Norek americký - Prase divoké

 
Obrazový atlas krkonošské fauny: obratlovci Krkonoš (kromě ptactva)

Norek americký (Neovison vison) - Wikipedie - výskyt v Krkonoších: nepůvodní druh, pocházející ze severní Ameriky, se u nás dostal do volné přírody z farem kožešinových zvířat (náhodnými úniky i vypouštěním), které se nacházely rovněž na úpatí Krkonoš. V posledních zhruba 20 letech se rozšířil podél řek (Jizerka, Labe, Malé Labe, Úpa) z podhůří do vyšších poloh - dosud nejvýše byl prokázán na Labi nad Špindlerovým Mlýnem (815 m n. m.). Žije i u podhorských rybníků (např. ve Vrchlabí). Prostředí: okolí tekoucích a stojatých vod. Početnost: není známa. Od 90. let minulého století však velmi rychle narůstá. Biologie: středně velká lasicovitá šelma s tělem délky 35-55 cm a zhruba poloviční délkou ocasu, celá hnědočerná s typickou bílou skvrnou na spodním rtu a bradě. Pohybu ve vodě je přizpůsobena velmi hustou srstí a malými plovacími blánami mezi prsty. Celoročně aktivní druh, především za tmy. Přes den se ukrývá v noře s více vchody (některé ústí i pod vodní hladinou) vyhrabané ve břehu. Velmi dobře plave, loví ryby, raky, škeble, mláďata vodních ptáků či ondatry, na šouši pak drobné savce, žáby nebo bezobratlé živočichy. Dožívá se asi 10 let. Ohrožení: jako nepůvodní druh není hodnocen. Sám však významným způsobem negativně ovlivňuje populace řady našich zvláště chráněných druhů obratlovců; viz také Českou přírodu zaplavil norek americký, myslivci ho nestačí lovit. Potíže s americkým norkem. 

Norník rudý (Clethrionomys glareolus) - makro foto - výskyt v Krkonoších:  velmi hojně se vyskytuje v celém pohoří od podhůří přes hřebenové partie až pod vrchol Sněžky. Z imisemi poškozených lesů (převážně v polohách nad 900 m) vymizel v 80. letech 20. století a teprve nyní se vrací zpět do obnovovaných porostů. Prostředí: listnaté, smíšené a jehličnaté lesy (schází však v poškozených, rozpadajících se porostech s bohatým bylinným patrem), remízky v otevřené krajině, břehové porosty, ledovcové kary i klečové porosty nad horní hranicí lesa. Početnost: hustota v lesních biotopech se běžně pohybuje mezi 3-34 ks/ha a výrazně kolísá v závislosti na potravní nabídce - nápadně se zvyšuje v letech následujících po bohaté úrodě smrkových šišek či bukvic.  Biologie: drobný hlodavec dosahující velikosti 8-12 cm, s ocasem zhruba poloviční délky. Hřbet má nápadně rezavě zbarvený, břicho bělavé. Aktivuje především za tmy. Žije v norách pod zemí, v kořenech stromů či balvanitých sutích, kde má ukryto hnízdo z mechu a trav a odkud vybíhá na povrch za potravou. Živí se zejména částmi rostlin, semeny dřevin, borůvkami aj., ale žere i hmyz či pavouky. Rozmnožuje se celoročně (při dostatku potravy i v zimě), v každém z několika vrhů mívá 4-5 mláďat, která jsou schopna se již po 5 týdnech sama rozmnožovat. Ohrožení: není ohrožen; viz také Příroda.cz.

Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) - výskyt v Krkonoších: pravidelně a početně se vyskytuje na celém území od podhůří po horní hranici lesa, ojediněle i na hřebenech hor (pod sněhem spící jedinec byl nalezen až ve svahu Studniční hory - 1525 m n. m.). Prostředí: listnaté, smíšené a jehličnaté lesy (často jejich okraje), hustá vegetace ledovcových karů. Početnost: není známa. Může však být poměrně vysoká, protože v potravě některých sýců rousných je plšík zastoupen až 10 %. Biologie: drobný, rezavě zbarvený hlodavec o velikosti 6-8 cm, se stejně dlouhým chlupatým ocasem. V současnosti jediný zástupce plchů v Krkonoších (ze 4 druhů žijících v ČR). Větší část roku spí zimním spánkem v dutinách, norách nebo pod listím (podle vnější teploty již od září až do dubna). Po zbytek roku žije v kulovitých hnízdech z trávy a listí, která si staví v dutých stromech, ptačích budkách, za okenicemi lesních chat i volně v husté vegetaci. V nich také dvakrát ročně rodí až po 7 mláďatech. Aktivuje za tmy, živí se zejména bezobratlými (hmyz, žížaly, slimáci), semeny a lesními plody. Dožívá se 4-6 let. Ohrožení: při zachování vhodných stanovišť bez významného ohrožení; viz také Příroda.cz; iFauna.

Prase divoké (Sus scrofa) - video - Wikipedie - výskyt v Krkonoších: pravidelně a běžně se vyskytující druh na celém území od podhůří po horní hranici lesa, v posledních letech bývá pozorován i v kleči na hřebenech hor (např. Zlaté návrší, Liščí hora - 1350 m n. m.). Prostředí: listnaté, smíšené a jehličnaté lesy, remízky v zemědělské krajině, ojediněle i klečové porosty. Početnost: plošně i početně narůstající druh. Na území dnešní ČR byl vyhuben v 18. století, v polovině minulého století se však začal vracet zpět (z obor i z okolních států). Ještě na přelomu 80. a 90. let nebylo v mysliveckých statistikách z českých Krkonoš udáváno více jak 5 prasat. Jejich početnost však postupně narůstala a dnes je odhadována na zhruba 160 kusů. Na polské straně hor žije dalších několik desítek exemplářů. Biologie: známý zástupce sudokopytníků; měří 120-200 cm a váží až 200 kg. Aktivuje především za tmy. Dospělí samci žijí většinou samotářsky, samice spolu s dospívajícími mláďaty v početných stádech. Jako typický všežravec se živí rostlinnou (lesní plody, kořínky, obiloviny aj.) i živočišnou potravou (larvy hmyzu apod., poměrně často vybírá také vejce a mláďata na zemi hnízdících ptáků). Rodí většinou 4-7 mláďat. V zajetí se může dožít až 20 let. Ohrožení: není ohrožen. Poznámka autora encyklopedie: růst početnosti prasete divokého působí velké problémy např. obyvatelům Austrálie (Zajímavost: Prase vypilo 18 plechovek piva a popralo se s krávou), ale nekontrolovaně se šíří i v evropských zemích, včetně ČR; viz článek a video Divokých prasat je už půl milionu! Decimují úrodu (zdroj tn.cz), čtěte také: Divoká prasata ryjí na polích i v obcích, myslivců je na ně málo a podívejte se na video České televize V Mníšku pod Brdy se chystají dva plošné odstřely přemnožených divokých prasat (20.11.2013); Novinky.cz: Myslivce na Opavsku napadl divočák, tahal ho po zemi a pokousal ho; další články: Divoká prasata se množí tak rychle, že odstřel nepomáhá; Divoká prasata řádí na polích, ale dokážou i zabít; Divoká prasata řádí ve městech, útočí na myslivce; Přemnožená divoká prasata (video); Katastrofální situaci - pro lidi nebezpečné a pro zemědělce velmi škodlivé přemnožení divokých prasat by snad mohl vyřešit z Polska se šířící tzv. Africký mor, ohrožen však může být i chov prasat domácích. Více v článku Přemnožení divočáci útočí! Zemědělcům napáchají škody za miliardy! U volební místnosti v Mostě pobíhali divočáci. V poslední době se často diskutuje o obrovských škodách, které způsobují divočáci nejen v lesích a na polích, ale rovněž v intravilánech obcí, na dětských hřištích, sportovištích i na soukromých zahradách: Vitalita divočáků je neuvěřitelná. Svalovec (Trichinella spiralis). Když potkáte divočáka, nevšímejte si ho!

Zdroj: Jan Vaněk, Jiří Flousek, Jan Materna; Správa KRNAP, Atlas krkonošské fauny, Nakladatelství Karmášek, České Budějovice (2011), ISBN: 978-80-87101-31-5;