Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Multimediální atlas ptactva Krkonoš > Konopka obecná - Kukačka obecná

Konopka obecná - Kukačka obecná

 
Údaje o ptactvu Krkonoš na této stránce byly doplněny o nové poznatky a pozorování, uvedené v Atlasu krkonošské faunyautorů Jana Vaňka, Jiřího Flouska a Jana Materny, který vydala Správa KRNAP v Nakladatelství Karmášek, České Budějovice (2011), ISBN: 978-80-87101-31-5.

Konopka obecná - biolib.czaudio - video - indexy a trendy v ČR
Hojný až velmi hojný druh, hnízdící na české a polské straně Krkonoš od úpatí po nejvyšší hřebeny (Úpské rašeliniště - 1430 m n.m.). Během sledovaného období nebyl překvapivě zjištěn na řadě lokalit českého podhůří. Odhad početnosti: asi 950 hnízdících párů. Vývoj početnosti: v období 1986-98 početnost této nevýznamné části krkonošské populace výrazně kolísala bez zřetelné dlouhodobé tendence. Doba výskytu: Převážně tažný druh, přezimující ve Středomoří, přilétá během března a dubna a odlétá zpět v září a říjnu. Část ptáků však tráví zimu na hnízdištích. Prostředí: Rozptýlená zeleň ve městech, vesnicích a okolní zemědělské krajině, mladé smrkové výsadby, luční enklávy a imisní holiny, souvislé i rozvolněné klečové porosty na hřebenových rašeliništích a alpínských loukách. Početnost: Na konci 20. století byla odhadována kolem 900 hnízdících párů. Současný vývoj není známý, patrně však mírně klesá. Biologie: Hnízdí 2-3krát ročně v hnízdech postavených v hustých keřích a korunách, zejména jehličnatých dřevin. Snáší 4-6 vajec, průběh hnízdění je stejný jako u zvonka zeleného. Živí se semeny plevelů a trav, mláďata navíc krmí také larvami a dospělci hmyzu. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení.

Koroptev polní
 - biolib.czaudio - video Čt - indexy a trendy v ČR
Ve srovnání s minulostí nepočetný, ale pravidelně hnízdící druh v celých Krkonoších až do 850 m n.m. (Rokytnice nad Jizerou), zastižitelný v mimohnízdním období i ve vyšších polohách (Modrý důl - 1000 m n.m., Violík - 1380 m n.m.). Odhad početnosti: 40 - 65 hnízdících párů. Doba výskytu: Stálý, celoročně přítomný druh. Prostředí: Zarostlé meze, remízky, zaplevelené plochy, pole, louky a pastviny v zemědělské krajině. Početnost: Dramatický ústup byl ve 2. pol. 20. století zaznamenán v celém tehdejším Československu (pokles o 95% za pouhých 40 let!). Ještě v 50. a 60. letech žilo v podhůří Krkonoš kolem 5000 koroptví, o 30 let později již jen 40-65 párů. Vývoj početnosti v posledních letech není známý, v celé ČR však patří k nejrychleji mizejícím druhům zemědělské krajiny. Biologie: Monogamní druh, žijící v trvalých párech. Hnízdo staví na zemi, nejčastěji v dubnu a květnu snáší 10-20 vajec, která zahřívá necelé 4 týdny. Nekrmivá mláďata se živí zejména hmyzem, dospělí ptáci semeny či částmi rostlin. Ohrožení: Nejvýrazněji je ohrožena změnami v kulturní krajině - zemědělským hospodařením, jeho mechanizací a chemizací, likvidací rozptýlené zeleně, rychle se šířící zástavbou volné krajiny.

Kos černý - biolib.czaudio - Indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří až po horní hranici lesa, výjimečně i nad ní (Výrovka - 1360 m n.m.). Odhad početnosti: asi 9000 hnízdících párů. Doba výskytu: Převážně stálý, po celý rok přítomný druh. Prostředí: Města a vesnice, zemědělsky obhospodařovaná krajina s rozptýlenou zelení, listnaté, smíšené a jehličnaté lesy, okraje horských luk, výjimečně i porosty kleče. Početnost: Krkonošská populace se zdá být dlouhodobě stabilní se shora uvedenou početností. Biologie: Hnízdí až 3krát v roce. Otevřená miskovitá hnízda si staví na stromech a keřích, na budovách, vysoko nad zemí i přímo na ní. Snáší 4-6 vajec, dva týdny je inkubuje a další dva týdny krmí mláďata v hnízdě. Konzumuje žížaly, měkkýše, hmyz a další bezobratlé, z rostlinné potravy bobule či ovocné plody, sbírá i městské odpadky. Ohrožení: Není ohrožen.

Kos horský
 
video Čt 
Hojně hnízdící druh vyskytující se ve středních a vyšších polohách od 800 (Hříběcí Boudy) do 1520 m.n.m. (Studniční hora). V Krkonoších se vyskytují dva poddruhy - běžnější kos horský středoevropský a ojediněle i kos horský severoevropský, které se zde mezi sebou kříží. Odhad početnosti: 260 - 320 hnízdících párů. Trend početnosti: nejistý. Doba výskytu: Tažný druh přezimující v oblasti Středomoří, včetně pohoří na severu Afriky. Na hnízdiště přilétá koncem března a v dubnu, zpět odlétá během srpna a září. Prostředí: Souvislé smrkové porosty s přítomností lučních enkláv, souvislé porosty i jednotlivé keře kleče na hřebenových rašeliništích a alpínských loukách. Početnost: V krátkém období 1984-88 dramaticky poklesla. Hlavním důvodem (podobně jako u drozda zpěvného) patrně byl plošný letecký postřik insekticidy proti obaleči modřínovému v bezprostředně předcházejících letech (1980-83). Populace se však velmi rychle vrátila na původní stav, v 90. letech 20. století byla odhadována na 260-320 hnízdících párů. Při srovnání s údaji ze 70. let to byl téměř dvojnásobek, což svědčilo o růstu populace na konci 20. století. Tento mírně vzrůstající trend je pozorován také v posledních 20 letech. Biologie: Hnízdí 1-2krát ročně, miskovitá hnízda si staví poměrně vysoko v korunách smrků a nad horní hranicí lesa v hustých keřích kleče. Snáší 4-6 vajec, která po dobu dvou týdnů zahřívá především samice; další asi dva týdny oba rodiče krmí mláďata na hnízdě. Potravu sbírá většinou na zemi a tvoří ji většinou žížaly, měkkýši či různé druhy hmyzu (brouci, motýli, dvoukřídlí, blanokřídlí aj.), konzumuje také rozličné plody. Ohrožení: V současnosti bez významného ohrožení. Hnízdící ptáci na tradičních hnízdištích v českých pohořích i alpských zemích však postupně mizí z nižších poloh. Jako možné vysvětlení se nabízí reakce na probíhající klimatickou změnu posunem druhu do vyšších, chladnějších poloh.

Krahujec obecný - biolib.cz - audio - indexy a trendy v ČR
V Krkonoších hojný druh, hnízdící na českých i polských svazích pohoří do výšky zhruba 1100 m n.m., ale zaletující za potravou až na horské hřebeny (Úpské rašeliniště - 1430 m n.m.). Odhad početnosti: 65-80 hnízdících párů. Doba výskytu: Stálý nebo přelétavý druh, částečně i tažný do jihozápadní Evropy. Prostředí: Rozsáhlejší i izolované lesy všech typů s přítomností otevřených ploch, od zemědělské krajiny až téměř k horní hranici lesa. Početnost: Velikost celé krkonošské populace je odhadována na 65-80 hnízdících párů (při hustotě 8,1 páru/100 km2). Biologie: Jako ostatní druhy dravců hnízdí jen jednou ročně. Pro každé hnízdění staví zpravidla nové hnízdo, které ukrývá v mladých, hustých, často smrkových porostech. V dubnu a květnu snáší 3-6 vajec, která inkubuje asi 1 měsíc a přibližně 4 týdny se stará o mláďata v hnízdě. Hlavní složku potravy tvoří drobné druhy ptáků, které je schopen lovit i na frekventovaných místech v centrech měst. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení (s rizikem ilegálního odstřelu).

Králíček obecný - příroda.cz - biolib.czaudio - indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří až po horní hranici lesa (1300 m n.m.), hojnější je však ve smrkových porostech a ve vyšších polohách. Odhad početnosti: asi 11000 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Početnost dramaticky poklesla v letech 1983-87 a od té doby se s většími či menšími výkyvy udržuje na zhruba stejné úrovni bez zřetelné tendence návratu k původnímu stavu. Důvod poklesu do určité míry souvisí s poškozením porostů. Nelze však vyloučit negativní reakci na velkoplošnou leteckou aplikaci insekticidů Actellic a Ambush proti přemnoženému obaleči modřínovému v letech 1980-83.

Králíček ohnivý - biolib.czfoto - indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící téměř na celém sledovaném území od úpatí Krkonoš až po horní hranici lesa (Bialy Jar - 1300 m n.m.). Schází pouze v některých oblastech českého podhůří s omezenou nabídkou vhodných biotopů. Odhad početnosti: asi 3600 hnízdících párů. Vývoj početnosti: V letech 1984-86 početnost prudce klesla, od té doby s menšími výkyvy stoupala a v roce 1994 dosáhla výchozího stavu. Dlouhodobý trend je však vyrovnaný nebo jen mírně stoupající. Doba výskytu: Na rozdíl od králíčka obecného tažný druh, který zimuje v jižní a jihozápadní Evropě, přilétá koncem března a na zimoviště se vrací v září a říjnu. Prostředí: Listnaté, smíšené a jehličnaté lesy, méně často izolované lesíky v otevřené krajině. Početnost: Dlouhodobě patrně stabilní populace se shora uvedenou početností. Oba králíčci, ohnivý i obecný, velmi citlivě reagují na poškození lesů a koncem 20. století téměř vymizeli ze středně a silně poškozených porostů. Biologie: Hnízdí 2krát ročně. Hluboké miskovité hnízdo z mechů a lišejníků má skryté v jehličí smrkových větviček v korunách stromů. Snáší 8-10 vajec, asi dva týdny je inkubuje a podobně dlouho krmí mláďata v hnízdě. Živí se drobným hmyzem a pavouky. Ohrožení: Bez významného ohrožení.

Krkavec velký - biolib.czaudio - indexy a trendy v ČR
Nepočetný druh, hnízdící na obou stranách Krkonoš od podhůří až po horní hranici lesa (Labský důl, Obří důl - 1250 m n.m.); tokající ptáci jsou však pravidelně pozorováni i výše (Sněžka - 1600 m n.m.). Charakteristické jsou pohnízdní koncentrace ptáků, pravděpodobně z rozsáhlejšího území než jsou Krkonoše (Flousek 1997b). Odhad početnosti: 27-39 hnízdících párů. Vývoj početnosti: první poválečná pozorování v Krkonoších pocházejí z roku 1974, pravidelný hnízdní výskyt je zaznamenáván od roku 1983. Do začátku 90. let 20. století početnost krkavců velkých narůstala na zhruba současný stav (kolem 30 párů), na kterém se od té doby s malými výkyvy udržuje. Doba výskytu: Stálý, celoročně přítomný druh. Prostředí: Izolované lesíky v zemědělské krajině, smíšené a jehličnaté lesy s lučními enklávami. Početnost: V Krkonoších pravidelně hnízdí od roku 1983 (první poválečné pozorování pochází z roku 1974). Z výchozích dvou párů početnost postupně vzrůstala a koncem 20. století byla odhadována na 27-39 hnízdících párů. V posledních letech se mírně snížila, ale stále tu hnízdí 20-30 párů. Biologie: Velká hnízda z větví si staví na stromech nebo skalách, v otevřené krajině i na stožárech vysokého napětí. Jednou v roce (už od února) snáší 5-6 vajec, tři týdny je zahřívá a téměř 7 týdnů krmí mláďata na hnízdě. Podobně všežravý druh jako ostaní krkavcovití ptáci konzumuje mršiny i odpadky na městských skládkách, loví drobné savce, obojživelníky nebo hmyz, sbírá různé plody. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení (s rizikem nezákonného odstřelu).

Krutihlav obecný - biolib.czfoto - indexy a trendy v ČR
Vzácný, ale pravidelně se vyskytující druh, hnízdící pouze na české straně Krkonoš od podhůří až po 1130 m n.m. (Pomezní hřeben). Odhad početnosti: 11 - 16 hnízdících párů. Doba výskytu: Tažný druh, přilétá koncem března a v dubnu, zpět na africká zimoviště jižně od Sahary se vrací během srpna a září. Prostředí: Suchá, osluněná stanoviště s rozptýlenou zelení v zemědělské krajině (včetně alejí, starých sadů nebo zahrad), imisní holiny s jednotlivými suchými stromy. Podmínkou je přítomnost přirozených nebo umělých dutin. Do netypických biotopů imisních holin se rozšířil koncem 20. století v souvislosti s odumíráním a rozpadem horských smrčin. V posledních letech tam již není pozorován. Početnost: Málo známý, pravděpodobně ubývající druh; hrubý odhad početnosti nepřevyšuje 10-15 hnízdících párů. Biologie: Hnízdí 1-2krát ročně v dutinách stromů nebo v ptačích budkách. Snáší 7-10 vajec, dva týdny je inkubuje a další tři týdny krmí mláďata na hnízdě. Potravu tvoří téměř výhradně dospělí mravenci a jejich larvy nebo kukly. Ohrožení: Patrně nejvíce je ohrožen likvidací vhodných hnízdních stanovišť s nabídkou dutin a s dostatkem dostupné potravy.

Křepelka polní - biolib.cz - naturfoto.czaudio - indexy a trendy v ČR
Nehojný, ale pravidelně hnízdící druh na české straně Krkonoš do 600 m n.m. (Sklenářovické údolí), s výjimečným výskytem i ve vyšších polohách (např. Labská louka 1350 m n.m.). Odhad početnosti: 35 - 55 hnízdících párů. Doba výskytu: Tažný druh (jako jediný z našich kurů) zimující v severní Africe; na hnízdiště přilétá koncem dubna a opouští je během září. Prostředí: Pole, louky a pastviny v zemědělské krajině. Početnost: Není přesně známa. Od 70. let 20. století se trvale zvyšovala, koncem 20. století byla odhadnuta na 35 až 55 hnízdících párů a rostoucí trend patrně pokračuje i v současnosti. Biologie: Dle okolností polygamní nebo polyandrický druh (samec žije s více samicemi nebo naopak). Hnízdí na zemi, jednou ročně snáší 7-14 vajec, nekrmivá mláďata jsou hned aktivní a po vylíhnutí a oschnutí opouštějí se samicí hnízdo (stejně jako u ostatních kurovitých ptáků). Sbírá semena a části rostlin, částečně také drobný hmyz, červy apod. Ohrožení: V současnosti bez zřetelného ohrožení, možná rizika jsou podobná jako u koroptve polní.

Křivka obecná - biolib.cz - příroda.czaudio - video - indexy a trendy v ČR
Hojný druh (zvláště na české straně, v Polsku méně početný), hnízdící především ve středních a vyšších polohách Krkonoš až po horní hranici lesa (1250 m n.m.). Odhad početnosti: asi 1100 hnízdících párů. Vývoj početnosti: početnost křivky obecné ( podobně jako u čížka lesního) v období 1984-98 velmi výrazně kolísala, především v závislosti na potravní nabídce (zvýšená početnost v roce následujícím po bohaté úrodě smrkových šišek v letech 1984, 1987-88, 1992, 1995); dlouhodobě bez zřetelného trendu. Doba výskytu: Stálý, celoročně přítomný druh, přelétávající však na lokality s dostatečnou nabídkou potravy. Prostředí: Smíšené a smrkové lesní porosty, méně často izolované jehličnaté lesíky v zemědělské krajině. Početnost: Dlouhodobě stabilní populace se shora uvedeným počtem hnízdících párů. Ještě výrazněji než u čížka kolísá podle úrody smrkových šišek - čím větší nabídka smrkových semen, tím více křivek je pozorováno v následujícím roce (nárůst o 200-500% ve srovnání s běžnými stavy). Biologie: Hnízdí patrně 2krát ročně od prosince do května, tedy i uprostřed mrazivé zimy, má-li dostatek potravy pro krmení mláďat. Dobře izolované hluboké hnízdo z větviček,mechů a lišejníků, vystlané peřím a srstí, staví vysoko ve vrcholcích smrků. Snáší 3-4 vejce, asi dva týdny je zahřívá a další 2-3 týdny se stará o mláďata na hnízdě. Zásadní složkou potravy jsou semena smrku a jedle. Ohrožení: Bez významného ohrožení.

Kukačka obecná
 - biolib.cz - příroda.czaudio - video - video - mládě kukačky vytlačuje vejce hostitele - indexy a trendy v ČR
Běžně hnízdící druh na celém sledovaném území, vyskytující se od podhůří po nejvyšší hřebeny Krkonoš (Úpské rašeliniště - 1430 m n.m.). Odhad početnosti: asi 510 samců. Doba výskytu: Tažný druh; do Krkonoš přilétá ve 2. polovině dubna a na zimoviště v tropické Africe se vrací během srpna a září. Prostředí: Rozmanité typy prostředí od měst a vesnic, přes smíšené a jehličnaté lesy po imisní holiny a alpínské louky. Podmínkou je přítomnost vhodných hostitelských druhů ptáků. Početnost: Dlouhodobě patrně stabilní populace se shora uvedeným počtem samců. Biologie: Hnízdní parazit snášející vejce do hnízd jiných ptáků (v ČR nalezena u 24 druhů); samice klade po celý život vejce stále ke stejnému druhu (každým rokem jich snese v průměru devět). Hostitelský druh vejce inkubuje, krmí vylíhlé mládě a kompletní péče až do osamostatnění mladé kukačky mu zabere téměř celé jeho hnízdní období (6-8 týdnů). V nižších polohách patří k hostitelům zejména rehek domácí, červenka a konipasi, výše v horách lindušky. Živí se především housenkami motýlů, měkkýši nebo pavouky, konzumuje i vejce a mláďata ptáků. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení.
Zajímavosti: kukačka snášející vejce do hostitelského hnízda obvykle vyhodí jen jedno vajíčko hostitele a místo něj umístí vlastní. Adoptivní rodiče totiž takřka vždy odmítají pečovat o hnízdo s jediným vejcem. Zato o jedno živé mládě se postarají ochotně, přestože není jejich. Kukačka nějakou dobu sleduje vyhlídnuté hnízdo a ve vhodném okamžiku do něj nepozorovaně vloží vajíčko. Zoologové si všimli, že kukačka snáší vajíčka do hnízd ptáků, u nichž sama vyrůstala. Kukaččí mládě je rezavé a postupně šedne. Roste velmi rychle a úměrně tomu konzumuje množství potravy. Slepé a sotva se hýbající kukaččí mládě dokáže téměř nemožné: podsune se pod potomka hostitele, umístí si ho do prohlubně na svých zádech, zapře se nohama do stran a za neustálého balancování pahýlkovitými křidélky ho vysune k okraji hnízda. Je to úžasný sportovní výkon, jako by člověk vyhazoval pytel cementu z jámy hluboké tři metry. V té době se nestará o okolí ani o potravu. Pokud to totiž nezvládne, má např. v hnízdě rehka zahradního jen poloviční šanci na přežití. Přestože kukačky patřily k velmi běžným druhům ptáků, v poslední době ornitologové bijí na poplach, protože zjistili, že jejich počet klesá, s největší pravděpodobností vlivem intenzivního zemědělství. (podle časopisu Moje země; 2/2010)
Česká společnost ornitologická vyhlásila kukačku obecnou ptákem roku 2010. Známá i neznámá kukačka obecná a její strategie.

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma