Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Přírodní zajímavosti Krkonoš > Krkonošský kras

Krkonošský kras


Vzhledem k omezenému výskytu vápenců a dolomitů se krasový fenomén v Krkonoších vyskytuje jen omezeně, především v podobě jeskyní objevených většinou při lomové činnosti. V Krkonoších je popsáno okolo 25 jeskyní s poměrně chudou krápníkovou výzdobou. Největší z nich jsou v Horních Albeřicích s délkou přes 200 m a v Poniklé (mapa), drobnější pak v okolí Rokytnice nad Jizerou (mapa), Štěpanické Lhoty (mapa), Hořejšího Vrchlabí, Horního Lánova (mapa) a Horního Maršova (mapa). Turisticky přístupné jsou pouze Bozkovské dolomitové jeskyně, které leží na severním okraji obce Bozkov - mapa.
(Encyclopedia Corcontica, Správa KRNAP, 2003)


Kras západních Krkonoš a Podkrkonoší
Ačkoliv v Krkonoších a jejich podhůří propasti a jeskyně rozměrů Macochy s Punkvou neuvidíte, možná vás překvapí, na kolika místech a v jaké rozmanitosti se krkonošský kras vyvinul. V časopise Krkonoše - Jizerské hory 10/2016 o tom píší Vratislav Ouhrabka a Jiří Dvořák. Co je to vlastně kras? Toto původně slovinské slovo označující jedno z balkánských pohoří máme u nás zažité ve spojení s romantickými krajinami Dinárského krasu, případně krasu Slovenského či Moravského, nebo trochu skromnějšího Českého krasu. Tedy s krajinami rozbrázděnými hlubokými kaňony, závrty a propastmi a především s mohutnými jeskyněmi, protékanými podzemními řekami. Tak proč toto slovo spojujeme s Krkonošemi a Podkrkonoším, kde takové grandiózní jevy nenajdeme? Odpověď je jednoduchá. Podstatou krasu jsou více či méně rozpustné horniny, nejčastěji karbonátové sedimenty, případně z nich vzniklé přeměněné horniny (což je případ našeho regionu), a voda, která v nich svým chemickým (korozí) a mechanickým (erozí) působením dokáže za miliony let vytvořit právě výše zmíněné krasové jevy. A protože i u nás v oblasti tvořené metamorfovanými horninami krkonošsko-jizerského krystalinika máme karbonáty (krystalické vápence a dolomity) a bezpochyby zde byla a je i druhá nutná podmínka pro vznik krasu – voda, mohl se zde kras vytvořit. A také vytvořil.

Odkazy:


Horní Albeřice - reportáž Toulavé kamery České televize

Albeřické jeskyně a lomy
 - nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších, poblíž obce Horní Albeřice - mapa

Albeřické lomy
 - devět povrchových vápencových lomů severně od Horních Albeřic, dnes chráněná přírodní památka (krasové jevy, botanické naleziště).

Ponikelské propadání - nová jeskyně v krkonošském krasu
Jeskyňáři v západních Krkonoších a jejich širším podhůří, kteří jsou organizovaní v několika pracovních skupinách v rámci základní organizace České speleologické společnosti 5-01 Bozkov, už dlouhá léta čekali na objev nové jeskyně. Zvláště v Poniklé, kde posledním opravdu velkým objevem bylo proniknutí do nové části Ponikelské jeskyně s Jezerním a Krokodýlím dómem a zatopenými prostorami; stalo se tak již 12. února 1972. Od té doby sice byly v Ponikelské jeskyni nalezeny (přesněji vyhrabány, protože se téměř vždy jednalo o dutiny zanesené sedimenty) menší nové prostory a jeskyňáři pronikli do několika starých železných dolů a pískoven, objev nové jeskyně se ale nekonal. Byť bylo nadějných míst zkoumáno několik. Až minulý rok se do jisté míry splnil sen téměř dvou generací jeskyňářů. V mělkém údolíčku Dolského potoka východně od středu Poniklé, v místě, které v některých mapách najdete pod názvem Starohorsko (podle dávno opuštěných dolů na železnou rudu) se novým ponorem potoka podařilo proniknout do zcela nových krasových prostor.

Ponikelské podzemíPonikelská jeskyně - video;

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma