Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Vetřelci ve světě krkonošských rostlin

Vetřelci ve světě krkonošských rostlin

Člověk obohatil krkonošskou květenu o řadu druhů, které jsou v území cizí, nepůvodní (alochtonní). Některé z nich byly až donedávna nenápadné a rostly převážně v okolí lidských sídel nebo jako okrasné rostliny v blízkosti obytných stavení a horských bud. Řada těchto cizinců v naší květeně však rychle zdomácněla a v poslední době se začala chovat velmi agresivně. Vzhledem k vysoké produkci dobře klíčivých semen se nekontrolovatelně šíří po území Krkonoš.

Na některých plochách dokážou zcela převládnout a vytlačit původní horskou květenu. Tito vetřelci (odborně invazní druhy) jsou značným nebezpečím pro původní horskou květenu a není snadné se jich zbavit. Správa KRNAP má v likvidaci těchto rostlinných vetřelců dostatek zkušeností, které poskytne všem zájemcům o spolupráci při záchraně původní krkonošské květeny. Následující přehled obsahuje informace o nejvýznamnějších invazních druzích v krkonošské květeně.

Bolševník velkolepý - viz také - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním stupni (např. Rokytnice nad Jizerou, Benecko, Stromkovice), ojediněle i v montánním stupni, zanedbané pozemky v okolí sídel, lemy cest, zahrady. Poznámka: celá rostlina, zvláště šťáva, chlupy a plody obsahuje fotosenzibilní látky furanokumariny, způsobující obtížně se hojící kožní vyrážky a puchýře! Likvidace bolševníku je velmi nákladná, nejúčinější je použití herbicidu Roundup.

Kolotočník ozdobný - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v okolí horských chalup, odkud se šíří na vlhké, polostinné louky a podél vodotečí (např. v údolí Jizerky, Jizery nebo Albeřického potoka). Poznámka: kolotočník je sice okrasnou rostlinou, avšak při zplanění jeho husté porosty nepříznivě ovlivňují druhové složení přirozené horské vegetace; při dotyku vyvolává na pokožce citlivých osob alergickou reakci. Mechanické redukování jeho šířících se populací je proto na místě.

Křídlatka japonská - výskyt v Krkonoších: v submontánním stupni místy hojně, v montánním řidčeji. Stále se šířící druh, obsazující synantropní (doprovázející člověka) i přirozená stanoviště, zvláště okolí řek, kde vytváří souvislé porosty (např. břehy Labe ve Vrchlabí, soutok Jizery a Jizerky).

Křídlatka sachalinská - výskyt v Krkonoších: roztroušeně, ale pak pospolitě zvláště podél vodních toků. V současnosti se šíří víc než křídlatka japonská. Poznámka: ještě obtížnějším invazním taxonem je kříženec předchozích druhů křídlatka česká. Účinným způsobem likvidace porostů křídlatek je postřik 10-15% roztokem herbicidu Roundup (srpen-říjen); po 2-3 letech lze tak porosty křídlatek zlikvidovat, je však třeba zabránit novému přísunu semen vodou z výše položených výskytů. Zásah je proto potřeba zahájit na nejvýše položených lokalitách v povodí horských vodotečí.

Lupina mnoholistá - výskyt v Krkonoších: roztroušeně, místy i hojně v submontánním až montánním stupni, zejména v lesních kulturách, kolem komunikací, v okolí sídel. Poznámka: v poslední době se intenzivně šíří ve volné krajině a její husté porosty vytlačují původní květenu. K zamezení dalšího šíření je účinný postřik 5-10% roztokem herbicidu Roundup v období kvetení a následné mulčování obnažených ploch. Zásah je třeba opakovat po několik let, než dojde k vyčerpání zásoby semen v půdě.

Netýkavka žláznatá - výskyt v Krkonoších: významnější výskyt  zaznamenán teprve koncem 20. století, v současné době se vyskytuje roztroušeně až hojně v submontánním až montánním stupni, zejména v nivách u řek a potoků a v blízkosti zahrad. Poznámka: dobře klíčivá semena se snadno šíří vodou; populace této netýkavky se tak rychle rozšiřují a jejich likvidace je žádoucí; dostačující je vytrhávání nebo pokos dospělých rostlin.

Olše (olšička, křestice) zelená - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v montánním stupni, zejména ve východních Krkonoších (např. Růžový důl, niva Jeleního potoka). Poznámka: během imisní kalamity v 70.-90. letech 20. století byla olše zelená, která je velmi odolná vůči znečištěnému ovzduší, vysazována na imisních holinách po smrkových porostech. Správa KRNAP se snaží její druhotné rychlé šíření v horských polohách udržet pod kontrolou.

Šťovík alpský - výskyt v Krkonoších: místy poměrně hojně v montánním až subalpínském stupni na zanedbaných plochách a podél potůčků a horských objektů. Poznámka: do Krkonoš (i jinam) byl zřejmě dovezen přistěhovalci z alpských zemí jako užitková rostlina (pícnina). Lavinovitě se šíří zejména podél cest a potoků a vytlačuje původní vegetaci. Podobně se chová i neofyt (rostlina zavlečená v novověku, 16.-21. století) šťovík dlouholistý Šourkův (foto není k dispozici). Účinnou likvidaci obou druhů zajistí kombinace chemického a mechanického zásahu (postřik 3-5% roztokem herbicidu Roundup na list v červnu až září a následné mulčování holých míst; vzhledem k velkému množství semen v půdě je třeba likvidaci opakovat po několik let).

Zlatobýl kanadský - výskyt v Krkonoších: v submontánním až montánním stupni, místy hojně, především v okolí sídlišť, na ruderálních místech, podél komunikací, na březích vodních toků. Poznámka: patří sice k včelařsky významným rostlinám, avšak nadprodukce pylu způsobuje alergie. Vzhledem ke snadnému odnožování a vysoké produkci plodů se stává expanzivním plevelem. Na podobných místech roste další expanzivní severoamerický zlatobýl obrovský.

Zdroj: ŠTURSA J. & DVOŘÁK J., Správa KRNAP 2009: Atlas krkonošských rostlin. - Nakladatelství Karmášek, České Budějovice, 336 pp.

Viz také:

Ochrana přírody Krkonoš před invazivními rostlinami;
 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum