Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida

Labe - Ledovcové kary

 

Labe - největší česká řeka pramení na Labské louce v západních Krkonoších v nadmořské výšce 1386,6 m. Délka jejího toku od pramene k ústí do Severního moře je 1091 km, z toho 364 km v ČR; viz také heslo Pramen Labe.
 
Labská bouda - horský hotel na křižovatce poblíž Labského vodopádu. Nejprve v těchto místech stávala malá budka, která byla později upravena a přizpůsobena pro ubytování návštěvníků. Koncem devatenáctého století byla přestavěna na boudu a během času rozšiřována. V roce 1965 vyhořela a nedaleko byla postavena nová budova. Jaká bude budoucnost Labské boudy?; viz také Reportéři ČT - Hotel Labská bouda na odstřel (15.11.2010); viz také archiweb; Václav Odvárka - projekt obnovy Labské boudy;
 
Labská soutěska - (mapa) peřejnatý, asi 300 m dlouhý úsek labského řečiště jižně od Přední Labské, v němž se vyskytují tzv. obří hrnce. Nejobtížnější místo vodáckých závodů na Labi.
 
Labská přehrada - vodní nádrž na Labi jižně od Špindlerova Mlýna. Byla vybudována v letech 1910 - 1914 jako součást protipovodňových opatření. Dodnes přehrada slouží k účinné regulaci vody v Labi při rychlém jarním tání sněhu na hřebenech nebo při prudkých letních lijavcích. Může pojmout až 3,5 milionu m3 vody.
 
Labský důl - horské údolí ledovcového původu pod svahy v západní části Sedmidolí. Jeho dnem protéká Labe s četnými meandry. V Labské rokli, nejsevernější části, spadá Labský vodopád, který je asi 45 m vysoký. Trojice skalnatých karů Navorská, Pančavská a Harrachova je souborně nazývána Labské jámy. Jejich přírodní poměry výrazně ovlivňují časté pády lavin. V Pančavské jámě je Schustlerova zahrádka s bohatstvím vysokohorských rostlin. Údolím vede Harrachova cesta, která byla vybudována jako spojnice Špindlerova Mlýna a Labské boudy. - Místo, které mám rád (časopis Krkonoše - Jizerské hory, 11/2004); V Labském dole natočila reportáž také Toulavá kamera Čt.
 
Lanová dráha Janské Lázně - Černá hora - v roce 2006 byla v Janských Lázních uvedena do provozu nová 8-mi místná kabinová lanová dráha na Černou horu, s názvem „ČERNOHORSKÝ EXPRESS“. Její výstavba trvala necelé 4 měsíce, výrobcem technologie je rakouská firma Doppelmayr. Jedná se o historicky třetí kabinovou lanovou dráha z Janských Lázní na Černou horu.
 
Lanová dráha Pec pod Sněžkou - Hnědý vrch - čtyřsedačková lanovka na Hnědý vrch nad Pecí pod Sněžkou nahradila původní lyžařský vlek. Důvodem stavby lanovky bylo zvýšení kapacity přepravených lyžařů na nejdelší sjezdařské trati v Peci pod Sněžkou a také odstranění prudkého stoupání, které dělalo lyžařům používajícím vlek problémy.
 
Lánov - zemědělská obec s částmi: Horní, Střední, Dolní. V Horním Lánově je v provozu vápencový lom. Dolnímu Lánovu dominuje renesanční kostel sv. Jakuba.
 
Lasocký hřbet - české pojmenování tohoto protáhlého terénního útvaru, orientovaného severojižním směrem, je trochu problémové. Lasocký hřbet, polsky Grzbiet Lasocki je jako souvislý celek jasně zřetelný a definovatelný při pohledu od východu z Polska, ze sníženiny Lubavské brány, z Čech však nikoli. O cestě po zeleně značené turistické trase mezi Pomezním sedlem a Rýchorami, vedoucí důsledně po česko-polské státní hranici a také po souvislém hřbetu, který se táhne v délce devíti kilometrů, píše Jiří Dvořák v čísle 11/2011 časopisu Krkonoše - Jizerské hory, v článku nazvaném Nenápadný půvab Lasockého hřbetufotografie k článku.
 
Laviny zemní - též zvané mury se významně podílejí na změnách reliéfu horských masívů a jejich cesty jsou patrné ve všech pohořích s dlouhými prudkými svahy. Vznikají zpravidla nad horní hranicí lesa v důsledku silného přemokření půdy po vydatných nebo dlouhodobých lijavcích. Svahové zvětraliny ztrácí pak stabilitu a v podobě bahnitokamenité kaše sjíždějí do údolí, přičemž ničí vše, co jim stojí v cestě (lesy, obydlí, komunikace). V Krkonoších je evidováno přes 220 drah zemních lavin, zejména v Obřím, Dlouhém a Jelením dole, v údolí Bílého Labe nebo v jámě Lomničky. Ničivou zemní lavinu, která dne 29.7.1897 zavalila dno Obřího dolu, dokumentuje malá expozice umístěná v kapličce v Obřím dole. Opakovaně padaly zemní laviny menšího rozsahu na různých místech Krkonoš v letech 1964, 1974 a 1994. O zemní lavině v Kotli se stručně zmiňuje Jiří Dvořák v čísle 7/2011 časopisu Krkonoše - Jizerské hory.
 
Ledovcová jezera - mohutné ledovcové morény přehradily ledovcem zahloubená dna některých krkonošských údolí, což zpomalilo odtok vody z tajících ledovců, firnových a sněhových polí a umožnilo vznik ledovcových jezer. Jsou známá téměř výhradně ze severní strany hor a to Velký a Malý rybník (Wielki a Maly Staw) ve stejnojmenných karech. Velký rybník má délku 550 m, šířku 170 m a max. hloubku 24,4 m, rozlohu vodní plochy 8,3 ha a jeho hladina leží ve výšce 1225 m n. m. Při severovýchodním břehu jezera v hloubce asi 2 až 5 m roste vzácná vodní kapradina šídlatka jezerní. Malý rybník má téměř kruhový tvar (241 x 166 m, rozlohu 2,9 ha) a maximální hloubku 7,3 m. Výška hladiny je 1180 m n. m. V jezeře žije malá populace pstruha potočního. Několik malých jezírek s kolísavou výškou hladiny se nachází na dně Velké Sněžné jámy (Sniežne Stawki). Dna ledovcových údolí na české straně Krkonoš nejsou zahloubená, takže se zde ledovcová jezera nedochovala, s výjimkou jediného, a to v údolí Kotelského potoka, kde se nachází malé jezírko (0,05 ha, hloubka necelý 1m), silně zarůstající mechorosty, proto má název Mechové jezírko; viz také Zmizejí Mały a Wielki Staw? - časopis Krkonoše - Jizerské hory; 2/2007;
 
Ledovcová údolí (Trogy) - vznikla ve starších čtvrtohorách (pleistocén), kdy vlivem blízkosti kontinentálního skandinávského ledovce a alpských ledovců došlo k výraznému ochlazení celé střední Evropy. Jeho vlivem se v přibližně 11 krkonošských horských údolích vytvořily ledovce alpského typu s kratšími či delšími ledovcovými splazy. Ledovce stékaly z terénních prohlubní v ledovcových karech a svou vahou a tlakem (často 2 až 4 tuny na dm²) obrousily a přemodelovaly původně ostře zaříznutá úzká horská údolí s příčným profilem ve tvaru V na široké ledovcové trogy, které mají příčný profil ve tvaru U. Největší ledovce stékaly údolím Obřího a Labského dolu (splazy měly délku přes 4 km), dále pak údolím Kotelského potoka, Mumlavy a Zeleného potoka, Dolem Bílého Labe a Dlouhým dolem.
 
Ledovcové kary - kotlovité skalní amfiteátry v závěrech horských údolí, odkud pramenily (nebo pramení) ledovce. Vznikly zpětnou a hloubkovou erozí ledovců a mrazovým zvětráváním skalních stěn. V Krkonoších je těchto útvarů svědčících o rozsahu dávného zalednění části pohoří celkem 14 a v místním názvosloví jsou známy jako jámy nebo kotle. Jsou to Velká a Malá Studniční jáma, Úpská jáma, Kociol Lomniczki, Wielky a Maly Staw, Czarny Kociol, Wielky a Maly Sniežny KociolVelká a Malá Kotelní jáma a trojice jam v závěru Labského dolu - Harrachova, Pančavská a Navorská jáma. Příroda ledovcových karů patří k nejcennějším místům Krkonoš (blíže viz botanické zahrádky). Většinou krkonošských karů procházejí turistické cesty.
 
 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma