Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Kalendář přírody, historie, události, zajímavosti > Kalendář přírody V. - XII., lidové pranostiky, kdy co kvete v Krkonoších

Kalendář přírody V. - XII., lidové pranostiky, kdy co kvete v Krkonoších

 
Dění v přírodě se v našich zeměpisných šířkách v průběhu roku výrazně mění. Již naši předci přírodu pozorovali a snažili se svá pozorování prakticky využívat. Postupem času tak vznikly lidové pranostiky, snažící se na základě dlouhodobého pozorování předpovídat počasí, ale třeba i na počasí závislou úrodu zemědělských plodin. Dnes se předpovídá počasí za pomoci vědeckých metod a technických zařízení. Ale i nyní můžeme sledovat nakolik byly pranostiky přesné, případně, zda na platnost pranostik má nějaký vliv současné globální oteplování.

Květen
Nemusíme dlouho přemýšlet, kde se v češtině vzalo pojmenování pátého měsíce v roce. Všude rozkvétají stromy i kytky, a proto je květen květnem. Zajímavé je, že v sousedním Polsku asi všechno kvete dříve, protože "kwiećien" říkají čtvrtému měsíci v roce, tedy dubnu. Až přijde máj, vyženeme kozy v háj - v květnu, tedy v máji, se konečně trochu oteplí a vysvitne slunko. Všechno se začne zelenat a kozy v háji se mohou napást svěží jarní travičky.
V máji nemá pastýřo oschnout hůl - po prvních příjemných májových dnech přijdou ledoví muži PankrácServác a Bonifác se studenou sestrou Žofií, což znamená, že se na nás valí chladný vzduch ze severu. Je zima a prší. Sedláci byli rádi, protože hodně deště v máji znamenalo hodně úrody, a naopak se obávali příliš rychlého příchodu tepla, díky kterému by všechno brzy vyrašilo a pak omrzlo při ochlazení. Proto podobných přísloví vymysleli víc - třebaStudený máj, v stodole ráj nebo Je-li už máj zahradníkem, není stodol milovníkem.

První víkend v květnu - Mezinárodní den ptačího zpěvu - Hlas pro tento den
1. květen -
 Máje - tradice lásky - Máj - lásky čas
8. květen - Den matek. Je to den, kdy vzdáváme poctu našim matkám. Slaví se v různé dny na mnoha místech po celém světě. V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli. V tento den dávají děti svým matkám dárky, většinou vlastnoručně vyrobené. Jeho původ je už ve starověkém Řecku, kdy se slavil svátek plodnosti a matek, spojený s uctíváním pohanské bohyně Rhey = Kybelé, matky bohů (Wikipedie).
22. květen - Mezinárodní den biodiverzity
24. květen - Evropský den národních parků 

Červen
V červnu přechází kalendářní jaro do léta, proto se říká, že Na svatého Jana otvírá se létu bránaSvatého Jana Křtitele je 24. června, což je třetí den po letním slunovratu, dni, kdy je nejkratší noc a nejdelší den. Přesto ale nebývá sluníčka mnoho. Do střední Evropy přichází vždycky začátkem června monzun, tedy vlhké počasí, které vydrží dost dlouho. Lidová pranostika říká Medardova kápě čtyřicet dní kapeMedarda je 8. června, ale do 18. července, tedy těch čtyřicet dní, nevydrží být škaredě. Podle deštivého počasí se chovají i různí živočichové, třeba světlušky, kterým se říká také "svatojánské mušky". K těm se váže pranostika: Když svatojánská muška pěkně se leskne a svítí, bude počasí krásné a můžeme do přírody na tanec jíti. Není-li ji však do svatého Jana vidět, budeme v chladnu a dešti doma sedět.

Červenec
Kde se vzalo jeho jméno, nevíme. Snad to je podle červíků ve sladkém ovoci, které dozrává, nebo to může být také podle červené barvy tohoto ovoce. Vždyť v červenci jsou už červené jahody, maliny i třešně. V červenci začínaly také žně. Dokonce to bývalo prý 13.7.,  kdy "Svatá Markéta hodila srp do žita". Stále je teplo, někdy až moc veliké, vždyť nám přísloví říká "Na svatého Jakuba (25.7.) hrom do duba", ale dny se začínají pomalinku krátit a večery mohou být chladnější. Chladnější noci připomíná pranostika "Svatá Anna, chladna z rána" (26.7.). Na začátku prázdnin bývá už dost vláhy v lesích a začínají růst houby. Prý je seje svatý Prokop, který má svátek 4.července. Houby sice žádná semínka nemají, ale hlavně, že rostou.

5. červenec - Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj; Český rozhlas Plus: O vývoji českého jazyka po příchodu Cyrila a Metoděje;
6. červenec 1415 - upálení Mistra Jana HusaKázání Jana Husa v Betlémské kapli;

Co kvete v Krkonoších v květnu a červnu?
podhůří a střední polohy:
česnek medvědí, jeřáb ptačí, kuklík potoční, kyčelnice: cibulkonosná, devítilistá, pitulník horský, prstnatec: bezový, Fuchsův pravý, májový pravý, růže převislá, svízel: bahenní, bílý, hercynský, vonný, violka: bahenní, dvoukvětá, lesní, žlutá sudetská, rolní.
hřbety a vrcholy:
koniklec alpinský bílý, lomikámen vstřícnolistý, prvosenka nejmenší.

Co kvete v Krkonoších v červnu a červenci?
podhůří a střední polohy:
kakost: lesní, smrdutý, kokořík přeslenitý, krabilice chlupatá, měsíčnice vytrvalá, pětiprstka žežulník, pitulník horský, prstnatec: bezový, Fuchsův pravý, májový pravý, pryskyřník platanolistý, růže převislá, silenka: dvoudomá, nadmutá, tužebník jilmový, zvonečník klasnatý, zvonek širokolistý;
hřbety a vrcholy:
česnek sibiřský, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, kýchavice bílá Lobelova, lepnice alpská, lilie zlatohlavá, mléčivec horský, mochna zlatá, oměj: pestrý, šalamounek, ostružiník moruška, pětiprstka: žežulník pravá, hustokvětá, pcháč různolistý, suchopýr: pochvatý, úzkolistý, širolistý, podbělice alpská, prha arnika, sedmikvítek evropský, violka žlutá sudetská, všivec krkonošský, zvonek český, žluťucha orlíčkolistá;

Srpen
V srpnu již občas zavane podzimní vítr a hlavně koncem srpna se stmívá trochu dřív. Naši předci přicházející změny počasí komentovali slovy: I když ze strnišť občas fučí, horko nás přeci jenom mučí. Protože se blíží sice pomalu, ale jistě konec vegetačního období, zraje víno na vinicích. Na vinaře myslí pranostiky také - Když o 
Svatém Vavřinci (10.8.) slunce svítí, budeme dobré víno míti. Ale víno se v Krkonoších zrovna moc nepěstuje.

Září
V září už podzim buší do dveří. Dá se ale ještě zajít do lesa na houby. Hlavně, když trochu sprchne a ještě není úplně zima. Vždyť se také říká, že Když je vlhko v září, v lesích se houbám daří. Na lesní pasece můžeme najít nejen pěkný hřib, ale také hada. Ale pranostika říká, že 
Svatý Václav hady sklízí. Proč to dělá je jasné, sv. Václava je 28. září, a to už bývá docela zima a zimu hadi a jiní plazi rádi nemají. Proto zalézají do svých úkrytů, aby se tam dočkali jara. Hned další den po sv. Václavu, 29. září, je sv. Michala. O něm se zase říká, že Svatý Michal všechno z polí spíchal, tedy uklidil. Koncem září je už podzim v plném proudu a úroda by měla být pod střechou. Vždyť v Krkonoších v říjnu už často i sněží.

16. září - Mezinárodní den ochrany 
ozónové vrstvy 
27. září - 
Den českého piva; viz také Pivaři nemají svatého Martina, tak si vymysleli Den českého piva
;

Co kvete v Krkonoších v červenci, srpnu a v září?
podhůří a střední polohy:
čistec lesní, hořec brvitý, pcháč různolistý, rdesno hadí kořen, silenka: dvoudomáširolistá bílánadmutá, skalní, starček: hercynský, Fuchsův, potoční, přímětník, světlík: chladnomilný, drobnokvětý, lékařský, tuhý, tolije bahenní, třezalka skvrnitá, tužebník jilmový, věsenka nachová, vrbovka úzkolistá, zvonečník klasnatý;
hřbety a vrcholy:
havez česnáčková, horské jestřábníky, hořec tolitovitý, kropenáč vytrvalý, kuklík horský, lepnice alpská, oměje, podbělice alpská, vřes obecný, zlatobýl obecný alpínský, zvonek český;

Říjen
Kde se vzalo jméno desátého měsíce v roce je jasné. V říjnu jsou totiž v říji jeleni, tedy mají chuť se pářit. Brzy ráno nebo za soumraku se hvozdy ozývá
hlasité troubení jelenů slyšitelné na velkou vzdálenost. Myslivci říkají, že pravá říje začíná až po prvním mrazíku a ten přicházívá právě v říjnu. Také proto naši předkové tvrdili, že Po teplém září zle se říjen tváří. Kdy ale přijde to pravé podzimní počasí, můžeme poznat podle vlaštovek - Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají. Většinou ale po svatém Františkovi (4. října) je počasí dobré na lenošení za kamny. Vždyť prý Svatý František zahání lidi do chýšek. Určitě proto, že je škaredě. Sv. František je patronem ekologů a ochránců životního prostředí. Snad právě proto byla v Krkonoších u Erlebachovy boudy postavena kaplička Sv. Františka z Assisi
Kdysi býval poslední den, kdy se dobytek vyháněl na pastvu 16. říjen, kdy má svátek 
Havel. Poslední jablko muselo do pytle a dobytek se víc na pastvu vyhánět neměl. Pokud rostla ještě nějaká tráva, mohla být přemrzlá, a to by dobytku spíš uškodilo než pomohlo. Na horách v říjnu občas už ležívá první sníh.

16. říjen - 
Světový den chleba; viz také Chléb - základ stravy a Příběh chleba
Zapečený krkonošský chléb - použité suroviny:
50 g flory, 200 g eidamu, podle chuti sůl, kousek petrželové natě, trochu sladké papriky, pár krajíců tmavého toastového chléba.
Postup přípravy:
Chléb nakrájíme na plátky, potřeme Florou a po obou stranách opečeme. Ze zbytku Flory a strouhaného sýra umícháme pomazánku, osolíme dle potřeby, zamícháme do ní posekanou petržel a natřeme na toasty. Povrch poprášíme mletou paprikou a zapečeme v rozehřáté troubě.
Krkonošský čočkový chléb - použité suroviny:
1/2 lžičky mletého kmínu, 100 g syrové čočky, 100 g cibule, 100 g žitné mouky chlebové, 1 lžička cukru, droždí, dle potřeby tuk na vymazání formy, 200 g pšeničné mouky celozrnné, 1 lžička prolisovaného česneku, dle potřeby voda.
Postup přípravy:
Čočku namočíme do studené vody, pak vodu slijeme a čočku rozmícháme s nakrájenou cibulí, česnekem, olejem a trochou vody. Droždí smícháme s cukrem, dvěma lžícemi mouky a vodou na řídké těstíčko a necháme je vzejít. Nasucho smícháme mouky se solí a kmínem a do důlku uprostřed vlijeme kvásek. V míse do těsta zapracujeme čočku a těsto necháme kynout dvě hodiny, až je o polovinu větší. Dáme je do vymazané formy, shora potřeme olejem a necháme kynout cca hodinu. Troubu předehřejeme na 200 °C a pečeme 15 minut. Pak teplotu snížíme, chléb dopečeme a až bochník vyklopíme z formy, potřeme ho olejem.
20. říjen - Den stromů; viz také Lesní ekosystémy KrkonošTýden krkonošských lesníků;
20. říjen - Mezinárodní den kuchařů: Deník Dity P.;

Co kvete v Krkonoších v říjnu?
Úbytek kvetoucích rostlin plně vynahradí nádherné podzimní zbarvení podhorských a horských lesů, rašelinišť, smilkových luk na hřebenech, keříčků v arkto-alpínské tundře a bizarních křivolesů v ledovcových karech.

Listopad
V listopadu opadávají poslední zbytky listí ze stromů, jen někdy jsou ještě zelené. Příroda hraje jrásnými pastelovými barvami od žluté po temně červenou. Tyto odstíny vznikají rozpadem známého zeleného barviva - chlorofylu na různě barevné karoteny. Počasí v listopadu bývá sychravé. Na jeho konci už padává sníh, který na horách vydrží až do jara. Mluví o tom pranostika Začítkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží. Podle pranostiky Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu, by také měl v listopadu už sníh ležet, aby jaro následující rok na sebe nenechalo dlouho čekat. V listopadu také většinou udeří první silné mrazy. Ne nadarmo se říká, že Když se v listopadu na nebi hvězdy třpytí, mrazy se brzy uchytí. Když je v noci jasno, nevytváří mraky nad zemí "peřinu" a ohřátá zem vydává teplo do atmosféry.

1. listopad - Svátek všech svatých; viz také: O svátku Všech svatýchOd Všech svatých k Dušičkám;
2. listopad - Památka zesnulých; viz také: Dušičky;
11. listopad - Sv. Martin; viz také: Svatomartinské víno;

Prosinec
Jak vlastně vznikl název posledního měsíce roku? Někdo se může domnívat, že je odvozen od toho, jak děti prosí Ježíška o dárečky. A ono to tak vůbec není! Slovo prosinec je zřejmě odvozeno od slova prosiněti, tedy problesknout, kdy slunce občas, ale ne příliš často, probleskuje mezi mraky. Ale možná je název odvozen od prasince, protože začátek zimy byl obdobím zabijaček. V zimě prasata pomalu rostou, protože je jim zima, ale zase se jejich maso v chladné spíži nekazí. Zima a sníh se v prosinci objevuje i v pranostikách. Hned na začátku, na svatou Barboru (4.12.) se říkávalo O svaté Barboře leží sníh na dvořenebo že Po sněhu Bára s Mikulášem šla. Zimu zvěstovala i svatá Lucie (13.12.), o ní se zase říkávalo, že Když přijde svatá Lucie, najde tu už zimu. Prosinec je také měsícem nejkrásnějších svátků v roce Vánoc, kterým předchází období Adventuviz také Vánoce - betlémy a koledy v Krkonoších, Podkrkonoší, ale i jinde v Česku

4. prosinec - Svatá Barbora
6. prosinec - Svatý Mikuláš
24. prosinec - Štědrý den
25. prosinec - Boží hod vánoční
26. prosinec - Svatý Štěpán

(Zdroj: Krkonoše - příroda, historie, život; BASET 2007; časopis Krkonoše - Jizerské hory, 1/2011 - 11/2011)

Pranostiky zřejmě sloužily našim předkům k orientační předpovědi počasí po celá desetiletí. Zda a jak dlouho se podle nich budeme moci řídit i my nebo dokonce i naši potomci není zcela jasné. I když má globální oteplování své odpůrce i příznivce, podívejte se na vizualizaci globálního oteplování od roku 1880 po současnost; (Zdroj: Novinky.cz, únor 2012); Přečtěte si také článek Jaké bude na konci století v ČR klima? (Zdroj: ekolist.cz).

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma