Chřástal polní - Konipas luční

Údaje o ptactvu Krkonoš na této stránce byly doplněny o nové poznatky a pozorování, uvedené v Atlasu krkonošské fauny, autorů Jana Vaňka, Jiřího Flouska a Jana Materny, který vydala Správa KRNAP v Nakladatelství Karmášek, České Budějovice (2011), ISBN: 978-80-87101-31-5.

Chřástal polní - více fotografií - audio 
Nehojný, ale pravidelně hnízdící druh, vyskytující se pouze na české straně Krkonoš (v polské části scházejí srovnatelné biotopy) od 420 (Trutnov) až do 1250 m.n.m. (Klínové Boudy). Odhad početnosti: 55 - 75 samců. Doba výskytu: Tažný druh, zimující v jižní Africe, se vrací na krkonošská hnízdiště počátkem května a zpět odlétá v srpnu a září. Prostředí: Obhospodařované louky a pastviny i dlouhodobě nekosené vlhké horské louky (často v pásech nitrofilní vegetace, tj. rostlin vyžadujících nadbytek dusíku v půdě, pod horskými boudami). Důležitá je výška trávy (ideálně nad 30 cm), poskytující dostatečný úkryt pro hnízdo, mláďata i dospělé ptáky. Početnost: V minulosti běžný druh u nás téměř vymizel ve 2. polovině 20. století z podobných důvodů jako koroptev polní. Zřetelný nárůst početnosti v Krkonoších je pozorován až od roku 1993. V posledních 20 letech jeho stavy výrazně kolísají (důvody nejsou známy), ale dlouhodobě se drží mezi 80-120 volajícími samci (nejvíce 137 samců v roce 2002, nejméně 51 samců o osm let později). Biologie: Hnízdí na zemi, dvakrát v roce snáší 9-11 vajec, ze kterých se po téměř 3 týdnech inkubace líhnou nekrmivá mláďata. Živí se různými druhy bezobratlých (hmyz, červi aj.), semeny rostlin apod. Ohrožení: Podobně jako ostatní ptáci zemědělské krajiny je ohrožen změnami prostředí (např. likvidací podmáčených stanovišť) a nevhodnými způsoby hospodaření - používáním rychle jezdících a v širokém záběru kosících strojů (po zemi se pohybující ptáci nejsou schopni před nimi uniknout), kosením od kraje ke středu louky (ptáci se do poslední chvíle ukrývají ve zmenšující se travnaté ploše), častým kosením (ztráty na hnízdech, inkubujících samicích a mláďatech lze vyloučit až při kosení po 15. srpnu), chemizací apod. K ochraně chřástalů jsou proto nastavena přesná pravidla tzv. agro-environmentálního programu, která mají uvedená rizika snížit. Zajímavost: Poslední satelitně sledovaný chřástal z Čech se ztratil v Keni.

Jeřábek lesní - další foto - audio - video ČT
V Krkonoších velmi vzácný druh kura, vyskytující se v hřebenových partiích od 900 do 1450 m n.m. Odhad početnosti: 2 - 4 hnízdící páry. Historické podklady zmiňují jeho hojný výskyt, ale již v 19. století byl považován za nepočetný druh. Během 70. let 20. století patrně vymizel úplně a až od 90. let je sporadicky pozorován zejména ve východní části pohoří. 

Jestřáb lesní - viz také - biolib.cz - audio - indexy a trendy v ČR
Běžně se vyskytující druh na obou stranách Krkonoš. hnízdící do 1000 m n.m. (Horní Malá Úpa), ale zastižitelný v hnízdním období i ve vyšších polohách (Kotelní jámy - 1100 m n.m.). Odhad početnosti: 30 - 40 hnízdících párů. Doba výskytu: Stálý, celoročně přítomný druh. Prostředí: Listnaté, smíšené a jehličnaté lesy s mozaikou otevřených ploch (paseky, světliny, luční enklávy), osídluje také větší izolované lesíky v otevřené krajině. Početnost: Od dřívějších pozorování se nezměnila, je zhruba odhadována na 30-40 hnízdících párů, s hustotou 3,8 páru/100 km2. Biologie: Hnízdí jednou v roce, hnízdo staví vysoko na stromech a používá i několik let po sobě. Snáší 2-5 vajec, po 5 týdnech inkubace se líhnou mláďata, krmená ještě dalších zhruba 5-6 týdnů. Loví především savce a ptáky - samice do velikosti zajíce nebo bažanta, samec menší druhy. Ohrožení: Patrně nejvíce je ohrožen nezákonným odstřelem (vybírání mláďat z hnízd pro sokolnické účely je vázáno na udělení výjimky).
Jestřáb lesní je rychlý dravec, statečný bojovník a vynikající stratég. V přírodě je vidět málokdy. Nesedává na sloupech vysokého napětí nebo vrcholcích stromů jako třeba káně, ale skrytě v korunách listnáčů a jehličnanů, odkud prudce a tvrdě útočí na kořist. Není si před ním jist ani tříkilový zajíc, i když váží čtyřikrát tolik co jestřáb. Byl dokonce pozorován při lovu pětikilového krocana! Raději ale loví menší kořist - veverky, sojky, holuby. Může se totiž stát, že ho velká kořist zraní. Pak nemůže lovit ani malou kořist. Proto i lehké zranění může být pro jestřába smrtelné. Když se mu ale podaří větší kořist ulovit, vrací se k úlovku tak dlouho, než ho celý sní.
Jestřáb lesní je oblíbeným ptákem sokolníků. Sokolníci sice používali k lovu sokoly, ale ti jsou teď už vzácní. Místo nich teď cvičí káňata nebo jestřáby. Častěji cvičí jestřábí samice, které jsou o hodně větší než samci a uloví tedy větší kořist. Mladý jestřáb se dá snadno poznat podle očí. Zatímco káně má oči tmavě hnědé, jestřábi mají oči sytě oranžové. (Zdroj: časopis K+JH, 1/2012).

Jiřička obecná - biolib.cz - audio - indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící téměř na celém území Krkonoš, od podhůří po nejvyšší hřebeny (Labská a Luční bouda - 1410 m n.m.). Odhad početnosti: asi 3200 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Srovnání historických a současných údajů o hnízdech na horských boudách ukazuje, že početnost v tomto prostředí v posledních 20 - 30 letech poklesla. Doba výskytu: Tažný druh, přezimující v tropické a jižní Africe, přilétá na hnízdiště koncem dubna a zpět odlétá během září. Prostředí: Různé typy budov, především ve městech a vesnicích, ale i na lučních enklávách a horských hřebenech. Početnost: Od 70. let 20. století mírně ubývající druh, jehož početnost byla koncem 20. století odhadována na 3200 párů. V poslední době patrně dále klesá, zejména v souvislosti s rekonstrukcí a údržbou objektů, při kterých jsou hnízda jiřiček často likvidována, nebo je jejich hnízdění znemožněno. Biologie: Hnízdí v koloniích více párů. Uzavřená hlinitá hnízda si staví na vnějších stěnách budov v místech, kde přecházejí ve stropy (pod střechou či balkonem, ve výklenku okna). Dvakrát ročně snáší 4-5 vajec, hnízdění probíhá jako u vlaštovky. Loví drobný létající hmyz. Ohrožení: Nejvíce je ohrožena ztrátou hnízdních příležitostí při opravách a údržbě budov.

Kachna divoká - biolib.cz - audio 
Velmi hojný druh, hnízdící v Krkonoších od podhůří až po hřebenové partie - Wielki Staw (1230 m n.m.) a Úpské rašeliniště (1430 m n.m.). Odhad početnosti: asi 570 hnízdících párů. Doba výskytu: Částečně tažný druh, řada ptáků se však v mimohnízdním období pouze posouvá z vyšších poloh do podhůří a ze zamrzajících rybníků na nezamrzlé úseky řek. Prostředí: Rybníky a vodní toky ve městech, v otevřené krajině i v lesích, klečové porosty u ledovcových jezer a na hřebenových rašeliništích. Početnost: Kolísající, ale patrně stabilní populace odhadovaná na 450-750 hnízdících párů. Biologie: Hnízdí převážně na zemi, v dobře skrytém hnízdě vystlaném vrstvou prachového peří. Po necelých 4 týdnech inkubace se ze 7-11 vajec líhnou nekrmivá (hned aktivní) mláďata. Rostlinnou a živočišnou potravu cedí z bahna na dnech rybníků nebo ji sbírá na souši. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení (rizikem pro původní populaci je křížení s "divokými" kachnami, vypouštěnými z umělých chovů). Poznámka: V Krkonoších bylo dosud zastiženo 31 druhů vrubozobých ptáků (kachen, hus a labutí), pouze tři tu však hnízdily (kromě kachny divoké ještě labuť velká a polák chocholačka). Ostatní druhy jsou pozorovány jen při jarním nebo podzimním tahu.

Kalous ušatý - více informací - audio - video ČT
Nehojný, ale pravidelně hnízdící druh na obou stranách Krkonoš (mnohem početnější je však v českém podhůří), s nejvýše zjištěným hnízděním v 1170 m n.m. (Přední Rennerovky). Odhad početnosti: 16 - 21 hnízdících párů.

Káně lesní - audio - indexy a trendy v ČR 
Běžný druh, běžně hnízdící na celém území Krkonoš do nadmořské výšky 1200 m (Studniční hora). Odhad početnosti: 160 - 200 hnízdících párů. Doba výskytu: Částečně tažný, ale celoročně přítomný druh (staří ptáci většinou stálí, mladí zimující v jižní Evropě). Během zimy se u nás objevují káně ze severněji ležících hnízdišť. Prostředí: Vzrostlá zeleň v zemědělské krajině (lesíky, remízky, stromořadí) i souvislejší lesy všech typů s přítomností otevřených ploch. Za potravou zaletuje na pastviny, louky a pole v nižších polohách i na imisní holiny u hranice lesa. Početnost: Dlouhodobě stabilní populace se shora uvedeným počtem hnízdících párů (při hustotě 19,4 páru/100 km2). Početnost je významně ovlivněna potravní nabídkou a kolísá podle množství drobných savců, především hraboše polního. Biologie: Hnízdí jednou ročně a při stavbě hnízda je velmi přizpůsobivá - staví ho vysoko na stromech i nízko v křovinách, na drobných stavbách v lese i v polích (posedy, stohy, stožáry). Do hnízda se často vrací v následujících letech. Na začátku dubna snáší 2-5 vajec, která zahřívá asi 4 týdny a přibližně 6 týdnů pečuje o mláďata. Loví především hraboše polní, ale i další drobné obratlovce nebo hmyz. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení.

Kavka obecná - audio - indexy a trendy v ČR
Hojný druh, hnízdící na severním a jižním úpatí Krkonoš, prokazatelně do nadmořské výšky 600 m (Horní Maršov), pravděpodobně i výše (Karpacz - až 800 m n.m.). Odhad početnosti: asi 290 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Miles (1986) odhaduje populaci v krkonošském podhůří na 70 - 100 párů. Srovnání s odhadem z období 1991 - 94 naznačuje, že početnost kavek obecných se v uplynulých letech výrazně nezměnila. Přesto však vymizela všechna známá "lesní" hnízdiště a zůstaly pouze kolonie ve městech.

Konipas bílý - audio - indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří až po nejvyšší vrchol (Sněžka - 1602 m n.m.). Odhad početnosti: asi 1500 hnízdících párů. Vývoj početnosti: v Krkonoších nesledována, ale s ohledem na vývoj v ČR lze předpokládat pokles početnosti. Doba výskytu: Tažný druh, zimující ve Středomoří, přilétá na hnízdiště v březnu a vrací se zpět během září a října. Jednotliví ptáci přezimují i v ČR. Prostředí: Města a vesnice, okolí tekoucích vod a rybníků, hnízdí také na většině horských bud na lučních enklávách a nad horní hranicí lesa. Početnost: Na přelomu 20. a 21. století byla početnost odhadována kolem 1500 hnízdících párů. Současný trend krkonošské populace není známý, nelze však vyloučit, že ubývá. Biologie: Hnízdí 2-3krát ročně. Do hnízd, umístěných nejčastěji na různých typech lidských staveb, snáší 5-6 vajec, inkubace i následná péče o mláďata trvá zhruba po dvou týdnech. Hlavní složkou potravy jsou drobné druhy hmyzu a dalších bezobratlých, chytané v letu nebo sbírané na zemi. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení.

Konipas horský - biolib.cz - audio - indexy a trendy v ČR
Hojný až velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš, od podhůří až po jihozápadní svahy Sněžky (1500 m n.m.). Odhad početnosti: asi 1000 hnízdících párů. Doba výskytu:Tažný druh, vracející se v březnu na krkonošská hnízdiště a během září a října odlétající zpět na zimoviště v jižní Evropě nebo severní Africe. Ojediněle přezimuje také v ČR. Prostředí: Vodní toky ve městech a vesnicích, v lesních porostech, na horských loukách, imisních holinách a hřebenových rašeliništích, v ledovcových karech i na svazích nejvyšších vrcholů. Početnost: V posledních 20 letech zhruba stabilní populace se shora uvedenou odhadovanou početností. Biologie: Hnízda staví pod mosty, lávkami, v břehových zídkách či výklencích budov, na skalních stěnách i v kořenech stromů. Hnízdí 2-3krát ročně, snáší 4-6 vajec, inkubace trvá 14 dní a stejně dlouho i péče o mláďata na hnízdě. Loví a sbírá především drobný, u vody žijící hmyz. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení.
 
Konipas luční - biolib.cz - indexy a trendy v ČR
Sporadicky se vyskytující druh, jehož hnízdění v Krkonoších nebylo dosud ani předpokládáno. Během sledovaného období 1991-94 byli jedinci zjištěni na čtyřech lokalitách: v Žacléři (600 m n.m.) a v nejvyšších polohách od 1250 (Vosecká bouda) do 1430 m n.m. (Úpské rašeliniště). Vzhledem k opakovaným pozorováním byl zařazen mezi druhy s neprokázaným, ale možným hnízděním v Krkonoších. Odhad početnosti: 0 - 3 hnízdící páry.