Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Jahodník obecný - Jetel plazivý

Jahodník obecný - Jetel plazivý

 
Jahodník obecný - výskyt v Krkonoších: poměrně hojně na slunných stráních a lesních okrajích až po montánní stupeň, vzácně (Kotelní a Labské jámy) i v karech. Poznámka: všeobecně známá rostlina díky chutným vonným jahodám; léčivka. Podle plodů odlišíte další dva druhy: v Krkonoších nehojný, drobnější jahodník trávnici s črvenými hruškovitými, špatně oddělitelnými jahodami a statnější jahodník truskavec s většími jahodami, také obtížněji oddělitelnými, ale kuželovitými a jen na osluněné straně červenými. 

Jarmanka větší - výskyt v Krkonoších: vzácně v submontánním až montánním stupni, v listnatých humózních lesích a křovinách; je rozšířená jen ve východní části Krkonoš, zejména v okolí Rýchor. Poznámka: jarmanka patří mezi jedovaté rostliny; dříve používaná proti zácpě, dnes se její rozemletý kořen užívá jen ve zvěrolékařství. Statut ohrožení a ochrany: C4b - druh vyžadující pozornost, nedostatečně prostudovaný.

Jasan ztepilý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni, v nivách kolem vodotečí, v horských olšinách a javořinách.

Jaterník podléška
 (trojlaločný) - výskyt v Krkonoších:
 květnaté bučiny a javořiny v submontánním stupni, vzácně; zatím znám jen z české strany hor. Poznámka: rostlina je slabě jedovatá, dříve se nadzemních částí používalo v lidovém léčitelství při jaterních chorobách (odtud český název). Semena jsou rozšiřována mravenci díky masíčku na nažkách - nepukavých suchých jednosemenných plodech. Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Javor klen (Javor horský) - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni v lesích různého typu a podél potoků, zřídka též v subalpínském stupni (závětrné prostory karů, v keřovité formě součást křivolesů na lavinových drahách). Poznámka: klen je lesnicky i sadovnicky významná dřevina, poskytuje kvalitní tvrdé dřevo. Včelařsky důležitá jarní nektarodárná rostlina. Poněkud teplomilnější (hlavně submontánní, zřídka montánní stupeň) je javor mléč má borku hustě podélně brázditou. Kvete před vyrašením listů.

Jedle bělokorá - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až vzácně v submontánním až montánním stupni, dříve hojnější. Poznámka: jedle je citlivá na sucho, silné mrazy a čistotu ovzduší, jehož zhoršující se kvalita v druhé polovině 20. století (spolu s dalšími škodlivými jevy) zapříčinila hromadné odumírání tohoto druhu v některých částech Evropy. V poslední době se však zdravotní stav jedlí a jejich přirozená obnova v horských lesích opět zlepšuje. Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Jednokvítek velekvětý - výskyt v Krkonoších: velmi zřídka v submontánním až montánním stupni ve vlhkých mechovitých lesních partiích nebo i v náhradních křovinných společenstvech (okraj cesty, starý lom), s oblibou na vápenci. Statut ohrožení a ochrany: C1 - druh kriticky ohrožený.

Jeřáb ptačí - výskyt v Krkonoších: hojná dřevina od submontánního stupně po horní hranici lesa, občas i v subalpínském stupni. Lesní světliny (rychlé šíření na pasekách) , pruhy dřevin v zemědělské krajině, též skály nebo ruderalizovaná stanoviště. Poznámka: hojně v subalpínském, zřídka v montánním stupni - hlavně v klečových porostech - nahrazuje jeřáb ptačí pravý horský poddruh jeřáb ptačí olysalý (C4a - druh vyžadující pozornost) keřovitého vzrůstu, s menšími elipsoidními jeřabinami, se spodní stranou listů a větvemi květenství olysalými až lysými.

Jeřáb sudetský - výskyt v Krkonoších: vzácně - v celkovém počtu cca 150 jedinců. Hlavně závětrné svahy karů na české straně pohoří (Labské jámy, Obří důl - Úpská jáma, Čertova zahrádka, Rudník) a úbočí Krkonoš. Z Polska jediný starý (nově nepotvrzený) nález z karu Velkého Rybníka. Poznámka: dřevina hybridogenního původu - rodičovskými druhy byly jeřáb muk a jeřáb mišpulka, z nichž ani jeden v současnosti v Krkonoších neroste. Několik desítek jedinců (vypěstovaných z řízků) bylo vysazeno v posledních desetiletích k posílení populací. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C1 - druh kriticky ohrožený, polská strana hor A1 - druh vyhynulý. Jeřáb sudetský patří mezi krkonošské endemity - vyskytuje se pouze na jediném místě na světě. Ze všech krkonošských endemitů byl v roce 1824 objeven a popsán jako první. Daří se mu na hodně prudkých stráních a lavinových drahách s dostatkem světla. Rostlina může vyrůst až do výše 3 metrů, ale většinou roste jako asi metrový keř s hnědošedou hladkou kůrou. Má jasně zelené listy, které jsou ze spodní strany porostlé hustými drobnými chloupky. V červenci na rostlině rozkvétají světle růžové květy. Poté dozrávají červené plody - malvice, podobné jeřabinám, které slouží jako potrava pro ptáky a hlodavce. Je to stejný typ plodu jako např. jablko nebo hruška. Ke křížení s rodičovskými druhy jeřábem mukem a jeřábem mišpulkou došlo po poslední době ledové zhruba před 10000 lety.

Jestřábníky v Krkonoších
Jestřábníky představují jeden z taxonomicky nejsložitějších rodů čeledi hvězdnicovitých rostlin, obsahující několik tisíc druhů. Evropští botanici ho nověji člení do dvou samostatných rodů nebo podrodů - Hieracium a Pilosella. Krkonoše jsou z řady fylogenetických příčin velmi bohaté na horské a vysokohorské jestřábníky. Z obou skupin zde roste více než 60 druhů, z nichž přes 20 druhů má endemický charakter a rostou jen v Krkonoších, na Králickém Sněžníku nebo v Hrubém Jeseníku. V tomto atlasu bude popsáno pouze několik typických zástupců, názvy dalších budou zmíněny jen v textu.

Jestřábník alpský - výskyt v Krkonoších: roztroušeně, místy i hojně v subalpínském až alpínském stupni, zejména v kamenitých tundrových trávnících nejvyšších krkonošských vrcholů. Poznámka: komplex Hieracium alpinum představuje 4 drobné druhy: jestřábník alpský, jestřábník černavý (černohlavý), jestřábník trubkovitý a jestřábník SchustlerůvStatut ohrožení a ochrany: jestřábník alpský C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený; jestřábník černavý C2 - druh silně ohrožený; jestřábník Schustlerův C1 - druh kriticky ohrožený; jestřábník trubkovitý česká strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor C2 - druh silně ohrožený.

Jestřábník chlupáček - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni, suché louky, pastviny, okraje lesních porostů, druhotně podél cest a v okolí bud až do alpínského stupně. Poznámka: na sušších loukách v nižších polohách Krkonoš roste jestřábník trsnatý, podobná stanoviště osídluje jestřábník myší ouško. Podrod Pilosella je předmětem intenzivního výzkumu, jehož výsledkem je popis dalších nových druhů, mnohdy velmi vzácných a ohrožených v důsledku špatné péče o louky.

Jestřábník (chlupáček) oranžový - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v montánním až subalpínském stupni, původně v alpínských nivách a na loukách v okolí horní hranice lesa, druhotně rozšířen na loukách v celém pohoří.Poznámka: z dalších jestřábníků s nachově až oranžově červenými či oranžovými květy se v Krkonoších vzácně vyskytuje jestřábník červený, jestřábník hnědočerný nebo jestřábník BlyttůvStatut ohrožení a ochrany: jestřábník červený česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C3 - druh ohrožený; jestřábník Blyttův C1 - druh kriticky ohrožený.

Jestřábník zední (lesní) - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni, v lesních porostech a lemech, na pasekách, po obou stranách hor; vzácně v subalpínském až alpínském stupni. Poznámka: na podobných stanovištích roste jestřábník Lachenalův. Z okruhu obou druhů vznikla složitými genetickými procesy řada vedlejších druhů, z nichž mnohé jsou krkonošskými endemity, např. jestřábník černavý, špičkatý a klamný, jestřábník labský a licholabský, jestřábník žlázkozubý, jestřábník lomikamenovitý a mnohé dalšíStatut ohrožení a ochrany:uvedené endemické druhy C1 - druh kriticky ohrožený a C2 - druh silně ohrožený.

Jestřábník Lachenalův - výskyt v Krkonoších: je převážně lesním druhem - světlé lesy nebo lesní lemy. Často však roste i na loukách, v horských oblastech zejména ve společenstvech smilkovo-psinečkových luk, občas ho nalezneme i v loukách trojštětových. Zajímavost: některé druhy z přepočetné rodiny jestřábníků se využívaly v lidovém léčitelství, např. jestřábník chlupáček při zákalu rohovky a čočky.

Jetel (ďetel) kaštanový - výskyt v Krkonoších: submontánní až montánní stupeň; vlhké louky, prameniště a mokřady roztroušeně na obou stranách hor, podél horských cest vystupuje ojediněle i do subalpínského stupně (Luční hora, cca 1300 m n.m.). Poznámka: U Rýchorské studánky byl nalezen podobný jetel hnědý, rozšířený zejména v Alpách a Karpatech. Jeho původnost v Krkonoších je ale pochybná. V lesních lemech, na mezích  a suchých loukách v podhůří Krkonoš roste další zástupce žlutě kvetoucích jetelů - jetel zlatýStatut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený.

Jetel luční - výskyt v Krkonoších: submontánní až montánní stupeň, hojně až roztroušeně v různých typech podhorských a horských luk, ojediněle vystupuje i do vyšších poloh. Poznámka: podobný vzhled i rozšíření má v oblasti Krkonoš i jetel prostřední. Roztroušeně se na obou stranách hor vyskytuje jetel alpínský (C4b - druh vyžadující pozornost, nedostatečně prostudovaný) a jetel ladní.

Jetel plazivý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až subalpínském stupni, ojediněle i v alpínském stupni, především na ruderalizovaných stanovištích kolem horských bud a cest. Poznámka: na vlhkých loukách a pastvinách se v Krkonoších roztroušeně až hojně vyskytuje jetel zvrhlý, který je vyšší a má květy zpočátku bílé nebo nachové, později růžovějící a hnědnoucí. Suché louky na bazickém ( zásaditém, alkalickém) podloží (např. v okolí Albeřických lomů) hostí i vzácný, bíle kvetoucí jetel horský (Trifolium montanum, C4b - druh vyžadující pozornost, nedostatečně prostudovaný).

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum