologická hrozba a jeho vliv na živočichy

V minulém století se používání, rozsah a intenzita umělého nočního osvětlení zvýšily do té míry, že mnoho autorů začalo používat termín světelné znečištění. O světelném znečištění se diskutovalo hlavně v souvislosti s vysokou spotřebou energie a negativními vlivy na astronomii. Světlo však výrazně ovlivňuje mnoho přírodních procesů, má významné důsledky pro biologii a ekologii mnoha druhů, a přesto je jeho vlivu na organismy v mimoměstském prostředí věnována stále velmi malá pozornost. V Krkonoších a na dalších místech Česka je tato problematika často spojována s nočním osvětlením sjezdovek, využívaným k prodloužení periody lyžování. 

Nepoškozujte přírodu Krkonoš !

Respektujte pravidla pohybu v národním parku;  Proti Freeridingu protestují už i obce; 

Snowkiting;  Vyznavači snowkitingu si s ochránci přírody nerozumějí; 

Nestavte kamenné  "mužíky", škodí krkonošské přírodě ; Na hřebenech Krkonoš, v nejcennější přírodě národního parku - arkto-alpínské tundře - se stále nedaří vymýtit velmi škodlivý nešvar, kopírující zvyk ze světových velehor - stavění kamenných mužíků. Na rozdíli od Vysokých Tater, Alp či Himálaje v Krkonoších stavění mužíků postrádá jakýkoli racionální smysl, ale kromě toho také přispívá k poškozování hodnot, které nejsou v lidském časovém měřítku vůbec obnovitelné.
Zatímco ve vysokých horách slouží mužíky k orientaci horolezců a turistů, v Krkonoších, kde jsou všude turistické značky, případně tyčové značení, mužíky nemají žádný význam. V nejvyšších partiích hor, jako např. na Kozích hřbetech, je lidé navíc stavějí z kamenů, které často seberou na velmi vzácných a cenných tzv. mrazem tříděných půdách - tedy zničí fenomén, který přírodní síly tvořily pomaloučku po desítky tisíc let. Proto znovu a znovu připomínáme: Kamenné mužíky na hřebeny Krkonoš nepatří, nestavte je! Ničíte tím jednu z největších geomorfologických cenností našich nejvyšších hor!  

Řidiči sněžných skútrů jsou stále agresivnější - reportáž Českého rozhlasu 6; 

Neukáznění snowboardisté a lyžaři ohrožují vzácné ptactvo - reportáž Českého rozhlasu Plus;

Břidlicový plyn: Hrozba devastace přírody snad zažehnána.

Břidličný plyn - další jizva země?;  Břidlicová horečka táhne Evropou;

Proti záměru těžby břidlicových plynů v Českém krasu i jinde v ČR;

23.9.2012, Krkonošský deník: „Fuj!“ volali účastníci sobotní demonstrace proti těžbě plynů;

8.11.2012, Czech Free Press: Těžba břidlicového plynu je krajně nebezpečná!;

Globální změny prostředí:

Česká Pozice.cz: Divoká příroda se navrací. Je to dobrá, nebo špatná zpráva?

Dobrá zpráva:

Přehrada Vilémov v Krkonoších nebude;