Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Ochrana přírody > Ohrožený svět krkonošských rašelinišť

Ohrožený svět krkonošských rašelinišť


     Černohorské rašeliniště; Foto: Jaroslav Veselý

Černohorské rašeliniště; viz také Toulavá kamera Čt;

Krkonošská rašeliniště nacházející se v národních parcích po obou stranách státní hranice patří k nejcennějším složkám zdejší přírody a navíc jsou důsledně chráněna Ramsarskou konvencí a patří do celosvětové sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and Biosphere).

Úprava turistických cest vedoucích přes rašeliniště
Některá z nich byla ještě před vyhlášením národních parků (1958 KPN, 1963 KRNAP) protnuta cestami se zpevněným povrchem a odvodňovacími příkopy. Např. turistická cesta vedená přes Úpské rašeliniště měla povrch z cizorodého materiálu - dolomitického vápence, měnícího negativně chemismus ve svém okolí a tím i podmínky pro rostlinné druhy. Proto musely být na mnohých rašeliništích obnoveny přirozené vodní poměry, a to především vybudováním povalových chodníků, umožňujících volný průtok vody a odstraněním vápence jako zdroje cizorodých látek. Na těchto místech má příroda šanci vrátit se k původnímu stavu. Tyto procesy však budou pomalé a dlouhodobé.

Dlouhodobé znečišťování ovzduší
Správy obou národních parků však nemají možnost ovlivnit takový druh ohrožení, jakým je např. dlouhodobé znečišťování ovzduší. Dnes se nepochybně snižuje a mění se jeho charakter, ale stále ještě zcela neskončilo. Aby byl znám aktuální stav rašelinišť, je v obou národních parcích prováděn monitoring. Nepříznivé změny můžeme zaznamenat - jak se jim ale bránit?

Velké množství jelení zvěře
Jiným problémem, objevujícím se na subarkticko-subalpinských rašeliništích, je velké množství jelení zvěře, ničící rostlinstvo v místech kališť i druhy citlivé na okus a sešlap. Na častější výskyt jelenů na rašeliništích má vliv jednak odumírání horských smrčin, ale také silný turistický ruch. Zvířata si tak hledají klidnější oblasti, kterými jsou právě i rašeliniště. Vzhledem k tomu, že v Krkonoších chybí velké šelmy, regulující početnost populací vysoké, je nutné snižovat stavy zvěře odstřelem.

Nové výzkumy rašelinišť
Přestože je svět krkonošských rašelinišť již mnoho let zkoumán, skrývá ještě mnohá tajemství. Nové výzkumy se soustřeďují na otázky spojené se změnami klimatu a stanovištních podmínek - včetně změn způsobených člověkem - a to od posledního zalednění Krkonoš a ústupu skandinávského ledovce až po současnost. Nové poznatky přináší hlavně palynologický výzkum, který umožňuje na podkladě pylových analýz rekonstruovat obraz flóry, rostoucí kdysi v Krkonoších.

Na základě studia rašelinišť jsou také zkoumány shody i odlišnosti v současných podmínkách přírodního prostředí Krkonoš a dalekého severu, konkrétně Skandinávie. Díky těmto sledováním můžeme lépe poznat mechanismy způsobující minulé i současné změny v přírodě Krkonoš. Také se potvrzuje, že krkonošská příroda je velmi citlivá na lidské zásahy.

(Zdroj: Krkonošská rašeliniště, Správa KRNAP, 2006)

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma