Horniny a minerály Krkonoš

Z plochých břidlicových kamenů se v dávné minulosti štětovaly krkonošské chodníky. Kameny v nejvyšších polohách Krkonoš jsou porostlé zelenožlutým mapovníkem zeměpisným (lišejníkem zeměpisným).  Kamenný chodník nad Sněžnými jámami.       foto Jiří Veselý

Nejstarší jsou horniny přeměněné (metamorfované) z období mladších starohor - krystalické břidlice (svory, ortoruly, zelené břidlice, krystalické vápence, amfibolity a kvarcity). Největší zastoupení mají svory a ortoruly. Z prvohor pocházejí horniny usazené - pískovce, slepence, různé břidlice a vápence a přeměněné - fylity, krystalické vápence až dolomity, rohovce a zelené břidlice. Koncem prvohor proniklo z nitra země do krystalických břidlic žhavé magma a vytvořilo se těleso krkonošské žuly. Žulový masiv buduje převážnou část Jizerských hor, většinu polských a asi pětinu českých Krkonoš. Rozložení hlavních hornin zachycuje geologická mapa Krkonoš.
(Encyclopedia Corcontica; Správa KRNAP; 2003;)

Neživé Krkonoše aneb svědectví geologické sbírky Krkonošského muzea ve Vrchlabí
Sbírky obsahují ukázky hornin a minerálů tvořících pestré podloží Krkonoš a jejich podhůří, a odkazují tak k bohatství, jež v mi­nulosti výrazně ovlivnilo vývoj zdejšího osídlení i osudy lidí. Co je v muzeu k vidění: Hvězdový křemen  Torbernit  Chalcedon (v Podkrkonoší se vyskytuje varieta "mechový achát", který je rozšířeným okrasným kamenem a polodrahokamem)  Scheeleit   Galenit. 

Lom ve Studenci – okno do geologické minulosti Podkrkonoší
Lom ve Studenci představuje unikátní okno do nitra Země, ve kterém lze pozorovat děje, které se odehrály v mladších prvohorách, tedy před téměř 300 miliony let. Tehdy doznívalo variské vrásnění, které vytvořilo, stmelilo a zkonsolidovalo Český masiv. V širším okolí nynějšího Studence se v mezihorských depresích v období karbonu až permu, tedy po dobu zhruba 40 milionů let, ukládalo množství materiálu přineseného z okolních hor. Vyplňování mezihorské pánve typickými červenými sedimenty, tvořenými pískovci, prachovci, jílovci a slepenci, bylo na konci prvohor doprovázeno intenzivní sopečnou činností. V horninách, které byly těžbou v lomu odhaleny, je s neobyčejnou přesností zaznamenáno to, co se tu v době jejich vzniku odehrálo. Obyčejný kámen na sebe může prozradit stovky milionů let starou historii; viz Lokalita Studenec.

O využití kamene při rekonstrukci Kavinovy cesty (foto), frekventované turistické cesty Obřím dolem (video), se dočtete v následujícím článku: zprávy iDNES;

 
Schopnosti kamene nenasáknout do sebe vodu se v Krkonoších využívalo při přípravě terénu pro stavbu chalup.  
Chalupa v blízkosti dolní stanice lanovky na Žalý.   foto: Jaroslav Veselý