Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Lakušník vodní - Mokrýš vstřícnolistý

Lakušník vodní - Mokrýš vstřícnolistý

 
Lakušník vodní - výskyt v Krkonoších: velmi zřídka v submontánním stupni.

Lepnice alpská - výskyt v Krkonoších: zřídka v montánním, roztroušeně v subalpínském stupni, na české i polské straně Krkonoš, především na prameništích, ve skalních štěrbinách a teráskách v ledovcových karech. Roste zejména na vlhkých, minerálně bohatých půdách se zásaditou až neutrální půdní reakcí. Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Lilie zlatohlavá - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním až subalpínském stupni; v bučinách a javořinách, pravidelně se však vyskytuje v alpínských nivách na svazích ledovcových karů. Poznámka: v submontánním až montánním stupni krkonoš se vzácně vyskytuje oranžově kvetoucí lilie cibulkonosná, která má v paždí listů pacibulky, umožňující rychlé vegetativní šíření; v Krkonoších však zřejmě není původní (souvislý areál rozšíření končí v Orlických horách). Velmi vzácně - pouze na dvou lokalitách (Velká Úpa, Rokytnice) - se na krkonošských loukách vyskytuje mečík střechovitý s dekorativním růžovofialovým květenstvím, z blízké čeledi kosatcovitých. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C3 - druh ohrožený. Lilie jsou ohroženy především vyrýpáváním cibulí a přenosem na zahrádky. 

Lipnice hajní - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni, zejména v květnatých a kyselých horských bučinách, suťových javořinách, roztroušeně i v subalpínském stupni, v alpínských nivách a křovinách na svazích ledovcových karů (Labské a Sněžné jámy, Úpská jáma a jiné).

Lipnice plihá - výskyt v Krkonoších: vzácně v subalpínském až alpínském stupni, vlhké, stinné skalní stěny a travnaté terásky, zejména v ledovcových karech (Sněžné jámy, Kotelní jámy, Čertova zahrádka) a v kamenných sutích v masivu Sněžky. Poznámka: druh poprvé a platně popsal pro světovou vědu v roce 1786 Tadeáš Haenke během známé krkonošské expedice Královské české společnosti věd. Statut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený; ohrožení spočívá zejména v intenzivní turistické zátěži masivu Sněžky, kde se nachází podstatná část krkonošských populací této vědecky cenné rostliny.

Lipnice roční - výskyt v Krkonoších: v submontánním až montánním stupni, na loukách, pastvinách, na cestách a v jejich okolí, druhotně se šíří na synantropních (doprovázejících člověka) stanovištích až do alpínského stupně (např. vrchol Sněžky). Poznámka: v horských a vrcholových polohách Krkonoš roste velmi podobná lipnice nízká.

Lipnice širolistá - výskyt v Krkonoších: Zřídka v submontánním, hojně až pospolitě v montánním, roztroušeně v subalpínském stupni, zejména na horských loukách a v alpínských vysokobylinných nivách. Je diagnostickým druhem trojštětových luk, často však vystupuje až do luk smilkových. Zajímavost: Tato travina má zajímavý způsob rozmnožování. Jedná se o apomixii, nepohlavní rozmnožování, kdy na rostlině sice vzniknou rozmnožovací orgány, ale k oplození vůbec nedochází. Vzniklá semena jsou geneticky totožná s mateřskou rostlinou. Přesto jsou vlastnosti jedinců či celé populace stále stabilní. Poznámka: Na loukách v podhůří Krkonoš se běžně vyskytuje lipnice luční, společně s lipnicí obecnou, na sušších, výslunných stanovištích, na kamenitých zídkách a svazích roste lipnice smáčknutá.

Líska obecná - výskyt v Krkonoších: v submontánním (montánním) stupni, světlé lesy a křovinaté lemy. Hojně na obou stranách pohoří, vzácně vystupuje i do vyšších poloh (např. lavinové svahy v Pančavské jámě, 1100 m n.m.).Poznámka: na jaře včelařsky významná pylodárná dřevina; dřevo má použití v řezbářství a košíkářství, z výmladků se dříve vyráběly lyžařské hole. Jádra ořechů jsou jedlá.

Lněnka alpská - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až vzácně v montánním až subalpínském stupni, zejména v květnatých horských loukách v okolí horní hranice lesa a v krátkostébelných trávnících ledovcových karů na obou stranách hor (Sněžné, Kotelní, Labské jámy aj.). Poznámka: výskyt příbuzného druhu lněnky pyrenejské z úpatí polských Krkonoš není nověji potvrzen. Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Lnice květel (viz také) - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním až montánním stupni v celém území, nejvýše na Rýchorách (900 m n.m.); okraje cest, polí, v opuštěných lomech. Poznámka: na polské straně u hradu Chojnik se uvádí výskyt jednoleté lnice rolní (Linaria arvensis).

Lomikámen pižmový - výskyt v Krkonoších: jediná lokalita - Polsko, Malá Sněžná jáma, přesněji bazaltové skály Čedičové rokle a suť pod ní. Poznámka: krkonošský lomikámen pižmový patří endemickému poddruhu lomikámen pižmový čedičový, někdy hodnocenému pouze jako varieta. Lomikámen pižmový bývá v různobarevných zahradních odrůdách pěstován jako skalnička. Statut ohrožení a ochrany: polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený. 

Lomikámen prutníkovitý (Saxifraga bryoides L.) více foto - výskyt v Krkonoších: jediná lokalita výskytu je v subalpínském stupni, na polské straně hor - Malá Sněžná jáma, konkrétně štěrbiny bazaltových skal Čedičové rokle a suť pod ní. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Lomikámen sněžný - výskyt v Krkonoších: povrch a pukliny stinných bazických skal. Pouze na polském území v dolní části Čedičové rokle v Malé Sněžné jámě. Poznámka: krkonošské naleziště druhu je pozůstatkem po ústupu před skandinávským ledovcem. Druhý takový výskyt není v evropském vnitrozemí znám. Jedná se o glaciální relikt, je to jedna z nejpamátnějších krkonošských rostlin. Statut ohrožení a ochrany: C1 (Polsko) - druh kriticky ohrožený.

Lomikámen vstřícnolistý - výskyt v Krkonoších: vlhké skály, kamenité sutě (erlanyporfyritčedič). V západní části pouze Kotelní jámy a Malá Sněžná jáma v Polsku; východní Krkonoše - několik lokalit v Obřím dole. Poznámka:stálezelená rostlina, šíří se vegetativně kořenujícími lodyžkami (např. strženými lavinou) i droboučkými semeny roznášenými větrem. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený. 

Lomikámen zrnatý (viz také) - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v podhůří, do vyšších poloh vystupuje jen velmi zřídka (Horní Albeřice - výškové maximum v ČR). Poznámka: léčivka, za květu poměrně nápadná čistě bílými květy. Poněkud podobný je skalní (a skalkový) druh lomikámen vždyživý (na vápencových skalách v údolí Jizerky). Stupeň ohrožení: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor C3 - druh ohrožený. 

Lýkovec jedovatý - výskyt v Krkonoších: v bučinách (zvláště na vápenci a zelených břidlicích), ve stinných roklích a ve vysokobylinných nivách v karech. Roztroušeně (nikdy ne pospolitě) v celém pohoří od submontánního do subalpínského stupně. Statut ohrožení a ochrany: česlá strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Máchelka (pampeliška) srstnatá - výskyt v Krkonoších: Hojně v submontánním až subalpínském stupni; louky, pastviny, okraje komunikací a mírně sešlapávaná stanoviště. Je diagnostickým a poměrně hojným druhem ovsíkových luk, ale objevuje se i ve výše položených lučních společenstvech. Nalezneme ji zejména na loukách, které jsou pravidelně dvakrát ročně koseny (např. v sadech a zahradách). Zajímavost: Vědecké jméno rostliny vzniklo z latinského "leo" (lev) a "dens" (zub), což odkazuje na "zuby" listů. Květy se otevírají kolem páté hodiny ranní a zavírají již kolem třetí odpolední. Poznámka: Druh je velmi variabilní. Na loukách a pastvinách v submontánním až montánním stupni roste máchelka podzimní.

Mateřídouška vejčitá - výskyt v Krkonoších: vcelku hojně v submontánním, řidčeji v montánním stupni v krátkostébelných trávnících na slunných stráních, mezích, lesních lemech, starých lomech. Poznámka: léčivá rostlina s vysokým obsahem silic, uložených v siličných žlázkách na listech i ostatních nadzemních částech. Vzhledově velmi proměnlivý druh. V Česku pouze v Krkonoších (a snad i na Klínovci) na skalnatých svazích a travnatých teráskách převážně v karech roste mateřídouška alpínská (C2 - druh silně ohrožený). Popsána dle rostlin z Obřího dolu, jinak roste též v Karpatech.

Mázdřinec rakouský - výskyt v Krkonoších: pouze v subalpínském stupni, velmi vzácně ve vysokobylinných nivách ledovcových karů na obou stranách Krkonoš (např. Úpská jáma, Kotelní jámy, Sněžné jámy). Statut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený; některá naleziště mohou přirozeně zaniknout, jiná vzniknout v důsledku disturbance (narušování ekosystémů) při pádu sněhových či zemních lavin a následné přirozené sukcese (základní znak biocenózy, zákonitý proces nahrazování jedné biocenózy druhou až do konečného společenstva; je to změna dlouhodobá, neperiodická, probíhající na daném stanovišti určitým směrem, pod vlivem klimatu, půdy, vody a biotických faktorů, zejména rostlinstva).

Medyněk měkký - viz také - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni, na horských loukách, lesních okrajích, na pasekách, v subalpínském stupni jen roztroušeně. Není typickým druhem, ale často běžnou součástí trojštětových, ale i smilkovo-psinečkových lukPoznámka: výrazně kyselinomilný a světlomilný druh, který se intenzivně šíří na neobhospodařovaných horských loukách; rychle osídluje i plochy, kde se hromadí stařina (např. nesklizené seno) nebo místa po spálených kupkách sena. V takovém případě je nutná razantní změna v hospodaření, která navrátí luční společenstvo do jeho původní druhové bohatosti a barevnosti. Na mokřadech v submontánním stupni Krkonoš se roztroušeně vyskytuje hustě trsnatý a chlupatější medyněk vlnatý, druh indikující druhově pestrá mokřadní společenstva. Statut ohrožení a ochrany - medyněk vlnatý: česká strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený. 

Merlík všedobr - výskyt v Krkonoších: u cest, ve vesnicích na rumištích a jiných neupravovaných plochách. Dříve hojný v submontánním stupni, zřídka zavlečen až do subalpínského stupně (Luční bouda). Poznámka: byl pěstován jako špenátová zelenina (v cizině v kultivarech dodnes) a užíván jako léčivka. V ČR roste několik desítek merlíků, většinou jednoletých plevelů nebo ruderálů. Často obtížně určovatelné taxony, zvláště z okruhu druhumerlík bílý, objevujícího se i u krkonošských horských bud.

Metlice trsnatá pravá - výskyt v Krkonoších: hojně až pospolitě v submontánním až alpínském stupni, prakticky ve všech typech lučních porostů, v horských olšinách, na prameništích. V alpínském stupni tvoří husté porosty v místech dlouhodobě ležících sněhových polí; je výrazně chionofilním (sněhomilným) zástupcem krkonošských trav.Poznámka: druh je morfologicky velmi proměnlivý, kromě nominátního poddruhu se v subalpínském až alpínském stupni Krkonoš vyskytuje i metlice trsnatá horská.

Metlička křivolaká - výskyt v Krkonoších:  v submontánním až alpínském stupni, hojně v celém pohoří; dominantní druh bylinného patra horských smrčin, klečových porostů; významná tráva v druhové skladbě horských, především smilkových luk a krátkostébelných alpínských trávníků v lišejníkové tundře. Je běžnou součástí horských trojštětových luk a smilkovo-psinečkových luk, v kterých může vytvářet dominantní porosty. Poznámka: představuje výrazně chionofilní (sněhomilný) druh, takže se v subalpínském až alpínském stupni pravidelně vyskytuje v místě dlouho ležících sněhových polí, kde svým hustým zápojem a mohutným kořenovým systémem účinně stabilizuje prudké svahy před erozí. Zajímavost: roste hlavně na kyselých půdách se špatným rozkladem humusu - tedy smrkových lesích. V nich tvoří zelené polštáře, lidově zvané "šmajchl tráva" nebo "hříšná tráva". Jsou to dlouhé listy trsů metličky, které přezimují pod sněhem v zelené formě a umožňují tak zimní pastvu zvěře.

Měsíčnice vytrvalá - výskyt v Krkonoších: ve stinných svahových bučinách (např. Boberská stráň) a suťových javořinách, v olšinách podél řek (zvláště při Jizeře a jejích přítocích) a také ve vysokobylinných nivách v karech.Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Mléčivec horský - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním, hojně v montánním až subalpínském stupni, horské bučiny a olšiny, smíšené lesy, vysokostébelné nivy nad hranicí lesa; po obou stranách hor.Poznámka: ve Vítkovicích (montánní stupeň) zplaněl a bohatě kvete jinak vzácně zplaňující "exotický" mléčivec velkolistý uralský (Cicerbita macrophylla subsp. uralensis).

Modřín opadavý - výskyt v Krkonoších: druhotně rozšířená dřevina ve světlých lesích na čerstvých, dostatečně vlhkých, hlubších půdách v submontánním až montánním stupni. Modřín není v krkonošských lesích původní, a proto jeho zastoupení bylo 0 %. Do Krkonoš byl dosazen až později a v současném lese ho je necelé 1 %. Modřín má hlubší kořeny než smrk a poměrně odolné dřevo. Nyní se ale nevysazuje.

Mochna (zábělník) bahenní - výskyt v Krkonoších: velmi zřídka na slatiništích v submontánním až subalpínském stupni (např. Labský důl, hřbet Rýchor). Poznámka: nejčastěji se vyskytuje ve společnosti vysokých ostřic (hlavně ostřice zobánkaté). V zástinu málo kvete. Statut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený.

Mochna nátržník - výskyt v Krkonoších: na vhodných stanovištích (zvláště na vrchovištích a mokrých loukách) poměrně hojně v submontánním až subalpínském stupni. Tento druh mochny je v Krkonoších běžně doplňkovým druhem ve smilkovo-psinečkových loukách, nalezneme ji ale i v loukách trojštětových. Zajímavost: tato tradiční léčivá bylina je lidově nazývána "bylinou ranhojičskou". Její oddenek se užíval na hojení ran, kýly, proti průjmu a k výrobě žaludeční kořalky. Kořen a oddenek mají hořkou chuť, za čerstva voní slabě po růžích. Starý kořen ve tmě světélkuje. Poznámka: podél cest, na mezích a ruderálních plochách nejteplejších poloh podhůří roste mochna plazivá s poléhavými či plazivými lodyhami a velkými pětičetnými květy. Hybridním druhem, vzniklým křížením dvou výše uvedených druhů, je mochna anglická se znaky intermediárními.

Mochna zlatá - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně v montánním až alpínském stupni (i na Sněžce) na sušších horských loukách, ve smilkových trávnících a při cestách. Je diagnostickým druhem smilkovo-psinečkových luk. Na některých místech Krkonoš je poměrně hojná. Její přítomnost znamená, že je o louky dobře postaráno. Zajímavost: lidově je zvaná "nátržník zlatý" nebo "mochna horská". Vědecký název mochen je odvozen z latinského "potentia" (mužná síla), a to pro jejich léčivou schopnost. Mochna zlatá se však mezi léčivkami obvykle nevyskytuje. Jde však o druh pro Krkonoše významný. Poznámka: na suchých mezích, keřnatých a skalnatých stráních podhorských poloh roste vzhledově velmi mnohotvárná a taxonomicky problematická mochna stříbrná s chlupatými, na rubu šedobíle plstnatými listy. Podobně šedoplstnaté listy má plazivá mochna husí, rostoucí na dvorcích a okrajích komunikací. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Mokrýš střídavolistý - výskyt v Krkonoších: na vhodných stanovištích hojně od podhůří do subalpínského stupně (tam vzácnější), nejvýše u Luční boudy. Poznámka: ve starších atlasech se setkáváte se synonymem sleziník, které je však nevhodné, protože tento název je dnes užíván pro rod kapraďorostů (Asplenium).

Mokrýš vstřícnolistý - výskyt v Krkonoších: převážně v horském stupni, někdy sestupuje (nebo je splavován) i do submontánních poloh. Na stinných stanovištích - na prameništích a mokvavých skalách, podél potůčků.Poznámka: Malá Kotelní jáma je nejvýše položenou lokalitou druhu v ČR. Statut ohrožení a ochrany: C4b - druh vyžadující pozornost (nedostatečně prostudovaný).

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum