Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Suchopýrek trsnatý - Tužebník jilmový

Suchopýrek trsnatý - Tužebník jilmový


Suchopýrek trsnatý - výskyt v Krkonoších: vzácně v montánním, hojně v subalpínském stupni, na subalpínských vrchovištích, zejména na náhorních plošinách západních a východních Krkonoš. Poznámka: na vlhkých skalních stěnách a prameništích v ledovcových karech roste vzácný suchopýrek alpský (alpínský). Statut ohrožení a ochrany: suchopýrek trsnatý, česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C2 - druh silně ohrožený; suchopýrek alpský C2 - druh silně ohrožený.

Světlík chladnomilný - výskyt v Krkonoších: krátkostébelné trávníky a travnaté terásky v ledovcových karech (Kotelní jámy, Rudník v Obřím dole, Sněžné jámy). Poznámka: velmi vzácně se v ledovcových karech východních Krkonoš vyskytuje endemický světlík krkonošský, který zde zřejmě vznikl v pleistocénu jako přirozený hybrid světlíku drobnokvětého a světlíku nejmenšího. Jeho výskyt však v posledních letech nebyl doložen (A1 - druh vyhynulý). Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Světlík lékařský - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až hojně v submontánním až montánním, zřídka v subalpínském stupni, pastviny, vřesoviště, sušší horské louky, druhotně vystupuje i na ruderalizované plochy ve vrcholových partiích. Poznámka: světlíky obsahují třísloviny a éterické oleje a jsou odedávna používány v lidovém léčitelství, především při očních zánětech (odtud i původ názvu rostliny). Na obdobných místech roste téměř lysý světlík tuhý.

Svízel bahenní - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně v submontánním, méně v montánním stupni na zrašeliněných loukách, ve vlhkých příkopech a u lesních rybníčků. Poznámka: tento druh lze snadno zaměnit za dosti podobný svízel slatinný (Galium uliginosum), rostoucí na obdobných stanovištích.

Svízel bílý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním, méně v montánním stupni, výskyt v Modrém dole je výškové maximum v ČR. Louky (zvláště zanedbané), lesní okraje, suché příkopy a náspy při komunikacích. Poznámka: druh byl dříve zaměňován za svízel povázku - druh vlhkých biotopů nižších poloh, který v Krkonoších chybí. Příklady dalších svízelů s dlouhou vystoupavou lodyhou: svízel přítula, plevel z polí a rumišť a svízel lesní, statný hájový druh s větveným oddenkem a s 6-10 ojíněnými listy v přeslenu.

Svízel hercynský - výskyt v Krkonoších: v montánním až subalpínském stupni, na vřesovištích a smilkovištích, v kamenitých lemech turistických cest, v horských smrčinách. Poznámka: trsnatým (ale vzpřímenějším) růstem je poněkud podobný svízel sudetský, vyskytující se zřídka v krátkostébelných trávnících na skalních teráskách a na zpevněných sutích (na bazických horninách) v karech. Výskyt pouze v Krkonoších, Velké kotlině v Jeseníkách (nezvěstný) a na hadcích ve Slavkovském lese, endemit Českého masivu (C1 - druh kritivky ohrožený).

Svízel vonný (mařinka vonná) - výskyt v Krkonoších: pospolitě v květnatých bučinách, na pasekách a v křovinách v submontánním až montánním stupni, také v subalpínských trávnících a v karech. Poznámka: léčivá rostlina (třísloviny, kumarin, glykosidy - silné sedativum, ředění krve), při sušení černající a výrazně vonící kumarinem (též porosty za květu).

Šafrán bělokvětý - výskyt v Krkonoších: jednotlivé populace se vyskytují v submontánním až subalpínském stupni na české straně hor (např. Harrachov, Albeřice, Modrý důl), krátkostébelné, pravidelně obhospodařované horské louky. Poznámka: na úpatí polských Krkonoš (okolí Szklarské Poreby) roste i fialově kvetoucí šafrán karpatský.

Šídlatka jezerní
 - výskyt v Krkonoších: poměrně velká populace roste pouze na písčitém dně ledovcového jezera Wielki Staw na polské straně východních Krkonoš. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený. 

Šicha oboupohlavná - výskyt v Krkonoších: balvanité svahy, skály s porosty brusnicovitých, vrchoviště v montánním (vzácně) až subalpínském stupni. Poznámka: velmi podobný druh (poddruh?) šicha černá roste spíše na rašeliništích, silně zamokřených půdách je v Krkonoších vzácnější než šicha oboupohlavná. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor C3 - druh ohrožený. 

Škarda bahenní - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až hojně v submontánním až subalpínském stupni, mokré i zrašeliněné louky, luční i lesní prameniště, horské olšiny. Poznámka: při úpatí Krkonoš roste velmi hojně na loukách, pastvinách i podél cest škarda dvouletá se zlatožlutými květy se žlutými prašníky i bliznami.

Škarda měkká čertkusolistá - výskyt v Krkonoších: zřídka v submontánním, roztroušeně až hojně v montánním stupni; středně vlhké, druhově bohaté louky na obou stranách hor. Poznámka: nominátní poddruh škarda měkká pravá rostl ve Velké Kotelní jámě, v poslední době však nebyl výskyt potvrzen. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C2 - druh silně ohrožený; škarda měkká pravá: česká strana hor A2 - druh nezvěstný / polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený.

Škarda velkoúborná (Crepis conyzifolia) - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v montánním až subalpínském stupni, květnaté horské louky, vysokobylinné nivy v ledovcových karech a jejich okolí, na obou stranách pohoří. Popis: vytrvalá, 20-50 cm vysoká bylina s tlustým, větveným oddenkem, květy sytě žloutkově žluté. Doba květu: VII-IX. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C2 - druh silně ohrožený.

Šťavel kyselý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až subalpínském stupni, často v bučinách, také pod klečovými keři.

Štírovník růžkatý - výskyt v Krkonoších: hojný luční druh v submontánním až montánním stupni na obou stranách Krkonoš. Kolem cest proniká druhotně i do nejvyšších horských poloh. Poznámka: mokřadní louky na kyselém podloží při úpatí Krkonoš hostí podobný, ale poměrně vzácný štírovník bažinný (C3 - druh ohrožený), jehož lodyhy jsou duté a květy sytě až okrově žluté.

Šťovík árónolistý - výskyt v Krkonoších: většinou v montánním až subalpínském stupni na loukách a prameništích, u turistických cest a chat, vysokobylinné nivy v karech, řidčeji i v bučinách. Roztroušeně až celkem hojně na celém území národního parku. Poznámka: Podobný šťovík kyselý je hojně rozšířen od nížin do hor a liší se hlavně užšími listy (3 - 4x delší než široké), jejich třásnitými botkami a tmavými plody.

Šťovík menší - výskyt v Krkonoších: na vhodných místech roztroušeně až hojně od submontánního až do subalpínského stupně, zaznamenán i na Sněžce. V nižších polohách na přírodních stanovištích, v horách spíše kolem cest, na ruderálních plochách nebo zavlečený na paseky se sadbou. Poznámka: velmi proměnlivý druh, u nás roste ve 3 poddruzích.

Tolice dětelová - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním stupni. Občas zavlékána i do vyšších poloh. Poznámka: mezi tolice patří i tolice setá neboli vojtěška, která se pěstuje jako pícnina a často spontánně zplaňuje v okolí zemědělských kultur.

Tolije bahenní - výskyt v Krkonoších: nejčastěji v karech na mokvavých skalních teráskách a prameništích, v nižších polohách na slatinných loukách. Poznámka: zatímco populace v karech jsou poměrně stabilní, v nižších polohách je (jak v Krkonoších, tak i jinde v ČR) v posledních desetiletích na silném ústupu. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený, polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený. 

Tolita lékařská - výskyt v Krkonoších: vzácně v subalpínském stupni na suťovém kuželu Čertovy zahrádky, kde zřejmě představuje reliktní lokalitu z teplejšího období holocénu, kdy mohla být v krkonošských karech hojnější. V Polsku na úpatí hor. Poznámka: jedovatá rostlina; oddenek byl dříve používán v lidovém lékařství a veterinární praxi. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C1 - druh kriticky ohrožený; polská strana hor C2 - druh silně ohrožený; ohrožení spočívá v občasných sesuvech větších zemních lavin.

Tomka vonná - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním, roztroušeně v subalpínském stupni; podhorské a horské louky, zejména smilkové a psinečkové, mokřady. Poznámka: v trávnících nad horní hranicí lesa ji postupně střídá velmi podobná tomka alpská. Rostlinná pletiva tomky obsahují silně aromatickou látku kumarin, která se podílí na charakteristické vůni sušeného sena.

Topol osika - výskyt v Krkonoších: různé typy lesa, především lesní lemy a remízky, obsazuje opuštěné louky a pastviny. V submontánním stupni hojně, často i v montánním, zřídka v subalpinském stupni (Úpská jáma, Labský důl, kary jezer). Poznámka: v podhůří je pěstován topol černý, resp. další hybridní topoly. Krajinářky nápadná jsou dožívající stromořadí topolů s vřetenovitě válcovitou korunou (tzv. topol vlašský) v jihozápadním předhůří Krkonoš.

Trnka obecná - výskyt v Krkonoších: roztroušeně, ale místy pospolitě v submontánním stupni. Okraje lesů, meze a úvozy, převážně výslunná stanoviště na stráních v ochranném pásmu národního parku (úpatí Rýchor, Lánov, mezi Valteřicemi až Víchovou). Poznámka: používána v lidovém léčitelství, z trnek se domácky vyrábí ovocné víno.

Trojštět žlutavý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním, roztroušeně i v subalpínském stupni, louky a mokřiny, zejména však na lučních enklávách od podhůří až po horní hranici lesa; na obou stranách hor. Na loukách ve vyšších polohách (1000 m n.m. a výše) ho postupně nahrazuje psineček obecný a zejména smilka tuhá.

Třeslice prostřední - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním, zřídka v montánním až subalpínském stupni, na podhorských a horských loukách, v křovinách, lesních okrajích, na zrašelinělých loukách, ale i v suchých krátkostébelných trávnících. Poznámka: je to jedna z nejhezčích našich trav. Jako okrasná letnička se v zahrádkách občas pěstuje třeslice větší se žlutavými a většími klásky, která je původní v jižní Evropě.

Třešeň ptačí - výskyt v Krkonoších: nehojně, ale téměř všude v submontánním, okrajově i v montánním stupni na okrajích lesa, typicky v remízcích kolem kamenných snosů ("hrobek") a na zarostlých mezích. Poznámka: plody planých třešní (ptáčnice) jsou potravou ptáků a jimi je třešeň šířena. Pěstována v řadě kultivarů pro šťavnaté ovoce, v Krkonoších podchyceny (genetická banka Správy KRNAP) některé historické krajové odrůdy. Barevné (červenavé) dřevo je vhodné k výrobě drobných předmětů.

Třezalka skvrnitá - výskyt v Krkonoších: obecně v submontánním a montánním stupni, poměrně často i v subalpínském stupni. Od lesních pasek a sušších luk přes prameniště a vysokobylinné nivy až po společenstva kosodřeviny. Poznámka: významná léčivá rostlina. Rozemnutím listů nebo květů se za siličných nádržek uvolňuje červenofialové barvivo, díky kterému má třezalka lidový název krevníček. Je často zaměňována za podobnou třezalku tečkovanou, se kterou nezřídka roste na jedné lokalitě, spíše však jen v nižších horských polohách. Pouze na úpatí hor velmi zřídka roste drobná poléhavá třezalka rozprostřená s květy bledě žlutými.

Třtina chloupkatá - výskyt v Krkonoších: velmi hojně v montánním až subalpínském, roztroušeně  i v alpínském stupni; dominuje v bylinném patře horských smrčin a tvoří souvislé porosty i na svazích ledovcových karů a v travnaté zóně krkonošské tundry. Poznámka: v porostech třtiny chloupkaté se hromadí velké množství stařiny, což negativně ovlivňuje hydropedologické poměry, ale omezuje i druhové bohatství v bylinném patře horských lesů. V lesních lemech a na pasekách v nižších polohách hor roste třtina křovištní

Třtina rákosovitá - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až hojně v submontánním až montánním stupni, kamenité svahy, lesní okraje, teplejší, výslunná stanoviště; ve vysokobylinných nivách nad horní hranicí lesa, zejména na lavinových drahách v ledovcových karech. Patří mezi druhově nejbohatší typy vegetace Krkonoš. Podobná třtina pestrá není z Krkonoš uváděna.

Tužebník jilmový - výskyt v Krkonoších: na mokrých loukách a v příkopech v submontánních až montánních polohách hojně, místy i na prameništích v karech. Poznámka: tužebník je lidově nazýván chlapice a pro obsah salicylátů používán (květenství, nať) jako léčivka proti horečce, ale i průjmům a krvácení. Druhý ze zástupců rodu tužebník obecný roste naopak na suchých loukách a stráních; v Krkonoších rostl pouze v okolí lomů v Černém Dole.

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma