Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Multimediální atlas ptactva Krkonoš > Strnad zahradní - Špaček obecný

Strnad zahradní - Špaček obecný

 
Strnad zahradní - audio 
Ojediněle hnízdící druh, zastižený ve sledovaném období pouze na dvou vhodných lokalitách v podhůří českých Krkonoš (Mladé Buky - 520 m n.m., Vrchlabí - 470 m n.m.). Kromě prokázaného hnízdění na tradiční lokalitě ve východních Krkonoších však část pozorování může registrovat ještě protahující ptáky. Odhad početnosti: 0 - 2 hnízdící páry. Vývoj početnosti: bez hodnotitelného trendu změn početnosti.

Střízlík obecný - audio
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří po horní hranici lesa (1300 m n.m.). Odhad početnosti: 7200 hnízdících párů.

Sýc rousný
 
- video ČT
V Krkonoších relativně početný druh, hnízdící na obou stranách pohoří od 500 m n.m. (dolina Kamiennej) až po horní hranici lesa (Labská rokle - 1360 m n.m.). Bezprostředně za hranicí sledovaného území však hnízdí i v nižších polohách (Trutnov - 470 m n.m.), i když jeho výskyt pod 800 m n.m. je výrazně limitován přítomností puštíka obecného. Odhad početnosti: 75 - 95 hnízdících párů. 

Sýkora babka - indexy a trendy
Hojný druh, hnízdící na 54 % sledovaného území Krkonoš, nejčastěji do výšky zhruba 800 m n.m., ale ojediněle i výše (Przelecz Okraj - 1050 m n.m.). Odhad početnosti: asi 670 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Trend početnosti v celých Krkonoších z posledních let není známý. 

Sýkora koňadra - audio - video - indexy a trendy
Velmi hojný druh, hnízdící téměř na celém území Krkonoš, nejčastěji do nadmořské výšky zhruba 1000 m, ojediněle i výše. Odhad početnosti: asi 6100 hnízdících párů. Vývoj početnosti: v letech 1984 - 85 početnost sýkory koňadry v lesních porostech prudce poklesla, v následujícím období kolísala zhruba kolem stejné úrovně, bez zřetelné tendence návratu k výchozímu stavu.
Sýkora koňadra je veliká asi jako vrabec, ale je největší a nejrozšířenější mezi sýkorami žijícími u nás. Původně žila v listnatých lesích, ale když lidé začali zakládat parky, sady a zahrady, usadila se i v blízkosti lidí. V hnízdění není vybíravá, využívá dutiny, budky, stará a opuštěná hnízda jiných ptáků nebo veverek. Samička snáší kolem deseti vajíček. Denně snese jedno vajíčko, které váží jednu desetinu váhy samičky. V létě je strava těchto ptáků vysloveně živočišná - všelijaký hmyz od vajíček, přes larvy po dospělce. O mláďata se starají oba rodiče, sameček i samička. V hnízdě dostanou až 500 housenek denně! To je neuvěřitelné. Představuje to zhruba každé 4 minuty najít jednu housenku, sebrat jí, dopravit do hnízda a ještě dát hladovému mláděti do zobáčku. Tohle tempo musejí vydržet celý týden a vlastně po celou dobu až 35 dní, kdy mají mladé v hnízdě a krmí je. Housenky tvoří asi 80 % z celodenního menu koňadrat. Zbytek doplňují pavouci, larvy a můry. Sýkory koňadry jsou převážně ptáci stálí, jen málo z nich na zimu někam odlétá a pokud ano, ne někam daleko. V zimě, kdy jsou bezobratlí živočichové zalezlí ve svých úkrytech, nezbývá sýkorám nic jiného než sbírat semínka. Často je možné spatřit je na krmítkách, kde vyzobávají slunečnici nebo lůj. Kus hovězího tuku pověšený na větvi je pro ně  velká dobrota, která se podobá v zimě nedostatkovým housenkám.
(Zdroj: časopis Krkonoše - Jizerské hory, 2/2012)

Sýkora lužní
 - indexy a trendy
Velmi hojný druh, hnízdící na 85 % sledovaného území Krkonoš od podhůří téměř po horní hranici lesa (Mala Kopa - 1380 m n.m.). Odhad početnosti: asi 1200 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Trend početnosti v celých Krkonoších z posledních let není známý.

Sýkora modřinka - audio - indexy a trendy
Velmi hojný druh, hnízdící v nižších polohách Krkonoš, nejčastěji do výšky zhruba 800 m n.m., ojediněle i výše (Horní Mísečky - 1050 m n.m.). Výjimečný je hnízdní výskyt téměř při horní hranici lesa (Przelecz Karkonoska - 1160 m n.m.). Odhad početnosti: asi 3500 hnízdících párů.  Vývoj početnosti: V období 1983-98 početnost sýkory modřinky kolísala s dlouhodobě vzestupným trendem.

Sýkora parukářka
  - Wikipedie 
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří až po horní hranici lesa (Czarny Grzbiet - 1400 m n.m.). Odhad početnosti: asi 3300 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Početnost v uplynulých 15 letech kolísala s dlouhodobě vzestupným, statisticky významným trendem. Přestože početnost sýkory parukářky výrazně klesá v silně poškozených porostech, vzrůst početnosti může souviset se zlepšenou potravní nabídkou v slabě a středně poškozených smrčinách, které jsou v Krkonoších plošně nejrozsáhlejší a ve kterých denzita parukářek kulminuje.

Sýkora uhelníček - audio - indexy a trendy
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří až po horní hranici lesa (1300 m n.m.). Odhad početnosti: asi 9800 hnízdících párů. Vývoj početnosti: V období 1984-98 měla početnost sýkory uhelníčka téměř trvalý, statisticky významný vzestupný trend. Důvody vzestupu početnosti jsou patrně obdobné jako u sýkory parukářky, i když dlouhodobý vzrůst početnosti byl zachycen v lesních porostech všech stupňů poškození.

Šoupálek dlouhoprstý - audio - indexy a trendy
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří až po horní hranici lesa (1300 m n.m.). Odhad početnosti: asi 4500 hnízdících párů. Vývoj početnosti: početnost šoupálka dlouhoprstého měla dlouhodobě rostoucí, statisticky významnou tendenci, s mírným poklesem do roku 1988 a následujícím prudkým vzrůstem až na dosavadní maximum v roce 1955. Důvody vzestupu početnosti jsou pravděpodobně obdobné jako u sýkory parukářky.

Šoupálek krátkoprstý
V Krkonoších velmi vzácný druh, hnízdící jen v nižších polohách do nadmořské výšky 670 m (Dolní Lysečiny). Odhad početnosti: 5 - 9 hnízdících párů. Vývoj početnosti: bez hodnotitelného trendu změn početnosti.

Špaček obecný - audio - indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící téměř na celém sledovaném území od podhůří do 1050 m n.m. (Pomezní Boudy). Odhad početnosti: asi 3000 hnízdících párů. Vývoj početnosti: trend početnosti v celých Krkonoších z posledních let není známý.
Špaček obecný patří mezi velmi známé ptáky, kteří se často shlukují do velkých hejn, čítajících i 1,5 miliónu jedinců. Hejna vznikají většinou tam, kde se špačkům dobře daří a kde se dobře přezimuje. V takových počtech je pak nemají rádi vinaři a sadaři, kteří zkoušejí různé fígle jak je z vinic a sadů s třešněmi vyhnat. Různá zrcádka, klaksony, reproduktory a dělobuchy však moc nezabírají. Účinnější jsou jen sítě, kterými se zakryjí stromy, aby se ptáci k ovoci nedostali. Špačci jsou ptáci krotcí, nebojí se lidí a v zajetí se dokonce naučí hlasem napodobovat některá lidská slova. S lidmi se tento pták potkává dlouho. Už v 16. století lidé špačkům stavěli budky špačkovníky. Budky pak vybírali a špačky si dávali jako dobrou večeři. To v českých zemích lidé vyráběli budky teprve od 40. let 19. století, a dělo se tak právě v Podkrkonoší. Na hnízdění nejsou špačci moc nároční. Hnízdí v kdejaké dutině s dírou, je jedno, zda je ve stromě, v budce z prkýnek nebo ve sloupu elektrického vedení. Protože je jich hodně, občas se o svou budku poperou s jinými špačky nebo i jinými ptáky. Do svých budek se vždy po zimě vrací. I mláďata, která se v budce vylíhla, se do budky chtějí vrátit, nebo si najdou vhodné hnízdění blízko své rodné budky. Špaček byl první pták na světě, který byl okroužkován. Kroužkování s údaji, kdy a kde se to stalo provedl před 113 lety dánský profesor Mortensen. V Čechách se začalo s kroužkováním špačků o 25 let později.
(Zdroj: časopis Krkonoše - Jizerské hory, 6/2012)

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma