Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Upolín nejvyšší - Vrbovka žabincolistá (ptačincolistá)

Upolín nejvyšší - Vrbovka žabincolistá (ptačincolistá)

 
Upolín nejvyšší - výskyt v Krkonoších: vzácně na několika mokřadech v submontánním stupni, zejména západních Krkonoš; častěji ve vysokobylinných nivách a na prameništích především v ledovcových karech na obou stranách pohoří. Poznámka: jedovatá rostlina, po usušení však jedovaté účinky ztrácí. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený; polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený.

Úrazník skalní - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v montánním až subalpínském stupni po obou stranách pohoří, horské louky, prameniště a sněhová vyležiska, při okrajích horských cest. Poznámka: podobného vzhledu je úrazník položený a dnes již dlouhodobě nezvěstný úrazník brvitý (Sagina apetala). Statut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený.

Úročník bolhoj - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až vzácně v krátkostébelných loukách na suchých, výslunných stanovištích v podůří, především na bazickém ( zásaditém, alkalickém /hornina, půda/, s pH vyšší než 7) podloží (např. Albeřické lomy); druhotně je zavlékán podél cest i do vyšších poloh Krkonoš. Poznámka: úročník byl pěstován jako pícnina, dodnes užíván v lidovém léčitelství (odtud název bolhoj). Na skalkách bývá občas pěstován úročnýk horský s květy světle červenými až purpurovými. Je rozšířen hlavně v jihoevropských pohořích.

Vachta trojlistá - výskyt v Krkonoších: vzácně na rašelinných loukách, bažinatých prameništích v submontánním až montánním stupni. Poznámka: celá rostlina je silně hořká (obsah glykosidních hořčin), užívána v lidovém léčitelství - jako tzv. hořký jetel - i v oficiální farmacii a při výrobě likérů. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Vemeníček zelený - výskyt v Krkonoších: ojediněle v submontánním stupni (pastviny a staré vápencové lomy, např. v Albeřicích a na Bíneru), vzácně v montánním až subalpínském stupni, zejména v květnatých horských loukách po obou stranách hor. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený; druh rychle mizí z nedostatečně obhospodařovaných luk.

Vemeník dvoulistý - výskyt v Krkonoších: vzácně v submontánním až montánním stupni na obou stranách hor; na loukách, mezích a lesních okrajích; převážně na živinami bohatších, humózních stanovištích. Poznámka: vzácně se v submontánním stupni Krkonoš vyskytuje vemeník zelenavý, který má zelenavě bílé květy. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor C2 - druh silně ohrožený; vemeník zelenavý C1 - druh kriticky ohrožený.

Věsenka nachová - výskyt v Krkonoších: v submontánním stupni roztroušeně, v montánním až subalpínském stupni hojně, především v bučinách, javořinách a smrčinách, v porostech kleče, roztroušeně i na horských loukách.

Vikev plotní - výskyt v Krkonoších: submontánní až montánní stupeň, roztroušeně až hojně po obou stranách hor, zejména na loukách, v křovinách a na lesních okrajích; vzácně i v subalpínském stupni, kde roste v okolí cest a horských bud. Poznámka: při úpatí Krkonoš se roztroušeně vyskytuje jednoletávikev úzkolistá s lístky podlouhlými až kopinatými, s červenofialovými květy, v květenství po 2-3.

Vikev ptačí - výskyt v Krkonoších: submontánní až alpínský stupeň, hojně až roztroušeně na obou stranách hor; na loukách, v lesích a křovinách; v okolí turistických cest a horských bud vystupuje až do nejvyšších poloh. Poznámka: podobného vzhledu je vikev horská, která je nižšího vzrůstu s vonnými květy. Má tuhé lodyhy, lístky jsou na vrcholu dlouze zašpičatělé. Roste vzácně na horských loukách, v nejvýchodnějších Krkonoších (Rýchory, Albeřice).

Violka bahenní - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně na vrchovištích, slatinných loukách, zrašelinělých lesních prameništích, zvláště ve středních a vyšších polohách, včetně karů. Poznámka: na zcela opačném typu stanovišť, na suchých křovinatých stráních, v sadech, u cest v podhůří, většinou v obcích nebo poblíž nich roste violka vonná, časně jarní a silně vonná "fialka" se sytě modrofialovými květy.

Violka dvoukvětá - výskyt v Krkonoších: prameniště, mechaté břehy potůčků, nivy v karech v subalpínském až montánním stupni, v submontánním stupni splavená (ale často stabilně uchycená) na březích ve stinných partiích říčních údolí. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Violka lesní - výskyt v Krkonoších: poměrně často v submontánním stupni, v montánním stupni zřídka. V lesích a remízcích s listnáči, velmi často v bučinách. Poznámka: na lesních okrajích, na výslunných křovinatých stráních a ve stromořadích submontánních poloh roste podobná violka Rivinova. Podobným druhem je o málo později kvetoucí (na mezích a pastvinách) violka psí.

Violka žlutá sudetská - výskyt v Krkonoších: převážně střední a východní část pohoří, na západě a v Polsku vzácně, a to na subalpínských smilkových praloukách nebo v montánním stupni na polokulturních loukách.Poznámka: do příbuzenstva violky žluté patří (světle) žlutá violka rolní - jednoletá bylina s květy mnohem menšími, rostoucí na polích, rumištích a podél cest. Zavlečena i na paseky a kolem horských bud. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený; polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený. 

Vítod chocholatý - výskyt v Krkonoších: zřídka v submontánním stupni, hlavně ve vápencových výchozech (Rýchory, Bíner, Poniklá). Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený. Poznámka: na obdobných stanovištích na bazickém substrátu (Horní Lánov) roste vítod nahořklý s květy světlými, naopak častější vítod obecný se sytě modrými až modrofialovými květy roste roztroušeně na živinami chudých a vysýchavých půdách lesních okrajů, pastvin a smilkových trávníků v submontánním až montánním stupni (může se vyskytnout i v subalpínském stupni).

Vlochyně (Vlochyně bahenní) - výskyt v Krkonoších: na vrchovištních a přechodových rašeliništích a v podrostu kleče v montánním až subalpínském stupni. Poznámka: požívání plodů se nedoporučuje, mohou způsobit omámení a nevolnost, některé severské národy je však běžně konzumují; zajímavost.

Vranec jedlový
 - výskyt v Krkonoších: montánní (horský) - alpínský stupeň, smrčiny, klečové porosty, kamenitá lišejníková tundra, roztroušeně po celém území. Preferuje vlhčí, suťovitá stanoviště, snáší i hluboký zástin horských smrčin. Poznámka: jedovatá rostlina. Statut ohrožení a ochrany: druh ohrožený.

Vraneček brvitý
 - výskyt v Krkonoších
: subalpinský až alpínský stupeň, vzácně na obou stranách pohoří, zejména na vlhkých skalnatých svazích ledovcových karů a v druhově bohatých smilkových loukách. Statut ohrožení a ochrany: ČR - druh silně ohrožený/Polsko - druh kriticky ohrožený.

Vraní oko čtyřlisté - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním až montánním stupni, v bučinách, javořinách, v nivách kolem horských vodotečí, vzácně i v kapradinových nivách na svazích ledovcových karů, po obou stranách Krkonoš. Poznámka: prudce jedovatá hájová bylina s velkým obsahem glykosidů. Velké nebezpečí záměny s plody borůvek (děti!). Občas se používá při homeopatické léčbě.

Vratička měsíční
 - výskyt v Krkonoších:
 (v submontánním) - montánním až subalpínském stupni, vzácně i v alpínském stupni; suché až středně vlhké krátkostébelné, květnaté horské louky na minerálně bohatých půdách, většina lokalit je v horských až subalpínských smilkových trávnících a na trvale vlhkých porfyritových, čedičových nebo vápencových skalních výchozech v subalpínském stupni na polské i české straně Krkonoš. Poznámka:vzácně se na několika místech Krkonoš vyskytuje i vratička heřmánkolistá (C1 - kriticky ohrožený druh), zatímco vratička mnohoklanná patří již mezi druhy v Krkonoších vyhynulé.

Vrba bylinná - výskyt v Krkonoších: strmé skalnaté svahy nebo přímo štěrbiny skal. Malá Kotelní jáma, Malá Sněžná jáma a Koňskie Lby (nově nenalezena) v západních Krkonoších, na východě pouze Úpská jáma. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Vrba dvoubarvá (foto) - výskyt v Krkonoších: jediná lokalita - Úpská jáma, Sněhový žlab. Porost ve spádnici, pouze samičí keře množící se vegetativně. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Vrba křehká - výskyt v Krkonoších: pobřežní křoviny podél vodotečí a vodních nádrží, okraje mokrých luk - v submontánním stupni poměrně hojně, v montánním řidčeji. Poznámka: z dalších úzkolistých vrb rostoucích v Krkonoších můžeme připomenout vrbu trojmužnou (na Rýchorách - nejvýše položená lokalita v ČR), vrbu nachovounebo vrbu plazivou, malý keř do 1 m výšky, vzácně rostoucí na slatinných loukách (např. Albeřice, Bíner).

Vrba laponská - výskyt v Krkonoších: v subalpínském, vzácně v montánním stupni na vrchovištích, prameništích, vysokobylinných nivách, nejhojněji na Labské a Pančavské louce a v karu jezera Maly Staw.Poznámka: na Pančavské louce rostoucí keře se zcela lysými listy a semeníky jsou označovány jako varieta Salix laponica var. daphneola, která je zřejmě endemická. Statut ohrožení a ochrany: ČR: C3 - druh ohrožený / Polsko: C2 - druh silně ohrožený. 

Vrba slezská - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně v montánním a subalpinském stupni, méně v submontánních a alpinských polohách. U potoků, v porostech kleče, také na lavinových drahách. Na lesních okrajích a kolem cest.Poznámka: vrba slezská bývá často laiky zaměňována za obecně rozšířenou vrbu jívu, která často dorůstá i stromovité podoby, avšak s přibývající nadmořskou výškou je na obdobných stanovištích od montánních poloh nahrazována právě vrbou slezskou. Podobné listy, avšak silně svraskalé, na rubu sivozelené má vrba ušatá, menší keř kulovitého tvaru rostoucí na lesních prameništích a zrašelinělých loukách. Posledním podobným druhem je teplomilnější vrba popelavá, vytvářející mohutné bochníkovité keře (až 4 metry vysoké), rostoucí u rybníků a na silně podmáčených loukách spíše jen v podhůří, vzácně v nižších horských polohách.

Vrbina hajní - výskyt v Krkonoších: křoviny při potocích, lesní prameniště, slatiniště, též v podrostu vysokobylinných niv v karech - vždy na humusem bohatých půdách. Je poměrně hojná v submontánním až montánním stupni, výše výjimečně. Poznámka: někdy bývá zaměňována s výhradně plazivouvrbinou penízkovou, která má okrouhlé listy (viz název) a dvojnásobně větší sytě žluté květy. Vrbina penízková roste kromě lužních lesů a břehů řek i na člověkem ovlivněných stanovištích v zahradách a trávnících, na vlhkých loukách a na obnažené půdě v příkopech, erozních rýhách a okrajích cest.

Vrbina obecná - výskyt v Krkonoších: lesní mokřady, olšiny, kolem odvodňovacích rýh, vlhké příkopy u komunikací. Místně hojná v submontánním stupni, v montánním již jen zřídka. Poznámka: v parcích a zahradách (zvláště u rekreačních objektů) bývá často pěstována vrbina tečkovaná, která často zplaňuje na rumištích a okrajích lesů a u cest - i na méně vlhkých stanovištích.

Vrbovka horská - viz také - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně v submontánním až subalpínském stupni na humózních půdách v lesích na pasekách, kolem komunikací, též na zbořeništích. Poznámka: poněkud podobná, ale světlomilnější a drobnější je obecně rozšířená vrbovka chlumní, většinou hojně větvená již odspoda. Naopak také podobná vrbovka alpská je typicky horským druhem (česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený; polská strana hor C3 - druh ohrožený.

Vrbovka (Vrbka) úzkolistá (foto u Bílého Labe - 12) - výskyt v Krkonoších: hojně a pospolitě, hlavně na pasekách, v lemech remízků i cest, vysokobylinné nivy v karech. Poznámka: fermentací listů vrbovky lze připravit chutnou náhražku černého čaje (čaj sv. Ivana, koptický čaj). Na okrajích komunikací, na kamenité půdě s obnaženým povrchem, chudším na živiny, nevyrůstá vrbovka do obvyklé výše, jako třeba na lesních pasekách. Roztroušeně se v ČR vyskytuje velmi podobná vrbovka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei), v Krkonoších však nebyla prozatím nikde nalezena.

Vrbovka žabincolistá (ptačincolistá) - viz také - výskyt v Krkonoších: zřídka v montánním až subalpínském stupni na lučních i lesních prameništích a na březích potoků; splavována do nižších poloh. Doba květu: VII - VIII. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený; polská strana hor C3 - druh ohrožený. Poznámka: na prameništích a mokvavých skalách převážně v subalpínském stupni rostou dva ještě drobnější, vzácné druhy:vrbovka drchničkolistá (C3) a vrbovka nící (Epilobium nutans; C2).

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum