Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Krkonošský národní park (KRNAP) > Zajímavá čísla o Krkonošském národním parku (II.)

Zajímavá čísla o Krkonošském národním parku (II.)

 
0,5
Krkonoše jsou jediné ze středoevropských hercynských pohoří, jejichž vrcholy zasahují až do alpínského vegetačního stupně. Tzv. lišejníková nebo kamenitá tundra na vrcholcích Sněžky, Studniční a Luční hory, Smogorni, Vysokého Kola a částečně i Kotle představuje jen 0,5 % (tj. 3,2 km2) z celkové rozlohy Krkonoš, zasluhuje však maximální pozornost a ochranu.

1
Krkonoše jsou jediným místem na světě, kde můžeme nalézt žlutokvětou formu kropenáče vytrvalého. Tato mykorrhizní rostlina z čeledi hořcovitých má jinak běžně květy fialové.

1,7
Turisticky známé středisko Svatý Petr zná téměř každý, málokdo však ví, že je to hornicky, historicky i geologicky významná lokalita, kde se těžilo především stříbro a měď. Podle odhadů bylo ve Svatém Petru vytěženo 1,7 t stříbra.

7
Anketu o Sedm divů Krkonoš, kterou v dubnu 2012 vyhlásila Správa KRNAP, vyhrál Obří důl s 272 hlasy; viz také video Toulavé kamery Čt. Těsně za ním skončil Mumlavský vodopád (271 hlasů) - (video) a meandry Labe (212 hlasů). Naopak favorizovaná Sněžka propadla. Skončila až na 10. místě. Celkem se sešlo 2 433 nominací. Dosud se do povědomí lidí dostal pojem Sedm divů v souvislosti s monumentálními díly, která vytvořila lidská ruka. Krkonošský národní park v roce 2013 oslavil 50 let od svého založení a spolu s milovníky hor chtěla Správa KRNAP „pořídit“ dárek šitý na míru. Do ankety o Sedm divů Krkonoš, vyhlášené v roce 2012, mohl svou nominaci poslat kdokoli. Tipovat však bylo možné pouze přírodní fenomény Krkonoš a to po obou stranách hranice.
Pořadí na dalších místech je následující: Pančavský vodopád (208), Kotel (190), Rýchorský prales (163), Modrý důl (122), Sněžné jámy (119), Černohorské rašeliniště (95), Sněžka (91), Tvarožník (91), Kociol Malego Stawu (91), Harrachovy kameny (83), Těšný důl (79), Úpský vodopád (78), Wielki Staw (61), Čertův důl (52), Černá hora (48), Žalý (46), Sklenařovická louka (32), Srebrny Uplaz (Stř. hřbet) (29). 

8,3
Ve druhé polovině 50. let 20. století byla v Kunčicích nad Labem (mapa) zřízena velkokapacitní vápenka, kterou dodnes zásobuje 8,3 km dlouhá spádová nákladní lanová dráha (video I.video II.). Přepravuje drcený vápenec z Černého Dolu a je nejdelší ve střední Evropě.

9,9
Nedaleko významného turistického střediska Harrachov se nachází Mumlavský vodopád, jehož výška je 9,9 m. Na úpatí žulových bloků si můžeme prohlédnout tzv. obří hrnce. Ke svému jménu přišel vodopád podle zvukové kulisy provázející tok řeky.

10
Na období 10 let se zpracovává Plán péče o Krkonošský národní park. Obsahuje popis všech dlouhodobých i krátkodobých cílů a opatření, jejichž realizace je zárukou rozumného využívání Krkonoš při respektování všech přírodních a kulturně-historických hodnot, které naše nejvyšší pohoří má. Současný Plán je zpracován na desetiletí 2010–2020.

17
Zatímco dnes je kulík hnědý (popis) ptákem v Krkonoších spíše výjimečným, dříve bylo toto zvíře loveno pro chutné maso. Ještě v roce 1858 bylo 17 kusů těchto kulíků uloveno do přírodovědných sbírek!

26
Na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma roste celkem 26 stromů, které pro svoji velikost, stáří, zajímavý vzhled nebo kulturní význam byly vyhlášeny za památné a náleží jim patřičná úcta a hlavně ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Mezi tyto krkonošské památné stromy patří 10 lip, 6 dubů, 3 smrky, 2 jasany a po jednom jedinci od jilmu, hrušně, třešně, vrby a jedle.

29
Ze správního hlediska se Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá na katastrálním území 29 obcí. Pro srovnání: na území dvakrát většího Národního parku Šumava leží 22 obcí.

29
Červený seznam krkonošské flóry vyjadřuje současný stav ohrožení krkonošské květeny především v důsledku dlouhodobé imisní a turistické zátěže. Vyplývá z něho, že 29 % z celkového počtu původních druhů krkonošské flóry cévnatých rostlin je různou měrou ohroženo na své existenci.

30
Ledovcová moréna složená z kamení, písku a hlíny tvořící hráz ledovcového jezera Wielki Staw dosahuje výše 30 metrů. Mohutné ledovcové morény přehradily ledovcem zahloubená dna některých krkonošských údolí, což zpomalilo odtok vody z tajících ledovců, firnových a sněhových polí a umožnilo vznik ledovcových jezer.

30
Pouze 30–40 dnů ročně bývá v Krkonoších na hřebenech jasných. Je tedy nad slunce jasné, že trefit se do těchto dnů s výletem není úplně jednoduché.

44
Asi 44 % přirozené horské flóry Krkonoš je zařazeno v různém stupni ochrany dle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin Krkonoš. Mezi tyto ohrožené rostliny patří například prvosenka nejmenší, hořec tolitovitý nebo arnika horská.

50
Žulové útvary zvané tory jsou významnou dominantou pohraničního krkonošského hřebenu. Nejdelším z těchto útvarů jsou Mužské kameny, jejich souvislá kamenná hradba má téměř 50 metrů, viz také. Jedním z torů jsou i polské Pielgrzymy (Poutníci), nejvyšší útvar těchto kamenů měří 25 metrů.

65
Asi 65 % plochy Krkonošského národního parku leží v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji, o zbytek se dělí okresy Semily a Jablonec nad Nisou v kraji Libereckém.

105
Taková hloubka v centimetrech byla zjištěna u největšího rašeliništního jezírka na Úpském rašeliništi. Na české straně Krkonoš je zmapováno přibližně 60 rašelinišť.

120
22. července 1893 se narodil profesor botaniky František Schustler (v roce 2013 uplynulo - 120 let od jeho narození). Jeho návrh z roku 1923 na vytvoření Národního parku krkonošského sice nebyl přijat, svým moderním pojetím ochrany přírody však předběhl dobu. V Krkonoších je po něm nazvána významná botanická lokalita v Labském dole – Schustlerova zahrádka.

120
Při povodních v roce 1897 zahynulo v Krkonoších 120 lidí. Poté se začalo se stavbami mnohých protipovodňových opatření, mezi něž patří hrazenářská díla na některých tocích. Krásně zachovalé hrazenářské dílo můžeme obdivovat např. na naučné stezce Čertova strouha, která začíná poblíž Boudy u Bílého Labeweb boudy.

180
V posledních dvou letech se objevilo po Krkonoších přibližně 180 tzv. traumatologických bodů. Jsou na důležitých křižovatkách, které jsou označeny tabulkou s tísňovými telefonními čísly a unikátním kódem. Když se turista dostane do potíží nebo dojde k úrazu či nehodě, pak na tísňové lince oznámí tento kód a záchranáři budou jednoznačně vědět, kde se dotyčný nachází.

230
230 ha je celková rozloha krkonošských rašelinišť a mokřadů zařazených od r. 2009 v rámci Ramsarské konvence mezi celosvětově významné mokřady. Ve východních Krkonoších je to oblast Úpského rašeliniště (po obou stranách státní hranice) a v západních Krkonoších zejména Pančavské rašeliniště a Labská louka.

250
V roce 2004 byl zahájen turistický provoz v nejstarší části dolu Kovárna (video) v Peci pod Sněžkou. Návštěvníci mají možnost spatřit zhruba 250 metrů unikátních vydobytých prostor v masivu Sněžky, ale také vyzkoušet si na vlastní kůži práci středověkých havířů a zhlédnout funkční repliky historického důlního zařízení.

250
Záchranný chov tetřeva hlušce v Krkonoších vyprodukoval během 25 let činnosti cca 250 jedinců, kteří byli vypuštěni do krkonošské přírody. Bohužel poškození lesních porostů, přemnožení predátorů (hlavně lišek) a jejich nepřirozené chování v přírodě zapříčinilo jejich postupné vyhynutí; viz také Tetřev hlušec - foto - podrobnější popis - video ČT: Velmi vzácný druh, v minulém století běžný a dnes téměř vyhynulý, hnízdící již jen na několika posledních lokalitách od 900 (Rýchory) do 1260 m n.m. (Kowarski Grzbiet). Odhad početnosti: 13 - 17 exemplářů.

415
Na území Krkonoš působí či částečně zasahuje devět základních organizací Českého svazu včelařů, jejichž členy je většina krkonošských včelařů. V nich se v současnosti sdružuje 415 včelařů obhospodařujících 4 471 včelstev. Zajímavost: Včelí naučná stezka Jana hraběte Harracha.

500
Budní hospodářství, jako jeden z nejvýznamnějších projevů činnosti člověka v Krkonoších, ovlivnilo zásadně zdejší přírodu a zanechalo v ní trvalé stopy. Vytvořilo její typický kolorit. Rozrušilo souvislou plochu lesů mozaikou po 500 let nepřetržitě obhospodařovaných pozemků a hospodářských staveb.

550
Obří hrnce vznikají v korytech a v soutěskách s prudce tekoucí a vířící vodou. V malých jamkách ve skalnatém podloží dokáže vodní proud nepřetržitě kroužit s unášenými oblázky či pískem a modelovat jamkovité prohlubně a dutiny (jev zvaný evorze). Na krkonošských tocích je jich zmapováno okolo 550 (Jizera, Jizerka, Mumlava, Labe, Úpa, Klínový potok aj.).

550
550 km vodních toků spravuje Správa Krkonošského národního parku. Jejím cílem je zachování jejich ekologické a krajinářské funkce, včetně geomorfologie říčních údolí a dostatečného průtoku vody. K největším tokům patří řeky Labe, Jizera, Úpa a další.

1250
Neúprosným limitem, který určuje, do jaké nadmořské výšky dokážou horské smrky proniknout, je teplota. V našich podmínkách je touto hranicí průměrná teplota +10 °C po dobu tří letních měsíců, kdy tkáně stromů intenzivně rostou. V Krkonoších probíhá desetistupňová letní izoterma zhruba ve výšce 1250 m n. m. Nad touto hranicí je smrkový les nahrazen keři a bylinami; viz schéma výškových vegetačních stupňů Krkonoš.

1830
První Labskou boudu, resp. stavení z roští, kamenů a kůry postavila na místě dnešního hotelu v roce 1830 záhadná žena označovaná jako Blasse, dle historiků vlastním jménem Blažková z Rokytnice nad Jizerou.

1859
20. září 1859 se v Mříčné narodil Jan Buchar, český učitel, vlastenec, průkopník lyžování a propagátor přírodních krás Krkonoš. Tento botanik a znalec krkonošské přírody se také věnoval značení turistických tras, kartografii a spisovatelství. Jím organizovaná letní i zimní turistika změnila tvář Krkonoš; viz také Síň slávy české turistiky.

1861
Přibližně stopadesátiletou tradici v Trutnově má historicky nejstarší periodikum Das Riesengebirge (Krkonoše). První číslo vyšlo v sobotu 6. dubna 1861. Noviny si daly za úkol vytvořit to nejlepší jak z poetické minulosti Krkonoš, tak i z jejich neúnavné tvůrčí přítomnosti. Později byly přejmenovány na Trutnovské noviny.

1876
V Obřím dole již od středověku dobývali horníci poklady ukryté v nitru hory. Během 400 let zde doly provozovalo mnoho důlních podnikatelů z celé střední Evropy. V Peci p. Sněžkou se zpracovávaly měděné a arzenové rudy. Pec z počátku 17. století, podle níž se obec jmenuje, vyhasla až v roce 1876 po vyčerpání ložiska měděných rud a ztrátě odbytu arzenikových produktů. 

1892
Hrabě Jan Harrach přivezl roku 1892 do Krkonoš lyže pro svůj lesní personál, aby se mohl v zasněžených horách lépe přemisťovat. Podle těchto lyží začali místní řemeslníci vyrábět další páry. Po tomto roce se datují počátky zakládání lyžařských spolků a pořádání závodů nejen v Krkonoších, ale i v ostatních českých horách.

1934
Před zimou roku 1934 se vytvořil v Krkonoších samostatný záchranný sbor o šesti oddílech. Zima jej dokonale prověřila, a tak byla 12. května 1935 založena jednotná organizace Horské služby v Krkonoších. Od roku 1948 postupně vznikaly záchranářské spolky v Jeseníkách, na Šumavě, v Orlických horách, Beskydech, Jizerských a Krušných horách.

1974
V tomto roce se poprvé objevila rudočerná chobotnice neboli květnatec Archerův i v Krkonoších. Tato zvláštní stopkovýtrusná houba se dostala z Austrálie do Evropy v roce 1914 patrně s nákladem bavlny, jedná se tedy o synantropní druh.

1998
Rok 1998 je významný především pro ptačí nadšence. V červnu tohoto roku bylo objeveno v Dlouhém dole první hnízdo budníčka zeleného v České republice. Tento malý, zelený, snadno rozpoznatelný pták byl vyhlášen ptákem roku 2012.

2000
Natura 2000Wikipedie - soustava chráněných území, určených k ochraně nejcennějších druhů ptáků a typů prostředí a v nich volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na území států EU. V r. 2004 vyhlásila vláda ČR na území KRNAP a části ochranného pásma tzv. Ptačí oblast Krkonoše a na celém území NP vč. ochranného pásma Evropsky významnou lokalitu Krkonoše.

2600
Nejpočetnějším ptákem z nepěvců je v Krkonoších holub hřivnáč. Jeho početnost se zde odhaduje na 2600 párů. V tomto žebříčku následuje strakapoud velký a dále rorýs obecný.

50000
Herbáře krkonošské botaničky v krinolíně Josefíny Kablíkové byly plné běžných, ale i vzácných krkonošských rostlin, čítaly na padesát tisíc kusů exemplářů. Nejznámější rostlinou pojmenovanou po této významné vrchlabské botaničce je devětsil Kablíkové.

3300000
Toto číslo představuje celkový objem Labské přehrady (viz také) v m3. Impulzem pro její stavbu v letech 1910–14 byly tři katastrofální povodně, které postihly Krkonoše na konci 19. století. Nádrž je dlouhá 1 km a má rozlohu 40 ha.

350000000
350 miliony Kč přispěla v letech 1992 až 2001 holandská nadace FACE (Forest Absorbing Carbondioxide Emission) k obnově krkonošských lesů. Za tuto částku bylo možné obnovit více než 5 200 hektarů imisemi poškozených horských lesů.


Zdroj: www.krnap.cz - "Číslo týdne"

= pokračování na další stránku =

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma