Reklama: Bezpečnostní schránka Co to je bezpečnostní schránka.
Navigace: Krkonoše > Abecední rejstřík: místopis, lidé, zajímavosti > Cena ředitele Správy KRNAP - Čtvrtohorní zalednění

Cena ředitele Správy KRNAP - Čtvrtohorní zalednění

C

Cena ředitele Správy KRNAP za rok 2010 - časopis Krkonoše - Jizerské hory, 5/2011.
 
Cestáři Správy KRNAP - o éře jedné profese, která byla od 60. let minulého století trvale zastoupena v řadách stálých zaměstnanců Správy KRNAP, píše Jiří Dvořák v čísle 12/2010 časopisu Krkonoše - Jizerské hory, v článku Rozloučení s cestáři Správy KRNAP. Na české straně Krkonoš je cca 1700 km komunikací různého charakteru, od letních a zimních turistických cest, přes lesnické a zemědělské komunikace až po pozůstatky někdejších historických cest. O oživení cestářského řemesla píše Libor Dušek v čísle 10/2014 časopisu Krkonoše - Jizerské hory; fotografie k článku; viz také: Krkonošský národní park opravil devadesát kilometrů cest za 71 milionů.
 
Č
 
Čedičová rokle (Žleb bazaltowy) - v Krkonoších ojedinělý výchoz čedičové žíly v Malé Sněžné jámě na polské straně Krkonoš. Je to nejvýše položený výskyt čediče ve střední Evropě. Tato minerálně bohatá zásaditá hornina s vysokým obsahem vápníku a hořčíku podmiňuje díky svému intenzivnímu zvětrávání vznik výjimečně pestrého biotopu, který představuje nejbohatší botanické naleziště Krkonoš. V blízkosti prochází turistická cesta, vlastní lokalita však není přístupná.
 
Čedičová žíla v Malé Sněžné jámě - zřejmě nejvyšší výchoz třetihorního čediče ve střední Evropě se nachází v Malé Sněžné jámě na polských svazích západních Krkonoš (1300 - 1450 m n.m.). Z dálky je nápadné odlišné sloupcovité zvětrávání čediče ve srovnání s kvádrovitým rozpadem okolních žulových stěn. Minerálně bohaté čedičové skály a zazemněné sutě pod čedičovou žílou jsou proslulé bohatstvím tamní horské květeny. - viz také Sněžné jámy.
 
Černá hora - 1299 m vysoká hora severozápadně od Janských Lázní. S nimi je spojena kabinovou lanovkou. Od Světlé hory je oddělena Těsným dolem, kterým protéká Černohorský potok. Severovýchodně od vrcholu je rozsáhlé Černohorské rašeliniště, na vrcholu je umístěn televizní vysílač.
 
Černohorské rašeliniště - je vrchovištní rašeliniště s jezírky porostlé klečí. Síla rašelinové vrstvy dosahuje až 2,5 m. Kolem rašeliniště vede naučná stezka, pro pozorování je možné využít dřevěné vyhlídkové věže. - Toulavá kamera Čtfotogalerie;
 
Černý Důl - obec rozložená kolem toku Čisté (dříve Stříbrný potok), která dnes ještě sdružuje osady Čistá v Krkonoších a Fořt. Původní jádro obce kolem čtyřúhelníkového náměstíčka naznačuje, že šlo o sídliště nezemědělského charakteru. Osada získala roku 1564 právo svobodného hornického města. Těžily se tu zejména drahé kovy a železná ruda. Úpadek nastal v 17. století a pozdější pokusy o těžbu byly neúspěšné. Od 18. století je zde ve větším rozsahu těženo ložisko poměrně čistého vápence. Vápenec se těží dodnes a dopravuje se 9 km dlouhou lanovkou do Kunčic nad Labem k dalšímu zpracování. Od 19. století tu pracuje i textilní továrna (kapesníky). V obci je kostel sv. Michala ze 16. století, dnešní stav je z let 1830 - 1832. Místo je dobrým východiskem k výletům do prostorů Černé a Liščí hory, Janských Lázní atd.
 
Černý trojúhelník - označení pro průmyslovými imisemi značně znečištěný prostor střední Evropy na pomezí České republiky, Polska a severozápadní části Německa. Došlo zde k nejrozsáhlejšímu poškozování a odumírání horských lesů, především v oblasti Krušných a Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor.
 
Čertova rýha v krkonošských lesích - Na katastru obce Javorník (mapa) ve východních Krkonoších, mezi Rudníkem a Jánskou horou, se nachází tzv. Jiřský příkop. Není tu od přírody, je umělého původu; vyhloubit ho musela být po čertech těžká práce.
 
Čertova zahrádka - jedna z nejcennějších a nejbohatších krkonošských lokalit - "zahrádek". Jako na jediném místě v Krkonoších tu rostou na porfyritových skalách koniklec jarní a kopyšník tmavý.
 
Čistá v Krkonoších (mapa) - obec, část městyse Černý Důl v okrese Trutnov. Nachází se asi 3 km na jih od Černého Dolu. V roce 2009 zde bylo evidováno 191 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 328 obyvatel. O životě v této obci po 2. světové válce vypráví v čísle 6/2011časopisu Krkonoše - Jizerské hory pamětnice Zdena Štefanová, v článku nazvaném V Čisté se děly i špinavostifotografie k článku.
 
Čistota ovzduší - v 70. letech 20. století došlo v oblasti Krkonoš k výraznému zhoršování kvality ovzduší, a to v souvislosti s průmyslovými imisemi v prostoru tzv. Černého trojúhelníku. Z pravidelného monitoringu čistoty ovzduší, který od roku 1979 probíhá na více místech pohoří, je však od začátku 90. let zřetelný trend zlepšování kvality ovzduší, výrazný je zejména pokles oxidů síry, stále vysoký je však obsah oxidů dusíku.
 
Čtvrtohorní zalednění - střídání ledových a meziledových dob při postupném ochlazování severní polokoule. Největší zalednění před 600 - 250 tisíci lety, poslední skončilo před zhruba 15 - 10 tisíci lety. Mělo významný vliv na vzhled Krkonoš, v Krkonoších pozůstatky po dvou ze čtyř dob ledových (riss a würm). Zalednění krkonošských údolí, celkem 34 údolních a svahových ledovců, ledovcové kary (krkonošské jámy), morény a jezera.
 

 

 
© vejacv.albums.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma