Lesní ekosystémy Krkonoš - pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš a s výjimkou převážné části alpinského stupně se rozkládají ve všech ostatních vegetačních výškových stupních. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Rozloha dnešních lesních porostů je zhruba 37000 hektarů. Jsou domovem více jak 60 druhů dřevin.
Historické změny krkonošských lesů - výraznější zásahy člověka se datují od 14. století, v souvislosti s místním dolováním a zpracováním rud. Během 16. - 18. století došlo k největšímu odlesnění Krkonoš při těžbě a plavení dřeva do kutnohorských dolů a při místním rozvoji hutnictví, sklářství a výrobě dřevěného uhlí. Ročně se těžilo až 35 tisíc m3 dříví. Těžba skončila v roce 1609, kdy se pro nedostatek vhodných porostů přesunula do Orlických hor. Nejvíce byly zasaženy bukové porosty, z Krkonoš téměř vymizel jilm a jedle. Odlesnění ve vyšších polohách (buk, smrk, kleč) souviselo s érou budního hospodářství (18. - 19. století) a zakládáním bezlesých enkláv s horskými boudami.
Odumírání lesů - znečištění ovzduší průmyslovými imisemi ve 2. polovině 20. století způsobilo v Krkonoších rozsáhlé zhoršení zdravotního stavu smrkových lesů. Společně s přemnožením hmyzích škůdců to vedlo k odumření více jak 8000 ha horských smrkových lesů. V současné době se odumírání zpomalilo až zastavilo, úspěšná obnova poškozených lesů je však otázkou mnoha desetiletí; viz také brožura Správy KRNAP Mrtvé dřevo - Živý les.
Hmyzí kalamity - narušená ekologická rovnováha v lesních ekosystémech (např. v důsledku průmyslových imisí) se často projevuje přemnožením některých druhů hmyzu. V lesích Krkonoš došlo v uplynulých 30 letech k přemnožení obaleče modřínového, ploskohřbetky smrkové a lýkožrouta smrkového. Hmyzí kalamity postihly Krkonoše i v minulosti (1703, 1888 - 94, 1945 - 48). V klečových porostech dochází k lokálnímu přemnožení hřebenule ryšavé a zejména bejlomorky borové (viz také). Její oranžové larvičky se vyvíjejí ve svazečcích nejmladších jehlic; ty pak hromadně žloutnou a usychají.
(podle Encyclopedia Corcontica; Správa KRNAP; 2003)
Lýkožrout smrkový čili kůrovec do lesa patří. Je tam doma, ale spojí-li se několik jemu vyhovujících faktorů, dokáže se velmi rychle namnožit a při kalamitním přemnožení pak jeho působením dochází k rozpadu celých lesních komplexů; Boj s kůrovcem: Lesníci lákají kůrovce do pokácených stromů, nastraží jich statisíce.
Oceněné lesy
Správa Krkonošského národního parku získala v roce 2009 prestižní certifikát FSC. Certifikát FSC zaručuje, že hospodaření v lesích splňuje přísná ekologická a sociální pravidla mezinárodní organizace Forest Stewardship Council. V certifikovaných lesích se nepoužívají nebezpečné chemické prostředky a při těžbě nevznikají velké holiny. Těží se šetrně s ohledem na rostliny a živočichy, potoky a mokřady. Část lesů je ponechána bez hospodářských zásahů k ochraně nerušených přírodních procesů a jejich studiu. Významný podíl dřeva zůstává na místě k zetlení, ke zvýšení druhové rozmanitosti, k obnově půdy a zdravých lesních ekosystémů.
Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2011 Mezinárodním rokem lesů. Cílem je zvýšit povědomí veřejnosti o udržitelném využívání, rozvoji a zachování všech druhů lesů. Při této příležitosti vytvořila Správa KRNAP tematický klip o krkonošských lesích; viz také Ze smrkových plantáží v Krkonoších se opět stávají lesy; Prohlédněte si také krátké filmy Lesy Krkonoš - část 1, Lesy Krkonoš - část 2, Týden krkonošských lesníků, Dřevo - největší bohatství Krkonoš.
Stabilizace lesa
V roce 2014 byl dokončen projekt Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP. Za tímto názvem se ukrývá pětileté období intenzivních zásahů, s nimiž jste se mohli potkat doslova po celých Krkonoších od Mrtvého vrchu po Dlouhý hřeben. Přestože jde o další dlouhý krok k přírodě blízkým lesům budoucnosti, metodicky mohl připomínat práci na zahradě, totiž především řezat, řezat a řezat. Projekt úzce navazuje na dřívější činnost Nadace FACE, která v letech 1993–2000 nastartovala obrat v zacházení s krkonošskými lesy. Vedoucí projektu Václav Jansa podotýká, že rozdělení jednotlivých opatření je schematické, všechna jsou spolu těsně provázána. Žádné z nich by nemělo samostatně takový efekt, jako když se dělají společně (Zdroj: Jiří Bašta, časopis Krkonoše - Jizerské hory, 5/2015).
22. březen je Světový den vody. Podívejte se na krátký film Správy KRNAP, nazvaný O lese a vodě.
Příběh lesa - devět staletí krkonošských hvozdů (vrchlabské muzeum 19.9.2011 - 4.12.2011). Výstava pořádaná při příležitosti Mezinárodního roku lesů pojednávala o tom jak člověk už stovky let zasahuje do podoby lesů v Krkonoších. Na jejich devastaci se v běhu času podepsalo hornictví, sklářství nebo tepelné elektrárny. Dnes se Krkonoše po letech opět dostávají do kondice a správci parku se od smrkového porostu snaží přiblížit k původní podobě lesa; více o výstavě, včetně fotodokumentace.