Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Fauna a flóra Krkonoš > Flóra Krkonoš - stručný přehled význačných rostlinných druhů

Flóra Krkonoš - stručný přehled význačných rostlinných druhů

Rychlost.cz - poptávka připojení

Z historie poznávání květeny Krkonoš: krkonošská příroda se díky své jedinečnosti stala předmětem zájmu přírodovědců. Vědecký svět objevil Krkonoše na počátku 16. století.  V té době v oblasti Krkonoš působil Pietro Andrea Matthioli, který získané poznatky z tohoto pohoří zařadil do svého slavného herbáře. Na počátku 16. a 17. století zde působil známý jeleniogorský lékař Kašpar Schwenckfeld, jehož knihy přinášejí jedny z prvních zevrubných popisů krkonošské přírody. V roce 1786 do Krkonoš zamířila expedice Královské české společnosti nauk a jedním z jejích čtyř účastníků byl i význačný český botanik Tadeáš Haenke. Jeho jméno je dodnes spojeno s popisem jednoho poddruhu borovice horské čili kosodřeviny. Přírodu Krkonoš zkoumal i pražský botanik Maxmilián Opiz. Svou intenzivní botanickou sběratelskou činností proslula také Josefína Kablíková; portrét; (1787 - 1863). V Krkonoších objevila dvě rostliny, které nesou její jméno - devětsil Kablíkové a Kablikiana minima (prvosenku krkonošskou).

Podle fytogeografického členění náleží krkonošská květena do oblasti středoevropské lesní květeny a společně s Rýchorami jsou v podoblasti sudetské flóry (Sudetikum). Květena hercynských pohoří je výrazně chudší ve srovnání s květenou alpských a karpatských pohoří. Krkonoše však představují v tomto směru výjimku, vzhledem ke své významné biogeografické poloze. V minulosti došlo v oblasti Krkonoš k opakovaným setkáním severské, alpské a středoevropské květeny. Druhová rozmanitost květeny Krkonoš je tak nejvyšší ze všech okolních středoevropských pohoří.

Celkový počet cévnatých druhů rostlin: vědci dosud z Krkonoš popsali přes 1300 druhů, z nichž přibližně 2/3 jsou v Krkonoších původní, 1/3 je nepůvodních. Ty se do Krkonoš dostaly v průběhu různých etap osídlování a využívání pohoří.

Rašeliníky: samostatná skupina vlhkomilných mechů reprezentovaná na severní polokouli asi 250 druhy, z nichž v Krkonoších roste nejméně 20 druhů. Vyznačují se zvláštním způsobem rozmnožování, pozoruhodnou anatomickou stavbou a způsobem růstu, díky němuž vzniká bochníkovitý tvar rašelinišť. Tělo rašeliníku je schopné pojmout až 30-ti násobný objem vody, než je jeho tělo. Odumřelá těla rašeliníků se hromadí a za nedostatku kyslíku tvoří podstatnou součást mazlavé organické hmoty rašeliny. V Krkonoších roste např. rašeliník prostřední, tuhý, kostrbatý, Lindbergův (glaciální relikt), bodlavý, křivolistý, sličný, baltský, jednostranný, splývavý, načervenalý.

Krkonošské orchideje: je popsáno nejméně 20 druhů, dalších 10 druhů je již vyhynulých nebo dlouhodobě nezvěstných. K dosud hojným zástupcům orchideoflóry patří např. pětiprstka žežulník, prstnatec Fuchsův pravý, prstnatec májový, kruštík širolistý, bradáček vejčitý. Vzácnější jsou kruštík bahenní a tmavočervený, prstnatec bezový, vemeník dvoulistý. K velmi vzácným a silně ohroženým patří bradáček srdčitý, korálice trojklanná - (video - kde také ještě roste), měkčilka jednolistá, okrotice bílá, vstavač osmahlý, vstavač mužský.

Krkonošské trávy: je popsán výskyt více jak 70 druhů. Význačné druhy rostoucí především v submontánním stupni: bojínek luční, ovsík vyvýšený, psárka luční, srha laločnatá, rákos obecný, kostřava luční, lipnice hajní a luční, třtina křovištní. Význačné druhy rostoucí především v montánním stupni: metlice trsnatá, metlička křivolaká, medyněk vlnatý, tomka vonná, trojštět žlutavýtřtina rákosovitá, kostřava červená. Význačné druhy rostoucí především v subalpinském stupni: bojínek alpínský, smilka tuhá, bezkolenec modrý, kostřava peřestá, tomka alpská. Význačné druhy rostoucí především v alpinském stupni: lipnice plihá, kostřava nízká, psineček skalní.

Hořec tolitovitý: nejhojnější ze 7 krkonošských hořců. Tvoří charakteristický kolorit v horských smrkových lesích a na horských loukách. Jeho stylizovaný květ je ve znaku Krkonošského národního parku.

Mapovník (lišejník) zeměpisný: žlutozelený korovitý lišejník, jehož husté porosty pokrývají povrch kamenitých sutí na hřebenech Krkonoš. Je příčinou jejich zdálky nápadného zelenošedého zbarvení. Jeho rozpraskané stélky poněkud připomínají zeměpisné mapy (odtud název). 
  

Jeřáb krkonošský (sudetský): endemický keř, rostoucí na lavinových svazích ledovcových karů, kde vznikl v poledové době jako přirozený kříženec jeřábu muku a jeřábu mišpulky. Oba rodiče již dávno v Krkonoších nerostou, jejich potomek však v počtu asi 150 keřů představuje nejvzácnější krkonošskou dřevinu; viz také Botany.cz; BioLib.cz;

Lomikámen sněžný: krkonošský glaciální relikt, rostoucí na čedičové žíle v Malé Sněžné jámě v západní části polských Krkonoš. Nejbližší lokalita se nalézá až v severním Walesu v pohoří Snowdonia. Správy obou Krkonošských národních parků realizují společný projekt k záchraně této kriticky ohrožené rostliny. Počet rostlin v Malé Sněžné jámě nepřesahuje 50 jedinců.

Krkonošské botanické zahrádky:
viz Abecední rejstřík: Botanické zahrádky

Endemické druhy: zvonek český, jeřáb sudetský, bedrník obecný, lomikámen pižmový, ostřice pozdní, chrastavec rolní - (chrastavec rolní krkonošský Knautia arvensis obývá jako izolovaná endemická populace oblast Kotelních jam v Krkonoších, populace čítá 250 až 300 jedinců), kuřička krkonošská, pampeliška krkonošská a více jak 20 druhů jestřábníků, např. chlupáček oranžový. 

Glaciální relikty: všivec krkonošský, ostružiník moruška, lomikámen sněžný, vrba laponská, rašeliník Lindbergův.

Flóra na Sněžce: viz Sněžka - ostrov arktidy uprostřed Evropy

Nejohroženější druhy: bradáček srdčitý, hadí jazyk, hořeček ladní švédský a pobaltský, hruštička prostřední, jednokvítek velekvětý, kapradina hrálovitá, kapradinka alpínská, koniklec jarní, lomikámen sněžný, ostřice Davallova, rosnatka anglickározrazil chudobkovitý, řeřišnice rýtolistá, vratička heřmánkolistá, vrba bylinná a dvoubarvá, vrba plazivá rozmarýnolistá.

Vyhynulé a dlouhodobě nezvěstné druhy: střevíčník pantoflíček, zimozel severní, pochybek tupolistý, sklenobýl bezlistý, švihlík krutiklas, smrkovník plazivý, škarda měkká, kontryhel, jestřábník Bornmüllerův, jestřábník Purkyňův, světlík krkonošský, hadí mord nízký, rožec prameništní, úrazník bezplátečný.

Červený seznam krkonošské flóry: vyjadřuje současný stav ohrožení krkonošské květeny především v důsledku dlouhodobé imisní a turistické zátěže. Celkové počty druhů cévnatých rostlin zařazených do jednotlivých kategorií Červeného seznamu podle charakteru ohrožení jsou: A1 (druhy vyhynulé) - 20 druhů, A2 (druhy nezvěstné) - 19 druhů, A3 (druhy taxonomicky nejasné) - 9 druhů, C1 (druhy kriticky ohrožené) - 28 druhů, C2 (druhy silně ohrožené) - 25 druhů, C3 (druhy ohrožené) - 66 druhů, C4 (druhy vyžadující pozornost) - 77 druhů. Celkem 260 druhů.
To znamená, že 29 % z celkového počtu původních druhů krkonošské flóry cévnatých rostlin je různou měrou ohroženo na své existenci.

Co ohrožuje krkonošskou flóru a vegetaci: acidifikace a eutrofizace půdy v důsledku dlouhodobého vlivu průmyslových imisí.Velkoplošné změny složení lesů v minulosti. Odvodňování a přehnojování podhorských luk a mokřadů. Rozsáhlá výstavba a s ní související zábor zemědělské půdy. Nedostatečná péče o horské louky. Přímé a nepřímé dopady masivního turistického ruchu.

Expanzivní druhy: pcháč rolní, třtina chloupkatá, medyněk vlnatý.

Invazní druhy: křídlatka japonská a sachalinská, šťovík alpský, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý; viz také Ochrana přírody Krkonoš před invazivními rostlinami;

(zdroj: publikace Květy Krkonoš; Správa KRNAP; 1999; Štursa Jan, Encyclopedia Corcontica; Správa KRNAP; 2003)

Zajímavosti:

Prakticky posledními stanovišti, která dosud v Krkonoších unikala průzkumu přírodovědců, byly strmé skalní stěny ledovcových údolí. Ale i tyto těžko dostupné lokality odhalují svá tajemství. Turisté při průchodu Labským dolem mohli zahlédnout na skalách Labských jam a v prostoru Velké laviny (foto) několik barevných postaviček, které různě visely na skalách nebo se pohybovaly v jejich okolí; viz fotogalerie Labským dolem do Śpindlerova Mlýna.

Řepka olejka:
Této rostlině se bohužel nevyhnulo ani Podkrkonoší. Řepka olejka se totiž, v důsledku jejího pěstování ve velkém, může v budoucnu stát časovanou ekologickou bombou; viz také Problémy s pamětí i autismus. Postřiky řepky mohou poškozovat zdraví. O zdraví ohrožujících postřicích, nejen řepkových lánů, bylo natočeno i toto video; viz také video Svět podle společnosti Monsanto.

Šikoušek zelenýV Krkonoších našli šikouška. Je tam unikátemV Krkonoších objevili vzácný mech, je téměř neviditelnýŠikoušek zelený je v Krkonoších, sotva viditelný mech našli botanici;

Podrobně viz: Obrazový atlas krkonošských rostlin

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma