Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Kalendář přírody, historie, události, zajímavosti > Kalendář přírody I. - IV., lidové pranostiky, kdy co kvete v Krkonoších

Kalendář přírody I. - IV., lidové pranostiky, kdy co kvete v Krkonoších

  
Dění v přírodě se v našich zeměpisných šířkách v průběhu roku výrazně mění. Již naši předci přírodu pozorovali a snažili se svá pozorování prakticky využívat. Postupem času tak vznikly lidové pranostiky, snažící se na základě dlouhodobého pozorování předpovídat počasí, ale třeba i na počasí závislou úrodu zemědělských plodin. Dnes se předpovídá počasí za pomoci vědeckých metod a technických zařízení. Ale i nyní můžeme sledovat nakolik byly pranostiky přesné, případně, zda na platnost pranostik má nějaký vliv současné globální oteplování. 

O počasí v jednotlivých měsících roku a k němu vážícím se pranostikám píší i autoři v časopise Krkonoše - Jizerské hory. Pojďme se prostřednictvím tohoto časopisu na přírodní cyklus v průběhu roku podívat. 

Leden
Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží. Znamená to, že pokud je v lednu tak teplo, že srážky jsou deštivé, nikoli sněhové, voda se rychle vsákne do země a rychle se dostane mimo dosah rostlin. Na jaře, v době, kdy vodu rostliny potřebují, může být vody v půdě málo. Naopak, když v zimě napadne hodně sněhu, voda se z něj táním uvolňuje až později a pomalu. Pro rostliny je lépe využitelná. Také často platí to, že pokud je v lednu teplo, ochladí se citelně v únoru a zima může trvat déle. Tuto pranostiku můžeme najít v dalších variantách, třeba Leden studený, duben zelený, nebo Je-li bláto v lednu, sahá bída ke dnuVe dne jas, v noci mráz. Tato pranostika neplatí jen v lednu, ale po celý rok. Samozřejmě nemusí v létě v noci hned mrznout, ale pokud není obloha pokryta mraky, země, kterou slunce přes den ohřálo, v noci zase chladne.  Mraky jsou tedy jakýsi svetr, který drží teplo na zemi a nepustí jej do atmosféry. Na pouštích bývají rozdíly mezi dnem a nocí třeba 50 stupňů Celsia.

6. leden - Tři královékoleda; Jak takové tříkrálové koledování vypadá v Krkonoších se můžete podívat v reportáži České televize

Přísloví na leden:
Až se zima zeptá, co jste dělali v létě... Toto přísloví vzniklo v dobách, kdy si lidé museli připravovat zásoby na zimu dlouho před jejím začátkem. Tenkrát nebylo možné koupit si v lednu v místním supermarketu pár jablek nebo brambor, případně otočit ventilem u radiátoru a pustit do bytu teplo z nějaké teplárny. Bylo nutné jablka načesat a opatrně uložit do sklepa, stejně tak jako brambory (kterým se také říkalo bandory nebo erteple). Chalupník musel nařezat a naštípat velkou hromadu dřeva, kterou pečlivě narovnal podél stěn chalupy, kde hezky prosychalo a bylo po ruce. Konečně, u některých krkonošských chalup je pečlivě naštípané a narovnané dřevo vidět i dnes.

Únor
Jméno únor vzniklo patrně od slova nořit. Na konci února totiž může přijít několik teplých dnů, během nichž se lámou ledy na řekách a noří se do jejich vln. 
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem. Znamená to, že na teplé počasí si musíme ještě dlouho počkat, protože první dny února jsou právě uprostřed zimy. Ta podle kalendáře začíná 22. prosince a končí 20. března. Pokud zpočátku tohoto měsíce nebudou silné mrazy (tedy netrkne - li měsíc pomyslným rohem), přijdou určitě později (šlehne ocasem, který je vlastně na jeho konci). Nemáme se tedy předčasně radovat z toho, že zima odchází, pokud je v únoru pár dní teplých. Další varianty této pranostiky jsou například - Leží-li kočka v únoru na slunci, v březnu poleze za kamna nebo Když záhy taje, dlouho neroztaje.
Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout.
V kalendáři najdeme Hromnice 2. února, a tak nemůžeme tuto pranostiku brát moc vážně. Skřivani z našich zemí odlétají na zimu do Středomoří a vracejí se až od poloviny února do poloviny března. Jen část skřivanů u nás zůstává a uslyšíme-li začátkem února zpívat skřivana, je to jistě některý z těch přezimujících. Zpěv skřivanů se ale vrzání z pranostiky moc nepodobá. Zpěváci jsou velmi vytrvalí, udrží jednu nepřerušovanou melodii přes tři minuty! Zkuste zpívat na jeden nádech tak dlouho!

2. únor - Světový den mokřadů 
13. únor - Světový den rozhlasu - seznamte se s radiem, které šíří zlatý hudební poklad českého národa: Radio dechovka
14. únor - sv. Valentin (Valentýn)

Přísloví na únor:
Dobrá rada nad zlato nebo Komu není rady, tomu není pomoci. Tato přísloví je možné aplikovat na práci Horské služby. Návštěvníci zimních Krkonoš, a ne jen těchto hor, by měli dbát rad Horské služby a vyvarovat se tak nepříjemných situací nebo dokonce ohrožení života.

Březen
Český název třetího měsíce v roce naznačuje, že začínají rašit břízy a samice většiny živočichů jsou březí. Výjimečným dnem v březnu je jarní rovnodennost - kolem 21. března je den stejně dlouhý jako noc. Jsou si tedy obě části "rovné". Březnové slunce má krátké ruce. Znamená to, že se sice v březnu objeví sluníčko a povzbudí první jarní rostliny v květu, ale svítí pořád krátce (na první jarní den 20. března vyjde slunko v 6 hodin a 3 minuty a zapadne v 18 hodin a 13 minut. Svítí tedy 12 hodin a 10 minut). Pokud začnou kvákat žáby, bývá to dobré znamení pro čápy, kteří se vracejí z Afriky, kde byli přes zimu. Čápi se totiž žábami živí. Říká o tom přísloví: Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře a blázen sedlák, který neoře. Svatého Řehoře je právě 12. března. V březnu začínají jarní práce na poli a nebylo radno s jejich započetím otálet. Na trvalé oteplení je třeba ještě nějaký ten týden čekat, protože zima se svojí nadvlády nevzdává tak snadno. Vzniklo proto přísloví: Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, máj, vyženem husy v háj, které slibuje hezké počasí až v květnu. Svatý Josef, jak ho známe, širočinou ledy láme. Josefa slavíme 19. března a přísloví naznačuje pozvolný začátek oteplování, kdy pukají na řekách ledy. Svatý Josef, pěstoun malého Ježíška, byl tesařem a širočina je široká tesařská sekyra. 
V březnu přichází pozvolna jaro i do hor. Velmi hezky je toto období vyjádřeno v písničce Proudy z hor.

8. březen - 
K 8. březnu se váže Mezinárodní den žen (ve zkratce MDŽ). Někdy bývá uváděn jako socialistický svátek. Vůbec se však nejedná o nějaký svátek uměle vyrobený minulým režimem, ale o mezinárodně uznávaný den stanovený k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1909. Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA, usiloval o volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj (Wikipedie).
22. březen - Světový den vody; viz také krátký film O lese a vodě;
23. březen - Světový meteorologický den;
24. březen - Den horské služby


Duben
Čtvrtý měsíc v roce - duben - dostal svůj název od známého stromu - dubu, který v dubnu většinou kvete. Dubů ale v Krkonoších mnoho nenajdete, protože je tady na ně příliš zima. Botanici sice znají i dub zimní, ale ani tomu se na horách nedaří.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. Jirkové slaví svátek 24. dubna. To už slunce začíná hřát a bývá docela teplo i v noci, a proto mohou ze svých zimních úkrytů vylézt zvířata, která jsou takzvaně studenokrevná. Neumějí si vyrobit teplo, a proto čekají až ho budou schopna získat ze sluníčka. Patří mezi ně právě plazi, tedy i hadi a ještěři. Štíři samozřejmě nejsou plazi a dokonce ani obratlovci, vždyť nemají obratle. Nepatří ani do obrovské skupiny hmyzu, kam je leckterý neználek občas zařadí. Příbuznými štírů jsou například pavouci. Štíry z pranostiky však v Česku nenajdete. Kdysi se vyskytovali u Sečské přehrady, přes dvacet let je tam ale nikdo neviděl. Je zajímavé, že lidé dlouho věřili, že právě na svatého Jiří nejsou hadi ani štíři jedovatí. To je samozřejmě nesmysl, dokonce po zimě mívají jedu hodně, protože ho přes celou zimu nepoužili.
O tom, že v Krkonoších si paní Zima dovede pořádně zařádit i v dubnu píše v čísle 4/2011 časopisu Krkonoše - Jizerské hory Antonín Tichý, v článkuLadovská zima. Ale může tomu být i jinak. Také chodíte v přírodě rádi bosí? Právě o takovém zážitku píše Jan Veselý v časopise Krkonoše - Jizerské hory, 4/2012, v článku Bosonohý duben; viz také Je zdravé chodit bosý? 

Co kvete v Krkonoších v březnu až dubnu?
podhůří a střední polohy:
bledule jarní, devětsil: Kablíkové, lékařský, dymnivka: bobovitá, dutá, křivatec: žlutý, luční, nejmenší, lýkovec jedovatý, mokrýš: střídavolistý, vstřícnolistý, plicník: tmavý, lékařský, prvosenka vyšší, sasanka: hajní, narcisokvětá, pryskyřníkovitá, šafrán: bělokvětý, karpatský.
hřbety a vrcholy:
Obvykle jsou ještě pod sněhem.

Velikonoce
V jarních měsících, v březnu nebo v dubnu (záleží na jarní rovnodennosti, kdy slunce protíná rovník a přechází z jižní polokoule na severní, a prvním dni po jaru, kdy je měsíc v úplňku) slaví lidé nejvýznamnější křesťanský svátek Velikonoce. O tomto svátku si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, viz film Ježíš; O životě Ježíše Krista nelze pochybovat, ale je třeba také odhalit určité skutečnosti, které církev překroutila nebo zatajila; viz film Utajená rodina Ježíše a článek Papyrus naznačující, že Ježíš měl ženu, není podvrh. S vírou v Ježíše Krista a Boha, který řídí celý svět, jenž nás obklopuje, souvisí i video Přežil jsem svou smrt. Možnost existence určité formy života po smrti zkoumal psychiatr, filozof a spisovatel Raymond Moody. Viz video Rozhovor Raymonda Moodyho s Markem Ebenem v pořadu Čt Na plovárně. O pravděpodobnosti posmrtného života svědčí vědecký objev, potvrzující existenci duše, která neumírá. Mnoho lidí si také klade otázku: Je rozdíl mezi Vírou a Náboženstvím? Neodklonila se římskokatolická církev od učení Ježíše Krista, když vzpomeneme její minulost, např. inkvizici nebo lpění na majetku např. v podobě církevních restitucí? viz Katolická církev není charita, vzkazují papeži polští biskupovéJan Hus: Kázání v Betlémské kapli
V lidovém podání se pak Velikonoce slaví také jako svátky jara; viz také Velikonoční pranostikyVelikonoční koledy a Velikonoční kalendář (je dostupný v době Velikonoc).

Velikonoční zvyky
Podobně jako v ostatní krajích, i v Krkonoších byly křesťanské velikonoční svátky, v návaznosti na příchod jara, propojeny s církevními obřady pověrečnými úkony. Kočičky svěcené o Květné neděli se na Boží hod velikonoční za pronášení modliteb zapichovaly do polí, aby obilí nepotloukly kroupy. Na Bílou sobotu se před kostelem zažehl oheň - tomu zvyku se říkalo "pálení Jidáše". Uhlíky z něho zastrkané za krovy měly chránit stavení před požárem a proti blesku.
O velikonočních svátcích se provozovaly různé obřady k zajištění zdraví a hospodářství. Na Zelený čtvrtek se jedl med nebo sirob na ochranu proti hadímu uštknutí. Na Velký pátek se vymetla světnice, aby se nemnožil hmyz. Před východem slunce se dům obkropil vodou, tak neměl nepřítel přístupu. Slepicím se sypalo do obruče, aby nezanášely. 
Řada zvyků vycházela z víry v sílu obnovující se přírody. Při zvonění na Bílou sobotu  se měl každý umýt studenou vodou, aby získal hladkou pleť bez pih, zdvihat velké kameny, aby byl silný. Takový byl i účel pomlázky na Velikonoční pondělí - aby životní síla mladých prutů přešla do mrskaných těl, to znamená, aby je pomladila. Odměnou za ni byly kraslice, neboť vejce je považováno za symbol života. Červená barva tradičních malovaných vajec, znamenající barvu života, symboliku ještě umocňovala.
Toulavá kamera Čt natočila o Velikonocích zajímavá videa: Víte, proč se v krkonošských domácnostech na Velikonoce pekly jidáše nebo ptačí hnízda? Podívejte se na video Velikonoční výstava; další videa: Zelové krasliceGalerie kraslic; Zejména na venkově se pořádná pomlázka neobejde bez řehtačky. A právě o výrobci řehtaček je další reportáž.

1. duben - Mezinárodní den ptactva
30. duben
 - K poslednímu dni měsíce dubna se váže také velmi populární lidový zvyk pálení čarodějnic.

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma