Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Atlas krkonošské fauny, I.část: bezobratlí > Zajímavosti ze živočišné říše bezobratlých

Zajímavosti ze živočišné říše bezobratlých

 
Na této stránce si můžete přečíst nebo ze zvukového záznamu poslechnout zajímavosti o životě a chování bezobratlých živočichů. V desetidílném seriálu České televize nazvaném Kapitolky o havěti si můžete prohlédnout fotografie vybraných bezobratlých živočichů a zhlédnout zajímavá videa. Níže uvedené odkazy doplňují Atlas krkonošské fauny a přinášejí zajímavé a málo známé poznatky o živočišném světě ve kterém žijeme.

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)  - jedovatý pavouk z jihu Evropy, viz články: Na dětském hřišti ve Štětí kousl muže jedovatý pavoukNa Litoměřicko se přistěhoval jedovatý pavouk z jihu Evropy; Odborníci se shodují, že výskyt zápřednice jedovaté v ČR může mít souvislost s oteplováním klimatu.

Tajemství pavoučího hedvábí
O tom, že si pavouci staví pavučiny, ví nepochybně každý. Nezanedbatelná část lidské populace se dovede rozněžnit nad sítí pavouka křižáka, třpytící se kapkami ranní rosy, ale přitom by se jí nikdy nedotkla – pokoutníky doma prohání vysavačem... Když už se těmto osobám nedopatřením stane, že nějakou pavoučí sítí projdou nebo na ní sáhnou, přilepí se k ní a k tomu jim třeba po ruce přeběhne její stavitel, dostanou z toho zimnici a dělají co mohou, jen aby se té „věci“ zbavili. Titíž lidé si však zároveň vyprávějí úplné báje o takřka pohádkových vlastnostech pavoučího vlákna, které má být pevnější než ocel. (Zdroj: Český rozhlas Sever, Planetárium).

O vláknu a velikosti
Na pavouky je česká příroda velmi bohatá. Odhaduje se, že by u nás mohlo žít až 1000 druhů těchto členovců. Najdete je úplně všude - od vrcholků Krkonoš až po Labskou nížinu; některé i pod vodní hladinou. Pavouci vedou fascinující život, z něhož bychom vám rádi prozradili některé více či méně pikantní podrobnosti - spolu se zoologem Milanem Řezáčem z entomologického oddělení Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. (Zdroj: Český rozhlas Sever, Planetárium).

Pavoučí kámásútra
Jak se pavouci rozmnožují, jak vypadají jejich námluvy a jak jsou na tom s péčí o potomstvo? Každý druh pavouka má úplně jiné zvyky, říkají odborníci – někdy i dost podivné ba přímo bizarní. Prozradíme vám o tom řadu intimních podrobností. Kromě toho se také dozvíte, proč a jak se u nás objevují nové pavoučí druhy a naše povídání zakončíme připomenutím užitečnosti pavouků a jejich významu pro přírodu i člověka samotného. O pavoucích hovoří zoolog Milan Řezáč z entomologického oddělení Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze. (Zdroj: Český rozhlas Sever, Planetárium).

Evoluce v přímém přenosu: pavouci upouštějí od spřádání sítí
Na pohled krásné pavoučí sítě se do budoucna možná stanou vzácností. Nové výzkumy ukazují, že přibližně polovina z čeledi osminohých predátorů přestala charakteristické sítě spřádat a přešla na prostý lov. Informuje o tom studie zveřejněná v odborném časopise PLoS ONE. (Zdroj: Novinky.cz) .

Ze života plže
Zajímá vás, jak žijí suchozemští plži, kterým se u nás lidově přezdívá šneci? Pokusíme se vás přesvědčit o tom, že život těchto nenápadných tvorů je plný zvláštností, o kterých možná ani nevíte. Dozvíte se o architektuře ulity nebo o hlemýždích "šípech lásky". Prozradíme vám, jak plži lezou, jak zatahují oči a čím strouhají potravu a ještě mnohem víc. (Zdroj: Český rozhlas Sever, Planetárium).

Kam se ztrácí motýli
V přírodě ubývá motýlů. Úbytek je to opravdu značný - možná jste si ho také všimli. Úbytku létajících krasavců si pochopitelně všimli i specialisté. A ti mají přeci jen více informací, které jim současný neutěšený stav motýlí populace umožňují nejen zkoumat a hodnotit, ale do jisté míry i vysvětlit. (Zdroj: Český rozhlas Sever, Planetárium).

Návrat štěnice domácí
Štěnice se vracejí do lidských příbytků. Po létech nepřítomnosti, způsobené soustředěným hubením v polovině minulého století, jsou tito nepříjemní parazité zpět. I když zatím nejde o žádnou katastrofu, tuto skutečnost nelze podceňovat. Povědomí o štěnicích se totiž mezi lidmi takřka vytratilo. Málokdo ví, jak štěnice vypadají, natož aby věděl, jak je odhalit a nebo s nimi dokonce bojovat. Co vlastně jsou štěnice? Kam přesně je zařadit v systému živočišné říše a kdo jsou jejich nejbližší příbuzní? Na to jsme se zeptali odborníka, který se štěnicemi zabývá - entomologa Ondřeje Balvína z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. (Zdroj: Český rozhlas Sever, Planetárium).

Klíště - nenápadný nepřítel
Klíště je nenápadný nepřítel, který na vás může číhat takřka kdekoliv; třeba i u vašeho domu. Setkání člověka s klíštětem může přitom mít fatální následky v podobě nepříjemné zdravotní komplikace; takové, ke které můžete neuvěřitelně snadno přijít a která vás přitom může těžce poznamenat. Při zvlášť nepříznivé konstelaci některých faktorů vás může dokonce i zabít... Ale nemalujme hned čerta na zeď. S klíšťaty je to jako s každým jiným potenciálním nebezpečím. Pokud je budeme dobře znát, budeme se před nimi umět účinně bránit. I když příroda klíšťata vybavila všemožnými prostředky, které nám tu obranu rozhodně neulehčí. (Zdroj: Český rozhlas Sever, Planetárium).

Seriál Kapitolky o havěti nám ukáže život hmyzu  (Zdroj: ekolist.cz)

Kapitolky o havěti

O novém seriálu České televize hovoří režisér Josef Dlouhý a RNDr. Ph.D. Petr Doležal z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích (Dan Mrázek, Natura).
Zástupci hmyzí říše nejsou pro mnohé zrovna atraktivními tvory. Abychom poznali, že hmyz je ve skutečnosti krásný, přichází Česká televize s novým cyklem populárně přírodovědných dokumentů. Bude se jmenovat Kapitolky o havěti a bude rozdělen do 10 dvanáctiminutových dílů. Cyklus je určen především starším dětem, ale na své si přijde celá rodina. (Zdroj: Český rozhlas).

Kapitolky o havěti (1/10): Louka
Hmyz obývá Zemi již více než 400 milionů let. Za tuto dobu se vyvinulo nepřeberné množství druhů, lišících se tvary, barvami i způsobem života. Právě louka představuje prostor, kde žije trvale – nebo se třeba jen krátkodobě objevuje – celá řada druhů hmyzu. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (2/10): Motýl
Motýli. Barva a tvary jejich křídel bývají inspirací pro malíře, básníky i tanečníky. Pestrobarevné motýly rozhodně nikdo asi nenazve havětí. A přitom hezky barevných je jen několik z těch 3500 druhů, které u nás žijí. Dokument zachycuje celý cyklus vývoje motýla – od vajíčka přes larvu, housenku, kuklu až po motýla – a úskalí, kterými musí jednotlivá stádia (instary) života motýla projít, a jak do tohoto procesu může škodlivým přístupem zasáhnout člověk. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (3/10): Potápník
Potápníci jsou důležitou a zajímavou součástí života v téměř každé tůni. Hrají podstatnou roli v potravních řetězcích, konzumují mršiny a redukují i množství například larev komárů a dalšího nepříjemného hmyzu. Naši pozornost a ochranu si proto určitě plně zaslouží. Především je nutné zachovávat a neničit biotopy těchto nadmíru zajímavých brouků i s ohledem na to, že pozorovat potápníka v jeho prostředí je úchvatná podívaná. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (4/10): Vosa
Přestože můžete mít při setkání s vosou dojem, že jde o jediný druh, v našich geografických podmínkách žije 7 druhů vos. Liší se velikostí, zbarvením a způsobem života. Za to, že vosu lidé považují za obtížnou havěť, může zcela jistě její žihadlo. Vosy dovedou otravovat, jak se patří. Máváme-li rukama, k ničemu to není. Stejně vosu nezaženete, jenom ji podráždíte. Vosa stejně nakonec zvítězí a u olizování sladké šťávy z melounu ji přejde všechen vztek. Vosa je užitečná hlavně tím, že loví mouchy. V okolí vosího hnízda jich je tak mnohem méně než tam, kde vosy nejsou. Zkrátka je lepší mít doma vosy než mouchy. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (5/10): Slunéčko
Spolu s nejhojnějším slunéčkem sedmitečným u nás žije osmdesát druhů slunéček! Díky svému výstražnému zbarvení jsou slunéčka viditelná na rostlinách už z dálky. Lezou na vrcholky rostlin, kde se právě vyskytují kolonie mšic, jejich potrava. Po mšicích slunéčka aktivně pátrají i na stoncích a listech, za den jich uloví až několik desítek. Kořist hledají slunéčka zrakem, čichem i hmatem. Ne vždy je ale kořisti dostatek. Slunéčko není žádná něžná „beruška“ z knížek pana Ondřeje Sekory, ale nenasytný dravec. Děti i dospělí rádi slunéčka kreslí a vyrábějí předměty, které je připomínají. Málokdy však dokážou správně nakreslit oněch sedm teček a už vůbec nic nevědí o jejich životě. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (6/10): Krtonožka
Ty druhy hmyzu, které člověku především v souvislosti s lidskou potravou škodí, jsou obvykle dobře známy. Takovým typickým škůdcem je například mandelinka bramborová. Krtonožka je na tom poněkud jinak. Většina lidí ji nezná nebo pouze ví, že existuje. Znají ji ale někteří zahrádkáři a zemědělci. Těmi je považována jednoznačně za škůdce. Záhony s jahodami, salátem a podobnými rostlinami jsou pro krtonožky lákadlem. Vedle hmyzu, kterým se živí, překusuje zespoda i kořínky rostlinek a ty brzy vadnou. Na povrchu půdy není ve dne krtonožku snadné zahlédnout – žije skrytě, v chodbičkách pod povrchem, ale někdy si je vybuduje i pod kusem prkna položeného na hlínu. V noci pak vylézá na povrch. Tenhle zajímavý a všestranně vybavený tvoreček dokonce létá a plave. A cvrká. Je to noční vábení samiček samečky, kteří o sebe třou křídly. A samička si vybere toho, který ji volá nejsilněji. Bez krtonožky by byl živočišný svět určitě chudší. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (7/10): Kůrovec
Kontroverzní „zlatý brouček“ – latinsky IPS TYPOGRAPHUS. Ukrutný škůdce, nebo oběť prudkého rozvoje civilizace? Civilizace, která potřebuje stále více smrkového dřeva na stavební materiál, pěstuje monokultury, tedy porosty tvořené jedním druhem stromu, a kůrovci tím tak prostírá stůl… U nás žije několik desítek druhů kůrovců, někteří jsou na listnatých stromech, jiní na jehličnanech. Dokument názorně ukazuje životní cyklus toho nejznámějšího z nich – lýkožrouta smrkového, obecně kůrovce. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (8/10): Hrobařík
Tohle výstižné české jméno získal podle zvyku zahrabávat mrtvolky malých obratlovců do země. Život hrobaříků je pozoruhodný velmi neobvyklou péčí o potomstvo, se kterou se u brouků setkáváme jen zřídka. Proto jsou hrobaříci už několik století vděčným objektem studia vědců a stali se jím i pro naši kameru. Také proto, že jejich význam v přírodě je nezastupitelný. V roli zdravotní policie totiž zabraňují šíření choroboplodných zárodků z uhynulých drobných živočichů. Proto si tenhle pozoruhodný brouček od nás určitě nezaslouží, abychom ho považovali za havěť. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (9/10): Komár
Léto, slunce, řeka – pohoda. Do chvíle, než se z tichých říčních zátočin, břehů, rákosí nebo hustých porostů ozve jejich obyvatel – komár. Začíná to vždycky stejně – hladová samička komára si nenápadně sedne na naši ruku. Sosáčkem si nás osahá a ve vhodnou chvíli ho zabodne do našeho těla. Při tom plivne do ranky svoji slinu, která obsahuje látku zabraňující srážení krve, aby se jí lépe sálo. Její slina je také původcem svědění, které nám znepříjemňuje život. Zadeček samičky se plní naší krví. Buďte si jistí, že jde o samičku, samečci komárů nikdy krev nesají, k jejich životu jim stačí pouze sladké šťávy z rostlin, které zvládnou pokrýt energii vynakládanou na let i páření. Samička, která vytváří vajíčka, nemá dostatek rezerv v těle, a proto se musí nasát krve, která obsahuje bílkoviny, tuky i cukry a také řadu dalších potřebných látek, např. hormony. (Zdroj: Česká televize).

Kapitolky o havěti (10/10): Páteříček
Jedná se o významného predátora a charakteristického brouka jarních luk. Jeho larvy loví spolu se střevlíky i slimáky a žížaly. Larvy 6. instaru jsou aktivní i v –3 °C. (Zdroj: Česká televize).

Herkules mezi mravenci

Mravenci jsou nejpočetnější skupinou hmyzu s nesmírně zajímavým způsobem života. Na celém světě jich bylo zatím rozlišeno více než 12700 druhů. Když vynecháme polární oblasti, není na zemi člověka, který by se s nimi nesetkal. Vědci myrmekologové odhadují, že kdybychom mohli všechny mravence světa zvážit, jejich celková hmotnost by byla přibližně stejná jako celková hmotnost všech lidí; viz např. info: mravenec lesní; mravenec černolesklý; mravenec obrovský; Zajímavost: Mravenci na unikátním videu vytvořili dvojitý řetěz a odtáhli tak několikrát většího tvora.

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma