Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > O obrazovém atlasu krkonošských rostlin

O obrazovém atlasu krkonošských rostlin


V roce 2009 vydala Správa Krkonošského národního parku, prostřednictvím nakladatelství Karmášek, Č. Budějovice, Atlas krkonošských rostlin, autorů Jana Štursy a Jiřího Dvořáka. Podle této knihy je níže sestaven abecední přehled krkonošských rostlin se základními údaji o výskytu rostlin v Krkonoších a s odkazy na obrazový a textový materiál dostupný na internetu. Zájemce o krkonošské rostliny lze rovněž odkázat na shora uvedenou, zdařilou publikaci, která se zcela jistě stane ozdobou knihoven milovníků přírody Krkonoš.

Na počátku botanického poznávání Krkonoš byli bezpochyby naši předci, kteří již ve středověku prospektorsky pronikali do divoké, horskými pralesy zarostlé krkonošské přírody. Hledali zlato, rudy a drahé kameny, lovili zvěř a pátrali po horských bylinkách, jejichž léčivé účinky znali již z alpských pohoří, odkud mnoho kolonistů pocházelo. Na slezské straně hor v Karpaczi působil v 17. a 18. století cech laborantů, spolek kořenářů, mastičkářů a lidových lékárníků, kteří byli dobrými znalci léčivých účinků horských rostlin a zabývali se jejich sběrem, výrobou léků i léčením. Ponejvíce sbírali arniku, rozchodnici, kýchavici, anděliku, bedrník, hořec, náprstník, česnek hadí, sleziník a různé lišejníky. Řada lokalit léčivých rostlin však byla jejich činností silně poškozena.

Krkonošská příroda se díky své jedinečnosti stala předmětem zájmu přírodovědců. Vědecký svět objevil Krkonoše na počátku 16. století.  V té době v oblasti Krkonoš působil 
Pietro Andrea Matthioli, který získané poznatky z tohoto pohoří zařadil do svého slavného herbáře. Na počátku 16. a 17. století zde působil známý jeleniogorský lékař Kašpar Schwenckfeld, jehož knihy přinášejí jedny z prvních zevrubných popisů krkonošské přírody. V roce 1786 do Krkonoš zamířila expedice Královské české společnosti nauk a jedním z jejích čtyř účastníků byl i význačný český botanik Tadeáš Haenke. Jeho jméno je dodnes spojeno s popisem jednoho poddruhu borovice horské čili kosodřeviny. O životě a práci Tadeáše Haenkeho natočila reportáž s názvem Lovec leknínů Toulavá kamera Čt. Přírodu Krkonoš zkoumal i pražský botanik Maxmilián Opiz a v pozdější době rovněž krkonošský badatel Josef Šourek (1891 - 1968), jehož kniha Květena Krkonoš zásadně ovlivnila novodobý botanický výzkum tohoto pohoří. Památce Josefa Šourka je věnována shora uvedená publikace. 

Poznámka: výskyt rostlin v Krkonoších je situován do vegetačních výškových stupňů. Odkaz na stránku s jejich charakteristikou a popisem naleznete rovněž v hlavním Menu vlevo.
 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum