Černohorské rašeliniště foto Jaroslav Veselý
Krkonošská příroda se díky své jedinečnosti stala předmětem zájmu přírodovědců. Vědecký svět objevil Krkonoše na počátku 16. století. V té době v oblasti Krkonoš působil Pietro Andrea Matthioli, který získané poznatky z tohoto pohoří zařadil do svého slavného herbáře. Na počátku 16. a 17. století zde působil známý jeleniogorský lékař Kašpar Schwenckfeld, jehož knihy přinášejí jedny z prvních zevrubných popisů krkonošské přírody. V roce 1786 do Krkonoš zamířila expedice Královské české společnosti nauk a jedním z jejích čtyř účastníků byl i význačný český botanik Tadeáš Haenke. Jeho jméno je dodnes spojeno s popisem jednoho poddruhu borovice horské čili kosodřeviny. Přírodu Krkonoš zkoumal i pražský botanik Maxmilián Opiz; viz také Počátky ochrany krkonošské přírody.
Brzy bylo zřejmé, že přírodu našich nejvyšších hor je třeba nejen zkoumat, ale především chránit. Cesta od prvních ochranářských iniciativ k vyhlášení národního parku však byla dlouhá a plná překážek. Několik desetiletí trvající snahy řady významných osobností vyvrcholily 17. května 1963 vyhlášením Krkonošského národního parku (KRNAP).
50 let Krkonošského národního parku:
Události Čt: Krkonošskému národnímu parku je 50 let.
Pro zájemce o hlubší a podrobnější informace uvolnila Správa KRNAP zdarma v pdf knižní publikaci 50 let KRNAP. Národní park letos oslaví padesáté narozeniny; (Krkonošský deník, 3.2.2013); Krkonošský národní park slaví abrahámoviny (Novinky.cz, 17.5.2013); Přiďte pobejt! (Haló noviny);
U příležitosti výročí 50 let existence Krkonošského národního parku byla 21.5.2013 ve Špindlerově Mlýně zahájena mezinárodní vědecká konference Horská chráněná území v měnícím se světě (Mountain Protected Areas in a Changing World), na které se sešly bezmála dvě stovky odborníků z Česka, Polska, Slovenska, Slovinska, Německa, Nizozemí, Švédska, Kanady, USA a dalších zemí, aby zde diskutovali o nejrůznějších výsledcích vědeckého výzkumu v horských chráněných územích celého světa, ale také o výzvách, kterým tato území čelí v současné době, na níž se podepisuje například pokračující hospodářská recese.
Mezi závěry vědecké konference k 50. výročí KRNAP se objevil návrh na vytvoření tzv. Hercynské úmluvy. Ta by měla navazovat na Alpskou úmluvu a řešit horskou problematiku v evropských středohorách.
Český rozhlas Plus: Ekofórum - Horská chráněná území v měnícím se světě. Výsledky vědecké konference, pořádané Správou Krkonošského národního parku k padesátému výročí jeho založení. Připravili Čestmír Klos a Terezie Jirásková.
Ostrov Arktidy uprostřed Evropy: KRNAP slaví padesát let (Čt 24)
Krakonošova zahrada pod zkratkou KRNAP (Čt 2)
Z oslav 50. výročí existence KRNAP:
Video Správy KRNAP: Téměř mystickou atmosféru mělo představení Pouti krkonošské od Karla Hynka Máchy, které jako součást oslav 50. výročí existence KRNAP sehrál skvěle dobřichovický soubor Ludus musicus. Vypravěčem/Máchou byl Justin Svoboda, režii (a kytaru v ruce) měl František Běhounek; O díle - stručný obsah; Pouť krkonošská - čítanka;
Vybrané odkazy:
Příroda a historie KRNAP
Návštěvní řád Krkonošského národního parku od 1.1. 2016.
Ochrana přírody - Natura 2000;
Plán péče o Krkonošský národní park 2010 - 2020 - část A; část B.
Vědecký výzkum v Krkonoších.
Fotogalerie
Pracovníci Správy KRNAP se při výkonu svých pracovních povinností v terénu mohou dostat jako první ke zraněnému turistovi, lyžaři nebo cyklistovi. Venkovní personál by proto měl být schopen poskytnout základní, ale kvalifikovanou pomoc v krizové situaci. Cílem zvýšit bezpečnost návštěvníků hor je také vytipování a označení tzv. traumatologických bodů v terénu; viz také.
Doplňující informace:
Radiožurnál - Za dvorním fotografem Krkonoš
Informační server Krkonoše - průvodce oblastí Krkonoše
Krkonoše - Správa KRNAP (video, 14 min.)
Na cestě po Krkonoších - i-vysílání České televize (26 min.)