Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Komonice bílá - Kýchavice bílá Lobelova

Komonice bílá - Kýchavice bílá Lobelova


Komonice bílá
- výskyt v Krkonoších:
dosti hojně v submontánním stupni, občas zavlečena i do vyšších poloh hor, kde je součástí ruderálních společenstev v okolí bud a skládek odpadu. Poznámka: rostliny podobného vzhledu se žlutými květy náleží komonici lékařské nebo komonici nejvyšší (Melilotus altissimus). Komonice patří k medonosným rostlinám. 

Koniklec alpinský bílý - výskyt v Krkonoších: vzácně v subalpínském až alpínském stupni, květnaté horské louky, třtinové trávníky a nesouvislá vegetace lišejníkové tundry v nejvyšších polohách Krkonoš. Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Koniklec jarníkoniklec jarní alpinský - výskyt v Krkonoších: skalní stěny a terásky Čertovy zahrádky v Obřím dole. Poznámka: kriticky ohrožený druh krkonošské flóry, jehož populace se z nedostatečně objasněných příčin zmenšuje, i přes dlouholetý záchranný projekt Správy KRNAP. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený; viz také článek Jana Štursy Příběh koniklece jarního z Čertovy zahrádky.

Kontryhel rozeklanýobrázek - výskyt v Krkonoších: prameniště a břehy stružek v karech a jejich těsném okolí. Kotelní jámy, Harrachova jáma, Sněžné jámy; starší údaje z dalších polských karů a z Labské louky. Nehojné, ale stabilní populace v subalpínském stupni. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Kontryhel žlutozelenýfoto - výskyt v Krkonoších: na prameništích a u vodotečí, na vlhkých loukách a vysokobylinných nivách. Dosti hojně v montánním až subalpínském stupni (maximum v ČR Studniční hora, cca 1400 m n.m.), porůznu i v podhůří. Poznámka: rod kontryhel je v ČR zastoupen asi 25, většinou obtížně určovatelnými taxony, z nichž v Krkonoších jich roste téměř 20. Jsou to významné léčivé rostliny, užívané i v oficiální farmacii.

Konvalinka vonná - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním stupni, především v květnatých bučinách, v montánním stupni téměř chybí, ale vzácně vystupuje i nad horní hranici lesa, kde roste v krátkostébelných horských trávnících na svazích ledovcových karů (např. Labské, Kotelní, Sněžné jámy). Poznámka: jedovatá rostlina (jedovaté látky přecházejí i do vody ve váze s kyticí konvalinek!); přes jedovatost patří k významným rostlinám ve farmaceutickém průmyslu, používá se i při výrobě parfémů; patří k oblíbeným okrasným rostlinám. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor C2 - druh silně ohrožený.

Kopretina bílá - výskyt v Krkonoších: v podhůří (ale též v Obřím dole) na loukách. Je běžnou součástí ovsíkových luk
Někdy může zcela převládat. Zajímavost: Z kopretiny se dříve připravovaly sirupy nebo esence, které se používaly k potlačování zánětů. Hojně se také využívala v magii pro přivolání lásky. Latinské jméno je odvozeno od slov "leukos" - bílý a "anthemon" - květina (bílá květina). Poznámka: značná část populací kopretin v podhůří, ale hlavně v horách, nepatří výše popisovanému druhu, ale jde o velmi podobnou kopretinu irkutskou, odlišovanou až v posledních letech. Liší se krátce vystoupavou až přímou lodyhou a lodyžními listy na okraji mělce pilovitými.

Koprník štětinolistý - výskyt v Krkonoších: velmi zřídka v submontánním až montánním stupni, zejména na trojštětových a smilkových loukách na české i polské straně hor. Poznámka: dříve pěstován jako aromatická a léčivá rostlina. Lze sledovat jeho postupné šíření od západu (dosti hojný v Jizerských horách) k východu. Kořeny se dodnes místy používají při výrobě bylinných likérů. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený, polská strana hor C3 - druh ohrožený. 

Kopřiva dvoudomá - výskyt v Krkonoších: submontánní až subalpínský (alpínský) stupeň, v přípotočních nivách horských olšin, v suťových lesích, kolem výtoku odpadních vod v okolí horských bud, na obou stranách hor velmi hojný až pospolitý výskyt. Poznámka: významný indikátor míst se zvýšeným obsahem dusíkatých látek. Léčivá rostlina používaná zejména jako zdroj chlorofylu; z mladých listů lze na jaře připravit chutný salát.

Kopyšník tmavý - výskyt v Krkonoších: jen na české straně hor, v Čertově zahrádce v Obřím dole, kde roste poměrně stabilní populace několika set rostlin, místně ohrožovaných pouze sesuvy nebo pády základových lavin. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Kopytník evropský - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až hojně v submontánním stupni, především v bylinném patře květnatých bučin a javořin; roztroušeně se vyskytuje i v kapradinových a vysokobylinných nivách ledovcových karů. Poznámka: dříve používán jako léčivá, nicméně jedovatá rostlina (dávivý a pročišťující prostředek); prášek ze sušených rostlin se přidával do šňupavého tabáku.

Korálice trojklanná - výskyt v Krkonoších: dříve častější, nyní velmi vzácně na několika izolovaných lokalitách v submontánním až montánním stupni (Peklo u Horního Lánova, Rýchory, Obří důl); stinné a vlhké smíšené i jehličnaté lesy na obou stranách Krkonoš. Poznámka: poblíž Janských Lázní a Špindlerovy boudy byla nedávno nalezena měkčilka jednolistá, představující nový druh orchideové flóry Krkonoš. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený.

Kostřava červená - výskyt v Krkonoších: v submontánním až subalpínském stupni, hojný druh podhorských a horských trávníků, ale i mokřadních luk. Je pravidelnou součástí trojštětových luk, ale roste i v ostatních typech luk. Zajímavost: Velice proměnlivý druh. Jeho proměnlivost je předmětem detailního zájmu vědců. Kostřava červená má mnoho příbuzných taxonů, které jsou velice špatně identifikovatelné. Poznámka: druh patří k dlouhodobě šlechtěným trávám a je používán v nejrůznějších zatravňovacích směsích (stabilizace silničních náspů, sjezdovek aj.). Na podhorských loukách Krkonoš roste i kostřava luční.

Kostřava nízká - výskyt v Krkonoších: v subalpínském až alpínském stupni, na obou stranách hor, roztroušeně až pospolitě; význačný druh alpínských trávníků v lišejníkové a travnaté zóně krkonošské arkto-alpínské tundry. Poznámka: při úpatí a v nižších horských polohách Krkonoš roste blízce příbuzná kostřava ovčí, k níž byla dříve kostřava nízká řazena jako poddruh. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Kostřava obrovská - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni, olšiny, jaseniny, bučiny, lesní paseky, okraje lesních cest. Poznámka: z vysokých kostřav roste v lesích na úpatí Krkonoš kostřava lesní. Statut ohrožení a ochrany - kostřava lesní: C3 - druh ohrožený.

Kostřava peřestá - výskyt v Krkonoších: v subalpínském stupni, vzácně na skalních stěnách a sutích v Kotelních jámách, v Čertově zahrádce, na Rudníku a v Malé Sněžné jámě (pouze na bazickém /zásaditém, alkalickém/ podkladu; porfyrit, erlany, čedič). Poznámka: společenstva s kostřavou peřestou patří k druhově nejbohatším typům krkonošské vegetace. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Kozí brada východní - výskyt v Krkonoších: Na loukách a pastvinách, na mezích, v příkopech i podél cest, a to na mírně vlhkých půdách. Je diagnostickým druhem ovsíkových luk. V Krkonoších je pro tyto louky "lepším" druhem. Poznámka: Příbuzný a podobný druh kozí brada luční se odlišuje délkou zákrovních listenů - jsou delší či stejně dlouhé jako korunní paprskující květy. Zajímavost: Bílý chmýr vznikající po odkvětu dal této rostlině jméno. Je přirovnáván ke kozím vousům (řecky "tragos" - kozel a "pogon" - vousy). Její kořen má trpkou chuť a mladé výhonky rostlin se v minulosti využívaly do salátů. Příbuzné druhy se využívají jako léčivky. Květy kozí brady se zavírají již mezi 11.-14. hodinou.

Kozlík dvoudomý - výskyt v Krkonoších: Roztroušeně v rašeliništích a mokrých loukách, v příkopech a na březích stojatých vod, případně v mokrých lesních údolích. Je součástí vlhkých pcháčových luk, ale nalezneme jej i v jiných společenstvech, jako například v prameništích. Zajímavost: Všechny druhy rodu kozlík jsou léčivé, i když jsou účinkem slabší než nejznámější kozlík lékařský - viz níže. Obsahují mnoho účinných látek, mimo jiné kyselinu valerovou a isovalerovou, jejichž vůně přitahuje kočky. Rodové jméno vychází z latinského "valere", což znamená "cítit se dobře". Ohrožení: Pro Krkonoše významný druh.

Kozlík lékařský - výskyt v Krkonoších: Ve vlhkých světlých lesích, na vlhkých mýtinách, na lesních cestách a v příkopech, na mokrých a slatinných loukách, i rašeliništích. Je součástí tužebníkových lad, nalezneme jej ale i v různých typech pramenišť. Zajímavost: Již od středověku je známou léčivou rostlinou, která se užívá zejména při nespavosti, na různé typy neuróz jako hysterie, epilepsie, žaludeční neuróza, ale také proti křečím. Ženy si někdy připínaly snítku kozlíku na šaty, aby byly atraktivní pro muže.

Kozlík výběžkatý bezolistý (viz také) - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním až subalpínském stupni, v přípotočních nivách, v olšinách, v nivách na svazích ledovcových karů. Poznámka: odedávna využíván v lidovém lékařství, humánní medicíně, ale i v kosmetice. Na slatiništích a rašelinných loukách v submontánním až montánním stupni roste drobný kozlík dvoudomý. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený; kozlík dvoudomý: česká strana hor C3 - druh ohrožený, polská strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Krabalice chlupatá - výskyt v Krkonoších: v submontánním až subalpínském stupni, kolem potoků, na vlhkých loukách, lesních prameništích, ale i na ruderálních stanovištích; hojně po obou stranách pohoří. Poznámka: podél vodních toků a na loukách v submontánním stupni roste krabalice zápašná, vonící po mrkvi. 

Kropenáč vytrvalý - výskyt v Krkonoších: vzácně v montánním stupni (např. Zelený důl u Pece pod sněžkou), roztroušeně až hojně v subalpínském stupni, zejména prameniště a rašelinné horské a alpínské louky na obou stranách hor. Doba květu: VI-VIII. Poznámka:  druh je morfologicky značně proměnlivý; vzácně žlutě kvetoucí rostliny z Krkonoš byly popsány (zda platně?) jako endemický taxon Swertia perennis subsp. alpestris f. šourekii. Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Krtičník hlíznatý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním, dosti hojně v montánním stupni; v křovinách, na vlhkých lesních stanovištích, podél vodotečí, v celých Krkonoších; ojediněle vystupuje i nad hranici lesa do alpínských niv a křovin v ledovcových karech. Poznámka: jedovatá rostlina zvláštního zápachu; dříve se používala v lidovém léčitelství proti rakovině, dnes v homeopatii při ekzémech a zánětech žláz.

Kruštík bahenní - výskyt v Krkonoších: velmi vzácně v submontánním až montánním stupni; na několika lokalitách ve středních a východních Krkonoších (např. Bíner, Rýchory). Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor A2 - druh nezvěstný.

Kruštík širolistý pravý - viz také - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až dosti hojně v submontánním až montánním stupni, po obou stranách hor, na vlhčích loukách, ve světlých lesích a podél cest. Poznámka: druh je velmi variabilní, na našem území se vyskytuje ve dvou poddruzích, lišících se v tloušťce lodyhy pod květenstvím, délce listů, ale i ve zbarvení květů. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Kruštík tmavočervený - výskyt v Krkonoších: vzácně v submontánním stupni, v květnatých a vápnomilných bučinách, na lesních okrajích a v křovinách, výhradně na místech se zásaditým podložím (Lánov, Černý Důl, Prostřední Maršov aj.). Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor A1 - druh vyhynulý.

Krvavec toten - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně na svěžích až vlhkých, dusíkem nepříliš bohatých podhorských a horských loukách, nejvýš u Lyžařské boudy. Poznámka: dobrá pícnina a léčivá rostlina (užíván především oddenek bohatý na třísloviny). Pouze na sušších stanovištích v submontánním stupni (meze, staré lomy, náspy komunikací, suchomilné trávníky na mělkých půdách) roste roztroušeně krvavec menší.

Křivatec žlutý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním, roztroušeně v montánním stupni, vzácně v kapradinových nivách ledovcových karů, (např. v Pančavské jámě, v Kotelních jamách, Úpské jámě). Poznámka: na podhorských loukách Krkonoš se vzácně vyskytuje i křivatec luční. Ještě vzácnější je v Krkonoších křivatec nejmenší. Statut ohrožení a ochrany - křivatec nejmenší: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor C3 - druh ohrožený.

Kuklík horský - výskyt v Krkonoších: roztroušeně travnaté (smilkové) porosty mezi klečí, zarostlé sutě, alpínské a subalpínské kamenité a travnaté hole, často na sněhových výležištích a na chudých silikátových horninách, více ve východní polovině pohoří. Pouze v Krkonoších. Poznámka: názory botaniků na zařazení tohoto a podobných druhů do samostatného rodu kuklice nebo přiřazení ke kuklíkům se liší. Statut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený.

Kuklík potoční - výskyt v Krkonoších: Dosti hojně do montánního stupně na slatinných loukách, kolem vodotečí a na prameništích, vzácněji i v subalpínském stupni ve vysokobylinných nivách, nejvýše v Pramenném dole a v karu Malého rybníka. Je diagnostickým druhem vlhkých pcháčových luk, ale bývá i součástí tužebníkových lad. Zajímavost: Je to tradiční léčivá rostlina. V minulosti se hojně používal proti horečce, krvácení, srdeční slabosti a žaludečním potížím. Má účinky potopudné, antibakteriální, působí proti únavě a úzkosti, lze jej použít při zánětu spojivek. Sbíranou částí je kořen, který voní po hřebíčkovém oleji a obsahuje slabě jedovatý eugenol. Květy opylují hlavně čmeláci, kteří nakousnou květ z horní strany, aby se dostali k vydatnému nektaru. Poznámka: na slatinných, dusíkem a humusem bohatých místech v obcích (rumiště, zarostlé zahrady, kolem cest a plotů) v submontánním stupni roste kuklík městský s menšími žlutými vzpřímenými květy.

Kuřička krkonošská - výskyt v Krkonoších: v subalpínském stupni, velmi vzácně ve štěrbinách strmých a vlhkých skalek v ledovcových karech české strany Krkonoš; nejznámější lokalitou je Čertova zahrádka v Obřím dole.Poznámka: významná krkonošská endemická rostlina, vyžadující maximální ochranu a trvalé sledování jejích populací. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený. 

Kuřinka červená - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním až montánním (subalpínském) stupni po obou stranách hor, při okrajích vlhkých cest a rumištích; často osidluje nově zbudované lesní svážnice, a to i ve vyšších polohách hor.

Kyčelnice cibulkonosná - výskyt v Krkonoších: stinné a vlhké květnaté bučiny, méně suťové javořiny, v submontánním až montánním stupni. Poznámka: tato kyčelnice se rozšiřuje téměř výhradně vegetativně - rozrůstáním plazivého oddenku a pacibulkami, které také roznášejí mravenci. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4b - druh vyžadující pozornost (nedostatečně prostudovaný), polská strana hor C3 - druh ohrožený.

Kyčelnice devítilistá - výskyt v Krkonoších: typický druh jarního aspektu květnatých bučin v submontánním až montánním stupni, s oblibou na vápencovém podkladu. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4b - druh vyžadující pozornost, nedostatečně prostudovaný; polská strana hor C2 - druh silně ohrožený.

Kyhanka sivolistá - výskyt v Krkonoších: na subalpínských, vzácněji i lesních vrchovištních rašeliništích, místy (Pančavské a Úpské rašeliniště) i celkem hojně. Statut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený.

Kýchavice bílá Lobelova - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v submontánním stupni, v nivách kolem potoků a řek, hojně v montánním až subalpínském stupni na horských loukách, alpínských prameništích a v nivách ledovcových karů. Poznámka: nominátní poddruh kýchavice bílá pravá není z Krkonoš spolehlivě doložen.

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum