Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Multimediální atlas ptactva Krkonoš > Polák velký - Skorec vodní

Polák velký - Skorec vodní

 
Polák velký
V Krkonoších vzácný druh, pravidelně hnízdící jen na rybnících u Podgórzynu (350 m n.m.). Na české straně hor je nepravidelně pozorován během jarního tahu. Odhad početnosti: 5 - 10 hnízdících párů.

Poštolka obecná
Běžný druh, hnízdící na celém sledovaném území, od podhůří po nejvyšší vrcholy Krkonoš. Odhad početnosti: 150 - 200 hnízdících párů. 

Potápka černokrká - video
Vzhledem k nárokům na prostředí velmi vzácný druh v Krkonoších, pravděpodobně hnízdící jen na rybnících v Podgórzynu (350 m n.m.). Na české straně hor nebyl ve sledovaném období zjištěn. Odhad početnosti: 1-3 hnízdící páry. Vývoj početnosti: vhodná hnízdiště na rybnících u Podgórzynu ubývají (likvidace břehových porostů, rozsáhlé opravy rybníků), takže v hnízdní populaci potápky černokrké došlo od roku 1986 k prudkému poklesu početnosti.

Potápka malá
Vzácný druh hnízdící v severním i jižním podhůří Krkonoš, pravidelně  na soustavě rybníků u Podgórzynu (350 m n.m.) a nepravidelně i ve Vrchlabí (470 m n.m.). Odhad početnosti: 15 - 25 hnízdících párů.

Potápka roháč
Vzhledem k nárokům na prostředí vzácný druh v Krkonoších, hnízdící pravidelně jen na rybnících u Podgórzynu (350 m n.m.). Odhad početnosti: 10 - 20 hnízdících párů.

Potápka rudokrká
Sporadicky se vyskytující druh v Krkonoších, nepravidelně hnízdící pouze na rybnících u Podgórzynu (350 m n.m.). Na české straně hor dosud nebyl zjištěn. Odhad početnosti: 0-2 hnízdící páry. Vývoj početnosti: bez hodnotitelného trendu změn početnosti.

Puštík obecný
 - více informací  
V krkonošském podhůří běžně hnízdící druh s horní hranicí hnízdního rozšíření v 820 m n.m. (Javorník, Žacléřský hřbet). Odhad početnosti: 85 - 105 hnízdících párů.

Rákosník obecný - audio - indexy a trendy 2010
Vzácný druh, hnízdící pouze na třech lokalitách v severním a jižním podhůří Krkonoš do nadmořské výšky 430 m (Hertvíkovice). Odhad početnosti: 15 - 20 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Početnost rákosníka obecného v Krkonoších není systematicky sledována, na rybnících u Podgórzynu však výrazně ubývá (likvidace vhodných hnízdních porostů).

Rákosník proužkovaný - indexy a trendy 2010
Vzhledem k nárokům na prostředí v Krkonoších velmi vzácný druh, pravděpodobně hnízdící pouze na rybnících  u polského Podgórzynu (350 m n.m.). Odhad početnosti: 1 - 2 hnízdící páry. Vývoj početnosti: Na rybnících u Podgórzynu hnízdil rákosník proužkovaný ještě v 80. letech pravidelně, v období 1991-94 se však již vyskytoval nepravidelně a jeho hnízdění nebylo prokázáno.

Rákosník velký  - audio - indexy a trendy 2010
Vzhledem k nárokům na prostředí v Krkonoších velmi vzácný druh, hnízdící jen na rybnících u polského Podgórzynu (350 m n.m.). Na české straně pohoří je nepravidelně pozorován pouze na průtahu. Odhad početnosti: 3 - 4 hnízdící páry. Vývoj početnosti: Bez hodnotitelského trendu změn početnosti, nevysoký počet hnízdících ptáků je však zhruba stabilní.

Rákosník zpěvný - audio - indexy a trendy 2010
Hojně se vyskytující druh, hnízdící v podhůří polských i českých Krkonoš do výšky 740 m n.m. (Horní Albeřice). Odhad početnosti: asi 420 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Nesystematická pozorování rákosníka zpěvného nedovolují objektivně zhodnotit dlouhodobé změny jeho početnosti v podhůří Krkonoš. Populace se však zdá být stabilní nebo mírně vzrůstající (obdobný trend je v celé ČR).

Rehek domácí - audio
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří až po nejvyšší vrchol (Sněžka - 1602 m n.m.). Odhad početnosti: asi 3900 hnízdících párů.

Rehek zahradní - audio
Velmi hojný druh, hnízdící téměř na celém území Krkonoš od podhůří po horní hranici lesa. Odhad početnosti: asi 1300 hnízdících párů.

Rorýs obecný
 - audio - video
Velmi hojný druh v severním a jižním podhůří Krkonoš, ojediněle hnízdící i na horských hřebenech (Labská bouda - 1310 m n.m., Schronisko pod Sniežka - 1390 m n.m.). Odhad početnosti: asi 1500 hnízdících párů.

Sedmihlásek hajní - audio - indexy a trendy 2010
Hojně hnízdící druh v nižších polohách celých Krkonoš, vyskytující se do nadmořské výšky 800 m (Černý Důl: Bőnischovy Boudy). Odhad početnosti: asi 530 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Nesystematická pozorování sedmihláska hajního nedovolují objektivně zhodnotit dlouhodobé změny jeho početnosti v podhůří Krkonoš. Populace se však zdá být stabilní.

Skorec vodní
 
profi foto - audio - video ČT - video na YouTube 
Nepočetný druh, hnízdící téměř na celém území Krkonoš od podhůří po hřebenové partie (Luční bouda - 1410 m n.m.). Odhad početnosti: 120 - 150 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Výrazné změny početnosti v krkonošské populaci nejsou pozorovány. Vzhledem k absenci starších kvantitativních údajů však nelze vyloučit negativní reakci na zvýšenou kyselost vodních toků v souvislosti s "kyselými dešti".
Skorec vodní je neposedný otužilý ptáček. Není ani moc nápadný svou velikostí, je menší než jeho příbuzný špaček. Ani jeho zpěv není tak oblíbený jako např. zpěv slavíka. Nemá na sobě nápadnou barvu jako třeba slavík modráček, ale na rozdíl od těchto ptáků se umí velmi dobře potápět pod vodu. Běhá po dně horských bystřin a hledá tam drobné larvy hmyzu a korýše. Aby ho neodnesl prudký proud, má na konci prstů silné drápky a jimi se dovede dobře držet kamení. Pod vodou vydrží průměrně 5-10 vteřin, ale když je potřeba  i 30 vteřin. K pobytu pod vodní hladinou mu pomáhá několik šikovných vychytávek. Třeba to, že si může uzavřít nozdry. Aby nebyl pořád mokrý a umáčený, umí si důkladně promastit peří výměškem kostrční žlázy asi tak, jak to dělají kachny nebo husy. Aby mu nenatekla voda do očí, překryje si oči při potápění zvláštními očními víčky, která jsou průhledná. Je to stejné, jako když si potápěči nasadí pod vodu potápěčské brýle. Také umí uzavřít svoje uši. Skorce vodního lze spatřit hlavně na horách, protože má rád rychlé a čisté potoky a říčky. V nížinách totiž nic tak hezky rychle neteče, a proto v nich neleze tak dobré jídlo, které by mu chutnalo. Když má hlad, poohlédne se i na břehu po mravencích, ale moc často to nedělá. Když se samci dvoří samicím, tak se naparují, ukazují svoji bílou náprsenku, potápějí se a nakonec jim nabízejí čerstvě ulovenou potravu. Hnízda skorců jsou hned u vody. Bývají celá vystlaná nějakým měkkým materiálem - třeba trávou nebo mechem. Často se do nich vracejí a každý rok je trochu upravují. Proto jsou nakonec někdy velká jako fotbalový míč. Někdy dokonce hnízdí přímo pod vodopádky horských bystřin. Padající vodou dokáží proletět skrz a hnízda tak mají velmi dobře chráněna před nepřáteli.
(Zdroj: časopis Krkonoše - Jizerské hory, 12/2011)

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma