Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Obrazový atlas krkonošských rostlin > Barborka obecná - Čistec lesní

Barborka obecná - Čistec lesní

 

Barborka obecná - výskyt v Krkonoších: na polích a synantropních stanovištích submontánního stupně poměrně hojně, podél cest a se sadebním materiálem zavlékána i do vyšších poloh. Poznámka: v Krkonoších asi méně častá barborka obecná obloučnatá se liší již dole větvenou lodyhou, obloukovitými šešulemi (Šešule (siliqua) vzniká ze dvou plodolistů, mezi nimiž vzniká nepravá blanitá přehrádka a na zesílené placentě (rámečku) přirůstají semena. Je výrazně dlouhá, puká dvěma chlopněmi a je význačným plodem brukvovitých).

Barvínek menší (Brčál barvínek) - výskyt v Krkonoších: velmi roztroušeně v submontánním, vzácně v montánním stupni, především v bohatších listnatých lesích, v křovinách, druhotně pak v okolí sídel, v parcích a zahradách, na hřbitovech. Poznámka: jedovatá rostlina, dříve užívána v lidovém léčitelství; i nadále je předmětem farmakologického zkoumání.

Bažanka vytrvalá - výskyt v Krkonoších: v břehových porostech a hlavně v listnatých lesích, převážně v bučinách, kde vytváří i větší porosty. Od submontánního stupně (na vhodných stanovištích hojná) vystupuje až do karů.

Bedrník obecný pravý - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním, zřídka v montánním stupni, po obou stranách hor; především na suchých výslunných loukách. Poznámka: v Malé Sněžné jámě v Polsku roste jeden z krkonošských endemitů - bedrník obecný skalní (Pimpinella saxifraga subsp. rupestris). Tato pozoruhodně izolovaná populace je předmětem přísné ochrany (C1 - druh kriticky ohrožený). Na české straně Krkonoš se nevyskytuje.

Bedrník větší - výskyt v Krkonoších: dosti hojně v submontánním až montánním stupni, na loukách, v křovinách a listnatých lesích, podél komunikací a na ruderalizovaných místech; pravidelně vystupuje i nad hranici lesa, do vysokobylinných niv na osluněných místech v ledovcových karech na obou stranách pohoří.

Běloprstka bělavá - výskyt v Krkonoších: velmi vzácně v montánním až subalpínském stupni; horské a tundrové krátkostébelné trávníky na obou stranách Krkonoš; většinou jen jednitlivé kvetoucí rostliny. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený.

Bez červený - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni; lesy, paseky, okolí cest, vzácně v subalpínském stupni v křovinách na svazích ledovcových karů (např. Labské a Sněžné jámy). Poznámka: v lesních pláštích, v okolí lidských sídel a na starých zbořeništích v podhůří roste bez černý, který patří k oblíbeným rostlinám v lidovém léčitelství. Oba druhy bezů se spontánně šíří v důsledku eutrofizace půdy (především znečištění atmosféry dusíkatými látkami).

Bezkolenec modrý - výskyt v Krkonoších: vzácně až roztroušeně v submontánním, hojně až pospolitě v montánním až subalpínském (alpínském) stupni, na okraji vrchovišť, na prameništích a vlhkých skalních teráskách v ledovcových karech a v místě sněhových výležišť. Bezkolenec patří k výrazně chionofilním (sněhomilným) druhům krkonošské flóry. Poznámka: výskyt příbuzného bezkolence rákosovitého není z podhůří Krkonoš doložen, výskyt však nelze vyloučit.

Bika bělavá (hajní) - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním, roztroušeně v subalpínském stupni; nejvíce v suchých listnatých a jehličnatých lesích a na horských loukách, také v klečových porostech. Je pravidelnou součástí horských smilkových luk, nalezneme ji i v horských loukách trojštětových. Květy bik jsou protogynické (prvoblizné). V době, kdy je květ ještě zavřen, se v něm vytvoří a následně z něho vyčnívají samičí pohlavní orgány - blizny. Teprve když blizny zaschnou, květ se rozevře a vznikají prašníky - samčí pohlavní orgány. Poznámka: v lesích Krkonoš roste nižší bika chlupatá a vzácně se na několika lesních stanovištích především východních Krkonoš (Rýchory, Jelení důl) vyskytuje robustní bika lesní, běžná v Orlických horách či Hrubém Jeseníku. Statut ohrožení a ochrany - bika lesní: česká strana hor C2 - druh silně ohrožený / polská strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Bika klasnatá - výskyt v Krkonoších: velmi vzácně v alpínském stupni, v alpínských trávnících a kamenitých sutích (Sněžka, Modré sedlo, Sněžné jámy a další). Poznámka: druh nesestupuje níže než do 1300 m n.m., preferuje místa s trvalou disturbancí (mrazové pohyby půdy, sešlap), která brání vytvoření souvisle zapojené vegetace, zejména keříčků vřesu nebo drnů metličky křivolaké či kostřavy nízké. Statut ohrožení a ochrany: C2 - druh silně ohrožený.

Bika sudetská - výskyt v Krkonoších: zřídka v montánním, roztroušeně v subalpínském až alpínském stupni, především v krátkostébelných alpínských trávnících, v mezernatých klečových porostech, na obou stranách hor.Poznámka: na horských loukách pod horní hranicí lesa a níže roste místo biky sudetské již bika mnohokvětá. Na loukách v podhůří je hojná bika ladní, která je nižší a má plazivý oddenek. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Blatnice bahenní - výskyt v Krkonoších: velmi vzácně na vrchovištích v montánním až subalpínském stupni na české straně hor, např. Černohorské, Pančavské a Úpské rašeliniště. Poznámka: na slatinných loukách v submontánním až montánním stupni roste v Krkonoších vzácná bařička bahenní, jediný zástupce z příbuzné čeledi bařičkovité. Statut ohrožení a ochrany: blatnice bahenní, česká strana hor C1 - druh kriticky ohrožený (na polské straně pohoří se nevyskytuje); bařička bahenní C2 - druh silně ohrožený.

Blatouch bahenní - výskyt v Krkonoších: submontánní až subalpínský stupeň, dosti hojně na obou stranách pohoří, zejména na mokřadech a v horských olšinách. Je diagnostickým druhem trvale podmáčených a rašelinných lukPoznámka: dosti variabilní druh, rozpadající se na několik poddruhů, určitelných však pouze za zralosti měchýřků. Jedovatá rostlina. Na zahrádkách často pěstovány plnokvěté formy a formy s oranžovými květy jako okrasné rostliny. Zajímavost: Semena blatouchu bahenního plavou na vodě, jsou tedy rozšiřována vodou. Je mírně jedovatý. Dříve se jeho mladé listy přidávaly do jarních salátů, do té doby, než se mu přiřkly občasné otravy. Jeho sušená nať se užívala jako močopudný prostředek, projímadlo a proti černému kašli. Dnes se využívá především v homeopatii.

Bledule jarní - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až pospolitě v submontánním až montánním stupni na obou stranách hor; horské olšiny, jaseniny, prameniště a luční mokřady. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený / polská strana hor C3 - druh ohrožený. Bledule je ohrožena především zásahy do vodního režimu, přehnojováním luk nebo splachem hnojiv z okolních pozemků, částečně i vyrýpáváním cibulí a jejich přesazováním do zahrádek.

Bodlák lopuchovitý - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v montánním až subalpínském stupni, zejména na březích horských vodotečí, v horských olšinách a ve vysokobylinných nivách v ledovcových karech; často i na ruderálních místech kolem horských sídel.

Bojínek alpský - výskyt v Krkonoších: hojně v montánním až subalpínském, roztroušeně i v alpínském stupni po obou stranách pohoří, zejména na květnatých horských loukách a v alpínských nivách, často i na ruderalizovaných plochách kolem horských cest a objektů. Statut ohrožení a ochrany:  C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Bojínek luční - výskyt v Krkonoších: běžně a hojně roste na loukách, pastvinách a mezích. Má rád vlhké a výživné půdy. Je součástí ovsíkových luk, byl (a je) do luk přiséván, a to i ve vyšších polohách. Proto ho v Krkonoších můžeme potkat i na loukách trojštětových, kde je však většinou nepůvodní. Zajímavost: nenáročný druh, dobře snášející dlouho ležící sníh nebo holomrazy. Ze zemědělského hlediska poskytuje kvalitní píci. Kvete v červnu a v červenci, tedy o měsíc později než psárka luční. Český název vznikl překladem latinského "timeo" (bojím se). Lidově nazýván "bohýnek, bojín, chcápek, timotějka, timotka". Poznámka: ve vyšších polohách ho střídá bojínek švýcarský. Je to druh více trsnatý, nižší, tmavší, s kratším květenstvím.

Bolševník obecný - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až subalpínském stupni. Poznámka: v nižších polohách Krkonoš roste zplanělý, silně invazivní bolševník velkolepý - praktická příručka; viz také WikipedieHerbář WendysInvazivní rostliny na webových stránkách Správy KRNAP;

Borovice kleč (kosodřevina) - výskyt v Krkonoších: hlavní dřevina nad horní hranicí lesa, v subalpínském stupni; na minerální půdě, na skalnatých místech, na lavinových svazích, na subalpínských rašeliništích. Poznámka:při úpatí Krkonoš roste - v nižších polohách běžná - stromovitá borovice lesníviz také;

Borůvka (Brusnice borůvka) - výskyt v Krkonoších: v horských smrčinách na pasekách, na smilkových loukách a okrajích rašelinišť je brusnice borůvka často dominantní rostlinou bylinného patra. Poznámka: plody borůvky jsou masově sbíranou lesní plodinou, což způsobuje nemalé problémy v I. a II. zóně KRNAP. Listy a plody jsou využívána v lidovém léčitelství i oficiální medicíně; Využití borůvky v léčitelstvíOchrana cenných partií Krkonoš před nájezdy borůvkářůBorůvkový koláč ve Špindlerově Mlýně, v Hotelu Nechanický.

Bradáček vejčitý - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až hojně v submontánním až montánním stupni; vlhčí louky, okraje cest, světlé smíšené lesy. Poznámka: velmi vzácně se na několika lokalitách v horských rašelinných smrčinách Krkonoš vyskytuje velmi drobný (jen asi 10 cm vysoký) bradáček srdčitý, který patří mezi kriticky ohrožené druhy ČR. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený; bradáček srdčitý C1 - druh kriticky ohrožený.

Bršlice kozí noha - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni v celém pohoří, především na vlhčích loukách, podél vodních toků, v křovinách, světlých lesích, na okrajích polí, v zahradách; roztroušeně i ve vyšších polohách, zejména na ruderalizovaných místech. Poznámka: v zahradách velmi agresivní plevel. Bršlice se dříve užívala v lidovém lékařství proti podagře (viz druhový latinský název). Z mladých listů obsahujících vitamin C se občas připravuje salát.

Brusinka (Brusnice brusinka) - výskyt v Krkonoších: na vřesovištích, vyvýšeninách rašelinišť, jako podrost kleče, na skalách a v tundrových společenstvech roztroušeně až hojně v submontánním až alpínském stupni.Poznámka: kyselé a poněkud trpké plody brusinky jsou vyhledávanou lesní plodinou, listy jsou sbírány pro léčivé účinky; více o léčebných účincích;

Bříza bělokorá (bradavičnatá) - výskyt v Krkonoších: od podhůří až do horských poloh. Poznámka: ve vyšších polohách Krkonoš roste příbuzná bříza pýřitá. V období kvetení bříz působí obrovské množství pylu alergologické problémy.

Bříza karpatská - výskyt v Krkonoších: ojediněle až pospolitě v montánním až subalpínském stupni; je významnou dřevinou tzv. křivolesů, křovitých porostů na lavinových svazích v ledovcových karech na obou stranách Krkonoš.Poznámka: druh má schopnost tzv. klonálního růstu, snadno regeneruje z adventivních (nahodilých, náhodných, vznikajících na různých místech na rostlině) pupenů po poškození sněhem a vytváří kolonie kříženců. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený; polská strana hor C3 - druh ohrožený.

Buk lesní - výskyt v Krkonoších: hojná dřevina v submontánním až montánním stupni, na kyselém i bazickém podloží, v celých Krkonoších. Poznámka: v Kotelních jámách vystupuje až do výšky 1200 m n.m. a tvoří zde horní hranici lesa. 

Bukovinec osladičovitý - výskyt v Krkonoších: listnaté až smíšené vlhké lesy a mechovité sutě v submontánním až montánním stupni, roztroušeně po obou stranách hor.

Bukovník kapraďovitý
 - výskyt v Krkonoších:
 vlhké stinné lesy a okraje klečových porostů; submontánní až montánní stupeň, vzácně i v subalpínském stupni, zejména v podrostu křivolesů na lavinových drahách. Poznámka:vzácně se v Krkonoších vyskytuje bukovník vápencovýkterý preferuje vápencové skalky a zdi v submontánním stupni; spodní stranu listů a řapíky má žlaznaté.

Čarovník alpský - výskyt v Krkonoších: nepříliš hojně ve stínu na lesních prameništích, kolem potůčků a v příkopech od submontánního do subalpínského stupně. Poznámka: na obdobných stanovištích (nezřídka společně) roste čarovník pařížský (C3 - druh ohrožený) - statnější bylina (až 90 cm vysoká) s listy a lodyhami hustě chlupatými. Poblíž rodičovských rostlin (ale často také zcela samostatně) nacházíme hybridogenní (původ v kříženci) taxončarovník prostřední (C4b - druh vyžadující pozornost, nedostatečně prostudovaný). Statut ohrožení a ochrany: C3 - druh ohrožený.

Čechřice vonná - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni po obou stranách hor, především na horských loukách, březích potoků, v příkopech kolem komunikací, na zbořeništích a dalších ruderálních místech v okolí horských sídel. Poznámka: od středověku pěstovaná rostlina, především jako kořenná a aromatická zelenina. Dříve užívána i v lékařství. Dobře indikuje lokality bývalého - byť dnes zaniklého osídlení.

Černohlávek obecný - výskyt v Krkonoších: hojně v submontánním až montánním stupni, zřídka v subalpínském (podél komunikací) především v sečených trávnících v intravilánech obcí, též na lesních cestách a pasekách.

Černýš lesní - výskyt v Krkonoších: roztroušeně až dosti hojně v submontánním až subalpínském stupni po obou stranách hor; lesy, lesní okraje, horské louky a vřesoviště. Poznámka: na obdobných stanovištích roste i černýš luční (viz také), jehož květy jsou bělavě žluté. Oba druhy jsou značně proměnlivé a jsou často zaměňovány. Při sušení v herbářích rostliny rychle zčernají.

Česnek hadí - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v montánním až subalpínském stupni; smilkové a třtinové trávníky, vysokobylinné nivy v ledovcových karech, rozvolněné porosty kleče. Poznámka: jako většina česneků se vyznačuje charakteristickým zápachem. Statut ohrožení a ochrany: česká strana hor C3 - druh ohrožený / polská strana hor C1 - druh kriticky ohrožený.

Česnek medvědí - výskyt v Krkonoších: roztroušeně, místy i pospolitě v submontánním až montánním stupni na obou stranách hor; bučiny, javořiny, jaseniny; často vytváří velké, barevně nápadné porosty, které časně zjara zcela dominují v bylinném patře lesů. Poznámka: pro výraznou chuť byly nasekané listy česneku medvědího často používány jako náhrada česneku kuchyňského; rovněž v lidovém lékařství (upravuje krevní tlak) má tento druh své uplatnění.

Čípek objímavý - výskyt v Krkonoších: roztroušeně v montánním až subalpínském stupni; horské smrčiny, kyselé bučiny, klečové porosty a subalpínské křoviny na svazích ledovcových karů po obou stranách hor. Poznámka: na rozdíl od ostatních zástupců čeledi (pstroček, konvalinka, kokoříky) nevytváří souvislé porosty. Roste jednotlivě nebo v malých skupinách. Statut ohrožení a ochrany: C4a - druh vyžadující pozornost, méně ohrožený.

Čistec lesní - výskyt v Krkonoších: nepříliš často (ale pospolitě) v submontánním až montánním stupni ve stinných listnatých a smíšených lesích, na lesních prameništích a v křovinách. Poznámka: pouze v podhůří na vlhkých polích, v příkopech a rákosinách roste čistec bahenní; vzácně (česká strana hor A2 - druh nezvěstný / polská strana hor C1- druh kriticky ohrožený) se v karech (Labský a snad i Obří důl) vyskytuje (?) čistec alpínský.

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum