Reklama: Wifi Analyzer Užitečná aplikace pro Androida
Navigace: Krkonoše > Abecední rejstřík: místopis, lidé, zajímavosti > Chojnik - Josef Myslimír Ludvík

Chojnik - Josef Myslimír Ludvík

 CH

Chojnik; historiepopismapa; - je jedním z nejvýše položených hradů Dolního Slezska. Leží cca 5 km téměř na jih od centra Jeleniej Góry na území Krkonošského národního parku, do kterého se v Polsku platí vstupné. Přístup je od vsi Sobieszów po turistických značkách s výstupem na vysoký žulový útes na úpatí Krkonoš, na kterém hrad stojí. Je typickou ukázkou dolnoslezské hradní architektury a jejího vývoje; víceviz takéfotogalerie.
 
I
 
Import nepůvodních druhů organismů - je vždy záležitostí se špatně předvídatelnými důsledky, které v praxi mohou vést až ke snižování biodiverzity. O jednom takovém vetřelci, slunéčku východním -viz také - mapa rozšíření, jehož výskyt byl na našem území zjištěn v roce 2006 a v  Krkonoších v roce 2009 píše Jan Vaněk v čísle 7/2011 časopisu Krkonoše - Jizerské hory, v článku nazvanémVetřelecfotografie autora článku.
 
Introskeletová eroze - ztráta humusových vrstev půdy v důsledku jejího vyplavování srážkami do nižších kamenitých (skeletovitých) půdních horizontů, kde jsou pro výživu dřevin nedostupné. Dochází k ní v místech velkoplošně odtěžených horských smrčin na suťovitých svazích montánního stupně Krkonoš.
 
J
 
Jablonec nad Jizerou - lidově nazývaný "Jabloneček" pro odlišení od většího Jablonce nad Nisou. Leží v údolí Jizery v západní části Krkonoš. Dominující památkou je pozdně barokní kostel sv. Prokopa. V městečku se dochovalo několik chalup reprezentujících krkonošskou lidovou architekturu. Pro rekreaci slouží koupaliště a přilehlá hřiště "V Pilišťatech".

Jak zatopit Krkonoše - Sérii velkých povodní minulých dvou desetiletí loni vystřídalo nevídané sucho. Podobný nedostatek vody tu byl naposledy v roce 2003, předloni přišel silný jarní přísušek. Sucho dosud nepřicházelo tak často jako velká voda a způsoby ochrany proti němu se na rozdíl od protipovodňových opatření rozvíjejí kratší dobu. Oba jevy však mají jednu společnou vlastnost: povzbuzují apetit ke stavění přehrad. Během podzimu se v Krkonoších znovu objevili nově natření staří strašáci, totiž požadavky zařadit lokality Vilémov na Jizeře a Lata na Malé Úpě do seznamu míst, rezervovaných pro výstavbu velkých vodních nádrží. Přehrady, které naštěstí nebyly postaveny; dokončení článku (časopis K+JH, 1/2016 + 2/2016); fotografie k článkuPřehrady, které naštěstí nebyly postaveny (pokračování z minulého čísla, Vlastimil Pilous, K+JH, 3/2016); K článku Přehrady, které naštěstí nebyly postaveny (Jiří Plecitý, Praha, K+JH, 3/2016).
 
Jáma Lomničky - hluboké ledovcové údolí na severním úpatí Sněžky, které přes všechny své zajímavosti a zvláštní atmosféru uniká pozornosti českých turistů. Turisticky nejpřitažlivější je vodopád Lomničky, v jehož blízkosti, ve štěrbinách žulových skal roste vzácná horská bylina řeřišnice rýtolistá; viz také Jáma Lomničky. Neprávem opomíjený krkonošský kar; časopis Krkonoše - Jizerské hory; 8/2010.
 
Janova skála - vyhlídková skála (na odbočce turistické cesty) mezi Čertovou horou a Studenovem.
 
Janské Lázně - horské lázeňské město pod Černou horou s teplými a mírně radioaktivními prameny. Jejich léčivé účinky byly odedávna známy a využívány místním obyvatelstvem. Místo patřilo k panství Vlčice. Jeho majitel Jan Adolf ze Schwarzenburgu je považován za zakladatele lázní, protože zde dal roku 1677 postavit šest lázeňských budov. V současnosti se zde úspěšně léčí zejména následky dětské obrny. Centrem města je pěkně upravené náměstí s lázeňskými budovami, secesní kolonádou a sochou Krakonoše. Nejstarší lanovku v Krkonoších z roku 1928 vystřídala nová. Byla uvedena do provozu v roce 1980. Vrcholová stanice na Černé hoře (1299 m) je východiskem řady překrásných hřebenových výletů.
 
Jarní efekt - víte, co to je jarní efekt? Prozradí vám to Toulavá kamera Čt při procházce po patnáctikilometrovém okruhu v Krkonoších. Provede vás například Bolkovem, osadou, která vznikla ve středověku.
 
Jasné a zamračené dny - na hřebenech Krkonoš bývá 130 až 150 dnů zamračených a 30 až 40 dnů jasných. Nejkratší sluneční svit bývá v listopadu a prosinci, nejdelší v květnu a červnu.
 
Javorník - Čertova rýha v krkonošských lesích. Na katastru obce Javorník (mapa) ve východních Krkonoších, mezi Rudníkem a Jánskou horou, se nachází tzv. Jiřský příkop. Není tu od přírody, je umělého původu; vyhloubit ho musela být po čertech těžká práce.
 
Jelenka - horská bouda na východním svahu Svorové hory. Sloužila jako lovecká chata, v její blízkosti je Emin pramen.
 
Jeník Jan - botanik, uznávaný znalec tropických lesů v Africe, nestor moderního vědeckého bádání v Krkonoších. Na začátku nového tisíciletí byl čtyřikrát za severní polární hranicí lesa a doplňoval si své horské znalosti. Byl členem výzkumné skupiny, která srovnávala  tundru vysoko v Krkonoších s tundrou za polárním kruhem ve Švédsku; viz také Jan Jeník – klasik výzkumu evropských středohor(Jiří Bašta, časopis Krkonoše - Jizerské hory, 4/2014).
 
Jeskyně - při úpatí Krkonoš se vyskytují čočkovité polohy vápenců a dolomitů ve kterých korozní a erozní činností vody vznikly krasové jevy, včetně větších či menších jeskyní. Mnohé z nich byly objeveny v souvislosti s těžbou hornin a teprve následný speleologický průzkum upřesnil jejich rozsah. Největší krasové dutiny jsou v Horních Albeřicích, kde speleologové objevili jeskyni Albeřickou, Celní, Krakonošovu a další, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 100 - 250 m. Mají zajímavou krasovou výzdobu a zvláštní hydrologický režim (ponorný Albeřický potok). Jeskyně v Poniklé byla objevena v roce 1912 a jsou zde odkrývány další nové podzemní prostory, včetně síně s podzemním jezírkem. Délka jeskyně je přes 200 m, hloubka asi 40 m. Menší jeskyně se nacházejí i ve Vilémově, Rokytnici, Štěpanické Lhotě, Hořejším Vrchlabí, Horním Lánově a v Maršově. Turisticky přístupné jsou však pouze Bozkovské dolomitové jeskyně, ležící v sousedství Krkonoš, asi 7 km jihozápadně od Vysokého nad Jizerou; viz také Krkonošský kras.
 
Jezera - viz heslo Ledovcová jezera.

JínonošSzrenica (česky Jínonoš, německy Reifträger) je hora nacházející se na polské straně Krkonoš v hlavním hřebeni, asi 200 m od česko - polské hranice, 3.5 km jižně od Szklarske Poręby.
 
Jizerský důl - údolí kolem řeky Jizery od soutoku s Mumlavou po Vilémov (část obce Rokytnice nad Jizerou). Zajímavé jsou tzv. obří hrnce v řečišti - důsledek evorzní činnosti vody a smíšené porosty na svazích údolí.

Johann Adolf (1922-3/2015) - pamětník a poválečný pokračovatel tradičního krkonošského budního hospodaření; více Pozůstalost Johanna Adolfa, (Libor Dušek, Krkonoše - Jizerské hory, 2/2016); fotografie k článku.

Josef Myslimír Ludvík - první obrozenecký historik Náchodska, spisovatel a římskokatolický kněz. Jeho literární dílo Myslimír, po horách krkonošských putující je považováno za první česky psaný cestopis Krkonoš a jeden z prvních pokusů o počeštění převážně německého pomístního názvosloví v Krkonoších.
 

 

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma