2
V současnosti jsou na území KRNAP a jeho ochranného pásma aktivní dva vápencové lomy – v Černém Dole a v Suchém Dole. Po stránce přírodní jsou lomy velmi významnými lokalitami například pro lišejníky a sinice.
3
Jakmile se na vrcholcích hor zvedne mlha, můžeme spatřit drobné hnědé motýly okáče. Ti hledají otevřené květy, aby se mohli nasát nektaru, nebo široce rozevírají tmavá křídla, aby nachytali co nejvíc slunečního tepla. V Krkonoších můžeme spatřit tři druhy těchto krasavců, a to okáče rudopásného, horského a černohnědého.
6
Kolem krkonošských bud se v minulosti pásl dobytek od začátku června do konce srpna až září. Průměrný týdenní výtěžek z mléka 1 krávy během 45 týdnů v roce se pohyboval kolem 0,75–1 kg másla a 1–5 kg netučného sýra. Jedna dojnice poskytla v období letní pastvy denně asi 6 l mléka.
14
Podle tradovaných zpráv pronikali od 14. století na území Krkonoš prospektoři s vidinou nalezení zlata a drahých kamenů – korundu, avanturinu, záhnědy, křišťálu, ametystu či morionu.
18
Studená a málo úrodná krajina Krkonoš a Podkrkonoší svým obyvatelům neposkytovala mnoho příležitostí obživy. Typickým pokrmem zde byla polévka zvaná kyselo, která se v chudších domácnostech podávala k snídani, obědu i večeři. S trochou nadsázky horalové říkali, že když je na stole po 18. kyselo, bude příští den neděle.
20
Jasně nejpočetnějším ptačím druhem Krkonoš je pěnkava obecná. Tvoří asi 20% krkonošské ptačí populace. V tomto žebříčku následují pěnice černohlavá a červenka obecná.
27
Nejvyšší vodopád v polské části Krkonoš, wodospad Kamieńczyka, se skládá ze tří stupňů o celkové výšce 27 m.
29
Za termální označujeme jakoukoliv vodu, jejíž teplota přesahuje 25 °C. Janské Lázně tuto podmínku splňují, voda v nich má teplotu přibližně 29 °C
30
V průměru 30 kg smrkového semena bylo vyseto na 1 hektar, aby se zalesnily holiny na slezských panstvích v polovině 19. století.
36
Lesní vegetační stupně (LVS) vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, tedy souborem populací všech druhů rostlin, hub a živočichů v určitém biotopu. V Krkonoších jsou nejrozšířenějšími LVS smrkobukový (36 %), dále pak smrkový (25 %), bukosmrkový (18 %) a klečový (14 %).
41
Až 41 tun bylo vytěženo ze všech krkonošských ložisek. Těžilo se zejména v ložiscích v lokalitách Medvědín a Labská, lokality Rýžoviště, Černý důl a Herlíkovice zůstávají pouze rudními výskyty; viz také Nerostné bohatství Krkonoš.
60
Na české straně Krkonoš je zmapováno přes 60 rašelinišť o výměře větší než 0,5 ha a hloubce rašeliny nad 0,3 m. Jejich celková plocha představuje až 268 ha. Mezi nejznámější patří Úpské rašeliniště, rašeliniště na Bílé a Čertově louce nebo Pančavské rašeliniště.
86
Sbírky Pavla Krejčího (viz také) podávají nejúplnější obraz lidové taneční kultury v Krkonoších. Obsahují celkem 86 tanců a díky přesným slovním popisům se dodnes využívají při výuce lidových tanců ve folklorních souborech.
150
Pokuta 150 marek nebo až vězení na vás čekalo v případě porušení předpisů v 30. letech minulého století. Ty zahrnovaly zákaz trhání či ničení divoce rostoucích rostlin nebo vysévaní cizích druhů rostlin. Kromě toho bylo vyhlášeno mnoho přírodních památek, což byly prakticky všechny zajímavější skály v Krkonoších a Jizerských horách.
220
Mury jsou přívalové hlinitokamenité proudy, významné svahové procesy na krkonošských svazích. V současnosti je evidováno přibližně 220 murových drah, z toho 170 na české straně Krkonoš.
300
V Krkonoších naleznete přibližně 1 300 druhů cévnatých rostlin, z nichž téměř čtvrtina, okolo 300 druhů, jsou rostliny v Krkonoších nepůvodní. Někteří z těchto „cizinců“ osídlují dlouhodobě jen místa o malé ploše. Jiní jsou však silně invazivními druhy (např. křídlatka japonská, šťovík alpský, netýkavka žláznatá a další) a šíří se pohořím na úkor druhů původních.
400
Dosud bylo v Krkonoších nalezeno celkem 400 druhů obratlovců, z toho 5 původních druhů ryb, 11 druhů obojživelníků, 6 druhů plazů, téměř 80 druhů savců a více než 270 druhů ptáků; viz Atlas krkonošské fauny: I. část, II. část.
550
Jedním ze způsobů, jak můžeme pomoci hnízdícím ptákům, je vyvěšování budek. Pro špačky, sýkory a dutinové pěvce jich bylo vyvěšeno přes tisíc, pro sýce rousného, puštíka obecného a poštolku obecnou asi 550.
964
Bílá skála, nejvyšší bod Kapradnické hornatiny, měří 964 m. Skály vrcholového mrazového srubu se vyznačují ostrohrannými tvary.
1232
Krkonošští hospodáři se zaměřovali zejména na mlékařství. Počtem dojených krav na 1000 kusů skotu zaujímala tato oblast první místo, v odchovu telat byla však na místě posledním. Dojnost krav se odhadovala na 1232 l mléka nebo 40 kg másla a 51 kg sýra ročně.
1289
Již z roku 1289 víme o existenci osady Sklenářovice, kde byla jedna z nejstarších písemně doložených skláren v českých zemích. Předpokládá se, že sklárna stála na jihozápadním svahu Sklenářovického vrchu už kolem roku 1270.
1505
V podkrkonošském Trutnově vyráběla papír jedna z nejstarších papíren v Českém království, není však přesně známo, kdy vznikla. Již v roce 1505 ji zmiňuje kronikář Simon Hüttel.
1765
V minulosti na území Krkonoš žilo množství medvědů, o čem svědčí mimo jiné místní názvy Medvědí strouha, Medvědí důl, Medvědí bouda. Na mapě z roku 1765 je označeno místo na středním toku Dvorského potoka v Sedmidolí, "kde se medvědi koupali" a kde byl pravděpodobně uloven i poslední medvěd.
1806
První zimní turistický výstup na Sněžku podnikl Ferdinand von Ruppersberg 17. ledna 1806. O jedenáct let později uskutečnili Slezané první přechod hlavního krkonošského hřebene, hlavní pomůckou jim při něm byly sněžnice.
1820
V tomto roce založil generál Bayer botanickou zahrádku na vrcholu Sněžky, která si brzy získala oblibu mezi návštěvníky.
1862
Vídeňský geolog Johann Jokély byl vůbec první, kdo vytvořil kompletní geologickou mapu Krkonoš. Z jeho práce Das Riesengebirge in Böhmen, která byla publikována v roce 1862, čerpaly celé generace geologů.
1864
Z roku 1864 pochází vůbec nejstarší fotografie slavobrán. Neznámý fotograf dne 21. srpna zachytil události spojené se svěcením praporu zpěváckého spolku v Jilemnici – nejen samotnou slavnost, ale také půvabné slavobrány vítající hosty. Fotografická dokumentace je uložena v albu v Krkonošském muzeu v Jilemnici.
1866
Rozvoj železnic a výstavba tratí v oblasti Krkonoš pomohly v tomto roce vyhrát Prusku válku s Rakouskem. Prusko si tak zajistilo dominantní pozici mezi německými státy.
1880
V tomto roce byl ustanoven Krkonošský spolek (Reisengebirgsverein) se sídlem v Jelení Hoře. Jeho hlavní úlohou byl rozvoj turistiky – rozšiřování sítě cest a vlakových spojení.
1897
Na konci července roku 1897 převálcovaly Krkonoše velké povodně, které na české straně hor připravily o život 120 lidí, způsobily rozsáhlé půdní sesuvy a zničily mnoho budov.
1908
Do tohoto roku datujeme vznik organizované horské záchranné služby v Krkonoších. V Karpaczi, na německé straně hor, tehdy vznikl sanitární oddíl Německého červeného kříže, který poskytoval pomoc zraněným turistům.
1925
V roce 1925 byla na Zlatém návrší odhalena kamenná mohyla s bronzovou deskou, symbolizující uctění památky Bohumila Hanče a Václava Vrbaty, sportovců, kteří zahynuli při závodu v běhu na lyžích na 50 km 24. března 1913 v okolí Labské boudy a Zlatého návrší. Památka byla postavena díky veřejné sbírce a s přispěním lyžařských klubů.
1935
Janské Lázně jsou známými lázněmi v Krkonoších. Po roce 1935 zde vznikla vůbec první evropská léčebna následků dětské obrny (poliomyelitis).
1964
V tomto roce vyšlo první číslo sborníku krkonošských prací Opera Corcontica. O velkém potenciálu výzkumu přírodovědeckých i společenskovědních disciplín svědčí i dosud vydaných 42 ročníků.
1999
Lišejníková tundra v nadmořské výšce nad 1500 m je jediným hnízdištěm kulíka hnědého v České republice. Zdejší populace, která v 19. století dosahovala desítek párů, vyhynula vlivem člověka v polovině 20. století. Poslední hnízdění bylo prokázáno v roce 1946, další až po 53 letech v roce 1999. V posledních letech tu opět pravděpodobně hnízdí 1–3 páry.
2000
V tomto roce byla v prameništi Křížového potoka na úbočí Růžové hory nalezena řasa zlativka Mallomonas actinoloma, nový druh nejen pro Krkonoše, ale i celou Českou republiku.
2004
V červenci 2004 Česká speleologická společnost Albeřice zpřístupnila veřejnosti nejstarší dědičnou štolou Barbora vykutané prostory po těžbě arsenu, mědi a železa v dole Kovárna. V Čechách je toto dílo jedinečné zejména rozsáhlostí dobývek, které v nitru Sněžky vytvořily prostory jeskynního rázu.
8000
Přírodovědecká část Krkonošského muzea nabízí množství zajímavých exponátů. V zoologické části si můžete prohlédnout preparáty savců, ptáků a drobných bezobratlých; botanické sbírky obsahují přes 8000 položek krkonošských a srovnávacích rostlin, mechorostů, lišejníků a hub.
8350
V Krkonoších se po dlouhou dobu těžil také vápenec. Dodnes jsou v provozu lomy v Černém Dole, z něhož je vápenec dopravován do vápenky v Kunčicích nad Labem unikátní 8350 m dlouhou lanovkou (video I., video II.), dále v Horním Lánově a Suchém dole v Horních Albeřicích.
36327
Přesně tolik hektarů činí rozloha Krkonošského národního parku. 1. zóna, tedy území, kde se můžete pohybovat jenom po vyznačených trasách, z toho zabírá 4 503 ha, 2. zóna zabírá 3 416 ha. Největší je 3. zóna, která tvoří až 78 %, 28 408 ha rozlohy parku.
Zdroj: www.krnap.cz - "Číslo týdne";