Reklama: SLUŽBY nejen ŠKOLÁM Preparace savců,ptáků,ryb, trofejí. Výukové programy pro MŠ, ZŠ a SŠ.
Navigace: Krkonoše > Multimediální atlas ptactva Krkonoš > Bažant obecný - Budníček zelený

Bažant obecný - Budníček zelený


Údaje o ptactvu Krkonoš na této stránce byly doplněny o nové poznatky a pozorování, uvedené v
Atlasu krkonošské fauny, autorů Jana Vaňka, Jiřího Flouska a Jana Materny, který vydala Správa KRNAP v Nakladatelství Karmášek, České Budějovice (2011), ISBN: 978-80-87101-31-5.

Bažant obecný - audio - videoindexy a trendy v ČR
Nepočetný druh, pravidelně hnízdící jen na české straně hor do výšky 900 m n.m. (Rokytnice nad Jizerou: Hoření Domky). Odhad početnosti: asi 110 exemplářů.

Bekasina otavní
 - biolib.czaudio - videoindexy a trendy v ČR
V Krkonoších vzácný, ale pravidelně hnízdící druh od podhůří až do nadmořské výšky 1430 m (Pančavská a Labská louka, Úpské rašeliniště). Odhad početnosti: Na tradičních lokalitách je dlouhodobě stabilní a dosahuje 7 - 10 hnízdících párů. Doba výskytu: Tažný druh, zimující ve Středomoří a objevující se v Krkonoších při jarním tahu během března a dubna; zpět odlétá v srpnu. Prostředí: Různé typy mokřadních biotopů od břehové vegetace rybníků přes podmáčené nekosené horské louky až po bylinné porosty hřebenových rašelinišť. Ohrožení: Významně je ohrožena zejména změnami v hnízdních biotopech (vysoušením a likvidací mokřadů apod.).

Bělořit šedý - foto - audioindexy a trendy v ČR
V Krkonoších vzácný druh, nepočetně, ale pravidelně hnízdící především na nejvyšších vrcholech (Sněžka, Luční a Studniční hora, Vysoké Kolo). Odhad početnosti: 25-30 hnízdících párů. Doba výskytu: Tažný druh, který přilétá během dubna (na hřebeny hor se posouvá, až když odtaje sníh) a zpět do zimovišť v severní části Afriky se vrací v září. Prostředí: Alpínské louky s mozaikou sutí a kamenitá suťová pole na vrcholech, suché kamenité plochy se sporou vegetací (často lomy) v podhůří. Početnost: Koncem 90. let minulého století byla odhadována na 25-30 hnízdících párů, v současnosti asi nepřevyšuje 15 párů v celém pohoří. Pokles patrně kopíruje celkový trend v ČR. Ohrožení: Pravděpodobně nejvíce je ohrožen likvidací vhodných hnízdních stanovišť stepního charakteru.

Bramborníček černohlavý - foto - audioindexy a trendy v ČR
V Krkonoších velmi vzácný druh, zastižený ve sledovaném období na jediné lokalitě (Mrtvý vrch - 1000 m n.m.). Dosavadní pozorování vymezují jeho hnízdní výskyt mezi 1000 (Mrtvý vrch, Rýchory) až 1380 m n.m. (Stříbrná bystřina). Odhad početnosti: 1-2 hnízdící páry na alpínských loukách a imisních holinách.

Bramborníček hnědý - audioindexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící v převážné části Krkonoš od podhůří po nejvyšší vrcholy (Luční hora - 1510 m n.m.). Odhad početnosti: asi 1300 hnízdících párů. 
Doba výskytu: Tažný druh, zimující v centrální Africe, přilétá na hnízdiště koncem dubna a zpět na zimoviště odlétá v srpnu a září. Prostředí: Alpínské louky, luční enklávy, imisní holiny, zemědělská krajina s rozptýlenou zelení. Početnost: V posledních letech populace ubývá na zarůstajících holinách, ale zůstává zhruba stabilní na horských loukách a v biotopech nad horní hranicí lesa. Ohrožení: Bez významného ohrožení.

Brhlík lesní - audio - indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící téměř na celém sledovaném území do nadmořské výšky 1000 m (Rýchory: Dvorský les); ojediněle se vyskytuje i výše. Odhad početnosti: asi 4000 hnízdících párů. Vývoj početnosti: početnost této nevýznamné části krkonošské populace v období 1984 - 98 výrazně kolísala, bez dlouhodobě zřetelného trendu. Doba výskytu: Stálý, celoročně se vyskytující druh. Prostředí: Rozptýlená zeleň ve městech, vesnicích a zemědělské krajině, listnaté, smíšené a jehličnaté lesy. Početnost: Vývoj v posledních letech není známý, ale populace se jeví jako stabilní, s odhadovanou početností kolem 4000 hnízdících párů. Biologie: Dutinový druh, hnízdící jednou ročně v dutých stromech nebo v ptačích budkách. Je-li vletový otvor do dutiny příliš velký, zmenšuje si ho "přizdívkou" z bláta a hlíny. Snáší 6-8 vajec, která zahřívá 14-17 dní a více než tři týdny krmí mláďata na hnízdě. Složením potravy se velmi podobá sýkoře koňadře. Na zimu si do štěrbin stromů ukládá zásoby semen. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení.

Břehule říční - biolib.czaudio - indexy a trendy v ČR
Vzhledem k nárokům na prostředí vzácný druh v Krkonoších, přechodně hnízdící jen na staveništi vodní nádrže u obce Sosnówka (360 m n.m.). Kolonie u Sosnówky byla v roce 1993 zničena, hnízdění jednotlivých párů však nelze vyloučit. Na české straně pohoří je nepravidelně pozorován pouze na průtahu. Odhad početnosti: 10 - 20 hnízdících párů. Trend početnosti: nejistý. Česká společnost ornitologická vyhlásila břehuli říční ptákem roku 2013.

Budníček lesní - biolib.czaudioindexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří do nadmořské výšky 1130 m (Kozí hřbety). Odhad početnosti: asi 3500 hnízdících párů. Vývoj početnosti: V období 1984-98 početnost kolísala s dlouhodobě zhruba vyrovnaným trendem, který byl přerušen jen významným výkyvem v letech 1991-92. Doba výskytu: Tažný druh, přezimující v tropické Africe, přilétá na přelomu dubna a května a zpět na zimoviště odlétá během srpna a září. Prostředí: Uzavřené lesní komplexy starších bukových a bukosmrkových porostů, méně často rozptýlená zeleň v zemědělské krajině, ojediněle i smrkové lesy ve vyšších polohách (téměř vždy však s podmínkou zastoupení alespoň jednotlivých buků nebo javorů klenů). Početnost: Na přelomu 20. a 21. století byla odhadována kolem 3500 hnízdících párů. Vývoj populace v posledních letech není znám, nelze však vyloučit, že kopíruje klesající trend z celé ČR. Biologie: Hnízdí jednou ročně na zemi, v kulovitém hnízdě s bočním vchodem, spleteném ze suché trávy a ukrytém v řídké bylinné vegetaci nebo v listí. Snáší 5-7 vajec, průběh hnízdění je stejný jako u budníčka menšího. Potravu sbírá v korunách stromů a tvoří ji zejména larvy a dospělci hmyzu. Ohrožení: Důvodem poklesu početnosti v ČR a Evropě může být úbytek vhodných hnízdních stanovišť, tj. větších celků starých listnatých a smíšených lesů.

Budníček menší - příroda.cz - audioindexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh krkonošské avifauny, hnízdící na celém sledovaném území od podhůří až po nejvyšší hřebeny (Stříbrný hřbet - 1400 m n.m., Úpské rašeliniště - 1430 m n.m.). Odhad početnosti: asi 9500 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Početnost měla v uplynulých 16 letech mírně stoupající tendenci s výrazným kolísáním do roku 1991 a téměř trvalým vzrůstem v následujícím období (+120 % ve srovnání se stavem v roce 1984). Doba výskytu: Tažný druh, který se na hnízdiště vrací koncem března a do zimovišť ve Středomoří nebo jižně od Sahary odlétá v září a říjnu. Prostředí: Rozptýlená zeleň v lidských sídlech a okolní zemědělské krajině, lesy všech typů, luční enklávy a imisní holiny, křoviny v ledovcových karech, klečové porosty. Početnost: Populace s dlouhodobě stoupajícím trendem; koncem 90. let 20. století se její početnost pohybovala kolem 9500 hnízdících párů. Biologie: Hnízdí dvakrát v roce. Kulovité hnízdo ze suché trávy si staví na zemi nebo v keřích nízko nad ní. Snáší 5-6 vajec, dva týdny je inkubuje a další dva krmí mláďata na hnízdě. Sbírá různé druhy drobného hmyzu a dalších bezobratlých. Ohrožení: Bez zřejmého ohrožení. Poznámka: Velmi podobný, zpěvem však zcela odlišný budníček větší (P. trochilus) se vyskytuje ve stejných biotopech od podhůří po klečové porosty (početně hnízdí zvláště nad horní hranicí lesa).

Budníček větší - audio - indexy a trendy v ČR
Velmi hojný druh, hnízdící na celém území Krkonoš od podhůří po nejvyšší hřebeny (Úpské rašeliniště - 1430 m n.m.). Odhad početnosti: asi 7500 hnízdících párů. Vývoj početnosti: V letech 1983-85 početnost budníčka většího v Krkonoších dramaticky poklesla, po mírném vzrůstu v následujícím období setrvává zhruba na stejné úrovni, aniž dosáhla původního stavu.

Budníček zelený - foto(J. Vaněk) - indexy a trendy v ČR
Vzácný druh, hnízdící ve vyšších polohách Krkonoš od 820 (Důl Bílého Labe) do 1280 m n.m. (Wielki Szyszak: Śniezne Stawki), výjimečně zastižen i níže (Jablonec nad Jizerou - 470 m n.m.). Odhad početnosti: 25 - 30 hnízdících párů. Vývoj početnosti: Krkonoše leží na jihozápadním okraji současného areálu rozšíření budníčka zeleného v Evropě a tato okrajová poloha se odráží v extrémních výkyvech početnosti; více viz Hnízdění a výskyt budníčka zeleného v Krkonoších; O tomto zajímavém druhu krkonošské avifauny píše Jiří Flousek v časopise Krkonoše - Jizerské hory, 9/2012, v článku Budníček zelený krkonošský pták roku 2012; foto k článku; viz také článek Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) v roce 2012. Doba výskytu: Tažný druh, který přezimuje až v podhůří Himaláje a při přesunu na zimoviště tak musí překonat vzdálenost kolem 5000 km! Přilétá jako poslední z druhů hnízdících v Krkonoších (na přelomu května a června) a odlétá mezi prvními (koncem července). Na hnízdišti tak stráví pouhé dva měsíce, během nichž musí zvládnout celé hnízdění. Prostředí: Smrkové porosty zhruba do 60 let stáří na březích vodních toků; ojediněle i staré horské smrčiny nebo smíšené porosty kleče, jeřábů a vrb v ledovcových karech. Početnost:  V Krkonoších (a současně i v celé ČR) bylo jeho hnízdění poprvé prokázáno v roce 1992, i když jednotlivá pozorování odtud pocházejí už z konce 70. a z 80. let 20. století. Populace je ovlivněna polohou na okraji areálu a podléhá proto značným výkyvům početnosti. V optimálních letech tu může hnízdit až 30 párů, v nepříznivých rocích pravděpodobně ne více než pět. Biologie: Hnízdí jen jednou ročně v červnu a začátkem července v hnízdech ukrytých na zemi v trsech trávy. Snáší 4-6 vajec, necelé dva týdny je inkubuje a další dva pečuje o mláďata v hnízdě. Živí se především larvami a dospělci drobného hmyzu (motýli, dvoukřídlí, brouci, jepice aj.). Ohrožení: Bez významného ohrožení. Existence jakékoliv populace na okraji areálu rozšíření je však vždy závislá na početnosti a hnízdní úspěšnosti jádrových populací. Poznámka: V Krkonoších bylo dosud zastiženo 8 druhů budníčků. Čtyři druhy tu hnízdí, dva se vzácně zatoulaly z evropských hnízdišť (budníček horský /Phylloscopus bonelli/ a budníček iberský /Phylloscopus ibericus/) a zbývající dva, sibiřského původu, výjimečně "zabloudily" na podzimním tahu (budníček zlatohlavý a budníček pruhohlavý).


 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama bazar