Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Krkonošský národní park (KRNAP) > Zajímavá čísla o Krkonošském národním parku (I.)

Zajímavá čísla o Krkonošském národním parku (I.)



Modřín není v krkonošských lesích původní, a proto jeho zastoupení bylo 0 %
. Do Krkonoš byl dosazen až později a v současném lese ho je necelé 1 %. Modřín má hlubší kořeny než smrk a poměrně odolné dřevo. Nyní se ale nevysazuje.

0,3
Takové bylo procentuální zastoupení jedle bělokoré (viz také) v krkonošských lesích při posledním průzkumu v roce 2003. Cílovým zastoupením je zhruba 6 %, a proto lesníci jedli vysazují na vhodných místech a důkladně ji chrání. Jedle bývala běžnou dřevinou krkonošských lesů, ale odolává imisím hůře než smrk. Z jedlového dřeva budaři rádi štípali šindel na střechy chalup.

1
Jen na jediné lokalitě v Krkonoších roste hořeček český (popis; video). Ten je endemitem Českého masivu a přilehlých oblastí Moravy, Bavorska a Rakouska.


2
Pouze dvě místa jsou v Krkonoších a patrně na celém světě, kde můžeme najít drobnou rostlinku zvanou svízel sudetský. Původně byl endemitem Slavkovského lesa a Vysokých Sudet. Mimo Krkonoše jej však dlouho nikdo neviděl.

2
V horských polohách krkonošských potoků a řek žijí pouze 2 původní druhy ryb. Jsou jimi známý pstruh potoční a malá a nenápadná vranka obecná, která je předmětem ochrany Evropské významné lokality Krkonoše.

2
V Krkonoších žijí pouze 2 endemické druhy nebo podruhy živočichů. Je jím motýl huňatec žlutopásný krkonošský a drobný plž vřetenovka krkonošská. Jinde než v Krkonoších tyto živočichy v ČR nenajdete.

4
V Krkonoších jsou 4 vegetační stupně. Nejníže je submontánní, ve výšce kolem 1000 m nad mořem přechází v montánní, ve výšce 1300 m se objevuje subalpínský a od výšky 1450 m je alpínský. Tyto vegetační stupně můžeme v Česku vidět v Krkonoších a v omezené míře v Jeseníkách. Laici si často pletou vegetační stupně s vegetačními pásmy, které však znázorňují něco jiného.

4
V Krkonoších a v Česku jsou pouze 4 hory s nadmořskou výškou více než 1 500 metrů. Jsou to Sněžka 1 602 m, Luční hora 1 555 m, Studniční hora 1 554 m a Vysoké Kolo 1 509 m. Poslední z jmenovaných byla v minulosti nazývána i Krkonoš nebo Velký Šišák.

5
Na 5 místech v Krkonoších můžeme spatřit vzácný všivec krkonošský pravý-(stav v roce 2009). Roste většinou na prameništích nad horní hranicí lesa. Celá jeho populace v Krkonoších i na celém světě čítá pouze několik tisíc jedinců. Zajímavé je, že tento druh byl popsán právě v Krkonoších, i když se častěji vyskytuje více na severu Ameriky a Euroasie.

5,2
Jen 5,2 % bylo zastoupení buku lesního v krkonošských lesích při posledním průzkumu v roce 2003. V přirozeném krkonošském lese by bylo zastoupení tohoto druhu vyšší – asi 17,7 %, proto lesníci omezují vysazování smrku, kterého nyní je v Krkonoších podstatně více než v minulosti, a dosazují buk a další listnáče.

6,4
Podíl kleče v krkonošských lesích se v průběhu staletí příliš neměnil. Nyní je jí mírně nad 6 %.

7
Botanici udávají, že v Krkonoších roste 7 druhů hořců, hořečků a hořeček. Jistě nejznámějším z nich je hořec tolitovitý, který nápadně kvete ke konci léta. V Krkonoších se vyskytuje běžně a proto se dostal do znaku Krkonošského národního parku.

12
V pravé poledne kulminuje nad Poledním kamenem (polsky Slonecznik) slunce, pro místní to kdysi byly jakési sluneční hodiny. Toto seskupení žulových balvanů na severním svahu Stříbrného hřbetu je opředené řadou pověstí. Jeho tvar, připomínající směrem k severu lidskou postavu, byl příčinou, že v minulosti vystřídal celou řadu jmen (Mnich, Starosta, Čertův kámen aj.). Jedním z výchozích bodů cesty k Polednímu kameni po červené turistické značce může být Hotel Špindlerova bouda; Hotel je snadno dostupný autobusem ze Špindlerova Mlýna (jízdní řád). Dalším výchozím bodem může být Luční bouda; mapa. Od Poledního kamene je možné pokračovat po červené k ledovcovým jezerům Wielky a Maly Staw nebo po žluté ke skupině skalních výchozů Pielgrzymy; foto.

18
Na celém území Krkonošského národního parku je v současné době využíváno pro přezimování jelení zvěře 18 obůrek. Zvěř je zde v zimě, tedy v době nedostatku potravy, přikrmována, a proto nepůsobí škody okusem na stromech.

19
Závěr údolí Zlatého potoka zvaný Biały Jar, kde se 20. března 1968 odehrálo největší lavinové neštěstí v dějinách Krkonoš vůbec (19 obětí), je tzv. nivační depresí. Takové formy terénu byly vymodelované mocnými vrstvami ztvrdlého sněhu, tzv. firnu; viz také Krkonošské laviny.

19
Jen odborník od sebe pozná 19 druhů letounů (netopýrů a vrápenců) žijících v českých Krkonoších. Ti se živí výhradně létavým hmyzem; druhy sající krev nebo pojídající ovoce u nás nežijí. Nejvzácnějším krkonošským letounem je netopýr pobřežní (lepší foto) a teplomilný vrápenec malý, na druhé straně běžnými jsou netopýr velký, netopýr vodní, netopýr ušatý nebo netopýr černý.

24,4
Nejčastěji udávaná hloubka největšího krkonošského plesa je 24,4 metru. Jezero o rozloze je 8,3 hektaru nese název Wielki Staw (viz také Polská jezera v Krkonoších) a najdeme je na polské straně hor. I když český překlad polského slova „staw“ je „rybník“, nebyla tato vodní nádrž vytvořena lidskou rukou, ale přírodou; viz také Krkonošská ledovcová jezera: dlouho tajená a zakázaná krása.

29,6
Janské Lázně jsou skutečnými lázněmi díky termální vodě 29,6 °C teplé. Tato voda je mírně radioaktivní a slouží k léčení následků poruch pohybového aparátu. Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttla termální prameny pod Černou horou objevil zbrojnoš Albrechta z Trautenberku již v roce 1006. Pravděpodobněji tento pramen jako první nalezli pozdější prospektoři.

30
Rašeliníky dokážou do sebe natáhnout až 30krát tolik vody, než samy váží. Jsou proto důležitou součástí krajiny, která zadržuje vodu a chrání tak krajinu před povodněmi. Rašeliniště v Krkonoších pokrývají plochu 268 ha celkem a jsou uvedena na seznamu významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy.

49
Chřástala polního sotva spatříte, můžete ho ale slyšet. Za letních večerů se ozývá z vysoké trávy typické „krex-krex“, jako když přejíždíte hřebenem po hraně stolu, a nikoli náhodou je jeho vědecký název Crex crex. V KRNAP bylo v roce 2010 spočítáno 49 samců. Spolu s šesti dalšími druhy ptáků byl uveden jako předmět ochrany v Ptačí oblasti Krkonoše.

49,8
Jen 49,8 % smrku by bylo v krkonošských lesích, kdyby do vývoje těchto lesů nezasahovali lidé. Krkonoše byly několikrát odlesněny a opět zalesněny, často pouze smrkem. Ten sice poskytuje kvalitní dřevo s vysokou výtěžností, ale v monokultuře je náchylný k poškození. Správa KRNAP se snaží vytvořit lesy podobné lesům přirozeným a podíl smrku snižuje; viz také Lesní ekosystémy Krkonoš;

58
Jen málokdo tuší, že v celých Krkonoších žije 58 původních druhů savců. Největším a nejznámějším z nich je jelen lesní, dosahující hmotnosti až 240 kg. Za pozornost stojí také rys ostrovid (viz také), který se začal nedávno v Krkonoších objevovat. Zatím ale nevíme, zda pouze přechází, nebo se tady i usadí.

62
Téměř 62 let byla v provozu sedačková lanová dráha z Růžové hory na Sněžku. Nová lanovka by měla být otevřena v březnu 2014. Do té doby bude situace na Sněžce připomínat doby skutečné pěší turistiky bez výrazné technické podpory.

66
Krkonoše jsou zajímavé hlinitokamenitými lavinami zvanými mury. Jen v Dlouhém dole je jich evidovaných 66. Mury vznikají po dlouhých a vydatných deštích na svazích se sklonem asi 35 °. Tato lokalita je na mury nejbohatší, za ní je Obří důl, kde je evidováno 51 mur. Zde sjely vůbec největší mury v Krkonoších a v Česku – měly shodnou plochu 5 ha a délku 900 metrů.

67,3
Na konci minulého tisíciletí se pohraniční hvozdy táhly od dnešního Hradce Králové a stromy nerostly pouze nad hranicí lesa na alpínských holích, sutích a zamokřených místech a vodních plochách. Nyní les pokrývá 67,3 % z celkové rozlohy Krkonošského národního parku; viz také Lesní ekosystémy Krkonoš.

69
Průměrný věk stromů v lesích na území KRNAP a jeho ochranného pásma je 69 let. Je to více, než bývá obvyklé na jiných místech v ČR a to třeba proto, že se v tomto případě za stromy považuje také kleč, jejíž keře mohou být staré i 300 let; viz také Lesní ekosystémy Krkonoš a video Lesy Krkonošského národního parku - část 1; část 2.

74
Odborníci udávají, že v Krkonoších žije 74 druhů plžů. Patrně nejvzácnějším je endemická vřetenovka krkonošská, která žije v bukových lesích. Mezi známější plže patří například hlemýžď zahradní, lidově zvaný šnek. I když uvedený počet druhů je poměrně vysoký, většina z nich jsou druhy menší než kulička hrachu a liší se od sebe malými detaily.

96
Mnoho obratlovců je v Krkonoších ohroženo, 96 druhů žijících v českých Krkonoších je uvedeno na tzv. Červeném seznamu. Dalších osm druhů z Krkonoš vymizelo. Patří k nim třeba medvěd hnědý, kočka divoká nebo velcí draví ptáci.

99
99 % z dnes rostoucích mladých stromků v KRNAP tvoří přirozená obnova, jen 1% jich pochází z výsadeb.

100
24. března 2013 uplynulo přesně 100 let od závodu v běhu na lyžích na 50 km v okolí Labské boudy a Zlatého návrší, při kterém při náhlé změně počasí zahynuli dva lyžaři – Mistr Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav Vrbata. Vrbata Hančovi při pokusu o jeho záchranu poskytl část svého oděvu, čímž obětoval i svůj život. Proto je tento den slaven jako Den Horské služby v ČR; viz také Smutný příběh lyžařů Hanče a Vrbaty fascinuje i po 100 letech.

148
Z hrany Labského dolu poblíž Zlatého návrší padá k Labi 148 metrů vysoký Pančavský vodopád (video). Je nejvyšším vodopádem nejen v Krkonoších, ale také v celé střední Evropě (mimo Alpy). Druhým nejvyšším je Horní Úpský vodopád v Obřím dole vysoký 129 metrů.

150
Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma je do seznamu nemovitých kulturních památek zapsáno více než 150 památek, jako jsou zámky, chalupy, mlýny, kovárny, hospody, sochy, pomníky, boží muka, zvoničky, kaple, kostely, ale třeba i papírna a brusírna dřeva v Temném Dole (mapa), lázeňské domy v Janských Lázních či Bílý most ve Špindlerově Mlýně nebo sklárna v Harrachově. Nesmíme zapomenout na vesnickou památkovou rezervaci Horní Štěpanice (mapa) a vesnické památkové zóny Modrý Důl (mapa), Šímovy Chalupy (mapa) a Velké Tippeltovy Boudy (foto). V těsném sousedství KRNAP byly prohlášeny památkami pevnost Stachelberg (mapa, webkamera HUMLNET) nebo žacléřský důl František a městskými památkovými zónami centra Jilemnice, Vrchlabí a Žacléře.

250
Albeřická jeskyně je nejdelší jeskyní Krkonošského národního parku; délka všech jejích známých prostor a chodeb v této chvíli dosahuje 250 m. Skutečná délka bude patrně mnohem větší – zatopené chodby v hloubce 17–19 metrů vedou severním směrem někam k Polsku; viz také Toulavá kamera Čt: Horní Albeřice.

260
Na tzv. Červeném seznamu je uvedeno 260 ohrožených druhů cévnatých rostlin, což je 29 % z celkového počtu krkonošských původních rostlin. Patří k nim například koniklec jarní, řeřišnice Opitzova nebo jednokvítek velekvětý; viz také C1 (CR) – kriticky ohrožené taxony cévnatých rostlin ČR;

268
V Krkonoších můžeme najít jedinečná rašeliniště. Jejich celková rozloha je 268 hektarů. Mezi ty nejznámější patří Úpské, Černohorské nebo Pančavské rašeliniště. O jejich celosvětovém významu svědčí například to, že jsou zahrnuty v seznamu významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy; viz také Fauna krkonošských rašelinišťRostlinstvo rašelinišť horského (montánního) stupně; Rostlinstvo subalpínských rašelinišť; Toulavá kamera Čt - Rašeliniště Černé hory; Fotogalerie

324
Nejstarší keře kosodřeviny v Krkonoších měly 324 letokruhů. Rostly na Kozích hřbetech. Určit stáří kosodřeviny je ale velmi obtížné, protože kosodřevina se běžně rozmnožuje tzv. hřížením, tedy zakořeňováním větví v místech, kterými se dotýkají půdy. Jeden keř může zakořenit různě starými větvemi a jeho části proto mohou být různě staré; viz také Borovice kleč.

342
Během vytrvalých dešťů 29. července 1897 spadlo v Obřím dole 342 milimetrů vody za 24 hodin. To je množství, které naprší na Žatecku za celý rok. Tato povodeň zabila 120 lidí a způsobila mnohamilionové škody. Po 100 letech se povodeň v Krkonoších opakovala, i když naštěstí s menšími následky.

500
Život smrkového pralesa může být velmi dlouhý. Smrky pod horní hranicí lesa na některých místech v Krkonoších dosahují věku 120–300 let. Na Strmé stráni v Labském dole rostl až do r. 1997 mohutný Harrachův smrk, jehož stáří bylo stanoveno pomocí letokruhových analýz na přibližně 500 let.

534
Na konci roku 2010 bylo v KRNAP 534 kusů jelení zvěře - video. Protože nemá u nás přirozeného nepřítele (predátora), přemnožuje se a může způsobit v lesích velké škody. Člověk proto musí tyto stavy regulovat stejně, jako by to dělali vlci; 

564,3
Správa Krkonošského národního parku udržuje 564,3 km vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma. Z nich je v povodí Jizery 175,4 km, v povodí Labe 203,2 km (viz také) a Úpy 185,7 km; viz také Voda a vodní prostředí Krkonoš.

598
V lesích, ve kterých hospodaří Správa Krkonošského národního parku roste v průměru téměř šest set živých stromů na jeden hektar. Stromem je zde vše, co má průměr ve výšce 1,3 metru více než 7 cm. Vedle živých stromů je v lesích mnoho tzv. mrtvé hmoty, tedy větví a souší. Ty slouží jako cenný zdroj energie a živin pro mladé semenáčky, které les obnovují; viz také Lesní ekosystémy Krkonoš.

1300
V Krkonoších roste zhruba 1300 různých druhů kvetoucích (vyšších, cévnatých) rostlin. Mezi tyto rostliny patří stromy, trávy, luční kytky a naopak nepatří k nim třeba řasy, mechorosty a už vůbec lišejníky, které jsou tzv. lichenizovanými houbami. Někteří botanici však některé druhy považují „pouze“ za poddruhy, proto je obtížné najít přesný objektivní údaj; viz také Obrazový atlas krkonošských rostlin.

1386,6
Ve výšce 1 386,6 metrů nad mořem se nachází pramen Labe (foto 1; foto 2) na Labské louce. Začíná tam svoji 1 062 km dlouho pouť evropský veletok Labe. Z nich na území Čech má délku 368 km. Labe odvodňuje celkem 150 000 km2 plochy Země. Labský pramen byl vysvěcen v roce 1684 a stal se tak významným poutním místem v Krkonoších; více info: 
Pramen Labe - virtuální prohlídka - foto 1 - foto 2 - symbolický pramen ve výšce 1386,6 m je nyní upraven a doplněn erby 28 větších měst ( video ČT), jimiž Labe na své pouti do Severního moře protéká. Skutečný pramen Labe je však ukryt nedaleko v porostech. V blízkosti pramene procházela před pěti stoletími Česká stezka, která patřila mezi nejstarší obchodní solné stezky. Na toto místo uprostřed Labské louky doputoval za veliké slávy 19. září 1684 královéhradecký biskup Jan Kryštof z Tallenbergu a pramen Labe posvětil. Pověst tvrdí, že až vysoko do hor nesl jeho rekvizity velbloud, kterého biskupovi daroval hrabě Morzin. Vysvěcením skončily letité dohady a spory o poloze Labského pramene a nehostinné místo na náhorní plošině západních Krkonoš se postupně stalo oblíbeným cílem putování našich předků.  Kupodivu tady nikdy nevznikla stálá bouda, jen občasné přístřešky a kiosky. Pramen Labe a jeho okolí prodělalo řadu úprav, od jednoduché studánky až po dnešní žulovou skruž s vodou. Společně s vrcholem Sněžky patří Pramen Labe k nejnavštěvovanějším místům Krkonoš. V roce 2006 byla u pramene Labe umístěna dřevěná socha znázorňující vodu, která byla vytvořena jako součást českoněmeckého projektu "Velebím tě Labe ty libé", s Motlitbou za vodu. 

1459
Na Labské boudě v letech 1961–2000 spadlo v průměru 1459 milimetrů srážek ročně. Je to o 200 mm více než v Harrachově a o 650 mm více než ve Vrchlabí. Jen pro srovnání – na nejsušším místě v Česku, na Žatecku, se projevuje srážkový stín Krušných hor a zde napadá ročně necelých 400 mm; viz také Voda a vodní prostředí Krkonoš.

1561
V roce 1561 se na Hellwigově mapě Krkonoš objevila první grafická podoba Krakonoše. V té době nešlo o vlídného obra s plnovousem, který nehodné trestá a hodné odměňuje. Tehdejší kozel s jelením parožím a ptačím zobákem, opírající se o sukovici, byl spíš zlomyslným duchem se svérázným smyslem pro humor. Podobu, kterou známe z večerníčků, dostal až před 150 lety; viz také Krakonoš - dobrý duch našich hor; Krkonošské pohádky.

1603,3
Vrchol nejvyšší hory Krkonoš a tedy i Čech – Sněžky leží 1603,3 metru nad mořem. Sněžka je v Česku výjimečná nejen nadmořskou výškou, ale také tvarem trojboké pyramidy, vymodelované třemi ledovci. Jinou horu, která vznikla podobně, v Česku nenajdete.

1681
V roce 1681 vysvěcena kaple svatého Vavřince (virtuální prohlídka) na vrcholu Sněžky. Sloužila postupně nejen církevním účelům, ale také jako hospoda a ubytovna nebo sklad. Nyní se k ní každý rok v srpnu schází procesí stovek věřících.

1684
Pramen Labe (virtuální prohlídka) na Labské louce byl vysvěcen v roce 1684. Spolu s kaplí svatého Vavřince se tak stal jedním z poutních míst v Krkonoších. Málokdo však ví, že ona známá kamenná skruž není skutečným pramenem Labe. Tato řeka pramení o 90 metrů západněji v rašeliništi.

1700
Na české straně Krkonoš je cca 1700 km komunikací různého charakteru, od letních a zimních turistických cest, přes lesnické a zemědělské komunikace až po pozůstatky někdejších historických cest a stezníků; viz Turistická mapa Krkonoš.

1726
Poslední medvěd na české straně hor byl uloven patrně v Sedmidolí v roce 1726. Na slezské straně poslední padl o deset let později. Tím z Krkonoš zmizela velká šelma a díky rozvinutému osídlení, turistickému ruchu a poměrně malé rozloze Krkonoš není šance na její návrat do našich hvozdů.

1904
Dne 16. března 1904 byl učiněn první konkrétní krok k ochraně krkonošské přírody. V tento den vydalo c. k. místodržitelství v Praze výnos o ochraně krkonošské květeny. Téhož roku hrabě Jan Harrach, člověk s širokým rozhledem a velký milovník přírody, zřídil na svém panství v Labském dole první krkonošskou přírodní rezervaci Strmá stráň.

1959
Polský Karkonoski Park Narodowy byl vyhlášen v roce 1959. Po 2. světové válce na šesti místech na polské straně hor vznikly přírodní rezervace a KPN je později nahradil a propojil. Nyní pokrývá část hlavního hřebene a severní úbočí Krkonoš na ploše 5 575 ha.

1963
Krkonošský národní park byl založen v roce 1963. Tím je zdaleka nejstarším národním parkem v Česku. Ostatní (Šumava, Podyjí a České Švýcarsko) byly založeny až po roce 1989. Zajímavé je, že první snahy o vyhlášení národního parku v Krkonoších jsou z roku 1923. Na svoji dobu to však byl příliš moderní nápad, který se nepodařilo prosadit.

1978
Až v roce 1978 bylo v Krkonoších poprvé prokázáno hnízdění drobného pěvce ze Skandinávie – slavíka modráčka tundrového; V současnosti hnízdí na krkonošských rašeliništích 25 až 30 párů slavíka modráčka. Tento druh pěvce je předmětem ochrany Ptačí oblasti Krkonoše.

1992
V roce 1992 byly Krkonoše zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO, kterou tvoří pevninské i mořské ekosystémy celosvětového významu. Tím vznikla Biosférická rezervace Krkonoše/Karkonosze (BRKK) – 1. přeshraniční BR na světě. Ve znacích obou národních parků se tak objevil akronym MaB z anglického názvu programu biosférických rezervací Man and the Biosphere.

4503
Rozloha 1. ochranné zóny v Krkonošském národním parku v roce 2010 byla 4503 hektarů. Tato zóna je nejcennější a nejvíce chráněnou zónou v KRNAP, proto je zde například povolen pohyb lidí pouze po značených cestách, není dovolen sběr lesních plodin atd. V brzké budoucnosti by měla být její rozloha rozšířena na 6 996 ha; Mapa KRNAPNávštěvní řád KRNAP;

5575
Karkonoski Park Narodowy, polský protějšek KRNAP, má celkovou rozlohu 5 575 hektarů. Jeho rozloha je zhruba 1/10 rozlohy KRNAP a jeho ochranného pásma. Společně tvoří bilaterální Biosférickou rezervaci Krkonoše/Karkonosze v rámci programu UNESCO nazvaném Člověk a biosféra (MaB).

7600
Průzkumy rašelinišť v Krkonoších prokázaly, že jejich stáří se pohybuje v rozmezí 5–10 tisíc let. Stáří Pančavského rašeliniště bylo určeno analýzou profilu na 7600 let. Rašeliniště představují cenné přírodní archivy, které nám umožňují rekonstruovat vývoj krajiny v minulosti.

54969
Celková rozloha Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma je 54969 hektarů. Vlastní KRNAP má rozlohu 36 327 ha a ochranné pásmo, které tvoří přechod mezi nechráněnou krajinou a národním parkem, má 18 642 ha.

58000000
Číslo hořkosti látky zvané amarogencin, která se vyskytuje v hořci tolitovitém (viz také), rostoucím běžně v Krkonoších, je neuvěřitelných 58 000 000. Číslo hořkosti udává, v kolika mililitrech čisté vody je třeba rozpustit jeden gram dané látky, aby roztok přestal být hořký.

205474241
V lesích Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma roste přes 205 miliónů semenáčků všech možných druhů stromů. Semenáček je malý živý stromek do výšky 50 cm a zde není rozhodující, zda byl vysazen člověkem nebo roste ze semínka, které zasadila Příroda sama; viz také videa Správy KRNAP - video 1; video 2; Za shlédnutí stojí i krátký film Týden krkonošských lesníků.

900000000
Maximální stáří nejstarších krkonošských hornin je 900 miliónů let. Jsou to tzv. přeměněné (metamorfované) horniny jako např. svory a rula, které tvoří Krkonošské krystalinikum rozkládající se na vnitrozemské části Krkonoš. Hlavní hřeben je tvořen žulou, která může být až o 600 miliónů let mladší; viz také;


Zdroj: www.krnap.cz - "Číslo týdne"; časopis Krkonoše - Jizerské hory

Viz také: Krkonoše v datech;  Krkonošské boudy - výběr spálenišť a zbořenišť;

= pokračování na další stránku =
 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma