Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Zajímavá místa a horské boudy Krkonoš > Vybrané horské boudy Krkonoš - historie a současnost II.

Vybrané horské boudy Krkonoš - historie a současnost II.


Jilemnická bouda
 (mapa
Rakouský Krkonošský spolek zpřístupnil v roce 1888 Kotelní jámy (mapa) cestou nazvanou na počest čtyřiceti let panování Františka Josefa I. jménem císaře. Při jejím počátku, na křižovatce nové stezky s cestou na Zlaté návrší (viz také) (mapa) vznikla nejstarší turistická bouda na Horních Mísečkách, později podle blízké hory Kotel nazývaná Hostinec Kotel (Gasthaus Kesselkoppe) a pak Mísečná bouda. Po přestavbě kolem roku 1935 měla 24 pokojů pro 54 hostů a byla největší boudou v západních Krkonoších. O Vánocích roku  1940 vyhořela. Obnovená bouda dostala po roce 1945 jméno Jilemnická. 

Labská bouda (fotomapa;)
Horský hotel na křižovatce poblíž Labského vodopádu. Nejprve v těchto místech stávala malá budka, která byla později upravena a přizpůsobena pro ubytování návštěvníků. Koncem devatenáctého století byla přestavěna na boudu a během času rozšiřována. V roce 1965 vyhořela a nedaleko byla postavena nová budova. Horská služba považuje Labskou boudu za důležitý orientační bod a místo, kde se lze schovat před nepřízní počasí.  
Dobrá zpráva pro Labskou boudu:  1.9.2012: Luční bouda přebírá od září provoz Labské boudy; (Tak se má v Krkonoších podnikat - příklad pro majitele zdevastované a následně vyhořelé Petrovy boudy.) Provozovatelé Luční boudy se rozhodli zachránit další vrcholovou boudu v Krkonoších a od 1. září 2012 převzali i provoz na boudě Labské.
Přehled dění kolem Labské boudy: 
Jaká bude budoucnost Labské boudy?; viz také Reportéři ČT - Hotel Labská bouda na odstřel (15.11.2010); a také archiweb; Václav Odvárka - projekt obnovy Labské boudy; viz také;
O osudu Labské boudy se již několik let diskutuje v nejvyšších ministerských kruzích i mezi veřejností:
16.8.2011 - iDNES: Ministerstvo vzdalo plán zakoupit a zbořit Labskou boudu;
7.10.2011 - Čt Události v regionech: Labská bouda se rekonstruuje; Ještě nedávno jí přitom hrozilo zbourání. Ministerstvo životního prostředí o její demolici usilovalo od roku 2007, nakonec ale projekt kvůli velkým nákladům vzdalo.
19.1.2012 - iDNES: Iglú, nebo plášť? Studenti navrhli, co s Labskou boudou, podívejte se;
20.1.2012 - iDNES: Labská bouda mění majitele, život jí zkusí vdechnout boudař z Luční;
19.7.2012 - iDNES: Chystal se převzít Labskou boudu, po neshodě s majitelem však odchází;
5.2.2013 - iDNES: Památkáři chtějí Labskou boudu chránit, nájemce to překvapilo;
11.9.2013 - iDNES: Stroj času: jak Labská bouda lehla popelem a nahradil ji kolos;
14.1.2014 - iDNES: Betonový kolos už neohrozí Krkonoše ekohavárií, Labskou vytopí dřevo;
22.6.2015 - iDNES: Známá stezka u Labské boudy je otevřená, k vodopádu vede nový chodník;
29.6.2015 - iDNES: Krkonošské Labské boudě chátrá fasáda, část zkusmo opraví horolezci;

Luční bouda (mapavideo České televize)
Luční bouda leží na prastaré, tzv. slezské cestě přes hory uprostřed Bílé louky. Je nejstarší boudou v Krkonoších. Při jedné z četných přestaveb boudy nalezli dělníci v základech kámen s letopočtem 1623. Ve 2. třetině 19. století se zásluhou botaničky Josefiny Kablíkové stala bouda základnou přírodovědeckého výzkumu všech oborů a do její pamětní knihy se zapsalo i mnoho literátů a malířů. Největšího rozvoje dosáhla, když se roku 1886 dostala do majetku rodiny Bönschů. Po rozšíření v roce 1914 měla 100 pokojů a byla největší v Krkonoších. V roce 1938 vyhořela, ale ani nová bouda otevřená již v roce 1940 neztratila nic na své velikosti a významu;historie Luční boudy a okolí.


Martinova bouda (Martinovka) (mapaWikipedie)
Martinova bouda leží na jižním svahu Vysokého Kola, pod ní začíná Martinův důl. Byla založena roku 1642 Martinem Erlebachem. V roce 1879 ji přestavěl Johann Lauer, syn následovníka Erlebachů, na ubytovací hostinec. Stejně jako další boudy vykoupila harrachovská vrchnost i Martinovku a zachovala ji pro rozvíjející se letní i zimní turistiku. Roku 1912 ji pronajala zkušenému hostinskému Otakaru Hlouškovi z Nové Paky. Bouda se stala jednou ze stanic Svazu lyžařů v Království českém. Koncem 19. století založil Jan Buchar pod boudou botanickou zahrádku s krkonošskou květenou. K zajímavostem Martinovky patří skutečnost, že se zde narodila a strávila rané dětství světoznámá tenistka Martina Navrátilová, která své křestní jméno dostala právě po Martinově boudě.

Moravská bouda (mapa)
Moravská bouda, dříve Daftebaude je součástí skupiny bud ležící při cestě ze Špindlerova Mlýna na hřebenovou Petrovu boudu. Hostinec Daftebaude, který byl po roce 1946 přejmenován na Moravskou boudu, sloužil turistům od roku 1879. Moravská bouda byla ve své historii několikrát stavebně upravena. Interiér restaurace zdobí práce jedné ze slezských řezbářských dílen - jedinečný lustr  s figurami v tanečním pohybu; viz  fotogalerie (foto Jaroslav Veselý).

Mumlavská bouda; (mapa)
V blízkosti Mumlavského vodopádu zřídil hrabě Harrach v roce1879 malou boudu, kde bylo příchozím podáváno občerstvení. V roce 1909 bouda, kterou v té době vlastnil Franz J. Erlebach, majitel hotelu Rübezahl, vyhořela. Hoteliér boudu obnovil a ta slouží početným turistům, kteří k vodopádu zavítají, dodnes. 

Petrova bouda (mapa)
------------------------------------------------------------------------------------------------
Poslední měsíce Petrovy boudy
------------------------------------------------------------------------------------------------
Původní bouda vznikla asi v roce 1811. Se vzrůstajícím zájmem o krkonošskou turistiku byla postupně rozšiřována o další objekty. Stala se nejvýznamnější hřebenovou boudou západních Krkonoš. V letech 1925 - 1929 prošla rozsáhlou přestavbou. Interiéry boudy doplňoval ucelený soubor uměleckých dřevořezeb. Hosty vítaly postavy sv. Petra, kuchaře a Krakonoše, restauraci a verandu zdobila stropní svítidla sestávající ze soustružených prvků, z postav hospodyň a hospodářů a z humorných zvířecích scén, veselá ptačí svatba, reliéfy připomínající minulost boudy a další řezbářské práce, jejichž autorem byl vynikající řezbář a sochař Hans Brochenberger, který pocházel z Bavorska. Zatím nevíme jaký osud boudu čeká. V srpnu 2010 byla opuštěná a pustne. Její nový majitel prý připravuje projekt na rekonstrukci. Doufejme, že bouda nezanikne; více o historii Petrovy boudy; viz také Památné Petrově boudě v Krkonoších hrozí pád kvůli plísni a vandalům; Podívejte se také na reportáž Čt 24 z 22.2.2011. Je s podivem, proč si někdo koupí horskou boudu a pak ji nechá zpustnout, zdevastovat a nakonec i zaniknout. Přesně tohle je případ i Petrovy boudy, jejíž majitel je údajně úzce spřízněn se skupinou Unicorn, velkou společností z oblasti výpočetní techniky, s ročním obratem v řádu stamiliónů až miliard korun. 
------------------------------------------------------------------------------------------------
Zánik Petrovy boudy
------------------------------------------------------------------------------------------------

1. srpna 2011 - 
Petrova bouda v ranních hodinách zcela shořelavideo; viz také zprávy iDNES; Čt 24 - Památná Petrova bouda shořela, příčinou požáru bylo podle hasičů úmyslné zapálení; tn.cz - Zapálili Petrovy Boudy úmyslně?Radiožurnál 2.8.2011 - Petrova bouda v Krkonoších byla podle hasičů zapálena úmyslně; Události v regionech 2.8.2011 - Proč shořela Petrova bouda; Novinky 3.8.2011 - Petrova bouda je stále rozžhavená, trosky nelze ohledat; Zpravodajství (Český rozhlas) - Trosky Petrovy boudy jsou stále horké, vyšetřovat se začne až ve čtvrtek; Události v regionech 9.8.2011 - Petrova bouda zůstane památkou; Reportéři Čt - 5.9.2011 - Záhadný požár krkonošské Petrovy boudy. Co se dalo očekávat: iDNES - Viník nezjištěn, uzavřela policie zničující požár Petrovy boudy; iDNES: Jak šel čas na Petrově boudě: od výstavní chaty k vyhořelé ruině;
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čt - Události v regionech, 22.5.2012: Milionová pokuta za Petrovu boudu;
Krkonošský deník, 22.8.2012: Proti zrušení pokuty kvůli Petrovce se město odvolává;
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Znovuzrození Petrovy boudy
2.8.2016: Pět let po fatálním ohni Petrova bouda ožívá. Úplné dokončení boudy je naplánováno do konce roku 2019.
28.7.2015: Nová Petrovka je o krok blíž, posvětili ji ochranáři, ČEZ i Špindl.
24.9.2014: Povstane Petrovka z popela? 
20.8.2014: Nastal zlom, památkáři povolili přestavbu vyhořelé Petrovy boudy.
5.8.2014: Nová Petrova bouda by mohla být samoobslužná, projekt posoudí památkáři.
10.6.2013: Majitelé Petrovky připravují základovou desku, památkáři ustoupili.
20.5.2013: Majitelé vyhořelé Petrovky chtějí okna. Památkáři trvají na betonu.
12.4.2013: Vyhořelá Petrova bouda v Krkonoších se opravy jen tak nedočká. Majitelé ji zakonzervují betonem.


Rennerova bouda 
(dobové foto)
Dnes již zaniklý hostinec Rennerova bouda (Gasthaus Rennerbaude) byl založen v roce 1797 bratry Augustem a Ignácem Rennerovými při západním okraji Bílé louky. Až do roku 1880 sloužila bouda pro letní chov asi 40 kusů hovězího dobytka. V následujících dvou desetiletích obklopily původní hospodářské stavení přístavby s hostinskými pokoji. Již v roce 1894 konkurovala nedaleké Luční boudě, když nabízela v každou denní dobu jídla, vína a pivo. Od roku 1900 byla obsazena zimním strážcem Vincencem Kohlem ze Svatého Petra a poskytovala přístřeší i v zimě. Při incidentu čs. vojska s henlajnovci v roce 1938 Rennerovka vyhořela. K plánované výstavbě nové boudy už nedošlo. Dnes po ní zbývá jen odpočívadlo s lavičkami a pramen, který ji kdysi zásoboval pitnou vodou.

Richtrovy boudy (mapahistorie budprezentaceviz také)
O Richtrových boudách se dochoval záznam již z roku 1785 v tzv. Josefském katastru. Jednalo se o skupinu horských bud ležících severovýchodně od Pece pod Sněžkou na svahu Širokého hřbetu. Jako jeden ze čtyř budařů je zde jmenován Hans David Richter, podle něhož dostala jméno celá enkláva. Ještě v roce 1891 byly boudy obývané pouze v létě. Ale již kolem roku 1900 byla Richterova bouda upravena pro turisty, byla v přízemí i v patře opatřena skleněnou verandou. Po 1. světové válce koupili boudu bratři Bőnschové z Luční boudy a od základů ji přestavěli. V roce 1930 boudu tvořily dvě budovy s padesáti lůžky. Po ústupu československých vojáků v říjnu 1938 bouda vyhořela a obnovena byla až v letech 1950 - 1952. Richtrovy boudy mimo jiné poskytují prostory pro Učební středisko MŠMT. 

Rýchorská bouda (mapahistorie;)
Rýchorská bouda stojí na nejvýchodnějším hřebeni Krkonoš, kde jinde než na Rýchorách. Její poloha je výjimečná nejen tím, že je ve výšce 1000 m.n.m, ale především tím, že se nachází v první zóně Krkonošského národního parku. To sebou sice nese omezení určitých aktivit, ale vše je vynahrazeno nádherným čistým prostředím.

Sokolská bouda - červený Titanic na Černé hoře (mapa)
Sokolská bouda je největším zdejším vybydleným, opuštěným a strašidelným domem. Že se dosud neproměnil ve zříceninu v pravém slova smyslu, je zásluhou dobrého návrhu a dokonalého řemesla, které odvedli tesaři a klempíři při stavbě a údržbě, dokud nějaká probíhala. Vichřice, mráz a srážky ve všech myslitelných formách a směrech však už důkladně nakously střechu, okna i obložení. Uvnitř už se místně zřítily stropy. Azbestocementové opláštění dřevěné budovy, z něhož odlétají šablony, je nyní pravděpodobně největším soustředěním nebezpečného odpadu na území Krkonošského národního parku. Dopadne jako 'Petrovka'? Sokolská bouda je jako dům hrůzyPo demolici hotel. Skiresort vdechne opuštěné Sokolské boudě nový život; Česká televize: 
Smutný konec Sokolské boudy.

Špindlerova bouda (mapa)
Při staré obchodní cestě, která překračovala hranici ve Slezském sedle pod Malým Šišákem, nechal postavit rychtář Franz Špindler z Bedřichova v roce 1824 boudu, která se stala na české straně hor posledním útočištěm budařů, putujících s mléčnými výrobky do Slezska. Po dvou požárech (při druhém uhořela osmiletá neteř majitele a dobytek) byla v roce 1855 již postavena celá z kamene. Když počátkem 20. století získal boudu Rudolf Lhota následovaly četné přestavby. Přitažlivost boudy zvýšila její dostupnost automobily a autobusy po silnici ze Špindlerova Mlýna dokončené v roce 1914. Se 120 lůžky patřila bouda v roce 1936 v Krkonoších k největším.

Vosecká bouda
 (mapa)
Vosecká bouda je námý cíl turistických cest v západní části Krkonoš. Původně to byl zřejmě příbytek pro pracující v lese pojmenovaný podle louky. Říkalo se jí také Nová česká nebo Františkánská bouda. Později byla přeměněna na ubytovnu a rozšířena; další informace; fotogalerie: Vosecká bouda a okolí;

Výrovka
 (fotomapa; historie)
Předchůdkyní Výrovky, ležící na křižovatce turistických cest v sedle mezi Luční horou a Zadní planinou, byla Tannenbaude (Jedlová bouda), v níž se prý ukrývali financi číhající na pašeráky. Letní bouda nazvaná Hotel Geiergucke, v níž se mohli turisté ukrýt tu stála již v roce 1803. V roce 1926 zde byl ještě postaven vojenský srub pro výcvik lyžařských vojenských oddílů a protože v německém krkonošském nářečí znamená Geier výra, dostal i vojenský srub název Výrovka. Ta byla spojena krytou chodbou s boudou pojmenovanou jménem generála československé armády Havlova. Krátce po válce srub i bouda vyhořely a až do postavení dnešní moderní boudy v letech 1988 - 1990 zde stál pouze provizorní bufet s noclehárnou. 

Zinneckerovy boudy
 (mapadobová pohlednicefotogalerie); webkamera HumlNET;
Nacházejí se kousek pod vrcholem Černé hory přímo na sjezdovce do Janských Lázní; historie bud.

O současných krkonošských boudách v okolí Pece pod Sněžkou vypráví i Toulavá kamera ČT v reportáži Horské boudy v okolí Pece pod Sněžkou (15.8.2010); odkazy k videu - Lesní bouda (mapa); Tetřeví boudy (mapa);

(Zdroj: Bartoš Miloslav, Krkonoše - horské boudy, týdenní kalendář na rok 2011; Štursa Jan, Encyclopedia Corcontica, Správa KRNAP 2003; webové stránky horských bud; videa České televize; Archiweb.cz;)

Viz také:
Web Krkonošské boudy a tabulka Výběr z krkonošských spálenišť a zbořenišť;
Video Správy KRNAP: Krkonošské boudy
Krkonošské boudy po slavné panoramatické stezce. Hezký denní výlet
Krkonošské boudy, královny našich nejvyšších hor;

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma