Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Články > Novodobá architektura Krkonoš (I.)

Novodobá architektura Krkonoš (I.)


Výstavba v Krkonoších prodělala za poslední více než století bouřlivý vývoj. V důsledku vzrůstajícího turistického ruchu vznikaly budovy do té doby nebývalých rozměrů a tvarů. Tradici lidového stavitelství začaly překrývat různé slohové a módní trendy, které se střídaly v rychlém sledu. Některé se projevily jen výraznými solitéry, jiné daly vzniknout obecně přijímaným formám, které se v architektuře projevují dosud. Novodobá architektura je v Krkonoších tématem dosud nedostatečně probádaným. Krkonošské muzeum Správy KRNAP připravilo jedno z prvních ucelených shrnutí fenoménu, který si jistě zaslouží další zájem. 

Turistická infrastruktura
Ačkoli má turistika v Krkonoších dlouhou a bohatou tradici, výrazné stavby turistické infrastruktury zde dlouho nevznikaly. Dostatečné zázemí poskytovaly stávající boudy a výhledy skýtala přirozená rozhledová místa na hřebenech. Budovaly se tedy především chodníky a cesty. Za první výraznou stavbu turistické infrastruktury tak můžeme považovat rozhlednu na Předním Žalém. 
Rozhledna ŽALÝ, Benecko; reportáž Toulavé kamery Čt;
Zděná věž z roku 1892 podle projektu V. Liznera a J. Pošepného nezapře svým vzhledem romantické cítění doby, v níž vznikla. Nahradila nepodařenou železnou předchůdkyni, kterou zde postavili v roce 1889. Protože Štěpánka nad Kořenovem již patří do Jizerských hor, je žalská rozhledna až dosud jedinou zděnou stavbou svého druhu v Krkonoších,  což je při turistickém významu tohoto nejvyššího českého pohoří fakt poměrně zarážející.
Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora;
Průlomovým činem bylo zbudování první visuté lanové dráhy z Janských Lázní na Černou horu v letech 1927-28 podle projektu ing. Františka Wiesnera z Chrudimi. Spodní stanice se nacházela přímo v centru, a tak se stala tato technická stavba nedílnou a oblíbenou součástí lázeňského města. Až výstavba nové lanovky z let 1976-80 přesunula spodní stanici dále od náměstí.
SKICENTRUM, Harrachov;
Jde o zajímavou a zároveň kontroverzní stavbu. Autorský kolektiv z kanceláře LO-TECH (Louda, Kulík, Stýblo, Loos, Mudra) v této zakázce ČSTV z roku 1990 pod jednou střechou spojil zázemí pro lyžařský sport, různé způsoby občerstvení a zároveň dostupné ubytování. Samo o sobě zajímavé technicistní řešení interiéru je však ukryto v monolitickém plášti s holubníkovitými vikýři, jejichž motiv byl zopakován například na nové Výrovce. Celek navíc působí svým značným objemem v organismu horské obce poněkud nepatřičně.
CHALUPA NA ROZCESTÍ, Pec pod Sněžkou;
Tento objekt P. Poláka, mezi lidmi známější jako Bufet na Rozcestí, je příkladem výstavby provozoven rychlého občerstvení na přelomu 70. a 80. let.Typický je pro ně tvar písmene A se střechou až k zemi. Také v tomto konkrétním případě jde jistě o architektonicky kvalitnější objekt, než byl jeho prkenný předchůdce.
POŠTOVNA  ANEŽKA - Sněžka, Pec pod Sněžkou; viz také Pahrbek český (film Čt o výstavbě nové poštovny);
Výjimečné místo si zaslouží výjimečné stavby. Tomuto požadavku vyšli architekti Rajniš a Hoffman vstříc, když navrhli v letech 2004-5 novou poštovnu v jednoduchém hranolovitém tvaru se zcela soudobým výrazem. Oproti očekávání velké části veřejnosti nevycházeli ani z kontextu horské architektury, ani z kontextu ostatní zástavby vrcholu hory. Jejich stavba, dokončená v roce 2007, nenechala nikoho chladným, o což autorům možná šlo...


Lázeňská architektura

Lázeňství má v Krkonoších dlouhou, byť nikoli zvlášť bohatou tradici a právě místa s touto tradicí byla nejlépe připravena na prudký stavební rozvoj související se vzrůstajícím turistickým ruchem. Architektura vzniklá v lázeňském prostředí proto nemalou měrou ovlivnila stavby v nově se rodících turistických střediscích. To ostatně dosvědčuje i termín „lázeňská architektura“, který používají v Polsku pro veškerou hotelovou výstavbu v romantickém a secesním slohu z konce 19. a počátku 20. století. 
KOLONÁDA, Janské Lázně;  virtuální prohlídka; viz také Trochu světla do lázeňských kolonád;
Kolonáda je obecně snad nejjasnějším symbolem lázní. Na sklonku 19. století se již prosperujícímu lázeňskému městu nezdála dosavadní dřevěná kolonáda dostatečně reprezentativní, proto vybrali projekt vídeňského architekta P.Branga z roku 1902, který s úpravami J. Blažka realizovali roku 1904. Jedná se o dobře dochovanou ukázku secesní lázeňské architektury.
Lázeňský dům TERRA, Janské Lázně;
Terra patří dodnes mezi klasické ukázky lázeňských domů, hotelů a penzionů z druhé poloviny 19. století. Poměrně rozměrný dům je tvořen z větší části lehkou dřevěnou konstrukcí krytou prkenným deštěním. Z prostého obdélného půdorysu vystupují jen mělké nárožní rizality a většinu romantického dojmu musí vytvořit arkýřovitě podsazené lodžie s bohatou řezbářskou výzdobou ve stylu "dřevěné krajky".
JANSKÝ DVŮR, Janské Lázně; pohled z kamery HumlNET;
Vedle kolonády byl dalším janskolázeňským symbolem Janský dvůr. Původní budova Pruského dvora prošla po roce 1927 radikální proměnou podle projektu A. Payra. Původní symetrickou budovu kombinující modernu a art deco doplnila o dva roky později přístavba s charakteristickou věží. Stavba nového Janského dvora dobře reprezentuje převládající stavební styl velkých hotelových staveb meziválečného období. Necitlivá přestavba z konce 80. let však budově většinu jejího kouzla odebrala.
Zotavovna DUKLA, Špindlerův Mlýn;
Když nechal Fritz Plech znovu vybudovat roku 1928 hotel Palace v typickém meziválečném stylu, zřetelně inspirovaný lázeňskou architekturou art deca a moderny, těžko mohl předpokládat, že se toto luxusní zařízení promění v Dům německého válečného námořnictva a po válce v zotavovnu ROH Dukla. V této roli se objevila budova i ve filmu Homolka a tobolka z roku 1972.

Bydlení a individuální rekreace
Obytné stavby v Krkonoších mají za sebou dlouhou kontinuální historii, avšak hluboko do 19. století patří povýtce do lidové architektury, která není tématem tohoto cyklu. K výraznějšímu pronikání „vyšší“ architektury dochází souběžně či pod vlivem nárůstu významu turismu. Ten si vynutil funkční a prostorové změny doposud ustáleného konceptu krkonošského domu. 
Horská chata Tereza, Dolní Malá Úpa
Na přelomu 20. a 21. století opět začínají vznikat rodinné domy či chalupy větší rozmanitosti co do architektonického pojetí i co do lokalizace. Vedle vědomého navazování na lidovou stavební tradici vznikají i architektonicky kvalitní domy současného vzhledu, které však dobře zapadají do krajiny i okolní starší zástavby, aniž by ji musely otrocky napodobovat.

Hotely a penziony
Na rozdíl od bud představují hotely a penziony zcela nový druh staveb, který se v Krkonoších až do druhé poloviny 19. století vůbec nevyskytoval. Možná byl proto architektonický vývoj těchto objektů trochu rychlejší a nesetkáváme se zde s takovým množstvím adaptací starších staveb. Také návaznost na lidovou stavební tradici je poněkud menší. Přesto měly horské hotelové stavby od svých obdob ve vnitrozemí již od počátku vlastní styl. Charakteristické bylo využívání nejběžnějšího místního materiálu, tedy dřeva. První penziony a hotely z poslední třetiny 19. století tak byly vesměs patrové domy s alespoň jedním podlažím dřevěným. 
Hotel Savoy, Špindlerův Mlýn;
Hotel postavený v romanticko-alpském stylu typickém pro přelom 19. a 20. století (nejprve pod názvem Kaiserliche Krone, po vzniku republiky už jen Krone). Společně s obnoveným hotelem Německý císař představoval nejhonosnější stavby svého typu v tomto letovisku.
Hotel Central, Špindlerův Mlýn;
Požár původního hotelu Sněžka roku 1926 dal prostor ke vzniku této mohutné stavby vévodící centru Špindlerova Mlýna. Je typickým příkladem z moderny vycházejícího slohu, který převládal v meziválečné hotelové architektuře Krkonoš.
Vojenská zotavovna, Špindlerův Mlýn - Bedřichov;
V době první republiky vznikla vedle staršího Důstojnického domu v krkonošském kontextu ojedinělá funkcionalistická stavba zotavovny velmi jednoduchého vzhledu s prostou pultovou střechou. V padesátých letech pak došlo k podstatné přístavbě na místě demolované starší zástavby. Někdejší funkcionalistická budova se stala jedním z křídel mohutné stavby ve stylu socialistického realismu, s níž splynula zejména díky nové mansardové střeše.
MONTANA, Špindlerův Mlýn;
Po dlouhé odmlce byl v letech 1967-1969 podle návrhu JanaTymicha postaven architektonicky zdařilý soudobý hotel kombinující funkcionalistickou věcnost i architektovu invenci. Poslední úpravy se sice snaží přiblížit současné módě pestrých barev, avšak velmi kvalitní architektonický styl 60. let spíše poškozují, než aby ho podtrhly. Originalita je zakrývána tuctovostí, což je ovšem případ řady kvalitních staveb z tohoto období obecně.
Apartmán BELLEVUE, Špindlerův Mlýn;
Za hotelem Grand vyrostla ve 20. letech 20. století depandance Bellevue. Ačkoli meziválečná architektura odvrhla romantickou dekorativnost doby předchozí, na výzdobu zcela nerezignovala. Tuto rozměrnou, avšak celkem konformní novostavbu  například řezbář Hans Brochenberger vyzdobil na arkýřích sérií reliéfů s horskými motivy.
Hotel HORIZONT, Pec pod Sněžkou;
Novou dominantu Pece navrhli architekti Tymich a Opařil v roce 1964, realizace je však pozdější (1979). Stavba předznamenala arogantní vpád hotelové výstavby do krajinného rázu Krkonoš. Jde o typickou ukázku toho, jak poměrně kvalitní architektura může ve výsledku působit negativně kvůli ignorování genia loci (z lat. = duch místa).
Hotel OMNIA, Janské Lázně;
V posledních desetiletích nevzniklo v Krkonoších mnoho hotelových novostaveb. Architekti Petr Kolář, Aleš Lapka ve spolupráci s Albertem Pražákem tak přistupovali k tomuto velkému tématu v podstatě s odstupem znovu. Navrhli stavbu umírněnou, která při svých rozměrech a zřetelném soudobém výrazu díky jednoduchému tvaru, sedlové střeše a tmavému plášti nepůsobí arogantně rušivě. Stavba byla realizována v letech 2005 až 2007.

Horské boudy
Původní krkonošské boudy bývaly objekty čistě účelovými sloužícími k chovu hovězího dobytka. Řada z nich byla obydlena jen v době pastevní sezony, takže šlo vlastně o salaše; jejich dispozice a vzhled vycházely z místní lidové stavební tradice. K výrazné změně došlo až ve druhé polovině 19. století, kdy se boudy začaly přizpůsobovat rostoucímu turistickému ruchu a zemědělská funkce výrazně ustoupila.
Petrovka, Špindlerův Mlýn
Tato známá a dnes trestuhodným počínáním majitele vyhořelá bouda prošla řadou přestaveb. Svoji charakteristickou podobu získala v letech 1887-1901. VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechouNová Petrova bouda je vidět zdaleka, první hosty přivítá o Silvestru 2019.

Luční bouda, Pec pod Sněžkou
; webkamera;
Patří k nejstarším i nejznámějším krkonošským boudám. 

Sokolská bouda, Janské Lázně
;  viz také;
Tato největší srubová stavba v Krkonoších vznikla v letech 1928-1929 podle projektu F. Kavalíra. Vychází z nejrozšířenějšího typu horské boudy, který se stavěl v Krkonoších od 20. let minulého století; viz také Čt: Smutný konec Sokolské boudy.

Tetřeví boudy,
  Dolní Dvůr
Podle projektu F. Doležala a S. Špačka byly v letech 1978-1986 vystavěny nové Tetřeví boudy. Originální stavbě musela ustoupit dosavadní rozptýlená zástavba této luční enklávy a nový objekt si dosud marně hledá své obdivovatele.

Urbanismus
Od konce 19. století prochází urbanismus v Krkonoších nejrychlejšími změnami za několik po­sledních století. Proces přesouvání obyvatel z horských strání do údolí sice začal již s průmyslovou revolucí, avšak tato poslední prudká změna má přímou souvislost s rozvojem turistického ruchu a naopak s útlumem či zánikem ostatních způsobů obživy obyvatel našich nejvyšších hor.


Labská bouda - Solitérní bouda v horské přírodě     foto Jaroslav Veselý
Pro Krkonoše je typické, že zástavba pronikla z vesnic do volné krajiny. Jde pochopitelně o boudy. Zvláště u hřebenových bud je charakteristické, že jeden výrazný objekt kraluje celé enklávě a dává jí tak charakteristický vzhled. Tento princip je třeba chránit. Bouda by se neměla stát semínkem další koncentrované zástavby.
Labská bouda je podle mínění památkářů z Josefova unikát;
Památkáři chtějí Labskou boudu chránit, nájemce to překvapilo;

Koncentrovaná zástavba ve Špindlerově Mlýně     
Současná podoba turistických center je bohužel výsledkem živelného rozvoje, který se přes řadu pokusů nepodařilo uřídit. Zástavba se zahustila v nahodile vzniklých chuchvalcích tak, že v podstatě zakryla výhledy na přirozené přírodní i historické dominanty a přehled je možný jen z ptačí perspektivy. Vzdušný princip rozptýlené zástavby na prosluněné pasece byl nahrazen sídlištěm, lhostejno zda paneláků či novodobých apartmánových komplexů, utápějícím se v bující náletové zeleni.

Architektura 60. - 80. let - MONTANA
V 60. letech 20. století docházelo v tehdejším Československu k politickému uvolnění a možnosti cestování na Západ. Architektům bylo umožněno seznamovat se s myšlenkami evropské i světové architektonické tvorby. Pod těmito vlivy bylo vyprojektováno i několik hotelů v Krkonoších, které jsou však vzhledem k dokončení jejich výstavby na počátku 70. let mylně považovány za typické příklady socialistické propagandistické výstavby. Na počátku 60. let 20. století přestala kapacita stávajících rekreačních objektů v Krkonoších postačovat. Zároveň s politickým uvolněním vznikla v tomto období poptávka po nových hotelech. 

Architektura 60. - 80. let - HORIZONT
Hotelová zařízení, zotavovny a velké rekreační objekty zažívaly v 60. le­tech velkou renesanci.
Na turistiku se začalo pohlížet jako na významné odvětví, zdroj potřebných valut, a výstavba horských hotelů dostala politickou podporu.

Architektura 60. - 80.let - Krkonošské "chalupy
Krakonošova krčma - Restaurant Myslivna, Špindlerův Mlýn;  Chalupa Na rozcestíDřevařská Apartments, Benecko;

Videa k tématu - Česká televize:
Krkonošská stigmata (film o tom, jake se ve jménu MAMONU negativně změnila a v současnosti ještě více mění tvář Krkonoš)

Výstavba v Krkonoších se nevyhnula ani Špindlerovu Mlýnu. Své obavy o budoucnost Špindlerova Mlýna vyjádřil historik, spisovatel, horský průvodce a bývalý učitel z Vrchlabí František Jirásko, když v pořadu České televize Vzkaz Františka Jirásko rekl: "Špindlerův Mlýn je případ takové megalomanie, kterou bychom si v Krkonoších nepřáli, aby pokračovala. Já osobně se hrozím těch plánů, které jsem měl příležitost vyslechnout, že by v budoucnosti měly být propojeny všechny sjezdovky, které tady jsou. Špindlerův Mlýn bych v každém případě považoval za případ té naší neskromnosti a případ potlačení takové té pokory, kterou hory vůči člověku vyžadují. Věřím tomu, že si člověk sám dokáže uvědomit kam až sahá hranice možností, aby nepoškozoval sám sebe".

4.12.2012: Stovky nových apartmánů v Krkonoších
Zájem lidí o vlastní apartmán na horách znovu roste. A tak se zahajují i projekty, které investoři odkládali celé roky. Změnit se má tvář skoro všech větších středisek. A někdy i přes odpor místních lidí. Apartmány Medvědín.

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma