Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Vliv člověka na přírodu Krkonoš

Vliv člověka na přírodu Krkonoš

Vzhledem k poloze Krkonoš se vývoj zdejší krajiny neřídil jen přírodními zákony. Během dlouhých staletí kolonizace Krkonoš si člověk krok za krokem podroboval horskou přírodu a měnil její tvář. Z nejvyšších českých hor tak vytvořil území plné svědectví o vzájemném soužití člověka a horské přírody, a to jak v kladném, tak záporném slova smyslu. Plně to platí i o krkonošské květeně, v jejímž druhovém složení i prostorovém rozmístění lze vystopovat dopady prakticky všech významnějších lidských aktivit, které se v Krkonoších odehrávaly. K těm nejvýznamnějším patřily:

Změny lesů

V hlubokém středověku se během éry dolování a těžby horských lesů, následně i s rozvojem sklářství, významně změnilo složení krkonošských lesů, zejména ve východních Krkonoších. Holosečné hospodaření znemožnilo přirozené zmlazování stinných dřevin, zejména jedle. Z podobných důvodů z horských lesů téměř vymizel buk, který byl navíc spolu s javorem, jilmem a jasanem vyhledávaným zdrojem dřeva pro výrobu dřevěného uhlí a potaše. Přes pozdější snahy o obnovu krkonošských horských lesů se jejich původní rozloha natrvalo zmenšila a původní smíšené lesy se změnily ve smrkové monokultury, často nevhodného původu. To vedlo k ochuzení jejich flóry, neboť pestrou květenu horských listnatých lesů vystřídalo druhově chudé bylinné patro kyselinomilných travin, kapraďorostů a mechorostů.

Jak se v současnosti lesníci starají o lesy Krkonoš uvidíte ve filmu Týden krkonošských lesníků

Vznik květnatých horských luk

Po přesunutí těžby dřeva ze silně poškozených Krkonoš do sousedních Orlických hor (konec 16. století) se horalé čím dál více věnovali chovu a pastvě dobytka a zvětšovali bezlesíkolem svých obydlí. Tak započala éra budního hospodářství, která v průběhu 17. až 19. století zásadně poznamenala tvář krkonošské krajiny. Od úpatí až po hřebeny hor se zvětšovaly bezlesé enklávy, na nichž postupně vznikaly květnaté horské louky s pestrým botanickým složením.  Byť se jedná o kulturní nebo polokulturní ekosystémy, jejich přínos pro celkovou druhovou a prostorovou rozmanitost horské květeny je nesporný a výrazně převyšuje úbytek horských lesů v důsledku budního hospodářství. Jakkoli je funkce lesů v horách nezpochybnitelná, z hlediska druhové pestrosti jsou to relativně chudé ekosystémy. Nelze opomenout ani krajinotvornou roli bezlesích horských enkláv se svéráznými krkonošskými roubenkami a jejich současné rekreační využívání.

Nejkrásnější louka Krkonoš je na Benecku, na jaře rozkvete bledulemi;

Líc a rub turistiky a cestovního ruchu

Sociální, ekonomické a posléze i politické změny, kterými Krkonoše prošly koncem 19. a v první polovině 20. století, vedly k postupnému útlumu budního hospodaření a k přeorientování infrastruktury zdejší krajiny na turismus a cestovní ruch. Socioekonomický přínos těchto změn pro obyvatele Krkonoš je nesporný, neboť zejména v současné době se jedná o hlavní zdroj příjmů a životních jistot místních lidí. Avšak za cenu až dosud nejrozsáhlejšího dopadu na přírodní hodnoty Krkonoš, zejména horskou květenu a rostlinstvo. 

Například značná část horských luk bohužel zůstává v posledních desetiletích z různých důvodů bez pravidelné péče a jejich pověstné botanické bohatství pozvolna mizí. Jen složitě se na některých místech daří obnovit pravidelné, ekologicky únosné hospodaření. V rámci objektivity lze připustit, že některé velké "jizvy hor" (lyžařské sjezdovky, komunikační zářezy) v nemnoha případech vytvořily vhodné prostředí pro udržení se nebo dokonce šíření vzácných rostlinných druhů. Turistická exploatace Krkonoš se však projevuje v celé řadě přímých či vedlejších dopadů. Patří k nim zejména:

  • nadměrný sešlap a ničení rostlinstva v okolí zbytečně husté sítěturistických cest,
  • zavlékání a následná expanse plevelovitých rostlin podél horských cest, kterou usnadňuje i nevhodná technologie jejich budování či oprav za použití nepůvodního horninového materiálu (vápenec, čedič, melafyry, namísto žuly, ruly nebo břidlic),
  • při nekontrolovatelném křížení s některými zavlečenými druhy rostlin hrozí nebezpečí koroze genofondu místní květeny a její pozvolné ochuzování,
  • v okolí horských bud se šíří nitrofilní (dusíkomilné) a plevelovité rostliny, a to v důsledku špatné likvidace pevných odpadů a nedostatečného čištění odpadních vod,
  • při přestavbách horských bud jsou často nevratně poškozeny okolní louky,
  • výstavba nových turistických či sportovních objektů znamená neúměrný zábor horských luk či lesních porostů.


Průmyslové imise

Spalování vysoce sirnatého hnědého uhlí v německých, polských i českých tepelných elektrárnách a dálkový přenos jedovatých imisí měly za následek zhoršování čistoty ovzduší, což se od poloviny 70. let 20. století projevilo v odumírání krkonošských lesů. Přispěla k tomu i špatná genetická kvalita a stejnověkost v minulosti uměle založených smrkových monokultur, na místech po původních smíšených horských lesích.

Vysoký obsah síranů, dusičnanů, fluoridů a toxických těžkých kovů v kyselých deštích a sněhových srážkách však zhoršil nejen prostředí lesních ekosystémů, ale kontaminace ovlivnila i horské louky, rašeliniště či hřebenovou tundru. Okyselování půdy podpořilo šíření kyselinomilných trav a ústup ekologicky citlivějších rostlinných druhů (především těch, které žijí v symbióze s houbami a vytvářejí tzv. mykorhizy - např. orchideje) nebo rostlin, nesnášejících konkurenci hustých porostů travin. Trend okyselování se v posledních letech naštěstí výrazně zmírnil, takže bohatá společenstva ledovcových karů, severských rašelinišť či květnatých horských luk nejsou již v tak bezprostředním ohrožení.

To však neplatí o sloučeninách dusíku, jejichž množství v ovzduší, vodě a půdě nadále stoupá. Podporuje to vitalitu dusíkomilných rostlin, které pak mohou ohrozit populace ekologicky citlivějších, světlomilných druhů. V takových pozvolných změnách druhového i prostorového uspořádání horské vegetace zřejmě spočívá i jedno z možných vysvětlení ústupu až hynutí některých význačných krkonošských rostlin.

Není snadné rozhodnout, zda horší dopady na květenu Krkonoš souvisí s imisní zátěží, nebo s turistickou zátěží. V obou případech však jde o nadměrné, dlouhodobé a nežádoucí zatížení přírodního prostředí s řadou přímých i vedlejších důsledků. Přírodovědci a ochranáři proto dlouhodobě stav přírodního prostředí Krkonoš monitorují a zjištěné skutečnosti se snaží promítnout do konkrétních záchranných či preventivních opatření v péči o fytogenofond Krkonoš.

Stav ohrožení

Ze shora uvedeného vyplývá, jak výraznému tlaku byla krkonošská květena v průběhu minulých staletí, ale především během 2. poloviny 20. století vystavena.Kulminace imisního zatížení Krkonoš, nedostatečná péče o horské louky, změny vodního režimu některých mokřadních biotopů, změny v péči o lesní i nelesní ekosystémy, zábor zemědělského půdního fondu, nová vlna stavebních aktivit v souvislosti s jinými formami cestovního ruchu a turismu po roce 1990, to vše se negativně projevilo v druhové a prostorové mozaice krkonošské flóry. Stav ohrožení fytogenofondu krkonošské flóry v polovině prvního desetiletí 21. století vyjadřuje současná verze Černého  a črveného seznamu cévnatých rostlin Krkonoš, která je více než alarmující.

Celkové počty druhů cévnatých rostlin zařazených do jednotlivých kategorií Černého a červeného seznamu podle charakteru ohrožení jsou:
========================================================
                                                                  české Krkonoše    polské Krkonoše
A1 (druhy vyhynulé)                                           14 druhů                   18 druhů
--------------------------------------------------------------------------------------------------
A2 (druhy nezvěstné)                                        11                                 8
--------------------------------------------------------------------------------------------------
C1 (druhy kriticky ohrožené)                           98                             105
--------------------------------------------------------------------------------------------------
C2 (druhy silně ohrožené)                              73                               63
--------------------------------------------------------------------------------------------------
C3 (druhy ohrožené)                                        76                               88
--------------------------------------------------------------------------------------------------
C4a (druhy vyžadující pozornost,
         méně ohrožené)                                      41                              39
--------------------------------------------------------------------------------------------------
C4b (druhy vyžadující pozornost,
      nedostatečně prostudované)                  24                              22
========================================================
celkem druhů                                                 337                            343
========================================================

Zdroj: ŠTURSA J. & DVOŘÁK J., Správa KRNAP 2009: Atlas krkonošských rostlin. - Nakladatelství Karmášek, České Budějovice, 336 pp.

Cesta k záchraně

Jakkoli jsou výše uvedené informace o květeně Krkonoš čtením neradostným, neznamená to, že jsou přírodovědci, lesníci a ochranáři pouze v roli pasivních pozorovatelů statistiky, která říká, jak se rok po roce seznam krkonošských rostlin zkracuje. O jejich velkém úsilí, aby Krkonoše zůstaly i nadále pohořím s unikátní přírodou se dočtete na dalších stránkách této encyklopedie.

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum