Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Zajímavá místa a horské boudy Krkonoš > Vrchlabí - zámek a zámecký park

Vrchlabí - zámek a zámecký park

 
   Zámek ve Vrchlabí   foto: Jaroslav Veselý

Vrchlabský zámek
Je dominantou zámeckého parku. V letech 1546 - 1548 jej nechal vystavět Kryštof Gendorf z Gendorfu (viz také). Byl stavěn podle sasko-slezského vzoru, takže vznikla třípatrová pravoúhlá budova obdélníkového​ půdorysu, původně vodní tvrz se třemi padacími mosty, která měla na všech čtyřech rozích o něco vyšší osmihranné věže. V roce 1820 došlo k přestavbě zámku na dvoupatrový s věžními báněmi na původních osmihranných věžích. Místo obdélníkového dvora je uprostřed velká síň s valenou klenbou a lunetami. V interiéru jsou zachovalá fajansová kamna z roku 1545 a štuková výzdoba. Zámek symbolizuje rok - 4 věže připomínají roční období, 12 vchodů měsíce, 52 místností týdny a 365 oken dny v roce. Dnes je objekt využíván jako sídlo Městského úřadu.

Zámecký park
Vrchlabský zámek již od počátku obklopovala zahrada. Svou nynější podobu získala asi před 150 lety, kdy na ploše osmi a půl hektaru vznikl přírodně krajinářský park. Základ sadovnické úpravy tvoří domácí listnaté dřeviny (buky, javory, lípy a duby). Podíl dřevin cizokrajného původu činí 20 % z celkového počtu asi osmi set jednotlivě evidovaných stromů a keřových skupin. Od roku 1964 je zámecký park v péči Správy Krkonošského národního parku. Ve stejném roce byl zapsán do státního seznamu nemovitých kulturních památek.

Přehled významných dřevin zámeckého parku

1.
24.
2.
25.
3.
26.
4.-6.
Buk lesní (3 druhy)
27.
7.
28.
8.-9.
29.
10.-12.
30.
13.-14.
31.
15.
32.
16.-17.
33.
18.
34.
19.
35.
20.
36.
21.
37.
22.
38.
23.
39.


Prohlídka parku podle mapky:
(Mapka se otevře v novém okně. Pro její zvětšení klikněte na mapku. Tučně zvýrazněná čísla na mapce vyjadřují rozložení jednotlivých stromů v parku. Pod mapkou je uveden seznam významných dřevin parku).

A
- Začátek prohlídky před zámkem

B - Kamenný mostek: Z kamenného mostku je krásný pohled přes vodní hladinu rybníka. Po obou stranách cesty rostou buky různého stáří (4, 5), od mladých jedinců po více jak stoleté stromy. Buk lesní je jedním z nejpůsobivějších evropských stromů, charakteristický mohutně klenutou korunou a stříbřitě šedou hladkou borkou, především však barevností listů, počínaje jarní zářivě světlezelenou barvou, přes temnou zeleň vrcholného léta, po sytou žluť až bronz podzimu.

C - Exotické jehličnany: Jehličnany nepatří v parku k hlavním dřevinám. Jsou zastoupeny pouze z 27 % a většina z nich je cizokrajného původu. Přesto se významně podílejí na barevné a tvarové bohatosti sadovnických kompozic. Jsou nenahraditelnými nositeli tmavých a zvláště sivozelených tónů. V kompaktní skupině jehličnanů u rozcestí jsou zastoupeny kultivary tří základních druhů cypřišků - viz tabulka (7, 8, 10, 11, 12), zeravu západního (39) a tisu červeného (36).



  U rybníka; foto: Jaroslav Veselý  
  Video u rybníka: Hlas kachen divokých, doprovázený zvonem z nedalekého
  Kostela sv. Vavřince  

D - Rybník: Z místa D se nabízí pohled na rybník s odrazem zámeckého průčelí na hladině. Vodní plochy byly vždy důležitou součástí zahradních úprav a měnily se spolu s nimi, od vodního příkopu, který obklopoval zámek v 16. století, až po současný nepravidelný tvar umělého jezera. Rybník hostí některé druhy vodních ptáků, nejpočetněji kachnu divokou - audio. Také park s bohatými korunami stromů, skupinami keřů, dutinami ve starých kmenech a rozsáhlými travnatými plochami poskytuje vhodná hnízdiště či dočasné úkryty řadě druhů zpěvného ptactva (brhlík lesní - audiostrakapoud velký - audio, drozd zpěvný - audio, pěnkava obecná - audio, pěnice černohlavá - audio, budníček menší - audio, sýkora koňadra - audio, zvonek zelený - audio). Z dravců můžeme zahlédnout poštolku obecnou - audio, ze sov puštíka obecného - audio.

E - U dubů červených: Stáří mohutných dubů červených (15) je odhadováno na 130 let. Jejich zdravotní stav už vyžaduje cílenou obnovu, proto jsou poblíž vysazeny vzrostlejší výpěstky kultivarů dubů  a habrů. V sousedství roste liliovník tulipánokvětý (29) s listy připomínajícími v obrysu tvar lyry, javor amurský (23), který je v zahradní architektuře velmi ceněn pro podzimní svítivě červené až karmínové zbarvení listů, metasekvoje čínská (32), jediný zástupce svého rodu na světě. Dlouho považována za vymřelou, byla znovu nalezena ve střední Číně teprve ve 40. letech 20. století.

F - Trojice dubů křemeláků: Při pohledu na sever se před námi otevře nejdelší průhled a osa prostorové úpravy parku - pohled přes louky a rybník na jižní průčelí zámku. Tři kultivary dubu letního (17) jsou nízko větvené a dodávají průhledu zajímavý rámec. Louky, prostírající se až k zámku, se podílejí na půvabu nejkrásnějších zákoutí parku. Zdejší porosty jsou typickou ukázkou polokulturních středně až mírně vlhkých luk. Sekají se třikrát do roka a jsou složeny z běžných lučních druhů (psárka, lipnice, kostřava, kopretina, zvonek, pryskyřník, rdesno atd.).

G - Pod starými vejmutovkami: Místo vybízí  k posezení a odpočinku. Z laviček je pěkný pohled na prostornou louku s mladým jedlovcem kanadským (26), který před nedávnou dobou nahradil svého přestárlého předchůdce. Javor kapadocký (22), typický výrazným vybarvením letorostů a mladých větviček, stojí napravo od cesty. Vejmutovky, neboli borovice hedvábné (2), jsou statné stromy s nepravidelnými korunami a větvemi ve stáří vodorovně odstávajícími od kmene. Podobně jako další "pětijehlicové" borovice jsou náchylné k houbovým onemocněním, a proto se od jejich výsadby často upouští. Na cestě k další zastávce míjíme mohutný buk (5) s nápadně tvarovaným kmenem a tmavě purpurovými listy. Široký pařez v jeho blízkosti a ne zcela pravidelná koruna svědčí o tom, že zde dlouhou dobu vyrůstaly společně buky dva. Pařez zbyl po druhém z dvojčat, pokáceném pro silné napadení houbou. Příčinou je citlivost ke zhoršenému životnímu prostředí, zvláště znečištěnému ovzduší.

H - Rozcestí u zmarličníku: Na břehu rybníka roste zmarličník japonský (37). Pestré zbarvení listů na jaře a na podzim a jemná vůně vadnoucího listí před opadem z něho činí exotickou ozdobu parku. Vysoký vzrůst i každoroční množství klíčivých semen svědčí o tom, že zdejší podmínky jsou pro něj mimořádně příznivé. Z jižní strany je stinné rozcestí lemováno skupinou jehličnanů, v nichž nejvíce vyniká díky své úzce kuželovité koruně balkánský endemit, smrk Pančičův (34). Při pohledu ve směru trasy je mezi dřevinami západního lemu parku patrné průčelí krytého dřevěného mostku vedoucího k hrobce Morzinů

I - Zastávka několika pohledů: Pohled z nejvýše položeného místa dosvědčuje, že nejhojněji se v parku vyskytují domácí listnaté dřeviny, které tvoří jeho základ, a to buk lesní, javory klen i mléč, lípa malolistá a dub letní (51 %). Listnáče cizího původu jsou zastoupeny jen z 10 %. V místech, kde v pozadí prosvítá mezi větvemi bříz budova zámku, je vidět malebná skupina rostlinných druhů, zastoupená pěnišníky, azalkami, zvonkovci a dalšími vřesovištními druhy. Všechny tyto pohledy získaly pravý půvab obnovením trávníkové plochy (v letech 1998 - 2000) mezi místem zastávky a vřesovištěm. 

J - U Správy KRNAP: Vzrostlé kleny (21) částečně zakrývají budovu Správy Krkonošského národního parku, postavenou v roce 1996 na základech bývalých hospodářských budov patřících k zámku. Keře vrb (Salix schraderiana) rostoucí podél potoka mají zajímavý původ. Jsou pravděpodobně samčím zahradním kultivarem vrby dvoubarvé (Salix bicolor), jež se vyskytuje jen vzácně ve třech evropských pohořích. V Krkonoších roste pouze v Obřím dole a patří mezi kriticky ohrožené druhy.

K - Závěrečné zastavení u jedlí: Zde se vycházkový okruh uzavírá. Návštěvníky upoutá skupina jedlí různými odstíny zelené barvy svých jedlic a v plodných letech namodralými šiškami, vztyčenými kolmo vzhůru "jako svíčky". Jedle kavkazská (24) má válcovitou korunu s přeslenitě uspořádanými větvemi. Jedle ojíněná (25), zastoupená třemi věkovými kategoriemi, nese na svých větévkách dlouze prohnuté, sivé jehlice. Při pohledu zpět, severozápadním směrem, lze za jasného počasí průhledem mezi stromy dohlédnout na vrch Žalý (1019 m n. m.), dominantu okolí Vrchlabí.

Zámecký park zve všechny zájemce a návštěvníky Vrchlabí k dalším zážitkům z nevšedního díla, které je již jedno a půl století zdrojem krásy, radosti a klidu a jež se přes mnohá nepochopení podařilo zachovat do dnešních dnů. Správa KRNAP přeje všem návštěvníkům příjemný pobyt. Zároveň je žádá, aby v zámeckém parku dodržovali následující pravidla: nevstupovali mimo cesty, nejezdili v parku na kole, nenechávali volně pobíhat psy, neodhazovali odpadky, nepoškozovali rostliny a nerušili ostatní návštěvníky nadměrným hlukem.
(Zdroj: Zámecký park ve Vrchlabí, Správa KRNAP, MŽP ČR, 2007; město Vrchlabí)

Fotogalerie: Zámek a zámecký park ve Vrchlabí

- více o Vrchlabí -

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma