Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Abecední rejstřík: místopis, lidé, zajímavosti > Ledovcové morény - Mikoláškův, Janatův mlýn

Ledovcové morény - Mikoláškův, Janatův mlýn


Ledovcové morény
 - ledovce mají obrovskou erozní a transportní sílu. Obrušují povrch horských svahů a údolí a balvany uzavřené v ledu při spodní straně ledovce doslova přeorávají podloží. Na rozdíl od tříděných říčních náplavů ledovce hromadí na své pouti údolím před sebou a po stranách velké valy, tvořené netříděnou směsí kamení, písku a hlíny - ledovcové morény. Dobře patrné jsou morénové hráze Velkého a Malého rybníku, různě uložené morény o nestejných výškách na dně Sněžných jam svědčí o opakovaném, nestejně intenzivním zalednění krkonošských údolí. Na české straně jsou dobře patrné morény různého stáří v Labském, Obřím a Dlouhém dole či v údolí Mumlavy.

 
Les království - Nejkrásnější přehradu s pohádkovým jménem najdete v Podkrkonoší. Projet podkrkonošským regionem mimo frekventované silnice umožňuje Labská cyklotrasa č. 24 a na ni navazující stezky, po kterých je možné dojet až k přehradě Les království; více informací zde; další odkazy: Wikipedie; Nejhezčí přehrada v Česku je jako z pohádky. Výlet na Les KrálovstvíInformace o přehradě; Vodní elektrárna Les Království září novotouPřehledná mapaVirtuální prohlídkaVideo; facebook: fotografie časopisu Krkonoše - Jizerské hory;
 
Lesnické lyžování 2011 - časopis Krkonoše - Jizerské hory, 5/2011.
 
Lesní ekosystémy Krkonoš - pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš a s výjimkou převážné části alpinského stupně se rozkládají ve všech ostatních vegetačních výškových stupních. Jejich druhové složení i prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Rozloha dnešních lesních porostů je zhruba 37000 hektarů. Jsou domovem více jak 60 druhů dřevin.
 
Lesní rašeliniště horského (montánního) stupně - na svazích v blízkosti horní hranice lesa se v Krkonoších rozkládají podmáčené a zrašeliněné smrčiny, kde nadbytek vody již z dálky signalizují svým bílým ochmýřeným plodenstvím suchopýry. Na vzhledu smrků je patrné, že se jim na trvale podmáčených, kyselých a zrašelinělých půdách příliš nedaří, avšak z hlediska druhové pestrosti flóry a fauny patří lesní rašeliniště mezi významné obohacení krkonošské přírody. Dokládá to Černohorské rašeliniště v sedle mezi Černou horou a Světlou, Jeřábí louka u Vosecké boudy, rašelinné smrčiny v závěru Mumlavy, na Mrtvém vrchu nad Harrachovem či na svazích v okolí Martinovy a Petrovy boudy.

Linka Adolf, Dipl. Ing. - do historie krkonošského lyžování přispěl vynálezem originální dřevěné brusle na sníh, vyrobené jednorázově v několikatisícové sérii se značkou Tajfun koncem první poloviny 20. století.
 
Listnaté a smíšené lesy - olšiny, jasaniny, javořiny, bučiny s různou příměsí smrku. V minulosti pokrývaly rozsáhlé plochy submontánního a montánního stupně, dnes rostou jejich zbytky v údolních nivách krkonošských řek a potoků a na přilehlých svazích (zejména v okolí Úpy, Labe, Jizerky a Jizery a jejich přítoků). Význačné druhy rostlin: lilie zlatohlavá, česnek hadí a medvědí, bledule jarní, kyčelnice devítilistá a cibulkatá, vraní oko čtyřlisté, dymnivka dutá a bobovitá, sasanka hajní a pryskyřníkovitá, měsíčnice vytrvalá, kapraď laločnatá, sleziník červený a zelený. Význačné druhy živočichů: tesařík pižmový, kozlíček dvojtečný, endemický plž vřetenovka krkonošská, mlok skvrnitý, čáp černý, pěnice, sýkory, brhlík lesní, datel černý, strakapoud velký, holub doupňák, norník rudý, myšice lesní, plšík lískový.
 
Liščí hora - 1363 m vysoký vrch ve východní části Krkonoš na rozsoše Černé hory. Na úbočí je Lyžařská bouda, bouda Prvosenka a níže Lesní bouda. V jejich okolí jsou vyhledávané lyžařské běžecké terény.
 
Ložiska rud - na řadě míst Krkonoš se nacházejí rudy železa, mědi, olova, zinku, arzénu, wolframu, cínu, uranu a dalších prvků. Jejich ložiska jsou však malá a v současnosti nemají průmyslový význam.
 
Lučiny - luční enkláva jižně od Pece pod Sněžkou s několika vyhledávanými boudami (PražskáKolínská...).
 
Luční bouda - největší krkonošská bouda v nadmořské výšce 1400 m. Významná křižovatka turistických cest uprostřed Bílé louky severně od Studniční hory. Vznikla v 16. století při obchodní stezce z Čech do Slezska. Přes četné požáry byla bouda znovu a znovu obnovována. Měnila často pojmenování (Bílá, Česká, Rennerova). Dnešní podoba pochází z doby 2. světové války.
 
Luční hora - foto - holý masiv, který spadá k západu spolu se Železnou horou do Dlouhého dolu a severně přechází v Bílou louku. Od Studniční hory ji dělí Luční sedlo. Příroda na vrcholu Luční hory připomíná tundru s drsným severským klimatem.

Luční potok v Podkrkonoší (mapa lokality, přehledná mapa) - přírodní památka. Předmětem ochrany je populace raka kamenáče (Austropotamobius torrentium); (Jiří Bašta, časopis Krkonoše - Jizerské hory, 10/2014).
 
Lysá hora - kosodřevinou porostlý vrch vysoký 1344 m západně od Kotle, od kterého je oddělena Kotelským sedlem. Na jižním úbočí směřujícím k Rokytnici nad Jizerou jsou sjezdové tratě s množstvím vleků a se sedačkovou lanovkou.
 
M
 
Maják Járy Cimrmana - tyčí se na hranici Jizerských hor a Krkonoš (mapa).
 
Malá Úpa - rozptýlená horská obec v povodí Malé Úpy. Tak jako v okolních obcích, i zde se od 16. století těžilo dřevo, dobývala železná a arzénová ruda, která se vozila k dalšímu zpracování (1841 - 1870) do Pece pod Sněžkou. I zde zaznamenalo ve své době rozvoj budní hospodaření. V Mohornově (Spáleném) Mlýně, který je v dolní části obce, pobyl roku 1779 císař Josef II. S jeho podporou a souhlasem v obci v letech 1788 - 1789 vznikl kostelík. Přímo u hraničního přechodu s Polskem se nachází horský hotel Pomezní bouda.
 
Maly Staw (Malý rybník) - jezero na dně ledovcového karu na polské straně Krkonoš, dosahuje hloubky 7 m. Na břehu jezera je schronisko Samotnia; viz Ledovcová jezera;
 
Malý Šišák (Malý Šišák od Špindlerovky) - O rozluštění dosud tajemného nápisu na žulovém kameni na vrcholu hory píše Jiří Bašta v článku Záhada na Malém Šišáku (časopis Krkonoše - Jizerské hory, 11/2012).
 
Mapa republiky - nejdéle ležící sněhové pole na české straně Krkonoš. Vytváří se na jižním svahu Studniční hory, kde větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Jeho výška dosahuje v průměru 4 - 8 metrů, za příhodných podmínek i přes 15 metrů. Na jaře mají odtávající zbytky firnového pole tvar naší republiky a jsou za dobré viditelnosti patrné až od Hradce Králové. Než roztaje sníh je mapa republiky dobře patrná ze snímku webkamery HumlNET od Boudy na Muldě. - viz také Toulavá kamera Čt;  Čt 1 - Události v regionech 31.5.2011;  Čt1 - Události v regionech 11.5.2012;  Krkonošský deník 14.6.2012; Článek o Mapě republiky z 31.5.2016, obsahující statistiku výšky sněhu v této lokalitě v letech 1999-2016; fotografie Mapy republiky, červen 2015, foto J. Veselý.
 
Martinice v Krkonoších - horská obec Martinice v Krkonoších se nachází v severovýchodních Čechách v podhůří Západních Krkonoš v nadmořské výšce 482 metrů. Obec je velmi zajímavá svou malebnou a atraktivní polohou, neboť se zde stýká oblast Krkonoš a Českého ráje.
 
Martinova bouda - foto - mapa - horská bouda na jižním svahu Vysokého Kola, pod ní začíná Martinův důl. Bouda byla založena roku 1642 Martinem Erlebachem. Je také známá tím, že odtud pochází známá tenistka Martina Navrátilová. Málo se už ale ví o tom, že u Martinovy boudy kdysi byla dnes zcela zaniklá zahrádka horských druhů rostlin. O historii a tvůrci této botanické zahrady píše Jaromír Tlustý v článku Zaniklá zahrada horských květin – Historie a tvůrci botanické zahrady u Martinovy boudy (časopis Krkonoše - Jizerské hory, 4/2015); fotografie k článku. O této botanické zajímavosti psal již Aleš Suk v článku Botanická zahrádka u Martinovky (časopis Krkonoše - Jizerské hory; 8/2010). Na předešlé články navázal Jiří Dvořák v čísle 8/2015 uvedeného časopisu, v článku Co zbylo z Krkonošské květnice. Píše zde o botanické výpravě za pozůstatky Bucharovy Krkonošské květnice a o výsledcích pátrání po pozůstatcích výsadby i terénních úprav. 
 
Medvědín - 1235 m vysoký vrch západně nad soutokem Labe s Bílým Labem. V provozu je sedačková lanovka umožňující snadnější přístup na hřbet Krkonoše. V zimě areál pro sjezdové lyžování -více info;
 
Mechové jezírko - skryto v údolí Kotelského potoka severozápadně od parkoviště Dolních Míseček v nadmořské výšce 930 m. Je jediným jezírkem ledovcového původu na české straně Krkonoš. Jméno dostalo podle porostů mechu rašeliníku.

Mezerová-Winterová Julie (*28.2.1893 - +2.5.1980) - Francouzská Paříž a československá Úpice. Salon d'Autumne a Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. Kruh výtvarných umělkyň a základní školy v Úpici. To vše a mnohem více spojila svým životem a dílem jedna z nejnadanějších umělkyň své generace, rodačka z podkrkonošské Úpice (mapa), Julie Mezerová-Winterová; Katalog dělcelý článek (Jana Nešněrová, časopis Krkonoše - Jizerské hory, 8/2014).

Mikoláškův, Janatův mlýn - Křížlice (mapa) - architektura, technologie, fotografie; viz také Jiří Louda, časopis Krkonoše - Jizerské hory, 12/2011; viz také Kulturní památka Janatův mlýn v Buřanech (Jiří  Bašta, K+JH, 6/2015); Historie Janatova mlýna; (mapa); viz také Košatý rod mlynářů Janatů.
 

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma