Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Atlas krkonošské fauny, I.část: bezobratlí > Tiplice tmavá - Vřetenuška mateřídoušková

Tiplice tmavá - Vřetenuška mateřídoušková

 
Obrazový atlas krkonošské fauny
Fotografie některých bezobratlých je také možné prohlížet ve velkém rozlišení, po zadání latinského názvu taxonu do vyhledávacího okénka (recherche) na webu www.biopix.eu/. Po kliknutí na nalezenou fotografii je možné zobrazeného živočicha zvětšit tlačítkem + v pravém dolním rohu fotografie. Se zobrazeným objektem je následně možné pohybovat prostřednictvím myši.

Tiplice tmavá (Tanyptera atrata) - makro foto - výskyt v Krkonoších: ojediněle v listnatých lesích, její celkové rozšíření není možné pro nedostatek nálezů určit. Doba výskytu: objevuje se od května až července. Prostředí: vlhké listnaté a smíšené porosty, ale také parky. Biologie: základní barva u obou pohlaví je leskle černá, nohy jsou červenooranžové s tmavými klouby. Samci mají rozsáhlé oranžové až červenooranžové skvrny po celém zadečku nebo jen v jeho první polovině. Ten je zakončen výrazným zduřením ukrývajícím pohlavní ústrojí. Tykadla mají hřebenovitá. Samičky mají obvykle červené první články zadečku, který se postupně zužuje a končí tuhým kladélkem. Velikost je 18-30 mm. Samička pevným kladélkem klade vajíčka do trouchnivého dřeva. Larva se živí dřevem různých druhů stromů, zejména napadených troudnatcem kopytovitým. Poznámka: podobným druhem je tiplice Tanyptera nigricornis.

Tmavoskvrnáč vřesový (Ematurga atomaria) - makro foto - výskyt v Krkonoších: hojný druh, zejména na vřesovištích, kde se občas i přemnožuje. Doba výskytu: první generace létá brzy na jaře v dubnu a květnu, druhá od června do září. V horách se vyvíjí pouze jedna generace, dospělci se vyskytují od května do července. Prostředí: výslunné stráně, vřesoviště, lesní louky, pastviny, rašeliniště. Biologie: barevně velmi proměnlivý druh. Základní barva křídel je od světle šedé přes žlutavou až po rezavou, kresba ve formě příčných pruhů je tmavá, rezavá, hnědá až černá, u některých tmavých jedinců může téměř chybět. Třásně na okraji křídel jsou střídavě bílé a tmavé. Rozpětí křídel kolísá mezi 22-30 mm, velikost těla 14-17 mm. Housenky žijí na šťovíku, vřesu, vikvi, štírovníku, pelyňku. Přezimuje kukla. Poznámka: podobným druhem je kropenatec jetelový (Chiasmia clathrata), má však hustou síť příčných pásků v křídlech.

Toulice horská (Arctorthezia cataphracta) - výskyt v Krkonoších: obývá zrašelinělé lesy při jejich alpínské hranici a všechny typy krkonošské tundry. Doba výskytu: dospělí žijí v letních měsících, červenci a srpnu. Prostředí: vlhké, až velmi vlhké půdní prostředí od podmáčených smrčin až po vrcholy hor. Biologie: bílý červec, jehož voskové plátky se kryjí podobně, jako tašky na střeše. Plátky na bocích těla jsou téměř stejně velké, pouzdro na vajíčka (ovisak) je dlouhé asi jako polovina délky těla. Velikost, včetně ovisaku, je 3-4 mm. Larvy i imága (dospělci) žijí na rašeliníku, kořenech vřesu obecného a podbělice alpské, někdy i pospolitě. Vysávají zřejmě hyfy hub. Poznámka: v prostředí hor, kde se toulice vyskytuje, se nesetkáme s podobným druhem. Ohrožení: patří ke vzácným, spíše konzervativním druhům, které mohou být ohroženy změnami prostředí.

Toulice kopřivová (Orthezia urticae) - výskyt v Krkonoších:  v podhůří a nižších polohách hojná, do hřebenových partií nevystupuje. Doba výskytu: dospělci žijí od května po celou vegetační sezónu, přezimují larvy. Prostředí: lesní okraje, vlhčí louky, křoviny, zahrady a parky, kde se vyskytují živné rostliny. Biologie: bezkřídlé tělo samičky je samo o sobě dlouhé 4 mm. Je pokryté křídově bílými pláty a sloupky vosku. Postranní voskové sloupečky jsou ke konci těla delší a esovitě prohnuté. Na konci zadečku vytváří samička taktéž voskové, jako tělo dlouhé, pouzdro na vajíčka (ovisak), s nímž pak dosahuje velikosti 8-10 mm. Nohy jsou hnědé, na hlavě má jednoduché oči. Drobný sameček má jeden pár křídel, složené oči a na konci zadečku svazeček voskových vláken. Samička klade vajíčka do ovisaku, kde jsou chráněna před nepřáteli i nepřízní počasí. Po vylíhnutí opouštějí larvičky pouzdro a přisávají se na živnou rostlinu, obvykle na listy. Na povrchu těla vyloučí voskové kuželíky a plátky, sají pospolu otočené hlavou vzhůru. Starší larvy a dospělci obsazují stonky. Vysávají šťávu z různých bylin a nízkých křovin, nejčastěji z kopřivy a ptačince, ale žijí i na trávách a obilí. Sameček má zakrnělé ústní ústrojí a tudíž nepřijímá potravu a po spáření, maximálně po několika desítkách hodin hyne.

Travařík stříbroskvrnný (Catoptria permutatellus) - makro foto - výskyt v Krkonoších: vyskytuje se od podhůří do hor, do hřebenové tundry však nevystupuje. Doba výskytu: motýlka nalezneme od června do srpna. Prostředí: vyskytuje se především na vlhkých, křovinatých loukách. Biologie: pestře zbarvený motýlek s úzkými okrově hnědými předními křídly, v jejichž středu je bílý klínovitý pruh přerušený na dvou místech hnědými páskami. Spodní křídla i zadeček jsou šedé. Rozpětí křídel je mezi 20-25 mm. Samička klade žebrovaná vajíčka na různé mechy, které jsou živnými rostlinami i úkrytem housenek. Poznámka: podobnými druhy jsou další travaříci, jen s mírně odlišnou kresbou na křídlech. Bezpečná je determinace (určení druhu) podle pohlavních orgánů.

Třesavka velká (Pholcus phalangioides) - makro foto - výskyt v Krkonoších: zejména v panelových domech, školách a kancelářích velmi hojný. Doba výskytu: dospělé samičky se vyskytují celoročně, zralí samci na jaře a v létě. Prostředí: obývá lidská obydlí či provozní budovy a další temperované prostory, kde je nalézána zejména v temných místnostech nebo koutech hlavně u stropu. Biologie: jedná se o invazivní druh, který se u nás šíří po několik posledních desetiletí. Ve volné přírodě se u nás nevyskytuje, je synantropní, následuje tedy člověka a je rozšířen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Třesavka velká je zbarvením nenápadný šedivý pavouk s tmavou skvrnou uprostřed hlavohrudi a černou laločnatou kresbou na zadečku. Pozornost u tohoto pavouka však upoutají nápadně dlouhé nohy, jimiž se podobá sekáčovi (odtud druhový latinský název). Sameček má výrazná kulovitá makadla. Velikost těla dosahuje 7-10 mm. Třesavka velká si staví malou, chaotickou síť, v níž visí, zavěšena za drápky na chodidlech, hřbetní částí obrácena dolů. Při vyrušení zastrašuje nepřítele prudkým třesením celého těla na pavučině. Odtud také pramení její český název. Živí se hmyzem, ale i ostatními pavouky, často většími než je sama, např. pokoutníky. Kořist je vysáta charakteristicky - jediným malým otvorem např. na noze. Po spáření klade samička malý počet vajíček, která nosí v klepítkách, slepená do jakéhosi kokonu až do vylíhnutí mláďat. Poznámka: podobným druhem je tuzemská, částečně synantropní třesavka sekáčovitá (Pholcus opilionoides), která je v dospělosti velká jen do 5 mm a nalezneme ji i v přírodě na osluněných sutích, pod kameny apod.

Vážka čárkovaná (Leucorrhinia dubia) - makro foto - výskyt v Krkonoších: těžištěm výskytu jsou hřebenová subalpínská rašeliniště, kde je poměrně hojná. Doba výskytu: létá od května do srpna. Prostředí: larvy se vyvíjejí v kyselých, na živiny chudých vodách rašelinišť a kyselých lesních slatinišť. Biologie: malý druh vážky, u níž obě pohlaví mají černé tělo, u samečka s červenými, u samičky žlutými skvrnami na hřbetní části hrudi a zadečku. U základu zadních křídel jsou tmavě hnědé skvrny. Délka těla dospělců kolísá mezi 30 až 40 mm, křídla mají rozpětí 50 až 60 mm. Dospělci se pohybují okolo vodních ploch, ale vydávají se i do vzdálenějšího okolí, do míst, kde se vylíhnuli. Samičky kladou vajíčka na mělčinách v okamžiku, kdy se za pomalého nízkého letu občas zhoupnou a dotknou se zadečkem hladiny. Poznámka: podobnými druhy jsou další vážky z téhož rodu, jejich identifikaci však může věrohodně provést jen odborník. Ohrožení: v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR zařazena mezi zranitelné.

Vážka tmavá (Sympetrum danae) - makro foto - výskyt v Krkonoších: od nižších poloh až po hřebeny, kde je docela hojná. Doba výskytu: od června do srpna, v některých letech i daleko později, až do začátku listopadu. Prostředí: jako larva žije ve vodách rašelinišť i slatinišť. Biologie: malá vážka, jejíž samečci jsou černě zbarvení s bledě žlutými páskami na stranách hrudi a několika drobnějšími hnědožlutými skvrnami na zadečku. Samičky jsou žlutočerné, na hrudi mají nápadné žluté skvrny, zadeček je zespodu černý, shora žlutý. Nohy mají obě pohlaví celé černé. Velikost těla dosahuje 30 mm, rozpětí křídel až 50 mm. Dospělci pohlavně dozrávají a páří se až téměř dva týdny po vylíhnutí. Do této doby se zdržují dále od vody. Samička klade vajíčka za přítomnosti samce, vypouští je prostě na ponořené vodní rostliny. Larvální vývoj trvá krátce, jen 2 až 4 měsíce.

Vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum) - makro foto - výskyt v Krkonoších: na krkonošských hřebenových rašeliništích špíše hojná. Doba výskytu: létá od konce června do konce září. Prostředí: osídluje živinami bohaté stojaté vody zarostlé pobřežní vegetací. Biologie: vážka žlutavá má na bázi křídel poměrně velkou a nápadnou žlutou skvrnu. Barva zadečku samce je červená, u samičky je žlutohnědá. Velikost těla se pohybuje okolo 35 mm, rozpětí křídel mezi 50 až 60 mm. Larvy se vyvíjejí mezi ponořenými rostlinami po dobu jednoho roku. K líhnutí vylézají po stoncích rostlin nad vodní hladinu a po oschnutí vylézá z larvální "kožky" dospělá vážka. Tento druh bývá označován jako charakteristický pro živinami i vegetací bohaté stojaté vody, v horách žije spíše vzácně. Dospělci se pohybují i daleko od vodních ploch, létají často nad vlhkými loukami, mokřady a zarostlými rybníky. Poznámka: podobným druhem je vážka obecná (Sympetrum vulgatum), postrádá však rozsáhlou žlutou skvrnu na bázi křídel.

Vírník obecný (Gyrinus natator) - výskyt v Krkonoších: především na větších vodních plochách v nižších polohách je hojný, na hřebeny však nevystupuje. Doba výskytu: brouci se líhnou na podzim a přezimují, na jaře se pak rozmnožují. Prostředí: stojaté vody a pomalu proudící vody, rybníky, jezera, tůně. Biologie: vírník obecný je drobný brouček, který jako lesklá kapka rtuti klikatě víří po vodní hladině a zanechává po sobě "vlnu" jako miniaturní motorový člun. Však také má člunkovité tělo poháněné ve vodě prudkým pohybem dvou párů krátkých veslovitých nohou. Přední pár nohou je normálně dlouhý a slouží k přidržení kořisti i samičky během kopulace. K tomuto účelu má samec na chodidlech přísavky. Velice zajímavé jsou jeho oči rozdělené na dvě poloviny, jejichž horní část umožňuje vidění nad vodní hladinou a spodní pod vodou. Mezi půlkami očí jsou krátká tykadla. Uprostřed má brouk silná kusadla používaná pro kousání kořisti. Druh dosahuje velikosti 5 až 7 mm. Vírník je dravý, požírá drobný hmyz spadlý na vodní hladinu. Rychlost jeho pohybu po hladině je značná, může dosáhnout až 50 cm za vteřinu (v přepočtu by to bylo 1800 m/hod, což je 257000 krát více než délka jeho těla; pro člověka vysokého 180 cm by to znamenalo urazit plaváním za hodinu 46260 m, což se ale samozřejmě nedá dost dobře srovnat). Před nebezpečím se bleskurychle ponoří a setrvává u dna. Po páření klade samička vajíčka na odumřelé rostliny, štíhlé larvy mají dělené (zpeřené) vzdušnicové žábry. Ke kuklení si na břehu, kam vylézají, vytvářejí kokon. Poznámka: podobných druhů je v naší fauně více než deset, rozpoznat je však může jen specialista.

Vosa obecná (Vespula vulgaris) -  výskyt v Krkonoších: nacházíme ji jak v podhůří, tak v hřebenové tundře, i když v menším počtu. Doba výskytu: královna žije od opuštění zimoviště v dubnu do začátku podzimu. Prostředí: staví své hnízdo ve vhodných dutinách v podzemí (např. myší či krtčí hnízda) nebo v dutých stromech, stavbách či ptačích budkách. Takové prostory nachází v lesích i na loukách, okolo cest a vodních toků, parcích a zahradách i lidských sídlech. Biologie: vosa obecná má typické vosí zbarvení, žlutočernou kresbu na celém těle. Středem žlutého čelního štítu u dělnic probíhá černá, naspod se rozšiřující skvrna. Velikost samičky se pohybuje od 16 do 19 mm, samce mezi 13 až 17 mm a u dělnice kolísá od 11 do 14 mm. Oplozená samička po opuštění zimoviště vyhledá přízemním letem vhodnou dutinu. Materiál na stavbu hnízda si naškrabe kusadly ze starého dřeva v okolí a jako kuličku přinese do hnízda. Z papírové kaše vzniklé z dřevní hmoty a slin formuje kusadly nejprve stopku, pak první plást a zárodek obalů. Do každé buňky přilepí vajíčko, larvy krmí rozžvýkaným hmyzem. Sama si zalétá pro nektar z květů. Kromě toho jí larvy poskytují z pyskových žláz sladkou tekutinu, což je pro ně jediný způsob, jak odstranit z těla produkty látkové přeměny a přebytek tekutiny. Výkalů se totiž zbavují až krátce před kuklením, hnízdo je tak udržováno v čistotě. Po 4-5 týdnech se líhnou první dělnice, neplodné samičky, retardované prostřednictvím feromonů královny, které postupně převezmou veškerou péči o rozšiřování dutiny i hnízda, lov kořisti, krmení larev a další činnosti, které dosud plnila královna. Ta se posléze věnuje pouze kladení vajíček. V době největší prosperity může mít hnízdo až 12 plástů, průměr 20-30 cm a obývají je postupně 3-4 tisíce, ve výjimečných případech i několik desítek tisíc jedinců. Koncem léta se stát rozpadá, více se líhnou samci a samice, které se po oplození ukrývají k přezimování. Vosy mají výstražné zbarvení. Na svou obranu používají žihadlo, přeměněné kladélko, spojené s jedovou žlázou. Vosí jed účinkuje na stěny kapilár a je neurotoxický. Poznámka:  podobným druhem je vosa útočná (Vespula germanica), jejíž dělnice mají na čelním štítku tři oddělené černé tečky. Vosí hnízda nejsou nikdy znovu obývána, hnízdní prostor, např. půda domu či kůlna, bývá často znovu osídlen, vyroste tu další hnízdo; viz také Příroda.cz; Čt: Kapitolky o havěti: Vosa.

Vrásenka okrouhlá (Discus rotundatus) - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně se vyskytuje ve smíšených i smrkových lesích, na sutích i skalkách a v okolí horských stavení. Doba výskytu: celoročně. Prostředí: nalézáme ji ve vlhkém prostředí, pod kůrou a ve tlejícím dřevě, pod kameny, u paty stromů i ve starých zdech a ruinách lidských sídel. Biologie: ulita je silně plochá, jen štítovitě vypouklá, hnědá, s hustým žebrováním, tmavěji hnědými příčnými páskami a 5,5-6,5 závity. Dosahuje velikosti mezi 5,5-7 mm. Potravou této vrásenky jsou zřejmě hlavně zelené řasy. Poznámka: podobným druhem je vrásenka pomezní (Discus ruderatus), která má však ulitu jednobarevně rohově hnědou se 4 závity. Charakterizuje horské lesy, ve kterých ji nalézáme zhruba od 800 m n.m. výše pod kůrou. Patří mezi druhy boreo-montánní, což znamená, že žije v horských a severských lesích Evropy.

Vroubenka smrdutá (Coreus marginatus; vědecké synonymum Mesocerus marginatus) - makro foto - výskyt v Krkonoších: hojnější v podhůří, nacházíme ji i na loukách lesního stupně. Doba výskytu: nová generace se vyskytuje od července a srpna  a pak přezimuje. Prostředí: žije v bylinném patru, nejčastěji v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí, na vlhkých loukách a březích vod. Biologie: tělo ploštice je hnědé, tmavě zrnité, vejčité, nahoře ploché, zadeček je okrouhle rozšířený, takže přesahuje obrys polokrovek. První článek tykadel je hnědý, tlustý, poněkud prohnutý. Další články jsou rezavé. Nohy silné, stehna na konci ztlustlá, naspodu krátce trnitá, celá zrnitá, stejně jako celé tělo. Dosahuje velikosti 10,5-16 mm. Vroubenka se živí výhradně rostlinnou potravou. Živnou rostlinou je hlavně šťovík, ale i semena dalších rostlin. Přezimuje jako imago na zemi v drti rostlin, po přezimování v dubnu aktivuje, samičky kladou vajíčka od května do počátku července a pak hynou.

Vrtavec plstnatý (Niptus hololeucus) - výskyt v Krkonoších: objevuje se pravidelně ve starých horských staveních. Doba výskytu: za příhodných podmínek celoročně. Prostředí: venkovská stavení, sklady, pekárny, pivovary, ale i ptačí hnízda, nory hlodavců a hnízda sociálně žijícího hmyzu. Biologie: malý brouk o velikosti jen 2,5-4,5 mm s kulovitým štítem a oválným klenutým zadečkem. Nohy mají na konci ztlustlá stehna. Celé tělo je pokryté zlatohnědými či žlutými chloupky. Druh je původem z Malé Asie a jižních území bývalého Sovětského svazu, odkud se do Evropy a na další kontinenty šířil od poloviny 19. století. Brouci i larvy se živí potravinami (pečivo, ovesné vločky, salámy a maso), ale také semeny a sušenými bylinami, peřím, kostmi, papírem, v hnízdech a norách exkrementy. Brouk je aktivní v noci; je poměrně dlouhověký - žije až 8 měsíců a dokáže až 2 měsíce hladovět. Přežívá i teploty do 4 stupňů Celsia pod bodem mrazu. Obvykle se vyvíjí jedna generace za rok, v celoročně teplých provozech mohou být dvě. Pro úspěšný boj s tímto druhem je důležité objevit a odstranit zdroje jeho potravy.

Vřetenatka obecná (Balea biplicata) - výskyt v Krkonoších: v lesích, přípotočních olšinách, na skalách, zejména na výchozech karbonátových  hornin hojná. Doba výskytu: po celou vegetační sezónu. Prostředí: obývá stinné lokality v lesích s vytrvalými bylinami, místa při kmenech nebo mezi skalami a v sutích, též zbořeniště, parky, zahrady a hřbitovy. Biologie: ulita plže je vřetenovitá s pravidelnými žebírky, má rohově hnědou barvu a dosahuje délky 16-18 mm. Ústí je kosočtverečné, hruškovité, uvnitř s lištami. Stejně jako ostatní druhy závornatek má uvnitř posledního závitu tzv. závorku, což je jakási destička na "pružince", která poté, co se plž zatáhne do ulity přesně uzavře ústí, takže se dovnitř nedostane žádný predátor ani parazit. Poznámka: podobnými druhy jsou jiné druhy závornatek, spolehlivé určení však musí provést odborník.

Vřetenovka utajená krkonošská (Cochlodina dubiosa corcontica) - výskyt v Krkonoších: druh byl zjištěn v oblasti Krkonoš na 31 lokalitách a 15 lokalitách mimo ně (zhruba do vzdálenosti 50 km). Těžištěm výskytu jsou listnaté a smíšené lesy východní části hor, zejména Rýchory, a to asi proto, že je zde více lokalit odpovídajících nárokům tohoto plže. Nejčastěji se vyskytuje v nadmořské výšce okolo 600 až 800 m, nejvýše byl nalezen na zcela unikátní vápencové lokalitě v Obřím dole ve výšce 1300 m n.m. Doba výskytu: aktivuje po přezimování po sejití sněhu, k přezimování se uchyluje koncem "horského" podzimu v říjnu. Prostředí: vřetenovka krkonošská je nejčastěji nalézána pod kůrou odumřelých stromů s nárostem houbových vláken na mokrých místech, prameništích a potočních nivách. Přednost dává javoru klenu a buku lesnímu, žije i na jeřábu obecném a jasanu ztepilém. Nalezena byla i pod kůrou smrku ztepilého a břízy bělokoré. Biologie: ulita je vřetenovitá rezavohnědá, téměř hladká, obústí je vejčité s bělavým pyskem. Dosahuje velikosti 13-17 mm. Po dešti vylézá často na kmeny stromů, kde zřejmě spásá nárosty řas či jiných organismů. K rozmnožování dochází za příhodných podmínek zřejmě po celou sezónu; viz také Hravá naučná stezkaPoznámka: podobným druhem je blízce příbuzná vřetenovka hladká (Cochlodina laminata), která ale má celkově delší a širší ulitu, ústí spíše čtverhranné než vejčité a slabě až nezřetelně vyvinutý hltanový mozol v ústí ulity. Ohrožení: vřetenovka krkonošská patří k endemickým druhům vázaným na staré přírodě blízké listnaté či smíšené lesy (různé typy bučin patřící k ohroženým stanovištím Natury 2000) a v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR je zařazená mezi ohrožené, není však zákonem chráněná.

Vřetenuška mateřídoušková (Zygaena purpuralis) - makro foto - výskyt v Krkonoších: v podhůří a nižších polohách hor je poměrně hojná na bohatých květnatých loukách. Doba výskytu: nacházíme ji od června do srpna. Prostředí: obývá louky, meze, paseky s druhově bohatou vegetací. Biologie: má černá přední křídla o rozpětí 28-35 mm, s modrým kovovým leskem a jasně červenými podélnými pruhy, oddělenými černými žilkami. Spodní křídla jsou červená s úzkým černým lemem na okraji. Žlutavé housenky, ozdobené na hřbetě tmavými pruhy z jednotlivých skvrn, se živí listy mateřídoušky, ale také jetele či rozrazilu. Kuklí se v hladkém, vřetenovitém, žlutavém zámotku, kukla je tmavohnědá a přezimuje. Poznámka: podobným druhem je vřetenuška přehlížená (Zygaena minos), odlišit jí je možné podle pohlavního ústrojí.

Zdroj: Jan Vaněk, Jiří Flousek, Jan Materna; Správa KRNAP, Atlas krkonošské fauny, Nakladatelství Karmášek, České Budějovice (2011), ISBN: 978-80-87101-31-5;
 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma